Sotva ve Valdštejnské jízdárně skončila skvělá výstava Pařížská škola – École de Paris, nabízí se v Jízdárně Pražského hradu, tedy o pár stanic dvaadvacítky výše, její, dalo by se říci, dovětek. Malíř František Mertl se rovněž jako „Pařížané“ Jiří Kars, František Zdeněk Eberle a Otakar Kubín rozhodl pro Francii, vplynul do francouzského uměleckého světa a stal se českým Francouzem, tchèque Français.
Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.
Nejdříve jen šeptem, nyní i nahlas zaznívají obavy z velkého konfliktu, který by mohl přerůst až v jaderný. Také americký prezident Donald Trump minulý pátek v ostrém slovním střetu s ukrajinským protějškem v Bílém domě řekl, že Volodomyr Zelenskyj „si zahrává se třetí světovou válkou“. Po náznacích, že by USA mohly opustit NATO, Evropa tento týden zareagovala debatou na téma rozprostření ochranného francouzského „jaderného deštníku“.
Ukrajinské letectvo poprvé nasadilo francouzské stíhačky Mirage 2000, a to k obraně proti pátečnímu ruskému vzdušnému útoku, oznámily ukrajinské vzdušné síly. První francouzské stíhačky se na Ukrajinu dostaly na začátku února, informuje The Kyiv Independent. Rusko v noci podniklo rozsáhlý letecký útok, během něhož odpálilo 67 raket různých typů a nasadilo 194 dronů. Do obrany před tímto útokem byly nasazeny také stíhací letouny, včetně amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná, řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na mimořádný summit EU v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.
Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl dnes v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Donald Trump v noci na úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.
Velká Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. V pondělí o tom informoval list Financial Times, který ho označil jako návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzský deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu Macron předložil společně s britským premiérem Keirem Starmerem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. V neděli večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy, řekl podle agentury AP britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC. Vyjádřil také přesvědčení, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
Francouzský premiér François Bayrou pohrozil vypovězením skoro šest dekád trvajících dohod s Alžírskem, pokud tato severoafrická země nepřijme své občany vyhoštěné z Francie. Informoval o tom například web France24. Jde o reakci na sobotní útok v Mylhúzách, kterého se dopustil Alžířan. Tomu úřady několikrát nařídily opustit Francii, Alžírsko jej ale odmítlo přijmout. Vztahy mezi oběma státy se zhoršují od loňského července, kdy Francie uznala nárok Maroka na sporné území Západní Sahary.
Zatímco v pátek by měl ve Washingtonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsat s Američany dohodu mj. o těžbě ukrajinských nerostů a fosilních surovin, a v rámci veřejného přetahovaní ohledně principů a obsahu projednávané dohody se do věci expost vložila Evropská unie s „výhodnější nabídkou“, se nejnověji ozvali také Francouzi. Ti podle ministra obrany Sébastiena Lecornua už od „října“ jednají s Ukrajinci o těžbě nerostů potřebných pro francouzský obranný průmysl.
Paříž a Londýn zvažují možnost vyslání až 30 tisíc vojáků mírových sil na Ukrajinu, aby přispěly k ochraně a stabilizaci situace v zemi, píše americký deník The Wall Street Journal. Podle informací získaných z evropských politických kruhů, by tento krok měl být součástí širšího plánu na dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer se současně chystají příští týden navštívit Washington, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině.
Dva klíčoví hráči blokují nový evropský balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle deníku der Spiegel by se mělo jednat o Francii a Itálii, země jsou totiž velmi zadlužené a v jejich rozpočtech nezbývá prostor pro financování dalšího podpůrného balíčku. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak do jednání o pomoci Ukrajině vnesl nové měřítko svoláním bezpečnostní schůzky v Paříži, kam pozval pouze zástupce vybraných zemí. Toto jeho počínání pak kritizovala například italská premiérka Giorgia Meloniová.
Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu.
Pro Česko z jednání v Paříži k situaci na Ukrajině žádný konkrétní úkol nevyplynul, ani vyplývat nemohl. Pro Echo24 to uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Hlavním závěrem jednání některých evropských zemí v souvislosti se situací na Ukrajině, kterého se Česko nezúčastnilo, bylo zvýšení výdajů na obranu. Podle Ješátkové budou muset tyto případné vyšší výdaje zajistit členské státy, na úrovni EU pak lze teoreticky jednat o společné půjčce.
Summit v Paříži o Ukrajině bez české účasti vyvolal vlnu emocí. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pondělí připustil, že se Česko marně snažilo premiéra Petra Fialu (ODS) do Francie dostat, oba později řekli, že se jedná o neformální schůzku, která žádné řešení nepřinese. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) například uvedl, že českou neúčast považuje za plivnutí do tváře. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) uvedla, že by se Česko mělo „přestat se vysmívat všemu evropskému“.
Krizové setkání vybraných evropských lídrů v Paříži, jak se postavit tomu, že Spojené státy s Evropou ohledně řešení války na Ukrajině nepočítají, skončilo. Trvalo více než tři hodiny a ukázalo, že Evropa zůstává rozdělená, píše Le Figaro. Obranná schopnost Evropanů je "slabá", komentoval vývoj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi ARD. Jak uvedla ČTK, účastníci schůzky se shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu, což ale říká už dlouho dobu.
Evropská bezpečnost nestojí na jedné neformální schůzce. Řekl to pro Echo24 ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) s tím, že je v úzkém kontaktu s představiteli států, které se jednání v Paříži o míru na Ukrajině účastní. Expremiér Andrej Babiš (ANO), který před tím pro Echo24 českou neúčast označil za vládní diplomatický neúspěch, se podle Lipavského nemusí rozčilovat.
Neformální jednání větších unijních zemí, které na dnešní odpoledne do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, podle premiéra Petra Fialy (ODS) Evropě nepřidá na váze. Je podle něj třeba přistoupit k činům, revizi Green Dealu či omezení byrokracie, sdělila deníku Echo24 mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Ministryně obrany Jana Černochová pro Echo24 uvedla, že účastníci jednání české pozice dobře znají a jsou s českými představiteli v úzkém kontaktu.
Česká neúčast v Paříži je důkazem toho, že naše zahraniční politika je pro naše partnery a spojence naprosto bezvýznamná. Pro Echo24 to řekl bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Česká muniční iniciativa podle něj nezabodovala, vláda Petra Fialy (ODS) navíc prý nezachytila změny spojené s nástupem Donalda Trumpa. Lídři některých evropských zemí budou ve Francii jednat o míru na Ukrajině v návaznosti na úterní plánované jednání USA s Ruskem bez evropské účasti.
Francouzská vláda se dostala do centra skandálu s minerální vodou poté, co vyšlo najevo, že vláda umožnila pokračovat v prodeji značek balené vody, jako jsou Perrier, Vittel, Hépar a Contrex, přestože neplnily hygienické standardy a ministerstvo požadovalo zavření jejich provozů. Investigativní týmy deníku Le Monde a Radio France zveřejnily interní e-maily a ministerské záznamy, které odhalují politické krytí pro firmu Nestlé.
Zatímco Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa končí s progresivistickými ideologiemi, francouzské město Nantes se rozhodlo bojovat proti údajnému sexismu v ulicích. Za pomoci místní pracovní skupiny složené z žen a osob z LGBT+ komunity se město rozhodlo udělat svá veřejná prostranství více bezpečná a rovnostářská. V souvislosti s tím teď probíhá rozsáhlé hodnocení místních ulic a náměstí, informuje o tom deník Le Figaro.
Francouzi se rozhodli Britům naúčtovat dražší vstupné na svůj umělecký klenot, všímají si britská média. Nejde o nic menšího než proslulou malbu Mony Lisy vystavovanou v pařížském muzeu Louvre. To má totiž projít náročnou renovací za stovky milionů eur a Britové mají patřit mezi ty, kteří část nákladů uhradí. Muzeum totiž zdraží vstupné pro turisty ze zemí mimo EU. Malba Mony Lisy, která je největším lákadlem pařížského muzea Louvre, bude viset ve zvláštní místnosti umožňující přímý vstup bez návštěvy ostatních expozic.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot nevyloučil vyslání evropských vojáků do Grónska, pokud o to Dánsko, které autonomní území spravuje, požádá. „V tuto chvíli si to Dánsko nepřeje,“ řekl Barrot stanici Sud Radio v reakci na opakované hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa anexí dánského ostrova. Americký prezident Donald Trump projevil zájem o Grónsko už během svého prvního funkčního období, kdy zmiňoval možnost ostrov, který leží poblíž severních hranic USA, od Dánska odkoupit.
Pařížské muzeum Louvre, které je nejnavštěvovanějším muzeem na světě a je zde k vidění nejslavnější obraz Leonarda da Vinciho Mona Lisa, požádalo francouzskou vládu o naléhavou pomoc. Světoznámá instituce potřebuje obnovit svoje stárnoucí výstavní prostory a lépe chránit nespočet uměleckých děl. Dokonce zvažuje přistavění nového křídla pro da Vinciho malbu. Palác Louvre, který byl v Paříži postaven koncem 12. století, byl po staletí oficiálním sídlem francouzských králů.
Včera tomu bylo deset let, co do pařížské redakce satirického magazínu Charlie Hebdo vnikli dva bratři-teroristé a postříleli 12 lidí. Saïd a Chérif Kouachiové byli původem alžírští muslimové, kteří slíbili věrnost al-Káidě. Šlo o pomstu za údajnou urážku proroka Mohameda. Charlie Hebdo si nárokoval právo dělat si legraci z kohokoli a čehokoli, včetně zakladatele islámu. V roce 2006 přetiskl dánské karikatury zesměšňující islám, jež vyvolaly nepokoje po celém světě. V roce 2011 vydal číslo nazvané Charia (čti šária) Hebdo s karikaturou Mohameda na titulce.
Francouzské červené je v ohrožení. Mladí lidé poslední dobou pijí celkově méně vína a dávají přednost pivu, destilátům a nealkoholickým nápojům.
Francie si v úterý připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili 12 lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.
Ukrajinské letectvo obdrží první tři francouzské stíhačky Dassault Aviation Mirage 2000−5F už v lednu. Napsal to podle ukrajinských médií avionický server Avions Legendaires. Podle serveru je pravděpodobné, že první tři letadla budou dodána do 20. ledna 2025. Některé zdroje dokonce naznačují, že jsou již přítomny na Ukrajině, ale v současné době se používají pouze pro cvičné lety. Dosluhující stíhačky francouzských vzdušných a vesmírných sil byly zásadně upraveny.
Ministři zahraničí Francie a Německa Jean-Noël Barrot a Annalena Baerbocková v pátek budou v Damašku jednat se zástupci povstalců, kteří na začátku prosince svrhli režim Bašára Asada. Podle agentury AFP oba ministři, kteří navštíví Damašek poprvé od pádu předchozího režimu, mají v plánu jednat s Ahmadem Šarou, šéfem hlavní syrské povstalecké aliance Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a nyní nejmocnějším mužem v zemi.
