Česká vláda vyřadila z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany americký Westinghouse. V tendru tak pokračují francouzský EDF a korejská KHNP. Vláda zároveň po dvou pokračujících firmách chce, aby vybudovaly čtyři nové bloky. Premiér Petr Fiala to uvedl na tiskové konferenci.
Většinu prací na stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měl zajistit český průmysl. Nadpoloviční podíl tuzemských firem na projektu postupně přislíbili všichni tři uchazeči v dohodách o spolupráci s Aliancí české energetiky, která zastupuje největší tuzemské technologické firmy v oblasti jaderné energetiky. V úterý večer dohodu uzavřel americký Westinghouse, který počítá se 70procentním zapojením českého průmyslu. Už dříve pak dohodu podepsaly také francouzská EDF a jihokorejská KHNP, které přislíbily minimálně 65procentní účast tuzemských firem.
Kazachstánská společnost Kazatomprom varovala, že zřejmě v příštích dvou letech nesplní své produkční cíle. Důvodem jsou problémy s dostupností kyseliny sírové, která je potřeba k produkci uranu. To představuje další riziko pro dodávky v době, kdy poptávka po jaderném palivu roste, upozornila agentura Bloomberg. Kazatomprom je největším světovým producentem uranu a jeho oznámení vedlo k růstu cen akcií podobných firem v USA a v Kanadě.
Chceme udělat z Česka centrum jaderné energetiky. Pomoci má i výroba malých modulárních reaktorů (SMR) ve spolupráci s britskou firmou Rolls-Royce. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se šéfem právě této společnosti. Mluvčí skupiny ČEZ pro Echo24 řekl, že první malý modulární reaktor má doplnit český energetický mix již v roce 2032. Premiér Fiala v pondělí jednal se šéfem společnosti Rolls-Royce Holdings Tufanem Erginbilgicem.
Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobila. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.
Finální nabídku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení zájemci, tedy severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na dalští tři reaktory. Energetická firma ČEZ nyní nabídky vyhodnotí a následně předá hodnotící zprávu ke schválení vládě. ČTK o tom dnes informoval ČEZ. Detaily nabídek nezveřejnil. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.
V Polsku by mohla poblíž Osvětimi vzniknout další jaderná elektrárna s využitím malých reaktorů BWRX-300. Její výstavbu v obci Stawy Monowskie plánuje společnost Orlen Synthos Green Energy se sídlem ve Varšavě, což je společný podnik PKN Orlen a Synthos Green Energy. Záměr zahrnuje výstavbu a provoz až čtyř modulárních jaderných reaktorů technologie BWRX-300 s celkovým hrubým výkonem nepřesahujícím 1300 megawattů (MW), zjistila ČTK z informačního systému EIA.
Je to průlom v evropské energetice, který pro nás má zásadní význam. Evropská rada se pod vedením španělského předsednictví dohodla na zásadní reformě evropského trhu s elektřinou. Ta má otevřít cestu k tomu, aby se v Evropě s nějakým výhledem do budoucna vůbec daly stavět nové elektrárny, a tím pádem neustále nehrozilo, že nebude ve všech chvílích dost elektřiny. Právě tato nejistota hnala loni na přelomu léta a podzimu Evropu do tvrdé energetické krize.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Plán také potvrdil odklon od spalování uhlí do roku 2033.
Nabídku na stavbu nového jaderného reaktoru v elektrárně Dukovany nakonec podají všichni tři přihlášení uchazeči. Americká společnost Westinghouse po dlouhém čekání rozptýlila spekulace o tom, zda se plánuje zúčastnit finále tendru za zhruba 250 miliard korun, což z něj dělá i nejdražší státní zakázku v historii země.
S jakou nabídkou nakonec přijdou firmy zapojené do tendru na nový jaderný reaktor v Dukovanech? Polostátní společnost ČEZ opět prodloužila na žádost jednoho z uchazečů termín pro podání nabídek až do konce října. S přibližnou cenou 250 miliard korun má jít o vůbec nejdražší energetickou stavbu v historii Česka. Dva ze tří uchazečů spolu přitom vedou arbitrážní spor o technologii použitou ke stavbě reaktoru. Podle Westinghousu totiž Korejci okopírovali původně americkou technologii.
Německý kancléř Olaf Scholz se nechal slyšet, že jaderná energie je v Německu „mrtvý kůň“. Je to reakce na požadavky části opozice, aby se znovu zapnuly loni odstavené jaderné elektrárny, což na svém sjezdu podpořila i vládní strana FDP. Být politikem znamená říci jen to, co vám v dané chvíli vyhovuje. Jaderná energie v Německu je patrně opravdu mrtvá, protože elektrárna není varná konvice ani fén, aby se dala jen tak jedním tlačítkem nahodit. Potřebuje průběžnou péči a opravy, aby se udržela v použitelném standardu.
Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl v pátek na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.
Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne (SE), podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu o dodávce jaderného paliva pro atomové elektrárny na Slovensku. Oznámily to dnes SE, podle kterých je cílem diverzifikace dodávek tohoto paliva. Slovensko, kde mají jaderné elektrárny největší podíl na výrobě elektřiny, tak už nebude závislé na dovozu jaderného paliva z Ruska.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes uvedl, že veškerý ruský plyn určený pro jeho zemi lze přepravovat prostřednictvím plynovodu TurkStream, vedoucí z Ruska do Turecka. Maďarsko by se tak nemuselo spoléhat na plynovody vedoucí přes území Ukrajiny.
V první polovině roku 2023 se Německo z pozice třetího největšího vývozce elektřiny v Evropě stalo dovozcem elektřiny. Zdálo se, že po ukončení provozu jaderných elektráren se v porovnání s předchozími lety nic nezměnilo. Ovšem opak je pravdou. Německo importuje elektřinu jako nikdy předtím. V červenci to podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur bylo 5783,4 gigawatthodiny, což je historický rekord. Informoval o tom deník Bild.
Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.
Polsko má ambiciózní plány v oblasti jaderné energetiky. Mezi lety 2033 a 2043 nejméně šest velkých reaktorů. Dosud přitom nemá žádný. Česká republika, která má naopak poměrně vysoký počet provozovaných reaktorů, nyní čeká na výsledek tendru na dostavbu Dukovan. Podle komentáře ministerstva průmyslu pro deník Echo24 se Česko může svést na vlně polského rozvoje.
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v areálu ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou mají v držení ruské síly, našli v neděli protipěchotní miny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pondělní prohlášení šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Dnes ráno správa elektrárny oznámila, že dva bloky elektrárny uvedla do režimu odstávky, souvislost se zjištěním inspektorů však nezmínila. Miny experti z MAAE objevili v pásmu mezi dvojicí bariér kolem areálu.
V centrálním Rusku došlo k havárii v novouralském závodu na obohacování uranu. Zahynul při ní jeden člověk a asi stovka zaměstnanců byla odvezena do nemocnice k radiační prohlídce. Úřady uklidňují, že v okolí závodu nebyla zaznamenána větší hladina radiace. Podle posledních zpráv byl poškozen jeden válec s fluoridem uranovým, jenž je klíčovou přísadou v obohacování uranu. Informují například The Moscow Times či Reuters.
Ambiciózní projekt, který budí skepsi i uznání. Malý modulární reaktor, který vzniká v Česku, má v budoucnu umožnit výrazně levnější a ekologičtější výrobu tepla. Projekt Teplator už má za sebou první úspěch, ale také poměrně ostrou kritiku ze strany některých českých odborníků, včetně známé „jaderné“ tváře Dany Drábové. Jaderný vědec a „duchovní otec“ projektu Radek Škoda zase nešetří kritikou svých oborových kolegů. „Když to naši lidé neznají, vymýšlejí, proč to nejde,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24.
Česká republika se připojí k jaderné renesanci, tuzemský jaderný průmysl by se mohl na výstavbě nových zdrojů podílet asi ze 60 procent. Pro deník Echo24 to sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Tím by tak Česko mohlo naplnit svou ambici stát se něčím, co ministr Jozef Síkela (STAN) označil za „jadernou velmoc“. Ministr Síkela o českém připojení se k jaderné renesanci hovořil na dubnové konferenci, která se věnovala energetické bezpečnosti v kontextu ruské války na Ukrajině.
Česká republika má velký nevyužitý potenciál v sektoru jaderné energetiky, v případě dalšího rozvoje se může posunout na přední místa v rámci zemí s jadernou technologií. Pro deník Echo24 to uvedl jaderný vědec a profesor z ČVUT v Praze Radek Škoda. Česku podle jeho slov pomohlo, že ČEZ od ruských vlastníků koupil plzeňskou Škodu Jaderné strojírenství. Česko podle Škody z podstaty svých zákonů neaspiruje na to, stát se jadernou velmocí ve vojenském smyslu.
Chceme, aby se Česko přidalo k jaderné renesanci a stalo se svého typu jadernou velmocí. Takto hovořil v dubnu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Co znamená jaderná reneseance, v jakém smyslu by Česko mohlo být velmocí a kdy můžeme reálně očekávat malé modulární reaktory, které se staly oblíbeným mediálním tématem, vysvětluje v rozhovoru pro Echo24 odborník na energetiku z Masarykovy univerzity v Brně Martin Jirušek.
Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly, je stále více nepředvídatelná a potenciálně nebezpečná, varoval v sobotu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Ten podle agentury Reuters požaduje přijetí opatření, která zajistí bezpečnost provozu. Záporožské jaderné elektrárny, největší jaderné elektrárny v Evropě, se Rusko zmocnilo nedlouho po začátku invaze svých vojsk na Ukrajinu z února loňského roku
Po odstavení poslední německé jaderné elektrárny přišla další kritika z řad vládních Zelených. Do vlády se obul i předseda německých opozičních CDU, Friedrich Merz, který kritizoval energetickou politiku spolkové vlády. Při zpětném pohledu Merz uznal, že bylo rozhodnutí o postupném ukončení jaderné energetiky, kterou zavedli CDU v roce 2011, chybou. Zároveň obvinil i současnou vládu, že dělá chybu, když ve všech oblastech, jako je doprava či průmysl, spoléhá pouze na elektřinu.
Skupina G7 se rozhodla vytlačit Rosatom z první příčky na světových trzích s jaderným palivem, v neděli se k tomu zavázaly Kanada, Francie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy. Od tohoto kroku si skupina slibuje odříznutí ruského prezidenta Vladimira Putina od kritického zdroje "geopolitické měny". Informuje o tom server Bloomberg. Na konci března oznámila ukončení spolupráce s Rosatomem i česká skupina ČEZ.
Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Informuje o tom dnes agentura DPA. Bavorský premiér Markus Söder ale listu Bild am Sonntag řekl, že jeho spolková země by v provozu jaderných elektráren ráda pokračovala na vlastní zodpovědnost.
Německo ke konci týdne vypne poslední tři jaderné reaktory v zemi. Původně se měly jaderné elektrárny zavírat už na konci minulého roku, kvůli energetické krizi tzv. koalice Semafor (sociální demokraté, liberálové a Zelení) posunula jejich vypnutí až po skončení zimy. Vicekancléř Robert Habeck si za rozhodnutím stojí a do roku 2030 chce mít 80 % energie z obnovitelných zdrojů. V minulých dnech přitom vyšel průzkum veřejného mínění podle kterého 52 % dotázaných s uzavírkou jaderných elektráren nesouhlasí.
A my naivové jsme si mysleli, že před rokem byla v EU rehabilitována jaderná elektrárna, když se úsilím Francie, České republiky a dalších zemí jádro dostalo v taxonomii mezi udržitelné zdroje. Jenže spor o jakousi celkovou přípustnost jádra rozhodnut nebyl, dnes se opět ocitá na stole. Tentokrát jde o návrh Evropské komise zvaný Net-Zero Industry Act, jak sjednotit podporu pro tzv. čisté technologie na unijní rovině.
