Ukrajinské síly mají pod kontrolou pouze okrajové části Severodoněcku, připustil v dnes zveřejněném rozhovoru se serverem RBK Ukrajina oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Ukrajinské jednotky možná budou muset ustoupit, řekl agentuře AP. Zatím podle něj ale ukrajinští vojáci v Severodoněcku bojují „o každý centimetr“, napsal ráno na sociální síti Telegram.
Do Česka přiletěl dopravní letoun Embraer KC-390. Zástupci české armády a ministerstva obrany, které má zájem doplnit letku transportních letounů, si v pondělí prošli ukázkou schopností techniky brazilského výrobce. Šlo například o zkoušku nakládky obrněného transportéru Pandur II. Ačkoli šlo zatím jen o průzkum trhu, je brazilský stroj je už nyní jednou ze zvažovaných možností. Brazilský dopravní letoun Embraer KC-390 je transportní letoun střední třídy.
Na Ukrajině zahynuli čtyři vojenští dobrovolníci. Muži z Austrálie, Německa, Francie a Nizozemska zahynuli v bojích po boku ukrajinské armády, která brání svou zemi před ruskou armádou. Informovala o tom Mezinárodní legie obrany Ukrajiny na svém facebooku. Podle dostupných informací nejméně tři z těchto dobrovolníků zemřeli v Charkově. Podle ukrajinských úřadů jsou to Ronald Vogelaar, Michael O‘Neill, Björn Benjamin Clavis a Wilfried Blériot. Kdy nebo za jakých okolností bojovníci zemřeli, zpráva neuvádí.
Někteří ruští vojáci se podle ruských lidskoprávních organizací a právních zástupců odmítají vracet zpátky do bojů na Ukrajině. Často svou neochotu odůvodňují strachem ze smrti a nevyhovující kvalitou vybavení, které jim ruská armáda poskytuje. Britský server BBC přinesl rozhovor s jedním z těchto vojáků. „Nechci se vrátit zabíjet a být zabit,“ říká muž, kterého server BBC nazývá pseudonymem Sergej. Začátkem dubna se vrátil z války zpátky do Ruska a nyní vyhledal právní pomoc, aby se do bojů nemusel vydat zpět.
Ruský ministr Sergej Šojgu chce zrychlovat tempo postupu „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, řekl to na setkání s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem. Rusku ale začíná chybět jak vojenská technika, tak samotní vojáci. Ti kvůli neschopnosti některých velitelů zbytečně přichází o život. V lesích u Izjumu Ukrajinci podle ruského blogera zničili skoro celou 64. a 38. motostřeleckou brigádu, ztráty jdou údajně za ruským velením, informuje Institut pro výzkum války. Zprávu ovšem nebylo možné ověřit.
Ruského generála Alexandra Dvornikova nahradil v pozici velitele ruských vojsk na Ukrajině generál Gennadij Židko, bývalý velitel Východního vojenského okruhu a náměstek ruského ministra obrany pro vojenské a politické záležitosti. Uvádí to Conflict Intelligence Team (CIT), nezávislá ruská investigativní skupina. Jak si před několika dny všiml britský server Daily Mail, Dvornikov nebyl už více než dva týdny spatřen na veřejnosti. Podle CIT se o výměně začalo mezi ruskými vojáky mluvit už před týdnem.
O upadající morálce v ruském vojsku se mluví dlouhodobě. Nyní důkazy o pocitu vojáků v poli přinesly odposlechy rozhovoru dvou plukovníků, který získaly ukrajinské tajné služby a zveřejnil server Svobodná Evropa. Důstojníci v něm nikoho nešetří a celé armádní vedení označují za nekompetentní. V záplavě sprostých slov se kritice nevyhne ministr obrany Sergej Šojgu, velitel celé invaze generál Alexandr Dvornikov a ani ruský prezident Vladimir Putin.
Ministryně obrany potvrdila, že českou armádu povede současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. V čele generálního štábu nahradí od 1. července současného náčelníka, generála Aleše Opatu, který skončí na vlastní žádost po čtyřech letech. Řehka byl prvním kandidátem, na kterém se dokázali shodnout prezident Miloše Zeman a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Generál Aleš Opata má s koncem června skončit jako náčelník Generálního štábu Armády ČR. Už před časem to potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která v současné době řeší s prezidentem Milošem Zemanem, kdo nastoupí místo něj. A podle zákulisních informací se na jméně zatím neshodli. Prezident, který má podle zákona při výběru poslední slovo, favorizuje svého kandidáta Jaromíra Zůnu – současného prvního zástupce generála Opaty.
Dosavadní koncepce armádních nákupů zřejmě zcela zkrachovala. Dokazuje to například neúspěšný tendr na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP), o jejichž nákupu se jedná téměř dekádu. Teď to vypadá, že zbrojení by měly urychlit nákupy formou takzvané mezivládní dohody, kdy bude dodavatel vybrán napřímo. Této možnosti chce ministerstvo obrany využít podle informací redakce jak v případě nákupu nových BVP, tak v případě pořízení náhrady za stíhačky Gripen, které má ČR pronajaté od Švédska do roku 2027.
Ukrajinci sbírají těla mrtvých ruských vojáků roztroušená v troskách ještě nedávno okupovaných vesnic a městeček a používají všechno od DNA po tetování, aby je identifikovali. Doufají, že mrtvé vymění za válečné zajatce v ruském zajetí, napsala agentura Reuters. Dobrovolníci v Charkovské oblasti na severovýchodě země, odkud se ruské jednotky stáhly v uplynulých týdnech, pomohli armádě shromáždit v osvobozených vesnicích více než šest desítek těl.
Největší obranná zakázka v historii české armády. Ministerstvo obrany stále čeká nákup nových bojových vozidel pěchoty, které nahradí dosluhující BVP-2 československé výroby. O pořízení moderních pásových obrněnců se mluví posledních deset let. Rozjetý tendr ale ministerstvo ještě pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) pozastavilo. Současná ministryně proto řeší, jak se s ním vypořádat.
Na dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu se snažili vydělat podvodníci. Pochybné firmy nabízely například ochranné vesty. Řekl to náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Podvodům podle něj zabránily kontroly ministerstva obrany. Úřad ukrajinské ambasádě od počátku ruské agrese pomáhal s koordinací dodávek vojenského materiálu. „Pomáháme ambasádě a ukrajinskému ministerstvu obrany v tom, aby dostaly zboží, které potřebují,“ poznamenal Kopečný.
Ukrajinu v současné době brání proti ruskému agresorovi na 700.000 vojáků. Podle listu Ukrajinska pravda to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit. Prezident poukázal na to, že země jako Ukrajina potřebuje mnohem více než 250.000 nebo 260.000 vojáků.
Ukrajinské velení dalo v pátek obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pátek řekl, že se již vzdalo přes 1900 obránců mariupolských oceláren.
Rusko v posledních týdnech zbavilo funkce několik vysoce postavených vojenských velitelů, jejichž výkon v počátečních fázích invaze na Ukrajinu byl považován za chabý. Informovalo o tom ve čtvrtek ráno britské ministerstvo obrany v pravidelném hlášení, které se opírá o poznatky zpravodajských služeb. Podle Londýna tak o místo patrně přišel například velitel Černomořské flotily, viceadmirál Igor Osipov. Ten byl podle vojenského zpravodajství zřejmě odvolán po dubnovém potopení křižníku Moskva.
Od pondělí se vzdalo téměř 1000 ukrajinských vojáků, kteří zůstávali v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal, uvedl ve středu mluvčí ruského ministerstva obrany podle tiskových agentur. Za posledních 24 hodin se vzdalo 694 bojovníků, z nichž 29 bylo zraněno, tvrdí mluvčí Igor Konašenkov. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nepotvrdily a údaje o tom, kolik bojovníků za uplynulý den opustilo hutní komplex, nesdělily. Kyjev v noci na úterý oznámil evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu.
Ruský prezident Vladimir Putin aktivně zasahuje do rozhodování armády, a to až na úrovni praporů, tedy jednotek o stovkách maximálně jednoho tisíce vojáků. Informaci z více nespecifikovaných armádních zdrojů přinesl list The Guardian. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visngra tato zpráva koreluje s předchozími informacemi o ruském způsobu vedení války a je možné, že tak činí Putin od začátku invaze. O neobvyklosti ruského vedení vojsk jsou přesvědčeny zdroje ze západních armád.
Ruští vojáci Mykolovi Kuličenkovi a dvěma jeho bratrům svázali ruce a nohy a střelili je do hlavy. Těla pak zaházeli zemí. Ale kulka určená Mykolovi poškodila jen měkké tkáně a podařilo se mu přežít. Dostal se z hrobu a došel do nejbližší vesnice, kde mu místní poskytli úkryt, napsal běloruský nezávislý list Naša Niva o příběhu z Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O případu informovala také ukrajinská a západní média. Trojici bratrů po okupaci jejich vsi Rusové uvěznili. Tři dny je vyslýchali a poté postříleli.
Některé taktické chyby, kterých se dopouštějí ruská vojska na Ukrajině, šokují i ruské vojenské komentátory, uvedl ve svém zhodnocení bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Jednou z nich je například středeční pokus o překročení řeky Siverskyj (Severní) Doněc na západ od Severodoněcku přes pontonový most, při němž ruská motostřelecká brigáda utrpěla zdrcující ztráty. Ruská strategie byla v tomto případě natolik diletantská, že ji podle ISW začali kritizovat i prominentní ruští vojenští blogeři.
Podle britského vojenského zpravodajství je nepravděpodobné, že by Rusko v příštích 30 dnech výrazně urychlilo svůj postup na Ukrajině. Uvedlo to v neděli ráno britské ministerstvo obrany ve svém každodenním hodnocení vývoje války. Západní analytici se shodují na tom, že bitva o město Charkov skončila další ruskou porážkou. „Za současných podmínek není pravděpodobné, že by Rusko dramaticky urychlilo svůj postup během příštích 30 dní,“ konstatují britští vojenští zpravodajci.
Neúspěchy Ruska v invazi na Ukrajině si možná vyžádaly první oběť. Měl by jí být náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, kterého měl ruský prezident Vladimir Putin údajně odvolat. S informací přišel poradce ukrajinského prezidenta a veterán ukrajinské vojenské rozvědky Oleksij Arestovyč. Informuje zpravodajský web The Daily Mail. V pondělí 9. května se v Moskvě konala tradiční vojenská přehlídka, které se tradičně zúčastňuje ruský prezident Vladimir Putin a jeho nejbližší spolupracovníci.
Ve výzbroji české armády se mohou brzy objevit desítky německých tanků Leopard. Má jít o kompenzaci za těžkou techniku, kterou ČR poslala Ukrajině, především za naše starší tanky. Potvrdila to i ministryně obrany Jana Černochová. Podle dobře informovaného zdroje jedná s Německem o výměně svých starých tanků T-72M1 za novější Leopardy také Slovensko. Koncepce české armády počítá s nákupem nových tanků už delší dobu. Původně se ale počítalo s nákupem až před rokem 2030.
Ruská vojska nadále pokračují v dělostřeleckých a leteckých úderech na areál oceláren Azovstal v Mariupolu, který je posledním útočištěm ukrajinských obránců zmíněného města. V ocelárnách se stále nachází přes 600 zraněných ukrajinských vojáků, informuje BBC. Ruské útoky pokračují i na dalších místech zahrnující město Oděsa a Luhanskou, Charkovskou a Dněpropetrovskou oblast.
Ukrajinští vojáci se už přinejmenším několik týdnů učí zacházet se západními těžkými zbraněmi. Prochází výcvikem v Polsku, Německu i Velké Británii. Dodávky modernějších zbraní totiž začaly střídat původní podporu v podobě techniky sovětského typu, na níž Ukrajinci žádný speciální výcvik nepotřebovali. Výcvikem už mohly projít celé stovky dělostřelců.
Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytne Ukrajině čelící ruské invazi. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek řekl německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl. Podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. "Domluvili jsme se na modernizaci obrany. Naše týmy budou dál jednat o podobě spolupráce," řekl Fiala. "Podrobnosti nebudu říkat," uvedl Scholz.
Kreml ve středu odmítl spekulace, že ruský prezident Vladimir Putin plánuje 9. května, kdy si Rusko připomíná vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce, vyhlásit Ukrajině válku a zahájit národní mobilizaci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ke spekulacím podle agentury Reuters uvedl: „Nepřichází to v úvahu. Je to nesmysl.“
Ruská válečná mašinerie se opírá ve válce na Ukrajině i o pokročilé západní technologie. Používají je ruské drony, tanky nebo stíhačky a pro ruskou armádu byly doposud nenahraditelné. Vývozu některých komponentů zřejmě zcela nezabránilo ani embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu, které bylo na Rusko uvaleno jako součást sankcí po anexi Krymu v roce 2014. Většina techniky, kterou používají ruská invazní vojska na Ukrajině, obsahuje komponenty dodané vyspělými západními zeměmi.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu nasadilo přibližně dvě třetiny veškerých svých pozemních sil, uvedlo v pondělí britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek. Na východě Ukrajiny pokračují ruské síly v ofenzivě ve směru od Izjumu v Charkovské oblasti na Slovjansk a Barvinkove a na jihu země se soustředí na zlepšení svých pozic v Chersonské oblasti, sdělil v pondělí generální štáb ukrajinské armády.
Během ruské agrese na Ukrajině zemřelo nebo je pohřešováno hned několik zahraničních občanů bojujících na straně napadeného státu. Podle západních médií byl zabit americký bývalý pěšák námořní pěchoty, který bojoval za Ukrajinu. Podle deníku The Times je to první Američan, který padl během ruské agrese na Ukrajině.
