Tag: 2. světová válka

Články k tagu

„Moje babičky přežily válku.“ Reakce na tezi, že Poláci antisemitismus sají s mlékem

V posledních týdnech pozornost médií přitáhla další krize na linii Polsko-Izrael, tentokrát vyvolaná prohlášením nového izraelského ministra zahraničí, který připomněl výrok, že „Poláci sají antisemitismus s mateřským mlékem“ a že se musí přiznat ke svému podílu na holokaustu. V Polsku byl označen za rasistický a vyvolal řadu reakcí. Autorem jedné z nich je i současný polský velvyslanec v Izraeli Marek Magierowski. Echo24 přináší jeho text publikovaný v Jerusalem Post s titulkem Moje babičky přežily válku.

Sloužili říši. Důchod z Německa pro kolaboranty i vojáky dostávájí stále 2 tisíce lidí, také v Česku

Více než dva tisíce osob stále dostává z Německa důchod určený lidem, kteří za druhé světové války spolupracovali s německou okupační mocí, nebo osobám, které byly násilím přinuceny vstoupit do německé armády. S odvoláním na data německého ministerstva práce o tom informovala agentura AFP. Podle ní žijí tři čtvrtiny lidí, kteří rentu dostávají, v Evropě. Devadesát čtyři osob pobírá tento důchod také v Česku.

Aktivisté #MeToo opět udeřili – proti námořníkovi ze slavné fotky. Posprejovali jeho monument

Sotva dva dny uběhly od smrti námořníka George Mendonsy známého díky slavné fotografii, na které líbá zdravotní sestru na newyorském náměstí Times Square v den kapitulace Japonska na konci II. světové války, a už je jeho jméno haněno. Neznámí vandalové poničili pomník zpodobňující Mendonsu s onou zdravotní sestrou ve floridské Sarasotě, na který nasprejovali #MeToo, tedy heslo kampaně proti sexuálnímu obtěžování. Objevují se totiž názory, že námořník zdravotní sestru slavným polibkem sexuálně obtěžoval. Informaci přinesl časopis Hollywood Reporter.

„Oceňují člověka, který mlátil studenty.“ Hřib nepůjčí Vodičkovu ČSBS Brožíkův sál

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) odmítl převzít záštitu nad akcí Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), Praha mu ani nezapůjčí sál. Hřib to uvedl na twitteru a serveru Aktuálně.cz informaci potvrdil předseda svazu Jaroslav Vodička. ČSBS chtěl na Staroměstské radnici uspořádat akci k 80. výročí okupace Československa nacistickým Německem.

Poláci se zlobí. Židé ve Varšavě prý povstali proti polskému režimu, tvrdila reportérka

Reportérka americké televize MSNBC se ve středu dopustila solidního přešlapu, když na kameru prohlásila, že židovské povstání ve varšavském ghettu z roku 1943 bylo vedené vůči „polskému a nacistickému režimu“. Kritika na sebe nenechala dlouho čekat, například polská ambasáda ve Spojených státech přispěchala s opravou, že povstání bylo „hrdinským činem“ namířenému čistě proti útlaku okupujícího Německa, které na území Polska vystavělo hned několik koncentračních táborů.

Ničivý nálet Spojenců. Na Prahu dopadlo omylem 152 tun bomb

Smutné výročí si bude připomínat hlavní město Praha, kde před čtyřiasedmdesáti lety dopadly bomby spojeneckých letounů. Tragická událost se odehrála pár měsíců před koncem druhé světové války a tehdejší nacistický i pozdější komunistický režim využil navigačního omylu k propagandě. Během ničivého náletu zemřelo na sedm set obyvatel a poškozeno bylo více než dva a půl tisíce domů.

Chorvatsko čelí výzvě, aby zakázalo popírat ustašovské zločiny

Jeruzalémské Centrum Simona Wiesenthala, pojmenované po slavném "lovci nacistů", ve středu vyzvalo Chorvatsko, aby nedovolovalo popírání zločinů ustašovců za druhé světové války. Na svém twitterovém účtu to dnes prohlásil vedoucí centra Efraim Zuroff. Ustašovci je označení chorvatských fašistů za druhé světové války. Podle agentury DPA tak Zuroff reagoval na informace, že se v jednom záhřebském kostele chystá křest kontroverzní knihy, která zlehčuje zločiny spáchané v chorvatském koncentračním táboře Jasenovac.

Vymáhání válečných reparací od Německa není aktuální, vzkázal Babiš komunistům

Česká vláda nepovažuje v tuto chvíli za aktuální otázku požadavku na vymáhání reparací od Německa. Případné rozhodnutí odškodnění vymáhat by nepokládala za šťastné. Uvedl to předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance KSČM Jiřího Valenty, která se týkala nároku české strany na případné reparace od Německa. Valenta svojí interpelací reagoval na záměr Polska, které chce od Německa vymáhat odškodnění.

Kargokultické vědy. Od primitivních kmenů po moderní imitátory odbornosti

Když Američané za druhé světové války bojovali proti japonské císařské armádě v Pacifiku, jejich strategií byl „island hopping“, pozvolný postup po jednotlivých ostrovech a souostrovích od Nové Guiney na sever. Při tomto postupu bylo na řadě ostrovů nutno zřídit provizorní letiště uprostřed džungle. Tato letiště, používaná pro dopravu lidí a materiálu (anglicky „cargo“), však měla význam jen v době války a po kapitulaci Japonska byla opuštěna.

Mnichovská dohoda obětovala Československo. Válce ale nezabránila

Před 80 lety, 29. září 1938, podepsali představitelé evropských mocností – britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler tzv. mnichovskou dohodu, ve které odsouhlasili postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda znamenala podle historiků faktický počátek druhé světové války.

Pomsta Edvarda Beneše

Britský parlament to zažil jenom jednou. „Stáli jsme na lavicích, mlátili do nich programem a křičeli, až nám bylo horko. Byla to scéna nepopsatelného nadšení. Věděli jsme, že mír musí být zachráněn a s ním celý svět,“ popsal událost konzervativní poslanec Henry Channon. „V té vteřině ztratil anglický parlament nervy. Poslanci vyskočili, křičeli a tleskali, galerie burácely jásotem.

V sovětských gulazích skončily tisíce československých židů

Sedmdesát let musel čekat profesor Ludovít Végh na to, aby se dozvěděl více o osudu svého bratra. Mikuláš Végh roku 1940 uprchl z nacisty okupovaného Československa na území Sovětského svazu, krátce poté byl však zatčen a v prosinci 1941 odsouzen k 5 letům v pracovních táborech. Jeho příběh i osudy více než dvacítky dalších československých židů v letech 1939–1941 popisuje kniha rozhovorů Židé v Gulagu. „Úmrtnost v těch táborech byla zhruba patnáctiprocentní,“ řekl na představení publikace Jan Dvořák, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a jeden z jejích autorů.

Sváděla nacisty, střílela je z bicyklu, vyhazovala dynamitem mosty. Zemřela slavná Holanďanka

Nizozemský odboj byl za druhé světové války převážně mužskou záležitostí, našly se však i výjimky. Freddie Oversteegenové bylo 14 let, když se poprvé zúčastnila protinacistické činnosti, třebaže se svými dlouhými černými vlasy spletenými do copů vypadala ještě mladší. Když na kole projížděla ulicemi Haarlemu západně od Amsterdamu se zbraněmi ukrytými v košíku, málokdo ji zastavil. Když lákala německé důstojníky na odlehlé místo, nikdo netušil, že se je chystá zlikvidovat. Oversteegenová zemřela letos 5. září, den před svými 93. narozeninami, píše Washington Post.

Do kin v Británii jde válečný film Hurricane. Připomíná i české letecké eso

Do britských kin vstoupil nový válečný film režiséra Davida Blaira Hurricane, jenž vypráví příběh polských letců z 303. stíhací perutě, kteří bojovali za druhé světové války v bitvě o Británii. Vedle Brita Iwana Rheona, který se proslavil postavou Ramsayho Boltona v seriálu Hra o trůny, či syna Mela Gibsona Mila si ve filmu zahrál také český herec Kryštof Hádek, který ztvárnil roli příslušníka perutě, českého stíhacího pilota Josefa Františka. Osobnosti „českého hrdiny bitvy o Británii“ v sobotu obsáhlý článek věnoval zpravodajský web BBC.

Blíženci Moskva a Berlín. Před 77 lety se Ribbentrop a Molotov dohodli na sférách vlivu

Před 77 lety byla v Moskvě podepsána dohoda mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, která přímo vedla k vypuknutí druhé světové války. Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop se dohodl se svým sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Hitlerovi se tak otevřela cesta k napadnutí Polska.

USA vydaly do Německa bývalého dozorce z koncentračního tábora

Americké úřady deportovaly do Německa 95letého Newyorčana Jakiva Palije. Muž údajně působil jako dozorce v nacistickém pracovním a koncentračním táboře Trawniki. Americký soud nařídil jeho vypovězení ze země už před 14 lety. Podle dnešního prohlášení Bílého domu byl Palij deportován dnes brzy ráno. Polský rodák Palij po 2. světové válce tajil svůj podíl na vyvražďování židů v táboře Trawniki v okupovaném Polsku.

Japonský císař se při příležitosti výročí kapitulace omluvil za válku, bylo to naposledy

Japonský císař Akihito se ve středu znovu a naposledy omluvil za podíl své země na rozpoutání druhé světové války. Učinil tak při příležitosti tradičního ceremoniálu, kterým si Japonsko připomnělo 73. výročí své kapitulace v nejkrvavějším konfliktu dějin zeměkoule. Vzhledem k tomu, že císař hodlá koncem dubna příštího roku abdikovat, bude již této akce, přinejmenším v postavení monarchy, ušetřen.

Vzplanula celá Treblinka, přežila desetina. Povstání v lágru vedl československý důstojník

Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.

Krvavá Lužnice

„Kdo to udělal? To udělal stát!“ Osmaosmdesátiletý Karel Smolek se nesmířil s popravou svých dvou strýců. S dalšími dvanácti mírumilovnými občany Tušti byli 24. května 1945 zastřeleni po rozsudku národního výboru, když byli předtím mlácením donuceni přiznat, že „zradili Československo“. Zbraně dodali vojáci plukovníka Vladimíra Hobzy, který dostal od vojenského velení v Táboře za úkol vyčistit jihočeské pohraničí od Němců a kolaborantů.

Poslední naději na východní frontě vzala Němcům bitva tisíců tanků u Kursku

Bitva u Kursku, do které se v létě 1943 na obou stranách zapojily skoro dva miliony vojáků a tisíce tanků nebo samohybných děl, zůstává největším střetnutím obrněnců všech dob. Pro nacistické Německo představovala asi poslední naději na zvrat na východní frontě, očekávaný výsledek ale nepřinesla. Bitva, která po krátké předehře předchozího večera začala ráno 5. července 1943, totiž přes výrazné sovětské ztráty po 50 dnech bojů prakticky vyčerpala německé síly.

Nejstaršímu muži USA, veteránovi z války, někdo ukradl všechny peníze z účtu

Neznámý pachatel se vydával za nejstaršího žijícího amerického veterána z druhé světové války a ukradl mu všechny peníze z účtu. Richard Overton je ve svých sto dvanácti letech i nejstarším Američanem. Krádež zjistil jeho bratranec, když prováděl vklad na Overtonův účet a viděl, že jsou na něm jen ty peníze, které tam právě vložil, informuje CNN.

Sám proti davu. Ikonický snímek „muže, který nehajloval“

Ikonická fotografie z 13. června 1936 zachycuje dav hajlujících dělníků při spuštění lodi Horst Wessel v Hamburku. Jen několik jedinců nemá na snímku zdviženou pravici. Jeden dělník však stojí s ostentativně zkříženýma rukama. Němka Irma Ecklerová tvrdí, že „ten, který nehajloval“, je její otec August Landmesser. Jeho pohnutý osud přiblížila ve své knize.

Ruské velvyslanectví v Praze popírá podíl Koněva na okupaci 1968

Ruské velvyslanectví v Praze ve středu v prohlášení popřelo účast sovětského maršála Ivana Koněva na přípravě invaze do Československa v roce 1968. V dokumentu publikovaném na twitteru ambasáda reagovala na informaci o tom, že Praha 6 chce na Koněvově památníku umístit desku, která má o maršálově podílu na přípravě okupace informovat. Starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09) si za textem na desce stojí.

Neznámé události května 1945: české země osvobozovali i polští vojáci

Dlouho byla jediným „osvoboditelem“ českých zemí od německé nacistické okupace na jaře 1945 Rudá armáda. Po roce 1989 se značná pozornost obrátila na západní Čechy a jejich osvobození Američany. Ještě déle trvalo, než do povědomí začala pronikat i paměť o velkém rumunském kontingentu v rámci vojsk ukrajinské fronty nebo o účasti vlasovců v pražském povstání. Poměrně málo se však stále ví o tom, za osvobození Československa bojovali také polští vojáci. Navíc zde operovaly jednotky reprezentující dva velmi odlišné politické proudy.