Je skoro polovina prosince, ale stále nevíme nic. Do konce roku měla vláda oznámit, jak bude financovat druhý plánovaný jaderný blok v Dukovanech. V březnu se má podepisovat smlouva s preferovaným uchazečem o zakázku na dva bloky (pozor, vláda striktně trvá na tomto pojmenování a nepoužívá označení „vítězná“), tedy s jihokorejskou společností KHNP.
V Německu se rýsuje nový plán v rámci jaderné politiky. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) prozradil, že chce svoji zemi opět zapojit do jaderné energetiky skrze Českou republiku. „Má smysl podílet se na výstavbě jaderných elektráren v Česku,“ uvedl Söder během své návštěvy v Praze, kde se setkal s českým premiérem Petrem Fialou.
Havárie elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011 z dnešního pohledu zcela iracionálně změnila pohled na jadernou energii a zpomalila její vývoj. Nemálo evropských zemí se rozhodlo pro postupné vyřazení jádra z jejich energetických mixů. Rok 2022 a pochopení toho, že sázka na plyn a další suroviny z Ruska byla silně krátkozraká, vývoj zase zvrátily.
Rozhodnutí bývalé německé kancléřky Angely Merkelové odejít od jádra, vzdát se tak stabilního zdroje energie a vsadit na ruský plyn a zelené zdroje, byla osudová chyba. To není novinka. Loni Němci odpojili svou poslední jadernou elektrárnu. Veřejné mínění se ale proměnilo. Už dvě třetiny Němců by se rády k jádru vrátily. Nová studie ukazuje zásadní věc, a to že restartování až dvanácti jaderných nic nebrání.
Zakázka na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech bude pokračovat podle dohodnutého harmonogramu, uvedla korejská společnost KHNP. Politická krize v Jižní Koreji by tak český tendr ohrozit neměla. KHNP nyní jedná se společností ČEZ o finální smlouvě, uzavřít ji chtějí do konce března příštího roku. První reaktor by měl být zprovozněn v roce 2036.
Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.
Tři ukrajinské jaderné elektrárny v důsledku rozsáhlých ruských útoků ze čtvrtečního rána snížily výrobu elektrické energie, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf agentury Rafael Grossi ve čtvrtek uvedl, že podruhé během méně než dvou týdnů Chmelnycká jaderná elektrárna, Rivnenská jaderná elektrárna a Jihoukrajinská jaderná elektrárna ležící v Mykolajivské oblasti z preventivních důvodů omezily výrobu v důsledku „rozsáhlých vojenských aktivit“ na Ukrajině.
Němečtí Zelení si měli zaplatit z peněz daňových poplatníků studii, která měla za úkol ovlivnit veřejné mínění a to i na mezinárodní úrovni. Studie však měla už předem jasné zadání – jaderná energie je špatně. Tvrdí to na základě své investigace švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). V roce 2022 si měla německá spolková agentura pro životní prostředí vyžádat studii, která by zjistila, jak je na tom jaderná energie vzhledem k šetrnosti a přínosu pro ochranu životního prostředí.
Stavba nových jaderných bloků je nevyhnutelná. Jeden jaderný blok v Dukovanech musí v budoucnu nahradit výkon těch stávajících, druhý blok je nutné postavit jako nový zdroj. V opačném případě nelze v příštích desetiletích mluvit o tom, že se Česko alespoň pokusilo zajistit si energetickou bezpečnost. O tom, že nové bloky by měla stavět plně státní společnost, a ne ČEZ v jeho současné akcionářské struktuře, jsme psali opakovaně.
Francouzská společnost EDF podala rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v závěru října zamítl její námitky proti průběhu tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Francouzi protestují proti postupu zadavatele a výběru korejské firmy KHNP jako preferovaného uchazeče. ČTK to dnes sdělila společnost EDF. Námitky vůči tendru podala také společnost Westinghouse, která se zatím ke svému dalšímu postupu nevyjádřila.
Respektuji energetický mix každého státu. Při tzv. grilování to řekla španělská socialistická kandidátka Teresa Riberaová na otázku českého europoslance Alexandra Vondry (ODS). Riberaová – kandidátka na místopředsedkyni Evropské komise pro udržitelnost a konkurenceschopnost – je známá svými ostrými protijadernými názory, které vyvolávaly obavy nejen v Česku, ale také třeba ve Francii. Jako poslední z řady tzv. grilovaných kandidátů na eurokomisaře přišla na řadu španělská socialistka Riberaová.
Jádro bude nadále součástí energetického mixu a to navzdory tomu, že místopředsedkyní Evropské komise a komisařkou pro Green Deal a konkurenceschopnost se má stát španělská socialistka Teresa Riberaová, která i po své nominaci nešetří svými ostře protijadernými názory.
Výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných reaktorů v elektrárně v Dukovanech bylo v pořádku, rozhodl zatím nepravomocně o námitkách společností EDF a Westinghouse Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Informoval o tom v tiskové zprávě. Jaderný tendr napadly společnosti EDF a Westinghouse, ÚOHS se jejich návrhy zabýval ve dvou řízeních.
Polostátní ČEZ před pár dny s pompou podepsal s britským Rolls-Roycem spolupráci na vývoji modulárních reaktorů a koupi zhruba dvacetiprocentního podílu. To zní jako dobrá zpráva. Vláda to odprezentovala jako „další významný milník v naplňování cílů“, hned po výběru vítěze tendru na výstavbu dvou velkých jaderných bloků v Dukovanech. To je docela dost optimistické vyjádření.
Vyjádření Andreje Babiše (ANO) o vykoupení minoritních akcionářů ČEZu postrádá reálné základy v podobě možností financování. Pro Echo24 to řekl ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Dodal, že věří, že k podpisu tendru na dostavbu Dukovan dojde s jihokorejskou firmou KHNP v březnu navzdory tomu, že Česko ještě nemá odnotifikovaný druhý blok. Ministr Vlček pro Echo24 řekl, že věří, že k podpisu s Korejci dojde podle plánu v březnu.
Nedávno jsme na těchto místech psali o všech zásadních úskalích dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Tedy o tom, jak je celý tendr napadán za všech stran, jak česká vláda i ČEZ jako investor mlčí a daňoví poplatníci (zároveň spotřebitelé v budoucnu, doufejme, vyrobené elektřiny) čekají, jestli zaplatí hodně, nebo ještě víc. Do toho je tady český průmysl a české firmy, které se do jaderného projektu mají zapojit – a které teď netuší, na čem jsou. A kromě toho by nám neměly uniknout nedávné výroky stínového ministra průmyslu Karla Havlíčka z ANO. Tuzemský průmysl měl mít (tedy stále má mít) 60procentní podíl na zakázce, což se v tuto chvíli zdá jako nereálný slib.
Jaderný tendr na dukovanské bloky je ve fázi, kdy je napadán a ostřelován ze vše stran. S verdiktem k výběru Korejců bude muset přijít antimonopolní úřad, u kterého celý průběh zakázky napadl vyřazený americký Westinghouse a neúspěšná francouzská EDF. Stejně tak by se měla vyjádřit Evropská komise ke stížnosti EDF, že korejská vláda poskytne KHNP nespravedlivou a nedovolenou dotační podporu. Česká vláda se to celé zatím snaží vymlčet s tím, že „jednání probíhají“. Ministr financí už ale lehce naznačil, že „zatím nic neukazuje, že by se nepovedlo smlouvu uzavřít, ale vyloučit se to nedá“.
Korejská společnost KHNP odmítla, že by od korejské vlády obdržela dotace či jejich příslib, které by mohly ovlivnit výsledek českého jaderného tendru. Podle firmy se navíc na tuzemský tendr nevztahují aktuální pravidla EU o zahraničních subvencích, uvedla KHNP. Reagovala tak na stížnost francouzské společnosti EDF k Evropské komisi. Vláda v červenci rozhodla o výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Postavit je má korejská KHNP, která uspěla v tendru, v němž jí česká vláda dala přednost před EDF.
Francouzská energetická společnost EDF podala stížnost Evropské komisi (EK). Nelíbí se jí rozhodnutí české skupiny ČEZ a české vlády pověřit výstavbou nových jaderných reaktorů v elektrárně Dukovany jihokorejskou společnost KHNP a ne ji. Informuje o tom web Euractiv. Doručení dopisu na toto téma podle webu potvrdil mluvčí Komise. EDF podle Euractivu podala stížnost v rámci evropského nařízení o zahraničních subvencích.
Jaderná energetika ještě před pár lety nebyla v EU hodnocena jako bezemisní, nyní se však zdá, že se karta v evropských zemích začíná obracet. Švédský premiér prohlásil, že by rád zahájil stavbu nové jaderné elektrárny v roce 2026. Společnost Westinghouse pak uvedla, že polská vláda chce do první jaderné elektrárny v Polsku investovat 60 miliard zlotých. Velká Británie pak pokročila v tendru na malé jaderné reaktory. V minulých dnech navíc 14 velkých bank oznámilo, že bude půjčovat na projekty v jaderné energetice s cílem zvýšit množství stabilní zelené energie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny. Uvedl, že informace o možných plánech ruského prezidenta Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.
Francouzská společnost EDF zpochybňuje nabídku jihokorejské společnosti KHNP na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Soutěž na dostavbu vyhlásila česká vláda spolu s ČEZ. Nabídka jihokorejské společnosti na "tendr století" je podle viceprezidenta EDF Vakise Ramanyho až příliš dobrá na to, aby odpovídala realitě. Uvedl to v rozhovoru pro iRozhlas a další média.
Na bývalého starostu okupovaného ukrajinského města Enerhodar, který je nyní zaměstnancem Záporožské jaderné elektrárny, byl spáchán atentát. Andrij Ševčik utrpěl těžká zranění, uvedl šéf ruského státního koncernu Rosatom Alexej Lichačov. „Jen před pár dny došlo k pokusu o útok na život bývalého starosty Enerhodaru, našeho kolegy, nyní zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny Ševčika. Byl vážně zraněn,“ řekl Lichačov podle agentury TASS.
Máme tu pokračování příběhu o obrovské jaderné investici, tedy o dostavbě Dukovan. V červenci česká vláda rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, jejíž nabídka prý měla být po všech směrech lepší než ta od francouzské EDF. Lepší nabízené ceny (mluví se o 200 miliardách za jeden blok, což je ovšem cena bez započtení finančních nákladů, tedy určitě není správné nazývat ji cenou konečnou), kompenzace za nedodržení plánu, tedy za časové průtahy, a závazek poskytnout vysoké finanční odškodnění v případě ohrožení zakázky. A právě druhého a třetího ze jmenovaných bodů se další vývoj týká.
Po sedmnácti letech průtahů a utrpení uvedla dnes energetická společnost EDF do provozu svůj první reaktor typu EPR ve Francii. I tak jde podle medií o historický milník, kdy tím Francie potvrzuje opětovný rozjezd v budování nových jaderných elektráren. Informoval například deník Les Echos. Po letech pochybností a odkladů se tento jaderný reaktor nové generace EPR v JE Flamanville – 57. provozovaný společností EDF ve Francii a první, který byl slavnostně otevřen po 25 letech – "probudil k životu."
Italští průmyslníci podporují návrat Itálie k jaderné energii, které se země vzdala v 80. letech minulého století. Slibují si od tohoto kroku pokles nákladů na energii. Informuje o tom agentura APA. "Energie je pro každou zemi zásadním faktorem a Itálie musí zvýšit svou energetickou nezávislost. Obnovitelné zdroje jsou sice vítané, správnou cestou je ale kombinace zdrojů energie," uvedl šéf italského průmyslového svazu Confindustria Emanuele Orsini.
Česká vláda se pustila do obrovské jaderné investice, a to do stavby až dvou nových bloků v elektrárně Dukovany. V červenci rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, protože prý její nabídka byla po všech směrech lepší. Americký Westinghouse, který má stavět první jadernou elektrárnu v sousedním Polsku, byl z tendru rovnou vyřazen, a francouzská EDF prohrála.
Kurská jaderná elektrárna funguje v téměř normálních podmínkách, ale hrozí riziko jaderného incidentu. Uvedl to v úterý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, jenž elektrárnu na západě Ruska navštívil v souvislosti s ukrajinským vpádem do příhraniční Kurské oblasti. Atomová elektrárna se podle agentury Reuters nachází asi 40 kilometrů od míst bojů.
Návrh na přezkoumání tendru na stavbu nových jaderných bloků v Česku podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) také francouzská společnost EDF. Už dříve oznámil podání odvolání americký Westinghouse. Firmy protestují proti průběhu tendru a výběru korejské společnosti KHNP. Oznámil to ÚOHS, který oba návrhy analyzuje.
Americká společnost Westinghouse Electric Company podala odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) proti výběru korejské společnosti KHNP jako preferovaného dodavatele pro stavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Podle Westinghouse nemají Korejci licence k nabízené technologii. Westinghouse o tom dnes informoval ČTK. Podle společnosti ČEZ, která má tendr na starosti, ovšem má dukovanská soutěž bezpečnostní výjimku, a uchazeči tak nemohou napadnout její průběh u antimonopolního úřadu.
