Tag: klima

Články k tagu

Děti jsou prý tlusté kvůli klimatické změně. Je jim horko a nechtějí se hýbat

Dnešní děti nejsou tak fit, jako bývali ve stejném věku jejich rodiče, a může za to klimatická změna, uvedl pořad CBS Morning, který se opřel o studii environmentální fyzioložky Shawndy Morrisonové. Problém je podle ní v tom, že rostoucí teploty mají vliv na dětskou obezitu a děti tráví méně času venkovními aktivitami. To však narazilo na tvrdou kritiku, podle které je dětská obezita způsobená jinými faktory. Studie tvrdí, že děti jsou dnes o 30 % méně aerobně zdatní než jejich rodiče.

Generace Z a její ideály o záchraně světa

Domlouvám si schůzku se sedmnáctiletým Oldřichem Příklenkem. Chci s ním mluvit o tom, jak se žije generaci Z, tedy těm, kdo se narodili kolem roku 2000 a později (tvoří u nás asi čtvrtinu celkové populace). Nenechá si vysvětlit, jak se dostane na místo určení, prý si to najde v mobilu, stačí mu poslat lokace v mapách. „Pokud si dospívající zapomene doma mobil, peněženku či klíče, tak je to právě mobil, pro který se vrátí,“ říká sociolog Martin Buchtík.

Zločin – a kde je trest?

Nevíme, zda výklad, podle něhož za ničivý, už dva týdny trvající požár v národním parku České Švýcarsko s víc než 1000 hektarů shořelé přírody může globální oteplování, dnes představuje oficiální linii státu. Slova premiéra Petra Fialy tu byla zatím neurčitá a dají se vykládat tak či onak („To všechno jsou důsledky určité změny, která tady nastává“; předtím Fiala zmínil vlnu veder a požárů po Evropě včetně toho našeho).

Rada z Madridu: Odložte kravaty, ušetří se tím za klimatizaci, vyzval španělský premiér

Španělský premiér Pedro Sánchez vyzval vládní úředníky a zaměstnance v soukromém sektoru, aby po jeho vzoru odložili kravaty. Budou se tak podle něj cítit pohodlněji a ušetří se energie na klimatizaci. „Rád bych, abyste si všichni všimli, že nemám kravatu,“ řekl Sánchez na tiskové konferenci. „To znamená, že z energetického hlediska můžeme ušetřit všichni,“ dodal. Vzápětí ve vážnějším tónu oznámil, že vláda příští týden zavede mimořádná opatření ke zvýšení energetických úspor.

Klimatická změna, kůrovec či lidský faktor. Kdo může za požár v Českém Švýcarsku

Klimatická změna, kůrovcová kalamita, lidský faktor včetně možného úmyslného žhářství a také pozdní a pomalý zásah příslušných orgánů. Požár v Národním parku České Švýcarsko trvá již od neděle a začíná další fáze, hledání viníka. Zmíněné argumenty využívají občané i politici k tomu, aby svalili vinu na to, či ono. Policie přitom uvádí, že sice má určité indicie, jak požár mohl vzniknout, zatím jí ale chybí svědectví, které by objasnilo příčinu. A tak lidé spekulují.

Nějak příhodná úzkost, tentokrát z kouře

Jak bych mohl chtít přivádět do tohodle světa děti – tato úvaha se v poslední době šíří veřejným prostorem. V různých variacích samozřejmě – zejména časté je přidání přívlastku „zasranýho“ před ten svět. Je to chápáno jako projev tzv. klimatické úzkosti. Bylo by možné se domnívat, že je to jen mem určený ke zviditelnění na sociálních sítích, nicméně ho lze zaslechnout i naživo, v terénu, autenticky vysloveného v konverzaci.

Pravé řešení klimatické krize? Stavět jaderné elektrárny a bombardovat Čínu

Stalo se již tradicí, že přijde horké léto a zpravodajství nás zásobuje požáry z celého světa. Tentokrát však oheň dorazil i do samotného Česka. V Českém Švýcarsku vzplálo několik hektarů lesa. Vyjelo k němu přes 400 hasičů, kouř byl cítit až v Praze. To zase vyšponovalo diskusi o globálním oteplování a klimatické změně do hysterických výšin. Odložme na chvíli stranou spory o to, zda se otepluje, o kolik se otepluje, zda je na vině člověk a jestli se jedná o existenční katastrofu, nebo spíše drobnou nepříjemnost.

Příroda se vrací jako politický aktér

Bruno Maçães (1974) napsal knížku o pandemii, která je myslím zajímavá ještě několika způsoby nad to, jak by byla zajímavá každá knížka od Maçãese o pandemii. Zmiňuje v ní občas připomínaný poznatek, že španělská chřipka, která v letech 1918–1920 zabila víc lidí než první světová válka, zanechala v kolektivní paměti či v literatuře minimální stopu. Moc nevíme, jak na ni tehdy společnost reagovala. Proto mu přišlo zajímavé napsat záznam toho, jaké to bylo pro nás, ještě než začneme zapomínat.

„Klimasocialismus.“ Německá ministryně chce kvůli klimatu „diskutovat“ o menších bytech

Německá sociálně demokratická ministryně stavebnictví Klara Geywitzová (SPD) se v posledních dnech stala terčem kritiky kvůli svým plánům v oblasti klimatu a bydlení. Chce totiž otevřít debatu o velikosti bydlení a jejich vlivu na udržitelnost. To se nelíbí opozici, ale ani vládní liberální FDP. Tyto strany záměry Geywitzové označují za regulaci a klimasocialismus. Geywitzová naznačuje, že velikost a způsob bydlení mají efekt na klima.

Reálně hrozí, že se průmysl odstěhuje

Evropská unie se snaží dekarbonizovat kontinent. Plánuje, že pomocí svého Green New Dealu do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, tedy konečný počet vypuštěných emisí bude nula. Za tímto účelem zavádí dost drastické regulace a omezení, které podle kritiků prodražují Evropanům život a ničí domácí průmysl. Právě situaci v těžkém průmyslu popsal analytik Karel Voldřich z think-tanku International Sustainable Finance Centre.

Hrozí občanské bouře, vraťme se dočasně k uhlí, překvapil Timmermans

Raději uhelné elektrárny, než bouře v ulicích. Tak by se dalo stručně charakterizovat poněkud překvapivé vyjádření prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse. Ten v minulosti proslul jako hlavní zastánce „zelenější“ Evropy a příklonu k elektromobilismu. V pátek však pro britský Guardian řekl, že v zimě kvůli vysokým cenám energií hrozí výrazné občanské nepokoje a Evropa by se tak raději měla dočasně vrátit k tradičním fosilním palivům, aby krizi umenšila.

Covid byl nácvik na klimatickou krizi

Minulý týden byl v Praze známý portugalský analytik a konzultant Bruno Maçães. Představoval tu české vydání své poslední knihy Svět změny. Civilizace na prahu nové éry (INFO.CZ). V originále vyšla kniha před rokem, kdy se některé okolnosti pandemie mohly jevit naléhavěji než dnes. Maçães si je nicméně jist, že lekce z pandemie s námi zůstane, ba co víc, bude využita i v klimatické politice.

Nejvyšší soud zasadil Bílému domu další ránu. Překazil Bidenovu agendu při změně klimatu

Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu dnes zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám, když zakročila proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě stěžejního environmentálního zákona ze 60. let. Informují o tom americká média, podle nichž verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena. Ty už před jeho vydáním z velké části narazily v Kongresu.

Tady česká vláda selhala, a to na celé čáře

Z úterý na středu se odehrávala historie, která sice byla přesně naplánovaná, ale ti, kdo ji měli dělat, o ní předem pokud možno mlčeli. Když rada ministrů životního prostředí skončila, šéf německých Zelených a vicekancléř spolkové vlády Robert Habeck napsal: „Uprostřed největší energetické krize v dějinách Evropy jsme přijali jeden z klimatických balíčků s největším dosahem v dějinách Evropy.“ Výjimky a kompromisy vyvzdorované několika členskými státy nemění podstatu věci.

Ministři EU se shodli: tvrdé normy prakticky znemožní prodej klasických aut

Státy EU se dnes nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bil. Kč) na období let 2027 až 2032.

Summit G7 pod palbou za pokrytectví. Řešil klima, ale novináře přepravoval vrtulníkem

Sledovaný summit zemí G7 v německém Garmisch-Partenkirchenu provází od jeho prvního dne konání kontroverze. Tématem jednání je totiž především válka na Ukrajině a také klima, přesto pořadatelé přepravili novináře na místo vrtulníkem, což mnozí kritizují. Věnuje se tomu i web Politico, který hovoří o pokrytectví. Pořadatelé helikoptéru využili kvůli demonstracím namířeným proti konání summitu.

U Městského soudu v Praze někomu přeskočilo

Tento týden dorazil i do České republiky jeden nebezpečný trend postihující poslední roky země vyspělého Západu. Vlády na Západě se, jak známo, upsaly boji s klimatickou změnou a emisemi skleníkových plynů. V Evropské unii ještě nad tím, aby vlády nepolevovaly, bdí Evropská komise. Přesto jsou tu soudci, kteří své vlády tlačí k tomu, aby na nesmírně nákladné a  protidemokratické cestě za uhlíkovou neutralitou ještě přidaly do kroku.

„Neděláte dost pro klima“. Aktivisté uspěli s žalobou proti státu

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozhodl pražský městský soud. Ministerstva podle něj nesmějí v porušování práv žalobců dále pokračovat. Cílem žaloby bylo podle spolku přimět úřady k řešení klimatické krize. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k NSS.

Nová taktika aktivistů za klima. Blokují dopravu v Praze a ohánějí se Ukrajinou

Ekologické hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) komplikuje už druhým týdnem dopravu v Praze. Její příslušníci blokují komunikace a požadují po vládě, aby pomocí nařízení omezila teplotu v komerčním sektoru, na úřadech a školách na zákonem dané teplotní minimum. Aktivisté argumentují tím, že omezení energií pomůže válkou zkoušené Ukrajině. Aktivisté se ale setkávají se silnou kritikou a dokonce urážkami a fyzickými útoky lidí, kterým ztěžují život.

Eurokomisař šokuje: Putinův útok je manévr, jak odvrátit pozornost od klimatické krize

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se domnívá, že válečný útok Ruska na Ukrajinu je jen zástěrkou. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj jen chce odvést pozornost od klimatických problémů, jimž svět čelí. Uvedl to v podcastu Betrouwbare Bronnen. Nizozemec Timmermans je v Evropě dlouhodobým a výrazným zastáncem ochrany klimatu, klimatických opatření a elektromobility. Invaze ruských vojsk je podle místopředsedy komise „diverzním manévrem“

Učíte děti o klimatu málo, vzkazuje Brusel. Tlačí na výuku „ekologického přechodu“

Ačkoliv témata jako je klimatická krize a ochrana životního prostředí nejsou dnes ve školách nic, co by výuka opomíjela, podle Evropské komise (EK) to nestačí. Přišla proto s návrhem, aby se udržitelnost stala nedílnou součástí vzdělávacího systému unijních států. Podle komise je totiž vybavení dětí klimatickými znalostmi nutné pro úspěšný „ekologický přechod“.

Češi, Slováci, Poláci proti, Západ souhlasí. EU rozděluje zpoplatnění emisí za dopravu a topení

Plán na zahrnutí silniční dopravy a vytápění budov do systému emisních povolenek rozděluje země EU. Ministři životního prostředí v Bruselu prezentovali postoje členských států k balíčku klimatických návrhů EK a právě záměr zpoplatnit emise ze zmíněných odvětví vyvolalo patrně největší pochybnosti. Podpořila jej část zemí západní a severní Evropy včetně Německa či Rakouska, výrazné výhrady dali naopak najevo zástupci států východního křídla EU včetně nové české ministryně Anny Hubáčkové.

Poslanci hnutí ANO obstruovali. Bez jádra nedostojíme klimatickým závazkům, shodla se pak sněmovna

Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky, uvedla sněmovna na návrh nastupující vládní většiny pětice stran. Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Poslanci nastupující koalice obvinili zákonodárce z hnutí ANO z obstrukcí, sněmovně trvalo více než dvě hodiny schválit program. Končící vládě se nepodařilo prosadit projednávání státního rozpočtu.

Klimatická změna proroste v českých školách napříč předměty. Učitelé se obávají ideologizace

Klimatická změna a další zelená témata by měla dostat ve školách už brzy více prostoru. O tom, aby se o klimatu mluvilo i mimo přírodopis a zeměpis, usilují některé neziskové organizace a také někteří samotní učitelé. Podporu má téma i u příštího ministra školství Petra Gazdíka (STAN), který však říká, že je nutné vyvarovat se ideologiím. Na někoho ovšem může ideologicky působit už příručka vydaná resortem životního prostředí pojednávající o tom, jak klimatickou změnu vyučovat.

Vychováme z Čechů klimatické neurotiky

Indoktrinace do školy nepatří. Ale Člověk v tísni, který už dávno není tou vzorovou nepolitickou organizací přinášející svou kapku úlevy do humanitárních krizí a válek po světě, si to nemyslí. Po prvním velkém vpádu do české vzdělávací politiky, propagaci velmi rozmáchlé inkluze, je tu další politická iniciativa. Člověk v tísni (ČvT) nedávno udělal průzkum, z něhož prý vyplývá, že ve středoškolské výuce se u nás nedostatečně učí o klimatické změně.

Orient na suchu

Obyvatelé Blízkého východu se nemohli dočkat konce léta, které bylo nezvykle teplé. Jenže podzim nepřinesl takovou úlevu, v jakou doufali. Tento region je stále víc vyprahlý a nezmění se to ani do budoucna. Se všemi důsledky, které to může mít. Letos se to dělo častěji než kdykoli předtím: lidé otočili kohoutkem – a nic. Vlády a příslušné podniky prostě nedokázaly zajistit pitnou vodu, což je pro každý režim dost ponižující situace. Od Alžírska po Írán se konaly demonstrace, jejichž hlavním tématem byl nedostatek nejzákladnější tekutiny.

Zelené tažení EU předstihlo svět o deset let. Klimatický summit ustoupil Číně

Obří klimasummit ve skotském Glasgow měl stvrdit správnost ambiciózních zelených plánů a bezuhlíkové budoucnosti. Ačkoliv někteří účastníci konference o společné dohodě mluví jako o historické, na povrch vyplouvá hlavně ústupek největším znečišťovatelům v čele s Čínou. Spočívá v pozvolném odklonu od uhlí namísto jeho úplného zavržení. Ani další přijaté závazky nedosahují radikálnosti evropských klimatických plánů, tak jak jsou představeny v takzvané zelené dohodě a stěžejním balíčku Fit for 55.

Klimatický kongres: namísto zavržení uhlí se státy dohodly jen o „odklonu“

Představitelé téměř 200 zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného naprostého zavržení uhlí hovoří jen o "odklonu". Mnoho delegátů vyjádřilo své zklamání z ústupku těmto dvěma zemím, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec hlasovalo.

Buďme pobouřeni von der Leyenovou v tryskáči

Jak naložit se zprávou, že předsedkyně EK Ursula von der Leyenová použila pro cestu mezi Vídní a Bratislavou soukromé letadlo? Václav Havel pronesl v roce 1991 v Kodani pozoruhodnou řeč o důvodech, proč jdou lidé do politiky, proč vůbec touží po moci. Havel vyjmenovává tři druhy důvodů: 1. chuť něco užitečného vykonat, 2. touha po sebepotvrzení, snaha zanechat stopu, 3. „pestrá paleta výhod, jimiž je život politika – i v těch nejdemokratičtějších poměrech – nutně provázen“.