Ruský prezident Vladimir Putin se nemá k všeobecné mobilizaci, protože zřejmě nechce do války na Ukrajině zatáhnout ve velkém etnické Rusy. Obrovská část ruských vojáků pochází z řad etnických menšin z chudých oblastí. V těchto regionech tak hrozí posílení odporu proti válce, informuje americký Institut pro studium války (ISW).
Za kompenzace, které rodině přinesla smrt jejich syna, který jako voják sloužil na Ukrajině, získali krásné nové auto. Takovou reportáž odvysílala ruská televize Rossija 1. Ukázala rodinu, která v novém voze značky Lada jede poprvé navštívit hřbitov, kde jejich mrtvý syn leží. Podle pozorovatelů se nicméně jedná o jasnou propagandu, protože se reportáž nezaměřuje na truchlící pozůstalé, nýbrž právě na výhody, které poskytují Kremlem nabízené sankce.
Rusko se snaží doplnit těžké ztráty „čerstvými“ silami. Ve snaze nerozdmýchat odpor ze strany veřejnosti však Kreml stále nesáhl k mobilizaci a tvrdí, že na Ukrajině nevede válku. Jak potvrzují už i ruské zdroje, snaží se tak nařízením přinutit regiony k tvorbě „dobrovolnických“ praporů. Ruská armáda během měsíců bojů i posledních týdnů tvrdých střetů na východě Ukrajiny utrpěla značné ztráty
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zveřejnila záběry, na nichž jsou v akci vidět české raketomety RM-70. Na krátkém videu, které na sociálních sítích sdílel šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, je vidět, jak zařízení metá salvy raket. ermak uvedl, že jde konkrétně o typ raketometů RM-70 Vampire MLRS. Podle ukrajinského webu Defense Express má ukrajinská armáda k dispozici modernizovanou verzi raketometů, který vyrobila šternberská firma Excalibur Army.
Americký výrobce stíhacích letounů F-35 nebo F-22 Lockheed Martin v únoru tohoto roku osadil ve zkušebním režimu tyto stroje laserovými zbraněmi. Podle serveru Breaking Defense, který nyní zprávu přinesl, jde o zásadní milník ve snahách opatřit stíhačky lasereme, který by v případě potřeby sestřelil nepřátelskou protiletadlovou raketu. „Je to nejmenší, nejlehčí, vysokoenergetický laser ve své třídě, který Lockheed Martin vyrobil,“ cituje server Tylera Griffina, vysokého činitele podniku.
Francie si připomíná jednu z nejvýznamnějších událostí ve své historii, dobytí Bastily. Při té příležitosti se uskutečnila mimo jiné velkolepá vojenská přehlídka, při níž bylo vidění několik vojáků a stovky kusů techniky. Hlavním motivem letošní přehlídky byla východní spolupráce, odkazující na současnou válku na Ukrajině. V průvodu se ukázaly i menší jednotky devíti zemí, včetně české jednotky Čestné stráže Armády ČR.
Konec zdánlivě nekonečného tendru na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) pro českou armádu je na dohled. Ministerstvu obrany se totiž podařilo přimět novými podmínkami dva ze tří finalistů soutěže, aby stáhli své nabídky. Nic tak nabude bránit zrušení tendru a nákupu obrněnců napřímo, formou mezivládní dohody. Půjde o historicky největší nákup české armády – za přibližně 52 miliard korun. Na jeho konci by měla mechanizovaná brigáda obdržet od Švédska 210 kusů moderních vozidel CV90.
Dnes odstartuje v Praze výstava vojenské techniky, kterou ruské armádě zneškodnily a následně ukořistily ukrajinské síly. Po Kyjevu a polské metropoli Varšavě jde tak o třetí město, kde bude k vidění zničený tank T-90, protitankový komplet Šturm či protiletadlový systém Buk. Výstava začíná dnes v pondělí 11. července večer a potrvá do 24. července. Oproti původnímu oznámení však došlo ke změně místa konání – expozice se přesunula z náměstí Jana Palacha na Letenskou pláň u ministerstva vnitra.
Sežehnuté lesy a vypálená města. Kolegové s uťatými končetinami. Bombardování tak neúprosné, že jedinou možností je ležet v zákopu, čekat a modlit se. Ukrajinští vojáci, kteří se vracejí z frontových linií ve východoukrajinském Donbasu, kde Rusko vede silnou ofenzívu, popisují život během bojů proměněných v opotřebovávací válku jako apokalypsu, napsala agentura AP.
V bojích o město Lysyčansk v Luhanské oblasti padl v boji velitel běloruského praporu Volat pluku Kastuse Kalinovského Ivan Marčuk, používající přezdívku Brest. Prohlášení o úmrtí vydal pluk, který Marčuk pomáhal zakládat. Brest pocházel z Běloruska a několik let působil u cizinecké legie, než se zapojil do bojů na Donbase na straně Ukrajiny.
Česká vláda schválí pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V červnu o to v Praze požádal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Do projektu se vedle Čechů zapojí také Poláci. "Nevidím vůbec žádný problém, určitě to vláda schválí," řekl Fiala, podle kterého může Slovensko s pomocí počítat od 1. září. "Jsme připraveni technicky i kapacitně," dodal.
Česká republika oficiálně nedostala ze Švédska žádnou nabídku, která by se týkala bezplatného převodu stíhacích letounů Gripen, které nyní používá česká armáda a které jí Švédsko pronajímá. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že měla bilaterální schůzku se švédským ministrem a podobná nabídka na ní nezazněla. Domnívá se, že švédský velvyslanec svými vyjádřeními v médiích překročil svou pravomoc.
Lídři NATO debatují v Madridu o posílení východního křídla aliance. Generální tajemník Jens Stoltenberg už před začátkem třídenního summitu prohlásil, že Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků zařazených do takzvaných „sil rychlé reakce“ z 40 na více než 300 tisíc. Mnohonárodnostní jednotky musí být schopny rychlého přesunu na místo konfliktu kdekoli na světě v řádech dnů, nanejvýše týdnů.
Osmdesátiny oslaví 30. června americký oceánolog Robert Ballard, který se proslavil v polovině 80. let, když se mu podařilo v hlubinách Atlantiku nalézt vrak Titaniku. Objev legendární lodi byl ale jen "vedlejším produktem" pátrání po ztracených jaderných ponorkách Thresher a Scorpion. Americké námořnictvo, které hradilo velkou část nákladů Ballardovy výpravy, to využilo jako vhodnou krycí historku pro utajení své operace.
Rusku trvalo týdny urputných bojů, nevýslovného počtu obětí a neúnavného ostřelování, než vyčerpaní ukrajinští obránci Severodoněcka dostali rozkaz opustit jeho doutnající trosky. Experti nyní uvádí, že pomalá strategie, na kterou Rusko postupně od začátku války přešlo, začíná ukazovat své výhody. „Zůstávat na pozicích rozbitých na kusy po mnoho měsíců jen proto, aby tam člověk zůstal, nemá smysl,“ řekl v pátek v ukrajinské televizi Serhij Hajdaj, gubernátor oblasti, v níž leží i Severodoněck.
Ministryně obrany Jana Černochová v nejbližší době oznámí nákup nových stíhaček pro českou armádu. Podle informací deníku Echo24 z několika na sobě nezávislých zdrojů by mělo jít o nejmodernější americké letouny F-35. Pořizovací cena jednoho stroje se pohybuje kolem 85 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Roční náklady na provoz 24 stíhaček by pak byly asi 12 miliard korun. F-35 jsou v současnosti vůbec nejmodernější stíhací letouny na světě.
Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to v pondělí prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu. NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla.
Západní pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem přichází i v podobě podpory západních speciálních jednotek a tajných služeb. Zahraniční jednotky cvičí ukrajinské vojáky, agenti zase poskytují informace o pohybech armád a ruské komunikaci. Podle deníku The New York Times tyto složky také organizují dodávky potřebných západních zbraní a tvoří jakousi síť, která zajišťuje jejich bezpečný přesun.
Podle západních odhadů se zřejmě začíná blížit moment, kdy ruský vůdce Vladimir Putin sáhne k mobilizaci. Velké ztráty na východě Ukrajiny i opotřebovávací fáze války si to zřejmě žádají, stejně tak jako ruská ofenzivní snaha na Donbase. Odborníci však upozorňují, že masovou mobilizaci si režim nemůže dovolit, bude se tak zřejmě snažit o mobilizaci „pokoutní“. Válka kolem pomalu se měnících linií zejména na východní Ukrajině s sebou nese značné ztráty na obou stranách konfliktu.
Ministerstvo obrany řeší nákup nových stíhaček pro českou armádu, které nahradí 14 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen pronajaté od Švédska do roku 2027. ČR si může celou dosavadní letku odkoupit, stále častěji se ale hovoří o nákupu modernějších letadel. Podle informací redakce by měla ministryně Jana Černochová (ODS) přijít se záměrem nákupu více než dvou desítek nových stíhacích letounů už během léta.
Ruská invaze na Ukrajinu dokazuje, že tu stále panuje „věk průmyslové války“. Masivní spotřeba vojenské techniky, vozidel a munice vyžaduje rozsáhlou průmyslovou základnu bojujících zemí. Kromě technického vybavení a zásobování armády potravinami je náročnou disciplínou také zásobování municí. Míru spotřeby, vybavení a dostatku střeliva během válečného konfliktu může udržet pouze rozsáhlá a kvalifikovaná průmyslová základna. To může být varováním pro západní země,
Nový šéf britské armády vzkázal vojákům, že musí být připraveni čelit Rusku na bojišti. Ruská invaze na Ukrajinu podle něj ukázala, že vojsko musí být schopno vést pozemní války. Generál Patrick Sanders to podle stanice BBC uvedl v interní zprávě ze 16. června adresované armádním příslušníkům. Podle zdroje BBC z resortu obrany není vyznění zprávy nijak překvapivé, neboť všechny armády světa cvičí na boj. Změnily se však hrozby, kterým země nyní čelí.
Bojové jednotky obou stran jsou zapojeny do intenzivních bojů v Donbasu a pravděpodobně se potýkají s kolísavou morálkou, konstatuje britský resort obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v posledních týdnech pravděpodobně zaznamenaly dezerce, nicméně obzvláště problematická velice pravděpodobně zůstává morálka mezi ruskými vojáky. "Nadále se objevují případy, kdy celé ruské jednotky odmítají plnit rozkazy a dochází k ozbrojeným střetům mezi důstojníky a jejich vojáky," píše britské ministerstvo obrany,
ČR plánuje masivně investovat do obrany země. Vláda Petra Fialy v roce 2025 podle nového zjištění ČT hodlá na zajištění bezpečnosti vydat 155 miliard korun, což je o 66 miliard více než letos. Znamenalo by to splnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO), podle jejíchž úmluv by každý členský stát měl na obranu vydávat 2 procenta svého HDP. „Všichni vidí, co se odehrává nedaleko od nás. Válka na Ukrajině. Je potřeba, aby Evropa byla silnější, obranyschopnější,“ řekl ČT premiér Fiala.
České firmy představily na letošním ročníku nejvýznamnějšího evropského veletrhu vojenské techniky a obranných technologií v Paříži několik novinek. Největší ohlas sklidila nová kolová samohybná kanonová houfnice Morana, která je dílem šternberské společnosti. Pojmenovala ji podle figuríny, kterou Slované podle folklorních tradic na začátku jara zahánějí smrt. Morana je dalším přírůstkem do portfolia moderních samohybných houfnic společnosti Excalibur Army.
V bojích na Ukrajině denně průměrně umírá 200 až 500 ukrajinských obránců a mnoho dalších je raněno, sdělil zpravodajskému webu Axios Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci na jednání s ruskou stranou o situaci na Ukrajině. Zabito nebo raněno je podle něj až 1000 vojáků denně. Na začátku tohoto měsíce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že každý den umírá 60 až 100 ukrajinských obránců.
Náčelníkem generálního štábu armády bude od července dosavadní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a bývalý velitel armádních speciálních sil Karel Řehka. Do funkce ho ve středu na Pražském hradě jmenoval prezident Miloš Zeman. Řehka ve funkci vystřídá Aleše Opatu, kterého prezident ke konci června odvolal. Vláda Řehkovu nominaci schválila začátkem června. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o ní předtím s prezidentem jednala.
Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině ve čtvrtek odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Informuje například deník The Guardian.
Ukrajina denně přichází až o stovku zabitých a 500 raněných vojáků, uvedl ve čtvrtek ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Interfax-Ukrajina. Situaci na frontě označil za těžkou. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 106. dnem.
Ukrajinské síly mají pod kontrolou pouze okrajové části Severodoněcku, připustil v dnes zveřejněném rozhovoru se serverem RBK Ukrajina oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Ukrajinské jednotky možná budou muset ustoupit, řekl agentuře AP. Zatím podle něj ale ukrajinští vojáci v Severodoněcku bojují „o každý centimetr“, napsal ráno na sociální síti Telegram.
