80. výročí

Mnichovská dohoda obětovala Československo. Válce ale nezabránila

80. výročí
Mnichovská dohoda obětovala Československo. Válce ale nezabránila

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Před 80 lety, 29. září 1938, podepsali představitelé evropských mocností – britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler tzv. mnichovskou dohodu, ve které odsouhlasili postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda znamenala podle historiků faktický počátek druhé světové války.

Diktát, kterému se o den později podvolila československá vláda, znamenal nejen zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy – Československa – ale také značně usnadnil naplňování Hitlerových světovládných plánů.

Přijetí dohody vládou a prezidentem vyvolalo šok mezi československým obyvatelstvem, které v roce 1938 bylo už dvakrát mobilizováno na obranu státu (v květnu a v září). Prezident Edvard Beneš rozhodnutí obhajoval slovy: „Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn.“

Dohoda, která vznikla bez účasti československých zástupců, byla zpočátku vydávána za akt zajišťující Evropě mír. Rozhodnutí britských a francouzských politiků (fašistická Itálie byla spojencem nacistického Německa) však podle hodnocení historiků bylo krátkozraké a de facto umožnilo pozdější vojenské úspěchy wehrmachtu při dobývání Evropy – Hitler totiž bez boje získal klíč k zemi, jejíž vojenský potenciál a vyspělý průmysl patřil ke špičkám tehdejšího světa.

Bezprostředním následkem mnichovského diktátu bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku. Dohoda začínala slovy: „Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly … na odstoupení sudetoněmeckého území… Vyklizení začne 1. října… provede se do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli zařízení“.

Mnichov tak znamenal pro neněmecké obyvatele, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, nutnost urychleného opuštění majetku a přesídlení do českého vnitrozemí. Na rozhodování a organizaci byla velice krátká doba – německá armáda překročila hranice 1. října. Většina sudetoněmeckých obyvatel ji vítala.

Hitler získal Sudety bez boje

Republika přišla o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva, tedy o 41 098 km2 a 4 879 000 obyvatel. Německem bylo obsazeno 28 680 km2, Maďarskem 11 830 km2 a Polskem 1086 km2. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo asi 1 161 600 osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti.

Československo ztratilo rovněž 33 procent průmyslových závodů. Hitler bez boje získal pásmo pohraničních pevností, podle odborníků srovnatelné s pověstnou francouzskou Maginotovou linií, což v podstatě znamenalo ztrátu obranyschopnosti.

Nucenému odstoupení pohraničí předcházelo v Československu několikaleté působení separatistické Sudetoněmecké strany v čele s Konradem Henleinem, který se později stal ochotným nástrojem Adolfa Hitlera. Pro mezinárodní prosazení plánů na připojení Sudet k Německu byl rozhodující postoj Velké Británie. Její premiér Chamberlain, stoupenec tzv. politiky appeasementu, věřil v dohodu s Hitlerem, kterého měly uspokojit ústupky mocností. Jak později řekl, nepovažoval za nutné, aby se Británie vojensky angažovala v „nějakém sporu ve vzdálené zemi mezi lidmi, o nichž nic nevíme“. Chamberlain se již 15. září 1938 dohodl s Hitlerem na odstoupení Sudet, Británii však na rozdíl od Francie nevázala s ČSR spojenecká smlouva.

Válka stejně přišla

Mnichovská dohoda ani nezachránila mír, ani nevedla k britsko-německé spolupráci, ani neuspokojila Hitlerovy požadavky a ani neuchránila zbytek ČSR před okupací. Navíc také neposloužila sudetským Němcům, kteří byli po válce z Československa vypovězeni.

Západní mocnosti později od mnichovské smlouvy odstoupily i díky atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli členové výsadkářské skupiny Anthropoid 27. května 1942. Ten výrazně posílil pozici československé exilové vlády v Londýně.

Svůj podpis pod dohodou odvolala britská vláda již v srpnu 1942 s tím, že „Německo úmyslně zničilo ujednání o Československu z roku 1938“. Téhož roku ji koncem září označila podpisem generála Charlese de Gaulla za neplatnou Francie, Itálie tak učinila v září 1944, kdy byl premiérem Ivanoe Bonomi. V roce 1950 se připojila i tehdejší NDR a jako poslední v roce 1973 západní Německo. Mnichovská dohoda byla označena za „nulitní“ ve Smlouvě o vzájemných vztazích mezi ČSSR a SRN, podepsané 11. prosince 1973 v Praze během návštěvy spolkového kancléře Willyho Brandta.

,