Během ruské agrese na Ukrajině zemřelo nebo je pohřešováno hned několik zahraničních občanů bojujících na straně napadeného státu. Podle západních médií byl zabit americký bývalý pěšák námořní pěchoty, který bojoval za Ukrajinu. Podle deníku The Times je to první Američan, který padl během ruské agrese na Ukrajině.
Postrach ruských tanků. Ukrajinské jednotce se podařilo zničit čtyři ruské tanky za čtyři minuty. Záběry a fotografie na sociálních sítích ukazují odpálení a ničivou sílu ukrajinského protitankového systému Stugna-P. Na videu je jasně patrné, že pár vteřin po zásahu střelami ruské tanky a vozidla vzplály. Útok se odehrál v obci Izjum nedaleko Charkova.
Tváří v tvář válce na Ukrajině Němci musí konečně konat, když jejich armáda není schopna boje. Již léta se hovoří o naprostém podfinancování německé armády a o tom, že velká část bojové techniky je zcela nefunkční. Ve středu to v debatě o plánované injekci pro Bundeswehr ve výši 100 miliard eur ve Spolkovém sněmu potvrdila ministryně obrany Christine Lambrechtová. Z 51 bojových vrtulníků Tiger může vzlétnout jen děvět, uvedla příklad.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) požádala o zvýšení rozpočtu ministerstva obrany o 1,4 miliardy korun na urgentní nákupy vojenského vybavení. Dopis s požadavkem již předala ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS), řekla ČTK ve Washingtonu. Obrana zároveň vyčlení ze svého rozpočtu dalších asi 1,4 miliardy korun, celkem tak podle její ekonomické náměstkyně Blanky Cupákové půjde na urgentní nákupy asi 2,8 miliardy korun. Za většinu peněz budou pořízeny nákladní automobily Tatra.
Smíšené ohlasy v médiích a na sociálních sítích vyvolal projev matky ruského výsadkáře, zabitého v bojích na Ukrajině, která za svého mrtvého syna přebírala jedno z nejvyšších ruských vyznamenání. Běloruský opoziční web Naša Niva k tomu psal o „konečném stadiu odlidštění režimu“ prezidenta Vladimira Putina. V oficiálních ruských médiích je výsadkář popisován jako hrdina. Rusko napadlo Ukrajinu na konci února, pokračující agrese si zatím vyžádala desetitisíce mrtvých.
Česká republika i zbrojařské firmy poskytují Ukrajině už několik týdnů těžkou vojenskou techniku, včetně tanků a dělostřelectva. Mezi poslední dodávky patří zřejmě i samohybné pásové houfnice 2S1 Gvozdika (Karafiát). Jde o sovětská pohyblivá děla, která měla dříve i česká armáda. V současnosti je má ve skladech třeba společnost Excalibur Army, která jich ukrajinské armádě odprodala už před invazí desítky.
Česká republika by se měla snažit, aby vojáci měli v budoucnu k dispozici 24 stíhacích letounů, tedy o deset více než nyní. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Možnost pořízení nadzvukových strojů ze Spojených států projedná ve Washingtonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Mluvit s ním bude i o dalších modernizačních projektech včetně dalšího nákupu vrtulníků nebo tanků. Proberou i otázku uzavření obranné smlouvy mezi ČR a Spojenými státy.
Spojené státy by mohly dodat ukrajinské armádě houfnice M777, mají provést také expresní výcvik ukrajinských dělostřelců. Dále chystají dodávku bezpilotních letounů nebo vojenských terénních vozidel známých jako Humvee. Celkově by americká vláda mohla poslat na Ukrajinu vojenský materiál v hodnotě 750 milionů dolarů (skoro 17 miliard Kč). nHoufnice M77, respektive její novější verze M777A2 s ráží 155 mm, má v reálném boji ověřený dostřel 36 km.
Ruská armáda v noci na dnešek raketami zničila 16 ukrajinských vojenských objektů, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Jsou mezi nimi velitelská stanoviště, sklady pohonných hmot nebo munice, uvedl podle agentury TASS mluvčí resortu obrany Igor Konašenkov. Cílení na civilisty stále popírá, humanitární koridory s Ukrajinou ani o víkendu nedomluvila. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo už asi o 20.600 vojáků. Moskva uvádí výrazně nižší počty.
Rusko mělo v úmyslu zahájit invazi na Ukrajinu už 22. února a ukrajinské úřady se na útok připravovaly, řekl stanici BBC šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Překvapením podle něj bylo, že ruské jednotky vtrhly do jeho vlasti rovněž z běloruského území. Hlavním cílem Moskvy bylo fyzicky odstranit prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedl také Danilov. Dodal, že žádná světová rozvědka nedávala Ukrajině více než 21 dní.
Ukrajinské síly překazily pokusy ruských jednotek ovládnout města Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti na východě země, informoval v pátek v situační zprávě ukrajinský generální štáb. Ukrajinští vojáci v tomto regionu a v sousední Doněcké oblasti za posledních 24 hodin odrazili osm ruských útoků. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením.
Ruská invaze na Ukrajinu je první konvenční válka mezi dvěma suverénními státy v Evropě od druhé světové války. Logicky tak zajímá bezpečnostní experty a analytiky, kteří se z ní snaží vyvodit, jak budou vypadat konflikty budoucnosti. Nad tím, jaké poučení z ukrajinské války by si měla vzít česká armáda, debatovali poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, Jan Kofroň z Institutu politologických studií na FSV UK a bezpečnostní analytik a spolupracovník Týdeníku Echo Lukáš Visingr.
Česko poslalo na Ukrajinu v uplynulých týdnech kromě tanků a bojových vozidel pěchoty také samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70 Grad československé výroby. Spolu se Spojenými státy tak patříme mezi nejvýznamnější dodavatele těžké techniky. Zmíněná technika pochází s největší pravděpodobností od českých zbrojařských firem.
Česká republika pokračuje v dodávkách zbraní a vojenské techniky na Ukrajinu. Celková hodnota dodaného vojenského materiálu se pohybuje v miliardách. Jak už deník Echo24 dříve upozornil, v posledních týdnech odjely na Ukrajinu například desítky tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty, ale také raketomety a protiletadlové systémy. Podle informací redakce pochází většina techniky od zbrojařských firem.
Když v létě 2020 vypukly v Americe protesty proti údajnému policejnímu násilí, rychle se spojily s požadavkem na odebrání financí policejním sborům. Podle logiky aktivistů problémem nejsou zločinci a kriminálníci, často prý jde o nepochopené jedince, kteří se dostali do těžké životní situace, ale na vině jsou právě strážci pořádku.
Otevření tématu americké vojenské přítomnosti v Česku vyvolalo okamžité reakce i vzpomínky na radar v Brdech. Realita je však podle všeho skromnější. I podle ministerstva obrany zatím není vůbec jasné, jak by dohoda o obranné spolupráci s USA mohla vypadat. Právě o této smlouvě má jednat ministryně obrany Jana Černochová ve Washingtonu. Od tohoto dokumentu k základně USA je ještě daleko. Vláda začala uklidňovat situaci.
Ruská invaze na Ukrajinu urychluje vyzbrojování české armády modernějšími zbraněmi i těžkou technikou. V příštích dvou letech chce ministerstvo obrany dát do zbrojení více než 48 miliard korun, nakoupit chce další obrněné transportéry Pandur nebo vozidla Titus, prioritou je i nákup vojenských dronů. Ministryně Jana Černochová bude v USA jednat také o navýšení dosavadní objednávky dvanácti vrtulníků Venom a Viper. Ministryně řekla, že na úspory v oblasti bezpečnosti nebo obrany bychom měli v tuto chvíli zapomenout.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce na své blízké návštěvě ve Spojených státech otevřít otázku americké vojenské základny na území České republiky. Řekla to na kongresu ODS v rozhovoru pro Deník N s tím, že by to vzhledem k současné situaci nemuselo být tak složité jednání. Pro výstavbu takové základny se na kongresu vyslovil i její někdejší předchůdce v úřadu a současný europoslanec ODS Alexandr Vondra, možnost nevyloučil ani premiér Petr Fiala. Černochová uvedla, že o případné základně se chce bavit v dohledné době.
Rusko tvrdí, že na Ukrajině nepoužívá rakety Točka-U. Je to však pravdivé tvrzení? klade si otázku stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poté, co zásah nádraží v Kramatorsku touto raketou připravil o život nejméně 50 lidí. Ukrajina obvinila z ostřelování Rusko. Moskva trvá na tom, že Točku-U nepoužívá a že jde naopak o ukrajinskou raketu, která zabíjela. Jak je to ve skutečnosti? Už 5. března v Bělorusku zaznamenali přesun vypouštěcích zařízení raket Točka-U ruské armády k hranicím s Ukrajinou.
Spojené státy se domnívají, že budou schopné zjistit, které jednotky ruské armády se dopustily krutostí na civilním obyvatelstvu ve městě Buča na předměstí Kyjeva. Televizní stanici CNN to řekl nejmenovaný americký činitel. Identifikace těch ruských jednotek, které se na zabíjení v Buči podílely, je pro americké zpravodajské služby naprostou prioritou. Od okamžiku, kdy se zprávy o zločinech ruských vojáků v Buči objevily, zpravodajské služby shromažďují a analyzují informace a dostaly se do fáze, kdy zužují okruh podezřelých.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo zhruba o 18 900 vojáků, uvedla ve čtvrtek ukrajinská armáda. Naopak ruské ministerstvo obrany informuje o růstu ztrát ukrajinských sil. Ukrajinský generální štáb také tvrdí, že Moskva dosud ztratila mimo jiné 698 tanků, 1891 bojových obrněných vozidel, 332 dělostřeleckých systémů, 108 salvových raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 150 letadel, 135 vrtulníků, 1358 vozidel, 111 bezpilotních letounů, 76 cisteren a čtyři raketová odpalovací zařízení
V době vzniku tohoto textu probíhá ruská agrese proti Ukrajině šestým týdnem. Přicházejí pozitivní zprávy o mírových rozhovorech, jenže zároveň se zdá, že Rusko chce ještě dosáhnout velkého vojenského úspěchu na Donbase, aby tak získalo nějakou silnou vyjednávací kartu (a něco, co by mohl režim doma prezentovat jako „vítězství“). Válka ale znamená pro Rusko strategickou katastrofu obrovských rozměrů, protože dosažené výsledky rozhodně neodpovídají strašlivým ztrátám osob i techniky, které Rusko zaznamenává.
Deník Echo24 jako první v úterý informoval o dodávce těžké vojenské techniky na Ukrajinu. Česko poslalo ukrajinské armádě na začátku týdne několik desítek tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty. České pomoci si všímá celý svět. Podle dostupných zdrojů jsme první zemí, která se rozhodla poslat na východ tanky. Vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr říká, že ani ostatní země NATO nezůstanou stranou. O osudu Ukrajiny má rozhodnout klíčová bitva na východě země.
Česko svou pomocí Ukrajině zaujalo i ve světě. Pondělní dodávka desítek tanků a bojových vozidel, o níž deník Echo24 informoval, vyvolala pozornost i tím, že se k poslání tanků zatím žádná jiná země neodhodlala. Alespoň ne veřejně. Americký deník The Wall Street Journal poznamenal, že tím navíc výrazná pomoc zřejmě neskončí – Česko a Slovensko totiž zvažuje nabídnout Ukrajině i servis a opravu poničené vojenské techniky. To by podle deníku mohlo být ještě mnohem důležitější.
Polsko a Spojené státy v úterý podepsaly smlouvu o prodeji 250 amerických tanků Abrams M1A2 polské armádě. Informovala o tom polská média. Varšava kupuje nejnovější verzi tanků, do které jsou například zabudované nové elektronické systémy. Hodnota kontraktu je asi 4,75 miliardy dolarů (105,45 miliardy korun). Prvních 28 vozů polská armáda získá letos, všechny jí má americký výrobce dodat do roku 2026. Americké ministerstvo obrany prodej tanků Abrams schválilo letos v únoru.
Několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty odcestovalo v pondělí z ČR vlakem na Ukrajinu. Jde o dar české armády, na kterém se Česko domluvilo se spojenci z NATO. Technika má pomoci ukrajinské armádě v boji. Podle informací redakce Echo24 jde o starší typy nemodernizovaných tanků T-72, které měly ve výzbroji české aktivní zálohy. Generální štáb Armády ČR nechtěl dodávku techniky komentovat.
Německý ministr financí Christian Lindner, jinak asi nejnadějnější postava německé pravice, se prý na začátku války těžce blamoval tím, že ukrajinskému velvyslanci Melnykovi odmítl pomoc s tím, že Ukrajina za pár dní stejně nebude existovat. Přepočítal se a nebyl přitom sám; naštěstí byli k brzké pomoci ochotni jiní, například Velká Británie. Ukrajina bojuje už čtyřicátým dnem, a navíc docela úspěšně.Důvodů, proč se ukrajinský odpor nezhroutil, je povícero, ale jeden z nich jmenují skoro všichni vojenští experti, kteří analyzovali situaci.
Je to již několik týdnů, co se objevilo video, kdy je ukrajinskou armádou zničena ruská helikoptéra Mi-35. Ruský stroj přitom letí velmi rychle, jen několik desítek metrů nad zemí, když ho ze strany zasáhne střela. Následně se rozpoutala diskuze, zda se jedná o staré známé americké střely FIM-92 Stinger, postrach sovětské armády už z Afghánistánu, nebo jiný systém protiletecký systém jako například polský Piorun.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 134.500 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 27 let, oznámila agentura TASS. Základní vojenská služba v Rusku trvá 12 měsíců. Putin na začátku války proti Ukrajině osobně sliboval, že žádní povolanci nejsou a nebudou nasazeni ve „speciální vojenské operaci“, jak Rusko označuje svou válku na Ukrajině.
Ruská invaze zásadním způsobem změnila plány na vyzbrojení české armády. Ministerstvo obrany teď v reakci na vývoj na Ukrajině urychluje nákup nových zbraní, včetně těžké techniky. Investice do armády tak budou v příštích letech zřejmě rekordní. Aktuálně se jedná o nákupu většího počtu amerických vrtulníků Venom a Viper nebo nových obrněnců. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra je současné vybavení armády zastaralé. V případě útoku by nás ubránila nanejvýše několik týdnů, říká.
