Zdražování v Česku dál neutěšeně pokračuje, růst aktuálně téměř třináctiprocentní inflace zcela jistě není u konce. Kvůli pocovidovému zotavování a nyní i ruské invazi trpí většina ekonomik, Česko se ovšem mezi okolními státy vymyká. Téměř nikde ceny nerostou tak rychle jako u nás, o něco hůře je na tom jen Pobaltí.
Rostoucí ceny takřka veškerého zboží a služeb mají a budou mít za následek propad životní úrovně většiny Čechů. Po zdražování, které přinesla pandemie koronaviru, se totiž přidává i růst spotřebních cen kvůli ruské invazi na Ukrajině. Válečný konflikt se nově promítl do čísel březnové inflace. Mezi únorem a březnem znatelně poskočila inflace v dopravě a bydlení s energiemi. Tedy v oblastech, které jsou pro běžné občany podstatné.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.
Stínová vláda hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem poslední dobou viní kabinet Petra Fialy ze současné drahoty a stoupající inflace, představila i dvanáctibodový program, který má údajně pomoci zvyšující se ceny srazit. Na expremiéra se ale hned poté sesypala kritika, která upozornila na to, že Babišova opatření by jen za letošek vyšla na čtvrt bilionu a inflaci ještě více roztočila. Navrhovaná opatření vládní politici označili za nesmysl.
Válečný konflikt na Ukrajině se ještě do české ekonomiky nestačil naplno propsat, už nyní ale přicházejí nepříliš optimistické výhledy na její citelný propad. Podle poslední prognózy ministerstva financí ekonomika nad očekávání zpomalí a inflace se letos v průměru vyšplhá nad 12 procent. Česko má přitom už nyní jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU. Ekonomové se však zatím stále neobávají toho, že situace bude pro lidi neúnosná a nejsou nakloněni razantním plošným opatřením, po kterých mnozí kvůli prudce rostoucím cenám zejména energií volají.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření
Ruská invaze na Ukrajinu vyhnala ceny nahoru nejen v Česku. Zatímco v tuzemských pekárnách hrozí, že za chleba lidé zaplatí až dvojnásobek, v Rusku se z boršče, "jídla chudých", může stát jen polévkou pro bohaté. Základní potraviny totiž Rusům dramaticky zdražují, a to v souvislosti s válkou i sankcemi ze Západu.
Ceny veškerých potravin v letošním roce porostou. Situaci zhrošuje válka na Ukrajině, která řadu dalších potravin ještě více prodražuje. Důvody jsou zejména vysoké ceny energií, pohonných hmot a také vysoké ceny na zemědělských burzách. Ty totiž určují, za jaké ceny se nakonec budou potraviny prodávat. Nic na tom nemění ani fakt, že se budou zdražovat i potraviny, ve kterých je Česká republika soběstačná.
Češi se budou muset připravovat na to, že se jim zhorší životní úroveň. A to velmi značně, pokud Česká republika zamíří do stagflace. Je totiž doprovázená vysokou inflací a také nízkým či žádným ekonomickým růstem. Právě na poškozování ekonomického růstu poukazují ekonomové, kteří kritizují poslední kroky České národní banky. Ta totiž znovu navýšila základní úrokové sazby na 5 procent.
Situace na finančním trhu se v posledních dnech celkem citelně zklidnila. Samozřejmě hlavním důvodem byla naděje, že Rusko omezí bojové aktivity u Kyjeva a zaměří se v rámci bojů na Donbas s vysokým podílem ruského etnika, a to výměnou za nabídku Ukrajiny, která začala mluvit o systému záruk pro Rusko a o vojenské neutralitě.
Vysoká inflace po koronaviru a dopady ruské invaze na Ukrajinu jsou důvody, kvůli kterým Česká národní banka znovu razantně zvedne základní úrokovou sazbu. Pro běžné lidi to znamená, že se jim ztíží přístup k hypotékám a k úvěrům. Pro ty, kteří si již na bydlení půjčili, to může znamenat další navýšení úroků na splácení svého bytu či domu. K dalšímu navyšování se přitom centrální bankéři stavěli na začátku roku odmítavě.
Ukrajinská válka tíživě zasahuje evropské ekonomiky a prohlubuje problémy tuzemských firem a podnikatelů. Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU, proti čemuž se snaží zasahovat centrální banka zvyšováním úroků. Ty už nyní máme nejvyšší mezi členskými státy. Firmy se dalšího růstu obávají, úvěry se jim totiž citelně prodražují a jejich byznys na to silně doplácí.
Vláda Petra Fialy zatím proti vysokým cenám energií ve větší míře nezasahuje. Oproti tomu se chystá mimořádná valorizce důchodů a v rámci návrhu je také valorizace některých sociálních dávek. Zvyšování sociální dávek ale bude znamenat proinflační zásah, který přispěje ještě k dalšímu růstu cen. Vzhledem k vysoké inflaci také není vyloučeno, že by k další mimořádné valorizaci důchodů mohlo dojít ke konci letoška.
ÚHEL POHLEDU: Zdálo se vám, že už těch jobovek o inflaci bylo dost? Nebojte, ještě jich mám pár v zásobě. Že inflace sílí na všech frontách, není nic neznámého: Už víme z předešlých dnů, že tempo spotřebitelské inflace se v únoru vyhouplo na 11,1 %. Ale to byla „jen“ spotřebitelská inflace.
Rusko si pro rozpoutání války na Ukrajině vybralo dobu, kdy byl Západ a hlavně Evropa nejzranitelnější za dlouhé roky. Politicky i ekonomicky. V časech, kdy ve Washingtonu seděl Donald Trump a v Berlíně Angela Merkelová, by si Vladimir Putin nejspíš takový atak nedovolil. Teď vsadil na to, že na Západě vládne slabá garnitura. Že v Londýně vládne oslabený Boris Johnson, na něhož doléhají následky odstřihávání Británie z jednotného trhu Evropské unie, symbolizované dlouhými frontami kamionů na hranicích.
ÚHEL POHLEDU: Během posledního týdne přišlo hned několik statistik, které nás ujistily, že chyba není na našem přijímači, nýbrž na vládním vysílači. Asi takhle: Jen co jsme získali pocit, že recese jsou na dlouhý čas za námi, zase dost možná do nějaké směřujeme. Asi nikdo nemůže čekat, že s cenami pohonných hmot takovými, jaké jsou, a s chybějícími součástkami, kvůli kterým Škoda Auto už zase omezuje výrobu, a s chybějící železnou rudou z Ukrajiny budeme dosahovat kdovíjak zářného hospodářského růstu. Teď už je zřejmé, že inflace bude mnohem vyšší, než se ještě na přelomu roku čekalo.
Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Překonala odhady analytiků, kteří očekávali růst mezi 10,3 až 10,6 procenta. Inflace zrychluje osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražilo bydlení, doprava i potraviny. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta.
V zemích, jako jsou Česká republika nebo třeba Slovensko, prudce roste riziko takzvané stagflace. Na základě vývoje posledních dnů a hodin to již můžeme tvrdit s vysokou mírou jistoty. Stagflace je ekonomy velmi obávaný stav kombinace inflace a současně hospodářské stagnace, anebo dokonce případného hospodářského poklesu. Stav je to obávaný jednoduše proto, že na něj neexistuje jednoduchý lék.
ÚHEL POHLEDU: Válka na Ukrajině bude mít velmi hmatatelné a praktické dopady i na naši ekonomiku. A zdaleka nepůjde „jen“ o zapojení do systému sankcí.
Se zvyšováním cen se počítalo, ovšem tak prudký nárůst překvapil všechny experty. Řeč je o cenách výrobců, kterým se zvyšují ceny od zemědělství až po průmysl. I když to na první pohled nemusí být patrné, tak vysoké ceny výrobců musí znervóznit řadu spotřebitelů, kterým se výsledná cena promítne v potravinách či jiných nákupních položkách. Masivní zdražování také potvrzuje, že inflace se letos bude držet okolo dvouciferné hodnoty a zdražování spotřebitelského zboží jen tak nepřestane.
Návrh státního rozpočtu na letošek Fialova vláda zdědila a za půldruhého měsíce, během rozpočtového provizoria, přepracovala. Ve výsledku už tak nemá deficit 377, ale „pouhých“ 280 miliard korun. Návrh minulý týden ve sněmovně prošel prvním čtením a premiér Petr Fiala ho prodával s argumentem, že v době vysoké inflace je to rozpočet protiinflační. Jedním z premiérových ekonomických poradců je hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka pro `CRo.D8le dodal, 6e konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.
Silná koruna napomáhá krotit vysokou inflaci, která se blíží k dvouciferným hodnotám. K jejímu posilování znatelně pomáhají vyšší základní úrokové sazby centrální banky, která tím bojuje s vysokým růstem spotřebitelských cen. Na něm vydělávají zejména dovozci, kteří nakupují v zahraničí levněji nebo také dovolenkáři v zahraničí. Koruna by však mohla podle některých hlasů v nejbližší době oslabit. Velmi totiž bude záležet na utahování měnové politiky Fedu, které by znamenalo následné oslabení koruny vůči dolaru i euru.
I když hnutí ANO slibovalo omezit obstrukce během projednávání o státní rozpočtu, jejich poslanci natahovali jednání skoro na celý den. Současná opozice totiž strhávala navržený rozpočet vládou Petra Fialy (ODS), který komentovala ze všech možných stran. Největším kritikem se stal expremiér Andrej Babiš, podle kterého byl rozpočet „domatlaný“. Kritikou nešetřil ani prezident Miloš Zeman, podle kterého měla vláda škrtat daňové výjimky a rozpočet tak mohl být přebytkový. Za to sklidil negativní komentáře od vládních představitelů a poslanců.
Z hlediska společenského vývoje to zapadne ve vřavě světových dějin, ale dát o tom vědět by se mohlo. Tak tedy v Rožnově pod Radhoštěm zanikne kino, jmenuje se Panorama. Je to docela pěkné kino, v sále má asi dvě stě míst, tolik kdysi chodilo běžně lidí do kina. Ale to už je dávno. V malých městech, jako je Rožnov, se kino stalo luxusem. Za posledních deset let zanikly stovky kin, tady se to už taky blíží, přijde to snad koncem měsíce, nikoli toho astronomického, pod jehož vlivem (je úplněk) to píšu, ale toho kalendářního, kdy se má definitivně v Rožnově v kině zhasnout.
Tak vy jste si v minulých měsících mysleli, že inflace je vysoká? Nu tak to jste ještě neviděli čísla za leden. Čísla, která byla zveřejněna tento týden.
Život v Česku se za poslední rok prodražil skoro o desetinu. Ceny zboží a služeb se v lednu oproti předchozímu roku zvedly o 9,9 procenta. Jen za poslední měsíc se zvýšily o 4,4 procenta. Rychlejší zdražení z měsíce na měsíc zažila Česká republika jen jedinkrát v historii. V roce 1993, kdy se zásadně měnila struktura daní a byla zavedena DPH. Největší roli hraje zdražování energií. Účty za elektřinu stouply o 18,8 procenta, u plynu o 21,5 procenta a u tepla a vody o 12 procent.
Téměř desetiprocentní inflace překonala očekávání a alespoň po část roku bude ještě následovat její další růst. Jak moc se všeobecné zdražování promítlo do chování lidí? Kupní síla českých domácností nutně klesla, protože růst cen přesáhl růst výdělků. K tomu přitom došlo téměř poprvé v historii samostatné republiky. Přestože lidé už stačili v ekonomice velkou část svých úspor vzniklých během covidových lockdownů rozpustit, nebojí se zatím dál utrácet, tvrdí ekonomové.
Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší.
Zkusme si z americké politiky odmyslet to, čemu se říká „wokeness“, „kritická teorie rasy“, „cancel culture“ a všechny podobné pojmy, jejichž primárním, i když dnes už ne jediným rejdištěm jsou univerzitní kampusy a sociální sítě. Všechno to, kde jde primárně o jazyk, vyjadřování, klasifikace a nálepky. Protože nejen mluvením živ je člověk. Co ze současného amerického radikalismu zůstane? Kupodivu je toho dost, i když by se to v lomozu způsobeném nějakým novým bizarním požadavkem, jenž přichází každý týden, mohlo snadno ztratit
