Ruský prezident Vladimir Putin v novoročním pozdravu naznačil českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že by ho rád viděl příští rok v Moskvě na oslavách 75. výročí konce druhé světové války.
Ruského velvyslance v Polsku v pátek předvolali na ministerstvo zahraničí v souvislosti s opakovanými výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, který se při objasňování příčin druhé světové války zaměřil mimo jiné na Polsko. Polská tisková agentura PAP citovala náměstka polského ministra zahraničí Marcina Przydacze, podle něhož Varšava ostře odmítá nedávné „historické pomluvy“, jež zazněly od Putina i dalších ruských představitelů.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek opět odmítl západní kritiku sovětského paktu s nacistickým Německem a označil ji za snahu „svalit vinu z nacistů na komunisty“. Při schůzce s představiteli některých dalších postsovětských zemí v Petrohradu argumentoval tvrzením, že nikoli Sovětský svaz, ale západní velmoci se snažily usmířit si Adolfa Hitlera a jeho říši. Mnichovskou dohodu o postoupení československých pohraničních území Německu přitom označil za bod, od kterého byla válka nevyhnutelná.
Komunisté odsoudili usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Jde o zamlčování pravdy o příčinách rozpoutání druhé světové války a o podílu Rudé armády na porážce nacismu a jejím podílu na osvobození Československa, uvedli komunisté ve stanovisku, které ústřední výbor strany přijal na sobotním zasedání. Žádají vládu a ministerstvo zahraničí, aby usnesení odmítly.
V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze.
Legendární útočná puška AK-47, známá pod názvem Kalašnikov, si díky své jednoduchosti a spolehlivosti získala popularitu po celém světě. Odhaduje se, že „kalašnikovů“, originálů i kopií, vzniklo na 100 milionů kusů. Zbraň se dostala do výzbroje stovky států a mnoha povstaleckých i teroristických hnutí a pronikla i do státních znaků či vlajek některých zemí.
Protinacistické povstání, které vypuklo v polské metropoli Varšavě 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Povstání, které si vyžádalo ohromné lidské a materiální ztráty, skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Během 63 dnů bojů zahynulo asi 18 000 povstalců a podle různých odhadů 120 000 až 250 000 civilních obyvatel.
Smlouva o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem, známá jako pakt Ribbentrop-Molotov, na základě které si Hitler a Stalin rozdělili Polsko, byla úspěchem tehdejší diplomacie SSSR a byla v národním zájmu.
Připomněli jsme si osmdesát let od počátku druhé světové války, jejíž první obětí se stalo Polsko. Jeho území si rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě totalitní mocnosti, které svět v srpnu 1939 šokovaly podpisem smlouvy o neútočení, jež vstoupila do dějin jako pakt Molotov–Ribbentrop. V Polsku se ovšem stále vedou diskuse, jestli se tomuto katastrofickému vývoji dalo zabránit, respektive zda existovala i jiná cesta.
Jedno se tomu Karlu Marxovi musí přiznat. Ten jeho bonmot o historických tragédiích, které se opakují jako frašky, je trefný. Člověk si to silně uvědomí právě v těchhle dnech, kdy uběhlo osmdesát let od začátku druhé světové války. Doba toho konfliktu je v současném českém i vůbec západním „dyškurzu“ velice silně přítomná. Kdejaký státník okresního formátu se přirovnává k Churchillovi, trvalou součástí snad všech vzrušenějších výměn názorů je Adolf Hitler, protože smyslem každé debaty zřejmě je odhalit, který z jejích účastníků je chabě zakamuflovaný Hitler, vykřičet tu pravdu do světa a připadat si při tom jako Jan Kubiš. Z nacismu a jeho představitelů se pro mnoho lidí stal internetový mem nebo součást většinou bezobsažných vět „přesně takhle to dělal Goebbels“ – oblíbený argumentační trumf debatérů, kteří nemají ponětí ani o Goebbelsovi, ani o předmětu sporu. Není nad to, zabojovat si ve druhé světové válce.
Německo nezapomene na polské oběti a na utrpení, které způsobilo. U připomínky 80 let od začátku druhé světové války to dnes ve Varšavě prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který zároveň Poláky žádal o odpuštění. Polský prezident Andrzej Duda řekl, že nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva pohltil 50 až 80 milionů lidí, pokud se mezi oběti počítají i ti, kteří zemřeli hlady, nouzí či kvůli nemoci.
Slovensko si v těchto dnech připomíná 75. výročí Slovenského národního povstání. Během oslav zmínil předseda slovenského parlamentu Andrej Danko i zásadní organizační úlohu pozdějšího prezidenta Gustáva Husáka. Nad jeho vyzdvihováním se pozastavil i český premiér Andrej Babiš, který jej vnímá především jako symbol normalizace. Málo se však mluví o tom, že se v době povstání Husák zasazoval o připojení Slovenska k Sovětskému svazu.
Na pozadí srpnových výročí tu máme dvě pomníkové kauzy, které jsou vždy radostně komentovány a prožívány, neboť máloco tak vybudí lidskou emoci jako nějaká kamenná postava na podstavci.
Nizozemský národní vlakový přepravce NS ve středu oznámil, že zaplatí reparace Židům, Romům a Sintům, které během druhé světové války převezl do sběrných táborů v Nizozemsku.
O životě Winstona Churchilla bylo napsáno 1009 knih, tedy aspoň podle výpočtu britského historika Andrewa Robertse. Ten číslo uvádí při své obhajobě, proč se rozhodl napsat státníkovu tisící desátou biografii; ta nedávno vyšla v angličtině. Životopis s názvem Churchill: Walking with Destiny (Churchill: Kráčení s osudem) sepsal, neboť teprve nyní může být poskládán obraz Churchillova života do relativní dokonalosti.
Památník Rozloučení, který na pražském hlavním nádraží připomíná rodiče takzvaných Wintonových dětí, někdo poničil. Policie případ vyšetřuje jako poškození cizí věci. Škoda zatím nebyla vyčíslena. Informaci Radiožurnálu ČTK potvrdil mluvčí pražské policie Jan Rybanský. "Oznámení jsme přijali dnes ráno v 7:00. Policisté na místě zjistili, že se zakládá na pravdě. Místo zadokumentovali a nyní probíhá vyšetřování," uvedl mluvčí.
Začíná týden velkých výročí. V úterý je 30 let od masakru na náměstí Nebeského klidu v Číně a také 30 let od prvních polosvobodných voleb v komunistickém světě. Ve čtvrtek pak následuje 75 let od vylodění v Normandii. Všechny tři události mají společné to, že se odehrály za obrovského vypětí lidských sil. Takové si dnes jen těžko představíme.
Příznivci ukrajinské krajní pravice v neděli v Charkově strhli pomník sovětského maršála Georgije Žukova. Učinili tak při protestu proti nově založené straně, jejíž čelní představitelé jsou někdejší spolupracovníci svrženého proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Stržení busty sovětského velitele z druhé světové války se odehrálo nedlouho po protestu před sportovním palácem, kde se konal ustavující sjezd strany Důvěřuj činům, již založili starosta města Charkova Hennadij Kernes.
Minulý týden byl v bublině spíš klidný, asi se na tom podepsala kombinace prodloužených víkendů a zvýšená biometeorologická zátěž. Nebo se podepsala na mně a zabránila mi vnímat přes vrstvu mžitek dramatický potenciál probíhající virtuální debaty. Bylo výročí konce války, většina Evropy si ho připomínala 8. května, agilní (i když asi ne výrazně početná) slavjanofilská sekce tuzemského Facebooku to ale rozjela tradičně o den později, na Děň Pobědy.
Dolní zámek v Panenských Břežanech u Prahy, který za druhé světové války obýval zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, byl v pátek vydražen za 38,7 milionu korun. Vyplývá to z webu exekutorského úřadu. Kdo bude novým majitelem, není známo. Hodnotu nemovitosti znalec odhadl na 36 milionů korun, vyvolávací cena byla 30 milionů. Elektronická dražba trvala 1,5 hodiny. Dražební jistotu složili tři zájemci. O zámek, který jen od roku 2017 kulturní památkou, se utkali dva z nich.
Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu předneseném v ruštině stejně jako loni přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval k boji proti teroristům, dokud si jejich činy nevyžádají stejně obětí jako činy nacistů. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.
Generaci, která dospívala v době komunistického režimu, tahle roční doba asociuje také všudypřítomné plakáty a transparenty – na nich podivnou kombinaci šeříků a tanků a číslic 1, 5 a 9, data „slavných májových dnů“. Tanky na obrázcích samozřejmě patřily k sovětské Rudé armádě – osvoboditelce. Moudré velení na vrcholu se Stalinem pokuřujícím fajfku, zapálení komunisté z Fadějevovy Mladé gardy, únavné filmové eposy, v nichž se do jednoho záběru povedlo dostat rekordní množství obrněnců, memorované verše v češtině i ruštině, náležitě pohnuté hlasy učitelů občanské nauky.
Členové nacionalistického ruského motorkářského klubu Noční vlci se v pondělí na své cestě do Berlína zastavili na Olšanských hřbitovech v Praze, aby uctili památku ruských vojáků padlých za druhé světové války. Více než stovku motorkářů z Ruska, Česka a dalších zemí přišly podpořit další desítky příznivců. U brány na hřbitov pak na ně čekaly asi dvě desítky demonstrantů s vlajkami EU, USA a NATO. Jeden z přívrženců Nočních vlků chtěl strhnout plakát demonstrantů.
Německo by mohlo dlužit Polsku více než 850 miliard dolarů (19,6 bilionů Kč) na odškodnění za ztráty, které Poláci utrpěli německou vinou během druhé světové války a brutální nacistické okupace. Agentuře Reuters to řekl poslanec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Arkadiusz Mularczyk, který v dolní komoře polského parlamentu vede podvýbor pro reparace.
Ačkoli byl Rus, stál u zrodu československé armády a chtěl před nacisty bránit zemi, jež se mu stala novou vlastí. Generál Sergej Vojcechovský velel legionářům v Rusku a mezi válkami i zemským velitelstvím v Brně a Praze. Jako odpůrce bolševiků byl ale v roce 1945 odvlečen na Sibiř, kde šest let nato, 7. dubna 1951, zemřel v gulagu. Spolek odboje v čele s Gabrielou Havlůjovou si památku připomíná. Sama Havlůjová odhalila před dvěma lety na Sibiři pamětní desku.
Členové kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci, který je známý vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, i letos uspořádají k výročí konce druhé světové války jízdu do Berlína. Informoval o tom v pátek na tiskové konferenci šéf spolku Alexandr Zaldostanov. Trasa již páté akce Cesty vítězství i tentokrát vede přes Českou republiku a Slovensko.
Ředitel Židovského historického institutu Pawel Spiewak se v Polsku stal debatovanou postavou. V rozhovoru pro Týdeník Echo totiž prohlásil, že Poláci mohli během 2. světové války zabít více Židů než Němců. Této teze si všimla polská média, která vyjádření profesora Spiewaka označují za „skandální“ či „ohromující“.
Zástupci obou komor Parlamentu, ministerstva obrany, Prahy i odbojářských sdružení v pátek uctili památku hrdiny protinacistického odboje Václava Morávka. Učinili tak samostatně hodinu před akcí kontroverzního vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), od nějž se místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) distancoval.
Rusko vyjádřilo nevoli nad tím, že se Varšava rozhodla připomenout si 80. výročí vypuknutí druhé světové války jen s nejbližšími spojenci a bez ruského prezidenta Vladimira Putina. Před deseti lety se Putin vzpomínkové akce v Gdaňsku zúčastnil. Nynější polské rozhodnutí nepozvat Putina do Gdaňsku ale podle agentury AFP souvisí spíše s aktuální situací než s historickými důvody.
V posledních týdnech pozornost médií přitáhla další krize na linii Polsko-Izrael, tentokrát vyvolaná prohlášením nového izraelského ministra zahraničí, který připomněl výrok, že „Poláci sají antisemitismus s mateřským mlékem“ a že se musí přiznat ke svému podílu na holokaustu. V Polsku byl označen za rasistický a vyvolal řadu reakcí. Autorem jedné z nich je i současný polský velvyslanec v Izraeli Marek Magierowski. Echo24 přináší jeho text publikovaný v Jerusalem Post s titulkem Moje babičky přežily válku.
