Česká národní banka (ČNB) očekává vyšší inflaci a nižší růst ekonomiky, než odhadovala na sklonku minulého roku. Koruna na tuto zprávu zareagovala výrazným oslabením. Další razantní zvyšování úrokových sazeb by podle ČNB již nemělo být zapotřebí, pokud se naplní odhady vývoje v nové prognóze České národní banky.
Meziroční míra inflace v roce 2021 dosáhla katastrofálních 36,1 %, uvedl turecký státní statistický úřad. Jedná se o nejvyšší inflaci za posledních 19 let. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan reagoval tak, že odvolal šéfa úřadu Saita Erdala Dincera, který výsledky měření zveřejnil. Podle turecké opozice je přitom reálná inflace ještě vyšší a úřad data upravil. Informuje o tom France 24. Turecká centrální banka od září snížila základní úrokovou sazbu o 500 bazických bodů na současných 14 procent.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.
Americký prezident Joe Biden pronesl v pondělí odpoledne do zapnutého mikrofonu vulgarismus na adresu novináře z televizní stanice Fox News. Zda Biden věděl, že je mikrofon před ním stále zapnutý, není jasné, ale inkriminovaný moment zachytily kamery, poznamenala stanice CBS News. Bílý dům se k věci nevyjádřil, žurnalista později uvedl, že mu prezident po incidentu osobně zatelefonoval. Prezidentova vulgární poznámka zazněla ve chvíli, kdy reportéři vykřikovali otázky při odchodu z místnosti Bílého domu.
Češi by se měli připravit na vysoký růst cen a zdražování vybraného zboží. Ministerstvo financí totiž předpokládá, že inflace letos dosáhne v průměru 8,5 procenta. I když s tím polemizují někteří ekonomové, tak scénář vysokého zdražování nevylučuje člen Národní rozpočtové rady a bankéř Mojmír Hampl. Ten také upozorňuje, že vrchol růstu spotřebitelských cen je teprve před námi.
Jakkoliv je pro nás tématem posledních dnů hlavně splašená koruna, pro eurozónu je to spíš inflace. Prezidentka ECB Lagardeová totiž podle svých čerstvých slov očekává, že inflace se letos stabilizuje a pak postupně zpomalí. Prý sice zpomalí méně, než se až dosud čekalo, ale zpomalí. Nu – to je výrok Chytré Horákyně.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň informoval o tom, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun.
Česká koruna se v současné době vyplácí lidem nakupujícím v zahraničí a na druhé straně škodí investorům. Zároveň však nabízí českým spotřebitelům, jak obejít vysokou inflaci. Koruna totiž trhá svá desetiletá maxima vůči euru a posiluje i proti dolaru. Důvodem jsou opakované zásahy České národní banky, která zvyšovala základní úrokové sazby. Centrální banka navíc plánuje další zvyšování sazeb, lze tedy očekávat, že koruna k oběma měnám ještě více zpevní. To může nahrát i zájemcům o letní dovolené, kteří si tak už nyní mohou směnit v lepším kurzu peníze.
Zrychlování spotřebitelských cen bude nakonec ještě vyšší, než dříve předpokládalo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Obě instituce totiž předpokládaly, že na začátku roku vystřelí inflace na sedm procent. Už nyní je však patrné, že dosáhne nejspíše deseti procent. Obchodníci a podnikatelé v různých odvětvích totiž z kraje roku upravují ceny, které se nyní budou promítat z vyšších cen energií a dalších nedostatkových materiálů. Centrální banka navíc bude i v letošním roce navyšovat sazby, které se mohou dostat k pěti procentům.
Inflace v eurozóně by měla během letošního roku klesnout z rekordního maxima. Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta, uvádí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Viceprezident ECB Luis de Guindos uváděl na správnou míru dřívější odhady ECB. Inflace v eurozóně nebude přechodný jev, jak centrální banka tvrdila dřív. Proto také odmítala zvyšovat úrokové sazby. To se teď zřejmě mění.
Meziroční inflace v lednu stoupne podle pracovního odhadu České národní banky zhruba na devět procent. Zároveň ale nelze úplně vyloučit, že počátkem letošního roku bude inflace po několik měsíců dosahovat i dvouciferných hodnot, tedy více než deset procent. V rámci komentáře k prosincové inflaci to dnes uvedl ředitel ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. K zvýšení inflace podle něj přispěje zejména skutečnost, že regulované ceny začnou počínaje lednem silně meziročně růst.
Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008, tedy v úplných začátcích minulé finanční krize. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Analytici podobný vývoj předpokládali.
Fenomén rostoucí inflace nechával Evropskou centrální banku (ECB) dosud chladnou. Nyní se však někteří její ekonomové začínají obávat toho, že neúnosně drahé energie jsou až příliš velkým ohrožením a banka by měla v rámci krocení inflace šlápnout na brzdu. Evropa si je vědoma toho, že ceny žene nahoru nucená energetická transformace, zelených opatření se však nehodlá vzdát a nadále je obhajuje.
Začíná těžký rok. Nový premiér Petr Fiala v novoročním projevu řekl, že nejtěžší v historii České republiky. Není s tím názorem sám. Je hodně rozšířený a zdaleka se netýká jen naší země. Pro celou Evropu to bude nejspíš nejtěžší rok od konce studené války v roce 1989. Ale náročný bude pro celý Západ. Ty těžkosti však nepřinesla žádná přírodní pohroma. Pandemie čínského koronaviru byla jen katalyzátorem rozhodnutí, která si na sebe západní svět ušil sám.
Zdražování, kam se člověk podívá. V podobném duchu se nesl uplynulý rok 2021 a ani na začátku toho nového se situace nevyvíjí optimisticky. Naposledy se výrazné zdražení energií dotklo i známého pražského sportoviště Hamr. To na svých webových stránkách uvedlo, že mu vzrostly ceny energií až o 800 %, kvůli čemuž omezilo svůj provoz.
Turbulence budou pokračovat. Největší světový výrobce nábytku IKEA zvýší celosvětově ceny v průměru o devět procent, protože se potýká s rostoucími náklady na dopravu a suroviny. Oznámila to společnost Ingka Group, která vlastní většinu prodejen IKEA. Zvýšení cen v jednotlivých zemích nebude stejné, bude vycházet z toho, jaké jsou v dané zemi inflační tlaky. Ale krok ovlivní „všechny produktové řady a všechny země.“
Po Novém roce se lidé musejí připravit na nástup dalšího zdražování. Inflace totiž jen tak nezmizí a je na rekordních číslech od poslední finanční krize, což se snaží tlumit centrální banka tvrdým navyšováním úrokové sazby. Na ni reagují banky, které zvyšují úroky u spoření. Ty však dosahují maximálně tří procent a inflaci tak nepokrývají ani z poloviny. Lidé se tím však mohou nechat zlákat, aby své peníze na účtech nechali znehodnocovat.
Koncem roku obvykle v ekonomice a na finančních trzích panuje klid. Letošek je ovšem tak nějak jiný. Je koronově jiný – ale na to jsme si už víceméně zvykli. Fascinuje mě pohled z auta na školáčky mířící ráno liduprázdnou ulicí do školy s respirátorem na nose. Zatímco mně ten pohled připadá pitoreskní – jak by se dítě mohlo od někoho nakazit, když v dohledu není živá duše?
Je to muž, který s předstihem předpověděl finanční krizi roku 2008. Vysloužil si za ni přezdívku Dr. Doom, doktor Zkáza. Teď přichází Nouriel Roubini, považovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v ekonomii, na scénu znovu a ohlašuje to, čeho se většina ekonomů bojí nejvíc ze všeho. Stagflaci. Velmi nebezpečný stav, kdy prudce rostou ceny a zároveň stagnuje ekonomický růst. „Kassandry se nevyplatí umlčovat,“ říká Roubini.
Nekončící zdražování a znehodnocování úspor trápí domácnosti v celé Evropě. Tuzemská inflace se vyšplhala už na šest procent a čeká se, že po novém roce dál poroste, rekordní je inflace i ve všech státech platících eurem. Česká národní banka proto provádí tvrdou měnovou politiku zvyšování úroků, aby inflační očekávání lidí zchladila. Zcela opačný postup volí Evropská centrální banka (ECB).
Ekonomiku čeká v příštím roce další zdražování zboží a služeb. A to i kvůli požadavku zaměstnanců a pracovníků, kteří tlačí na další zvyšování mzdy. Ke konci roku se totiž stalo standardem, že lidé chodí za vedením firem s požadavky o vyšší finanční ohodnocení. Napjatá situace na trhu práce jim nahrává a proto se málokdy stane, že by odešli s prázdnou. Negativně se však tento trend promítne právě ve vyšší inflaci, což potvrzují ekonomové.
Vysoká inflace požírá lidem peníze na spořících účtech, které jsou však mezi Čechy stále oblíbené. Může za to i razantní růst základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Spořící účty poté banky začaly více úročit a lidé tak svoje peníze dále nepřesouvají. Z průzkumu agentury Ipsos navíc vyplynulo, že okolo jedné třetiny lidí se v nejbližší době nechystá ochránit úspory proti rostoucí inflaci.
Nečekaně prudká inflace není strašákem jen pro běžné domácnosti. Za významnou hrozbu ji začali považovat i velmi majetní Češi, kteří tak mění způsoby, jak si své bohatství udržet a nechat ho dále růst. Z tuzemských dolarových milionářů, kteří většinou zbohatli podnikáním, se tak začínají stávat větší investoři. Není tak již pro ně prioritou vracet vše zpět do byznysu, ale spíše zabránit tomu, aby jim inflace peníze požírala. Na tom, že proti inflaci se lze dnes bránit jedině vhodným investováním, se shoduje naprostá většina ekonomů a analytiků.
Zvyšující se ceny spotřebitelské ceny překvapují analytiky a ekonomy, kteří odhadují růst inflace v následujících měsících. Prudký růst cen dokonce překonává i odhady v prognózách České národní banky a ministerstva financí. Obě instituce totiž předpokládají, že inflace v lednu dosáhne na sedm procent. Tato hranice by však byla již překonána v listopadu, pokud by nedošlo k dočasnému odpuštění DPH u energií. Na začátek příštího roku se tak může počítat i s inflací na hodnotě deseti procent.
Nejen Česká republika nebo Evropa, inflace trápí také Spojené státy, a to až do té míry, že za vysoký růst cen platí politickou cenu i prezident Joe Biden. Míra inflace tam v listopadu vystoupila na 6,8 procenta a je nejvyšší za téměř 40 let. Ve své zprávě to v pátek uvedlo americké ministerstvo práce. Bidenovi kvůli tomu padají preference a hrozí, že se od něj odkloní i někteří zákonodárci z řad vlastních Demokratů.
Suchoprdský, nezajímavý a šedivý produkt. Těmito slovy označil exministr financí Miroslav Kalousek státní dluhopisy, jak asi vypadají z pohledu investičního bankéře. Zároveň však dodal, že se jedná o konzervativní spoření, kde mají lidé jistotu, že o své peníze nepřijdou. Jeho slova se naplno potvrzují v letošním roce, kdy protiinflační Dluhopisy republiky nejbezpečněji chrání peníze před vysokou inflací
Nedá se tomu v poslední době vyhnout. Alfou a omegou ekonomických disputací je v posledních týdnech vždy stejné téma: Inflace. Nejsme v tom ale sami – inflace roste všude v Evropě. A ještě zdaleka není u vrcholu. Potvrdila to další várka čerstvých statistických dat.
Mnoho věcí není v naší relativně malé ekonomické komunitě dostatečně diskutováno a ještě méně jich je vydiskutováno do té míry, že by o nich existoval alespoň elementární konsenzus. Dříve než vyslovíme silné výroky ohledně možného efektu nedávného zásahu naší centrální banky do úrokových sazeb, měli bychom hledat odpověď na otázku, co je příčinou naší dnešní inflace. To ale není možné bez toho, že by se každý diskutující přihlásil k jedné ze známých hypotéz příčin vzniku inflace a k jedné z konkurenčních makroekonomických teorií. To se bohužel neděje.
Jestřábí politika prováděná centrální bankou možná zařadí zpátečku. Guvernér Jiří Rusnok přišel s překvapivým vyjádřením, že hlavní úrokovou sazbu bankéři na předvánočním zasedání vůbec nemusí navýšit. ČNB přitom dosud podnikala tvrdé kroky proti rostoucí inflaci a citelnému zdražování, které dopadá na velkou část českých domácností. Jeden ze členů bankovní rady, Vojtěch Benda,v Salonu Týdeníku Echo uvedl, že úrokové sazby by měly stoupnout dokonce nad úroveň inflace.
Tento týden skončila pravidelná mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. Celkem formalistická a nezajímavá záležitost, chtělo by se říci. Ostatně i s ohledem na to, jak systematicky se měnový fond nestrefuje, když se snaží předpovídat vývoj českého HDP anebo inflace, nezdá se tato pravidelná mise příliš hodna pozornosti. Jenomže tentokrát přinesla jednu „zajímavou“ změnu. Mezinárodní měnový fond totiž varoval, že v české ekonomice vidí jedno zásadní riziko. A tím rizikem je trh hypoték.
