Tag: jaderná energetika

Články k tagu

S odstavením jádra jsme udělali chybu, přiznává šéf německé CDU. Přidali se i Zelení

Po odstavení poslední německé jaderné elektrárny přišla další kritika z řad vládních Zelených. Do vlády se obul i předseda německých opozičních CDU, Friedrich Merz, který kritizoval energetickou politiku spolkové vlády. Při zpětném pohledu Merz uznal, že bylo rozhodnutí o postupném ukončení jaderné energetiky, kterou zavedli CDU v roce 2011, chybou. Zároveň obvinil i současnou vládu, že dělá chybu, když ve všech oblastech, jako je doprava či průmysl, spoléhá pouze na elektřinu.

Na začátku bylo Česko. Západ se rozhodl „vytlačit Putina z trhu s jaderným palivem“

Skupina G7 se rozhodla vytlačit Rosatom z první příčky na světových trzích s jaderným palivem, v neděli se k tomu zavázaly Kanada, Francie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy. Od tohoto kroku si skupina slibuje odříznutí ruského prezidenta Vladimira Putina od kritického zdroje "geopolitické měny". Informuje o tom server Bloomberg. Na konci března oznámila ukončení spolupráce s Rosatomem i česká skupina ČEZ.

Německé reaktory zhasly o půlnoci. Bavorsko chce pokračovat s jádrem na vlastní pěst

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Informuje o tom dnes agentura DPA. Bavorský premiér Markus Söder ale listu Bild am Sonntag řekl, že jeho spolková země by v provozu jaderných elektráren ráda pokračovala na vlastní zodpovědnost.

Definitivní konec jaderných reaktorů. Většina Němců ho považuje za chybu

Německo ke konci týdne vypne poslední tři jaderné reaktory v zemi. Původně se měly jaderné elektrárny zavírat už na konci minulého roku, kvůli energetické krizi tzv. koalice Semafor (sociální demokraté, liberálové a Zelení) posunula jejich vypnutí až po skončení zimy. Vicekancléř Robert Habeck si za rozhodnutím stojí a do roku 2030 chce mít 80 % energie z obnovitelných zdrojů. V minulých dnech přitom vyšel průzkum veřejného mínění podle kterého 52 % dotázaných s uzavírkou jaderných elektráren nesouhlasí.

Česká republika jde jen do dílčích bitev. Aspoň něco

A my naivové jsme si mysleli, že před rokem byla v EU rehabilitována jaderná elektrárna, když se úsilím Francie, České republiky a dalších zemí jádro dostalo v taxonomii mezi udržitelné zdroje. Jenže spor o jakousi celkovou přípustnost jádra rozhodnut nebyl, dnes se opět ocitá na stole. Tentokrát jde o návrh Evropské komise zvaný Net-Zero Industry Act, jak sjednotit podporu pro tzv. čisté technologie na unijní rovině.

Prototyp malého reaktoru z Česka. Podle vědců z Řeže bude sloužit hlavně jako zdroj tepla

Centrum výzkumu Řež připravuje projekt malého modulárního reaktoru CR-100. Náklady na získání potřebných podkladů k výstavbě dosáhnou kolem 2,5 miliardy korun, měl by je zajistit stát, ministerstvo průmyslu a obchodu by se v nejbližší době mělo vyjádřit k možnostem a dalšímu postupu. Příprava potrvá kolem deseti let. Výkon reaktoru by měl být 100 tepelných megawattů. Do konce letošního roku by mohla být vytipovaná lokalita. Reaktor by sloužil především jako zdroj tepla.

Jádro ještě posílí, zelené zdroje stačit nebudou. Síkelův rezort odmítl výzvu aktivistů

Podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny by měl ze současných 36 procent vzrůst na více než polovinu. Stát svou energetickou koncepci, kterou chce v budoucnu postavit právě na jaderné energetice, nepřehodnotí. Zelené zdroje totiž i přes současný masivní rozvoj nebudou stačit v budoucnu pro pokrytí energetických potřeb Česka, uvedlo to v úterý ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Resort tak odmítl výzvu ekologů ke změně přístupu k energetice.

Vláda přijala práva obcí v řízeních k hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu

Vláda schválila návrh zákona o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj návrh práva obcí oproti minulosti rozšiřuje, obce ho však dlouhodobě kritizují. Vláda se zároveň shodla na tom, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády i Parlamentu.

Belgie prodlouží životnost dvou jaderných reaktorů o deset let

Belgie se dohodla s francouzskou společností Engie na prodloužení životnosti dvou svých jaderných reaktorů o deset let. S odvoláním na pondělní oznámení belgického premiéra o tom informovala agentura Reuters. Kvůli válce na Ukrajině se tak podle ní změnil plán Belgie skoncovat do roku 2025 s jadernou energetikou a spoléhat více na zemní plyn. V roce 2021 činil podíl jádra na belgickém energetickém mixu 52 procent.

„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu odstartovalo v Německu nečekané a nepříjemné vystřízlivění z plánu vystavět na dlouho levném plynu z Ruska celou ekonomiku. Plyn měl hrát hlavní roli během bezemisní transformace, kdy se Němci rozhodli odstřihnout se od uhlí i jádra. Provoz jaderných reaktorů je téměř definitivně u konce, jelikož se podle vládní koalice nejedná o zdroj budoucnosti, u uhlí je však situace zcela opačná. Strach z nedostatku elektřiny přiměl Němce spálit nejvíce hnědého uhlí za posledních mnoho let.

Se zavíráním reaktorů po Fukušimě je konec. Japonský regulátor ohlásil návrat k jádru

Japonský regulátor vypracoval nová bezpečnostní pravidla a oznámil rozvoj jaderné energetiky v zemi. V rámci nové strategie chce Japonsko prodloužit životnost některých reaktorů, znovu zapojit všechny původně odpojené a investovat do výzkumu nových jaderných reaktorů. Země tak definitivně zavrhuje plán odpojení od jaderné energie, který přijala po jaderné havárii v elektrárně Fukušima v roce 2011.

Rakušané opět proti českému jádru. Parlament přijal usnesení proti modulárním reaktorům

Poslanci rakouské Národní rady jednomyslně přijali usnesení odmítající plány České republiky na výstavbu takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR). Oznámil to dnes podle agentury APA protiatomový mluvčí rakouských vládních Zelených Martin Litschauer. V Rakousku dlouhodobě panuje napříč politickými stranami skepse až odpor vůči jaderné energetice.

O klamné snadnosti dovozu

Francouzské státní rádio RFI hlásí, že francouzské úřady počítají přes zimu s možností rozsáhlejších výpadků zásobování elektřinou a že Francie bude muset elektřinu dočasně dovážet. To je netypické, protože Francie se svojí flotilou jaderných reaktorů patřila vždycky mezi největší evropské exportéry proudu.

Až do (temného) konce

Spor o prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu nám může připadat jako něco, čím nemá cenu se podrobněji zabývat. Koneckonců ty tři zbývající reaktory pokryjí letos Němcům jen šest procent roční spotřeby elektřiny. Nicméně s vypnutím jaderných reaktorů v Německu svázali svou pověst Zelení, druhá nejsilnější vládní strana. Oni sami z vlastního rozhodnutí proměnili ty tři reaktory v jakýsi svůj Verdun, kótu, kde by snad byli schopni i vykrvácet. Pokud touto energetickou krizí projdou bez ztráty moci, bude to naopak důkaz, že hypnóza Zelenými je tak silná, že s ní nezatřese ani demonstrace naprosté ideologické zaslepenosti.

Írán žádá Rusko o pomoc s jaderným programem. Chce štěpný materiál i technologie

Írán žádá Rusko o pomoc se svým jaderným programem a chce po něm dodávky radioaktivního materiálu a technologií na výrobu jaderného paliva. Informovala o tom dnes americká stanice CNN s odkazem na zdroje z amerických tajných služeb. Ruské dodávky by Íránu mohly pomoci v civilním jaderném programu a mohly by také zkrátit dobu nutnou na sestrojení jaderné zbraně. Podle CNN není však jasné, zda Rusko s íránským požadavkem souhlasilo.

Jednu jadernou elektrárnu v Polsku postaví Jižní Korea, druhou Američané

Polsko si vybralo Jižní Koreu jako partnera pro výstavbu druhé jaderné elektrárny v zemi. Oznámila to v pondělí polská vláda. Varšava již v pátek uvedla, že první polskou jadernou elektrárnu postaví ve spolupráci s americkou firmou Westinghouse.Polský premiér Mateusz Morawiecki dohodu s Jižní Koreou přivítal. Podle něj posílí energetickou bezpečnost Polska a vytvoří tisíce nových pracovních míst.

Nová vláda, nová energetická politika. Švédsko se bude vracet k jádru

Nastupující švédská koaliční vláda vyzvala státní energetickou společnost Vattenfall, aby připravila výstavbu nových reaktorů a prověřila možnost opětovného spuštění jaderných bloků Ringhals 1 a 2. Koaliční dohoda nové vlády bude také usilovat o zjednodušení administrativy okolo jaderné energetiky. Informuje o tom server World Nuclear News a agentura Bloomberg.

Konec jádra se odkládá o čtvrt roku. Scholz převálcoval Zelené

Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.

Rozkol v německé vládě, ministři se přou o provoz jaderných elektrátren

V Německu se řeší vyhraněný spor dvou významných spolkových ministrů o prodloužení provozu německých jaderných elektráren. Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ve svém návrhu prosazuje, aby v roce 2023 nadále fungovaly dvě jaderné elektrárny. Jeho návrh však na pondělním jednání vlády vetoval ministr financí a vicekancléř Christian Lindner (FDP). Uvedl do deník Handesblatt.

Putin zabavil Ukrajině jadernou elektrárnu v Záporoží. Nařídil to dekretem

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě převést do ruského vlastnictví Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové okupují od počátku března. O Putinově výnosu informovala agentura TASS. Dekret ruského prezidenta byl zveřejněn v den, kdy šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny. Putin také nařídil vládě vytvořit státní podnik zajišťující bezpečnost této největší jaderné elektrárny v Evropě.

Stovky uhelných elektráren v USA by se mohly přestavět na jaderné, uvádí ministerstvo

Více než 300 už nefungujících i stále činných uhelných elektráren ve Spojených státech by mohlo být přestavěno na jaderné elektrárny. Uvádí to zpráva amerického ministerstva energetiky na základě provedené studie, píše polský ekonomický deník wnp.pl. Zčásti kvůli zelené politice je v USA plánováno do roku 2035 uzavřít 28 procent těchto uhelných elektráren.

Zelené skupiny nechtějí podporu pro jádro a plyn. Uprostřed krize ji ženou před soud

Ekologické organizace zahájily právní kroky proti Evropské komisi kvůli zařazení jaderné energie a plynu mezi zelené investice, píše evropský online deník EUobserver. Jejich krok přichází v době, kdy se výpadek jaderných bloků ve Francii podepsal na vysoké ceně elektřiny na kontinentu. Evropa se také snaží nahradit dodávky energií z Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu. Pokud by aktivisté u soudu uspěli EU by například nemohla finančně podpořit výstavbu dalších bloků jaderných elektráren.

V Záporožské jaderné elektrárně ve 3:41 odpojili poslední ze šesti reaktorů

V Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině byl odpojen poslední ze šesti reaktorů. Oznámila to v neděli ukrajinská společnost Enerhoatom. Provoz elektrárny byl podle jejího ranního sdělení citovaného agenturou Reuters zcela zastaven. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v sobotu upozornila, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková.

MAAE: Okamžitě přestaňte ostřelovat Záporožskou elektrárnu. Situace je vysoce riziková

Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. V pátek to prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Výpadky proudu a nedostatečné personální zajištění v elektrárně podle něj „podstatně zvýšily nebezpečí jaderné havárie“.

Jaderné elektrárny v rezervě? Technicky nemožné, oponuje německé vládě jejich šéf

Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví, uvedl v pondělí německý ministr hospodářství Robert Habeck. Šéf společnosti Preussen Elektra, která elektrárny provozuje, Guido Knott, ale v dopise uvedl, že takové řešení je technicky nemožné, píše deník Handelsblatt. „Dopis jsem dnes ráno s jistým údivem zaznamenal,“ uvedl Habeck ve středu v Berlíně.

Podle Putina není v elektrárně Záporoží vojenský materiál. Záběry MAAE svědčí o opaku

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá dodatečná vysvětlení k částem zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Interfax. Ruský prezident Vladimir Putin ve Vladivostoku prohlásil, že v areálu elektrárny není žádné ruské vojenské vybavení. Zpráva MAAE přitom hovoří o opaku. Šéf Kremlu obvinil Ukrajinu z ostřelování jaderného zařízení a ohrožení její bezpečnosti.

Německo letos odpojí všechny jaderné bloky. Dvě elektrárny „zůstávají v rezervě“

Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.

Miliardový kontrakt. Rusko bude stavět jadernou elektrárnu v Maďarsku

Ruský Rosatom začne v následujících týdnech stavět dva nové bloky maďarské jaderné elektrárny Paks. Píše o tom britská BBC s odvoláním na vyjádření maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta. Smlouva mezi Ruskem a Maďarskem byla podepsána v roce 2014 a jejím předmětem je rozšíření elektrárny. Podle ministra by nové bloky mohly být hotové v roce 2030. Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 310 miliard korun).