Tag: film

Články k tagu

Putinův přítel Segal: „Ukrajinu a Rusko vyprovokovala ke konfliktu třetí strana“

Svého času byl Američan Steven Seagal respektovaným filmovým akčním hrdinou, jeho nejslavnějším filmem je asi Přepadení v Pacifiku z roku 1992. Téměř dva metry vysoký herec, který se narodil před 70 lety 10. dubna 1952 v Lansingu (hlavní město státu Michigan), se prostřednictvím svých filmů výrazně zasloužil o popularizaci umění sebeobrany aikido. Jeho matka, zdravotní laborantka, měla irské a mongolské předky, otec, židovského původu, učil matematiku na střední škole.

O dobru, zlu a gruntech, cesty ke štěstí, od masopustu po Jana Křtitele

Film Je třeba zabít Sekala (1998) převedlo na divadelní prkna vinohradské divadlo. Ocitáme se v létě roku 1943 a Jura Baran přichází do vesnice Lakotice, aby se ukryl před Němci. Sekal, vychovávaný jako parchant, donáší na sousedy německým úřadům. Rigidní řád majitelů gruntů se obrací proti nim samým. Je třeba zabít Sekala, režie: Pavel Khek, Divadlo na Vinohradech, Praha, premiéra: 8. 4. 2022.

Oscaři: uměníčko vítězí nad „umčem“

Letošní udílení Oscarů velmi výstižně předznamenal americký herec Sean Penn, když v předvečer ceremonie vyhlásil, že nepovolí-li americká akademie během slavnosti vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, veřejně svoje Oscary roztaví. Nejde jenom o ten anoncovaný způsob Pennova protestu, v němž je možné vidět variantu dávného sloganu Překovejme meče v pluhy, v tomto případě by ale šlo o překovávání Oscarů v meče nebo vůbec zbraně, jichž je Ukrajině momentálně zapotřebí.

Oscary provázela i nenahraná rána pěstí za urážku. Hlavní soška jde do Apple TV+

Oscar za nejlepší film je poprvé v historii nejprestižnějších hollywoodských ocenění v rukou streamovací společnosti – americká filmová akademie dala svou hlavní cenu snímku V rytmu srdce z produkce platformy Apple TV+, který porazil kritiky favorizovanou Sílu psa od společnosti Netflix. První zlatou sošku své kariéry si odnesl Will Smith, který se během galavečera dostal do slovní i fyzické potyčky s komikem Chrisem Rockem.

O něčem jiném. Doporučení na Svěráky

Asi by se očekávalo, že by zde měl být další text o válce za humny a s tím spojených hrůzách, ale snad se snese výjimka, když se sem vloudí doporučení na film české národní firmy Svěrák & Svěrák Betlémské světlo. Činím tak s vědomím, že jsou jistě důležitější věci než jít do kina, jenže v zájmu mentální rovnováhy není špatné udržet nějaké normální zvyklosti, k nimž chození do biografu vždy –⁠ tedy ne vždy, ale takových sto let už ano –⁠ patřilo.

Alain Delon nechce být nemohoucím starcem. Rozhodl se podstoupit eutanázii

Francouzský herec Alain Delon podstoupí na sklonku svého života eutanázii. Podle jeho syna Anthonyho, který Delonův záměr potvrdil pro televizi RTL, se herec pro tento krok rozhodl, aby nemusel procházet nepříjemnými nemocemi. Šestaosmdesátiletý Delon syna požádal, aby ho na poslední cestě doprovázel. Alain Delon se podle slov svého syna odmítá stát nemohoucím starcem a plánuje podstoupit eutanazii. Herec dlouhodobě žije ve Švýcarsku, kde je asistovaná sebevražda legální.

Zakletí v práci

Je pozoruhodné a taky povzbudivé, když někdo ve zralém věku nějakým zajímavým způsobem promění svou kariéru. To je i případ amerického herce a režiséra Bena Stillera, který byl dlouho znám jako tvůrce a hlavní představitel komedií, pohybujících se kolem hranice „řachandy“ a někdy i daleko za ní. V posledních letech se ale proměnil v zajímavého televizního tvůrce – režiséra a producenta.

Mladá žena utíká Oslem

Norský film Nejhorší člověk na světě měl velké úspěchy loni v Cannes, kde představitelka hlavní role získala cenu pro nejlepší herečku, je nominován na Oscara. Může to působit logicky – severská kinematografie docela „frčí“ a režisér Joachim Trier patří mezi její uznávané představitele. Příběh ambiciózní mladé ženy, která hledá svoje místo v životě v kulisách současného západoevropského města, taky odpovídá požadavkům soudobého festivalového a vůbec filmového provozu na žádoucí formu aktuálnosti.

Českého lva za nejlepší celovečerní film dostal snímek Zátopek

Jako nejlepší celovečerní film ocenila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) film Zátopek o slavném československém atletovi. Hlavní role manželů Zátopkových v něm ztvárnili Martha Issová a Václav Neužil, který si dnes odnesl také cenu za nejlepší mužský výkon v hlavní roli. Za ženský výkon v hlavní roli získala Českého lva Pavla Gajdošíková za film Chyby. Film Zátopek byl s 13 nominacemi spolu se snímkem Okupace favoritem na hlavní cenu.

Syn Mikiho, krále ze Zábřeha

Od té doby, co jsem Roberta Mikluše vídal v brněnském Divadle na provázku, jsem nepochyboval, že se objevil další herec se skvělým komediálním talentem, který ale sehraje přesvědčivě i tragédii. Jak to tak neprávem u brněnských herců bývá, známým se stal až přesunem do Prahy. Tam nyní patří do souboru Národního divadla, hostuje v dalších divadlech, má role v televizi, třeba nyní v seriálu Devadesátky, a ve filmu: za funkcionáře v Zátopkovi je nominován na Českého lva za vedlejší roli. Osobně se známe z výletu s Provázkem do Petrohradu, kde jsme spolu chodili po Ermitáži.

Mimořádná událost – něco pro klaustrofoby

Mimořádná událost Jiřího Havelky zdálky připomíná film „morálního neklidu“ Věry Chytilové Kalamita z roku 1980. Tam jde o to, že společenská mizerie se vtělí do obrazu železničního vagonu zasypaného lavinou. Nehybný vlak s uvězněnými pasažéry je alegorií stavu krize, která je zároveň groteskní i tragická. V Havelkově filmu je vlak v pohybu, spíš v samopohybu, neboť ujede nešikovnému vlakvedoucímu, který se cosi vydal na něm opravovat.

Zánik civilizace v rožnovském kině Panorama

Z hlediska společenského vývoje to zapadne ve vřavě světových dějin, ale dát o tom vědět by se mohlo. Tak tedy v Rožnově pod Radhoštěm zanikne kino, jmenuje se Panorama. Je to docela pěkné kino, v sále má asi dvě stě míst, tolik kdysi chodilo běžně lidí do kina. Ale to už je dávno. V malých městech, jako je Rožnov, se kino stalo luxusem. Za posledních deset let zanikly stovky kin, tady se to už taky blíží, přijde to snad koncem měsíce, nikoli toho astronomického, pod jehož vlivem (je úplněk) to píšu, ale toho kalendářního, kdy se má definitivně v Rožnově v kině zhasnout.

Videohra DayZ od Bohemia Interactive se zřejmě dočká zfilmování. Práva zakoupili Britové

Britské produkční společnosti Face Fictions Productions a Infinitive Wisdom Studios zakoupily filmová práva na videohru DayZ české vývojářské společnosti Bohemia Interactive Studio. Společnost Infinitive Wisdom Studios oznámila, že se tak stalo na Evropském filmovém trhu (EFM), který v německém hlavním městě doprovází mezinárodní filmový festival Berlinale. „Jsme nadšeni ze zahájení vývoje filmu DayZ s vizionářským týmem Face Fictions Productions a mozky, které stojí za hrou společnosti Bohemia Interactive,“ uvedla produkční firma Infinitive Wisdom Studios.

Zemřel Ivan Reitman, režisér slovenského původu, který natočil Krotitele duchů

Ve věku 75 let zemřel kanadský režisér a producent slovenského původu Ivan Reitman, kterého proslavil hollywoodský hit Krotitelé duchů. Podle příbuzných zemřel režisér ve spánku v sobotu v noci ve svém domě v Montecitu v americkém státě Kalifornie. "Naše rodina truchlí nad nečekanou ztrátou manžela, otce a dědečka, který nás vždy učil vidět kouzlo života," napsaly jeho děti. "Utěšuje nás, že jeho práce filmaře přinesla smích a štěstí nesčetným divákům po celém světě," dodaly.

Aplikace přinutí diváky zhlédnout reklamu až do konce. Bude sledovat obličej

V době reklamních blokátorů bojují internetové firmy s nízkými příjmy z inzerce. Firma Movie Pass, jež za nízký poplatek nabízí vstupenky do kin, se rozhodla problém vyřešit po svém. Ke vstupenkám získáte přístup, až v momentě kdy shlédnete v mobilní aplikaci reklamy. Dohlížet na vás bude sama aplikace díky technologii na rozpoznání obličeje. "Je to způsob jak zabránit mezeře v našem modelu a vytvořit mnohem efektivnější systém,“ uvedl spoluzakladatel společnosti Stacey Spikes.

Syrové rozvědné materiály

Hrozící velká válka v Evropě je vážná věc, ale právě ten, kdo říká, že chce Ukrajině pomoci, by neměl dělat nevážné věci. Americká administrativa zveřejnila, že ví o chystaném ruském plánu zinscenovat a nafilmovat útok ukrajinských vojsk jako záminku pro válku. Zveřejnila ho prostřednictvím nejmenovaných činitelů, kteří o tom promluvili s reportéry New York Times. Posléze o tom brífovala několik vybraných kongresmanů. To je všechno, co víme. Z tzv. rozvědných informací kolem Ukrajiny lze jistě věřit zprávám o koncentraci ruských vojsk.

Budoucnost patří streamingu. Bohudík? Bohužel?

Výhody, které streaming přináší publiku, se při bližším ohledání mohou ukázat jako spornější, vliv streamingových gigantů na filmový průmysl a filmové umění je také – přinejlepším – sporný. Začátkem týdne byly teprve vyhlášeny nominace na Oscary, už teď ale mnozí pozorovatelé vyhlašují faktického vítěze – streamovací služby. Do značné míry právem. Kinům tahle dominance streamingu nevěstí zrovna skvělou budoucnost.

Tabu, konvence a Temná dcera

Každá doba má své oblíbené floskule, prefabrikovaná spojení, jimiž člověk může vyvolat dojem, že něco říká, aniž by něco řekl či se obtěžoval myšlením, případně dá najevo, že je v kontaktu s „duchem doby“. Floskule také pomáhá udělat prefabrikát z jevu, který se její pomocí popisuje – z člověka, z díla, z čehokoli. Učiní ho přístupným a srozumitelným vnímání člověka uvyklého se ve floskulích vyjadřovat, dá mu ujištění, že nebude konfrontován se zneklidňující osobitostí, napomůže, aby popisované strávil bez větších zádrhelů.

Star Wars či Marvel míří do Česka konečně legálně. V létě k nám dorazí platforma Disney+

V Česku zahájí v létě provoz filmová streamovací služba Disney+. Divákům nabídne snímky z produkce studií Disney, Pixar či dokumenty kanálu National Geographic. Spuštění služby v Česku a několika dalších evropských zemích ve středu v tiskové zprávě potvrdila společnost The Walt Disney Company. V Česku už působí několik podobných služeb, mimo jiné Netflix, HBO GO nebo české Voyo. Společnost The Walt Disney Company letos v létě zahájí provoz streamovací služby Disney+ ve 42 zemích a 11 teritoriích.

Tragédie malého člověka

Tragédie je velké slovo. A výraz „tragický hrdina“ asociuje nějakou velikost – není to jen člověk, který dopadne špatně. Příběh chlapíka, kterého cestou do práce zabije padající balkon, je jistě smutný, ale ne nutně tragický, tedy jednotlivce nějakým způsobem přesahující, na osudu jednotlivce odhalující nějaký neměnný rys lidského údělu obecně, jeho potenciální tragičnost, která je lidským bytostem souzena.

Stezkou odvahy, dobrodružství ve větvích, filmový portál FAMU

Pražská FAMU spustila vlastní VOD platformu FAMU Films. Veřejnosti zpřístupnila filmy svých absolventů a studentů od počátku po současnost. Můžete zhlédnout snímky tvůrců, jako jsou Věra Chytilová, Jan Švankmajer, Jan Němec, Jan Svěrák, Jan Hřebejk, Helena Třeštíková nebo Jan Prušinovský. FAMU Films nabízí i nejaktuálnější snímky.

Zemřel Dušan Klein, režisér slavných filmových Básníků

Ve věku 82 let zemřel režisér a scenárista Dušan Klein. Uvedla to Česká televize. Mezi jeho nejznámější díla patří snímek Jak svět přichází o básníky a jeho pokračování. Natočil i desítky detektivek a komedií, mimo jiné Vážení přátelé, ano, Andělské oči nebo Konto separato. Byl také tvůrcem televizních seriálů. Klein zemřel po dlouhé nemoci v jedné z pražských nemocnic. „Plánujeme jenom rozloučení v rodinném kruhu bez účasti veřejnosti, později dáme k dispozici kondolenční knihu," řekl jeho syn David Klein.

Zlatý glóbus za nejlepší drama získal western Síla psa s Benedictem Cumberbatchem

Letošní Zlatý glóbus za nejlepší filmové drama si odnesl western Síla psa režisérky Jane Campionové. Ocenění se letos v Los Angeles udílejí bez obvyklé pompy a hollywoodského pozlátka, běžně v televizi vysílaný ceremoniál se kvůli kontroverzím okolo Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu (HFPA), která ocenění uděluje, proměnil v sérii příspěvků na sociálních sítích.

Další šichta pro mdlého mesiáše

Jednou z oblíbených fint soudobého, ironií přesyceného dyškurzu je jakási preemptivní (sebe)kritika. Autor, dejme tomu, napíše něco přepjatě patetického, naváže na to ale konstatováním, že si je toho přepjatého patosu dobře vědom, třeba si z něj udělá i trochu legraci. Má se za to, že se tak neutralizuje, zbezvýznamní kritika toho přepjatého patosu a jiných podobným způsobem „ošetřených“ selhání a nedostatků.

Get Back – nový pohled na nejslavnější kapelu

Potřebujeme v roce 2021 osmihodinový sestřih šedesáti hodin Beatles ve studiu? Kupodivu se ukazuje, že ano, že si z této produkce nejen skalní fanoušek Beatles může mnohé odnést. Práce režiséra Petera Jacksona obstojí jako revizionistický pohled na Beatles, jako dokument a hlavně vůbec jako film. Film pokrývá měsíc zkoušek kapely od 2. ledna 1969 do koncertu na střeše domu firmy Apple 30. ledna. Prostě proto, že ty záběry existují, protože se Beatles v té době rozhodli takové natáčení umožnit.

K zemi hleď: satira hraná na jistotu

Umění už v životě společnosti nehraje takovou roli jako dřív, povzdechne si občas nostalgik. Jakkoliv mnoho tvůrců s úporností hodnou lepší věci říká, že svým dílem chtěli „nastartovat debatu“ o tom či onom, v reálu se to často neděje. Jenom několik autorů je schopno vydat ze sebe práci, která by skutečně vedla k nějakému rozhovoru ve společnosti, třeba i sporu nejenom o kvalitách díla, ale i jeho tématu, o tom, co o lidech, dnešku a lidech dneška říká. A ti lidé by se jím cítili osloveni, jistě by to oslovení vnímali každý jinak, ale to patří k věci.

Svět podle Tolkiena

Před dvaceti lety režisér Peter Jackson dokázal zdánlivě nemožné. Když diváci 10. prosince opouštěli světovou premiéru Společenstva prstenu, prvního dílu ságy Pán prstenů, bylo jasné, že Novozélanďan ukočíroval fantasy epos J. R. R. Tolkiena a uspokojil jak zaryté fanoušky, tak Tolkienem nepoznamenané. Po třech dílech, 2,991 miliardy dolarů a 17 Oscarech šlo o fenomenální úspěch. To rozpoutalo hlad filmových studií po zavedených fantasy sériích, či aspoň historických filmech, jež by mohly napodobit obří bitvy z tolkienovské série. Výsledky byly všelijaké.

Vánoce v Casablance

Míněny nejsou Vánoce v Casablance marocké, ale v Casablance filmové, v tom slavném filmu Michaela Curtize z roku 1942, který někteří lidé mohou vidět každý rok znovu a vždy je to znovu dojme, jiným to moc neříká, ale těm není pomoci. Já patřím samozřejmě k těm prvního typu a při závěrečné scéně, kde se Humphrey Bogart loučí na letišti v mlze s Ingrid Bergmanovou, už sice neslzím, ale své to se mnou dělá.