Jaderná elektrárna na Měsíci, to je projekt, který na Světovém festivalu mládeže v Rusku představil šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Jurij Borisov. Elektrárna by na Měsíci měla napájet budoucí vědeckou stanici, na které bude spolu s Moskvou spolupracovat také Peking, stát by tam měla již za 10 let. O oznámení projektu, který je součástí čínsko-ruské dohody podepsané v březnu 2021, informoval například deník Le Fiagro.
Tak Česká republika má podepsané strategické partnerství s Francií. Hodnotu toho partnerství naznačil Emmanuel Macron, když se včera v Praze nejdřív zdržel ve francouzském lyceu a pak přijel pozdě na jednání se svým protějškem Petrem Pavlem. Vypadalo to, že důležitější je pro něj malé polínko do věčného ohně frankofonie než dochvilnost při návštěvě u strategického partnera na starém hradu českých králů. Prezident Pavel pak se zarážející lehkostí podpořil nedávnou úvahu svého hosta, že by členské státy NATO mohly poslat na (západní) Ukrajinu vojenské jednotky.
Partnerství Česka a Francie je zásadní pro rozvoj jaderné energetiky v celé Evropě, proto je potřeba ho dál posilovat, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na Česko-francouzském jaderném fóru v Praze. Jádro je podle něj klíčové pro zachování nezávislosti a konkurenceschopnosti kontinentu. Zároveň podpořil nabídku francouzské firmy EDF v dukovanském tendru. Jaderná energetika je podle francouzského prezidenta jedním ze základů přátelských vztahů Česka a Francie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a premiér Petr Fiala (ODS) podepsali akční plán strategické partnerství ČR a Francie pro roky 2024 až 2028. Dokument upravuje vzájemnou spolupráci v mnoha odvětvích např. v obraně, bezpečnosti či azylové politice. Mluvili také o obranné spolupráci, energetice či válce na Ukrajině. Plán označuje ruskou agresi na Ukrajině za nelegální a nevyprovokovanou. Podle premiéra Fialy plán stanovuje jasné cíle k posílení evropské bezpečnosti i podpoře Ukrajiny.
Pro českého investora dnes neexistuje sledovanější domácí akciový titul než ČEZ. Jak často opakuje ředitel pražské burzy Petr Koblic, stažení této státem majoritně ovládané energetické společnosti z burzy by znamenalo konec tuzemského kapitálového trhu. Podivné manévrování a měnící se tvrzení ze strany vlády ale investorům už dlouho motá hlavu. To, jak stát a top management ČEZ rozhodnou o budoucí podobě společnosti, je přitom klíčové i pro nyní horké téma výstavby nových jaderných bloků a jejich financování. Jen od počátku letošního roku klesly akcie ČEZ o čtrnáct procent a aktuálně jsou na hodnotě lehce přes 820 korun za kus (údaj ze 17. 2.).
Zlatá éra akcií ČEZ je pryč. Tržní analytici zhoršili předpovědi ohledně dalšího vývoje a doporučení investorům změnili z „koupit“ na „akumulovat“. Nad tisícikorunovou hranici už se zřejmě nedostanou. Důvodem je především to, že cena elektřiny na trhu silně klesá, a s tím i ziskovost ČEZ. Čeká se na hospodářský výsledek firmy za loňský rok, do kterého se promítá mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejíž osud pro další roky je nejasný.
Překvapivou informaci zjistila studie, která se zabývala ozářenými a zmutovanými vlky, kteří se pohybují pustinami v okolí Černobylu. Vyvinula se u nich vysoká odolnost vůči rakovině. Nejsou k ní náchylní ani přes dávky záření, kterému jsou ve svém prostředí stále vystaveni. Zjištění u vlků by mohlo pomoci i v boji s rakovinou u lidí, píše zpravodajský server SkyNews. Pozoruhodné výsledky vyvodila studie, kterou vedla evoluční bioložka a eko-toxikoložka Cara Loveová z Princetonské univerzity v New Jersey.
O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci dnes odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Proti senátním úpravám se postavil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN)
Vláda počítá s tím, že bude o výstavbě nových jaderných bloků jednat s opozičním hnutím ANO, do uzavření výběrového řízení je ale vázaná mlčenlivostí, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Vláda chce po uchazečích o stavbu jaderného bloku v Dukovanech závazné nabídky k vybudování čtyř nových reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Podle Stanjury to ale neznamená, že se budou stavět všechny.
Rozšíření dukovanského tendru na více bloků vyvolalo mezi tuzemskými experty rozporuplné reakce. Zatímco podle části z nich jde o správné rozhodnutí, které tuzemská energetika do budoucna potřebuje, další upozorňují na problémy, které tak masivní projekt budou provázet. Připomínají především vysoké finanční i provozní nároky, které bude stát jen velmi složitě plnit. Experti se rovněž neshodli na možných alternativách včetně modulárních reaktorů.
Česká vláda vyřadila z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany americký Westinghouse. V tendru tak pokračují francouzský EDF a korejská KHNP. Vláda zároveň po dvou pokračujících firmách chce, aby vybudovaly čtyři nové bloky. Premiér Petr Fiala to uvedl na tiskové konferenci.
Většinu prací na stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měl zajistit český průmysl. Nadpoloviční podíl tuzemských firem na projektu postupně přislíbili všichni tři uchazeči v dohodách o spolupráci s Aliancí české energetiky, která zastupuje největší tuzemské technologické firmy v oblasti jaderné energetiky. V úterý večer dohodu uzavřel americký Westinghouse, který počítá se 70procentním zapojením českého průmyslu. Už dříve pak dohodu podepsaly také francouzská EDF a jihokorejská KHNP, které přislíbily minimálně 65procentní účast tuzemských firem.
Kazachstánská společnost Kazatomprom varovala, že zřejmě v příštích dvou letech nesplní své produkční cíle. Důvodem jsou problémy s dostupností kyseliny sírové, která je potřeba k produkci uranu. To představuje další riziko pro dodávky v době, kdy poptávka po jaderném palivu roste, upozornila agentura Bloomberg. Kazatomprom je největším světovým producentem uranu a jeho oznámení vedlo k růstu cen akcií podobných firem v USA a v Kanadě.
Chceme udělat z Česka centrum jaderné energetiky. Pomoci má i výroba malých modulárních reaktorů (SMR) ve spolupráci s britskou firmou Rolls-Royce. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se šéfem právě této společnosti. Mluvčí skupiny ČEZ pro Echo24 řekl, že první malý modulární reaktor má doplnit český energetický mix již v roce 2032. Premiér Fiala v pondělí jednal se šéfem společnosti Rolls-Royce Holdings Tufanem Erginbilgicem.
Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobila. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.
Finální nabídku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení zájemci, tedy severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na dalští tři reaktory. Energetická firma ČEZ nyní nabídky vyhodnotí a následně předá hodnotící zprávu ke schválení vládě. ČTK o tom dnes informoval ČEZ. Detaily nabídek nezveřejnil. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.
V Polsku by mohla poblíž Osvětimi vzniknout další jaderná elektrárna s využitím malých reaktorů BWRX-300. Její výstavbu v obci Stawy Monowskie plánuje společnost Orlen Synthos Green Energy se sídlem ve Varšavě, což je společný podnik PKN Orlen a Synthos Green Energy. Záměr zahrnuje výstavbu a provoz až čtyř modulárních jaderných reaktorů technologie BWRX-300 s celkovým hrubým výkonem nepřesahujícím 1300 megawattů (MW), zjistila ČTK z informačního systému EIA.
Je to průlom v evropské energetice, který pro nás má zásadní význam. Evropská rada se pod vedením španělského předsednictví dohodla na zásadní reformě evropského trhu s elektřinou. Ta má otevřít cestu k tomu, aby se v Evropě s nějakým výhledem do budoucna vůbec daly stavět nové elektrárny, a tím pádem neustále nehrozilo, že nebude ve všech chvílích dost elektřiny. Právě tato nejistota hnala loni na přelomu léta a podzimu Evropu do tvrdé energetické krize.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Plán také potvrdil odklon od spalování uhlí do roku 2033.
Nabídku na stavbu nového jaderného reaktoru v elektrárně Dukovany nakonec podají všichni tři přihlášení uchazeči. Americká společnost Westinghouse po dlouhém čekání rozptýlila spekulace o tom, zda se plánuje zúčastnit finále tendru za zhruba 250 miliard korun, což z něj dělá i nejdražší státní zakázku v historii země.
S jakou nabídkou nakonec přijdou firmy zapojené do tendru na nový jaderný reaktor v Dukovanech? Polostátní společnost ČEZ opět prodloužila na žádost jednoho z uchazečů termín pro podání nabídek až do konce října. S přibližnou cenou 250 miliard korun má jít o vůbec nejdražší energetickou stavbu v historii Česka. Dva ze tří uchazečů spolu přitom vedou arbitrážní spor o technologii použitou ke stavbě reaktoru. Podle Westinghousu totiž Korejci okopírovali původně americkou technologii.
Německý kancléř Olaf Scholz se nechal slyšet, že jaderná energie je v Německu „mrtvý kůň“. Je to reakce na požadavky části opozice, aby se znovu zapnuly loni odstavené jaderné elektrárny, což na svém sjezdu podpořila i vládní strana FDP. Být politikem znamená říci jen to, co vám v dané chvíli vyhovuje. Jaderná energie v Německu je patrně opravdu mrtvá, protože elektrárna není varná konvice ani fén, aby se dala jen tak jedním tlačítkem nahodit. Potřebuje průběžnou péči a opravy, aby se udržela v použitelném standardu.
Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl v pátek na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.
Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne (SE), podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu o dodávce jaderného paliva pro atomové elektrárny na Slovensku. Oznámily to dnes SE, podle kterých je cílem diverzifikace dodávek tohoto paliva. Slovensko, kde mají jaderné elektrárny největší podíl na výrobě elektřiny, tak už nebude závislé na dovozu jaderného paliva z Ruska.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes uvedl, že veškerý ruský plyn určený pro jeho zemi lze přepravovat prostřednictvím plynovodu TurkStream, vedoucí z Ruska do Turecka. Maďarsko by se tak nemuselo spoléhat na plynovody vedoucí přes území Ukrajiny.
V první polovině roku 2023 se Německo z pozice třetího největšího vývozce elektřiny v Evropě stalo dovozcem elektřiny. Zdálo se, že po ukončení provozu jaderných elektráren se v porovnání s předchozími lety nic nezměnilo. Ovšem opak je pravdou. Německo importuje elektřinu jako nikdy předtím. V červenci to podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur bylo 5783,4 gigawatthodiny, což je historický rekord. Informoval o tom deník Bild.
Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.
Polsko má ambiciózní plány v oblasti jaderné energetiky. Mezi lety 2033 a 2043 nejméně šest velkých reaktorů. Dosud přitom nemá žádný. Česká republika, která má naopak poměrně vysoký počet provozovaných reaktorů, nyní čeká na výsledek tendru na dostavbu Dukovan. Podle komentáře ministerstva průmyslu pro deník Echo24 se Česko může svést na vlně polského rozvoje.
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v areálu ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou mají v držení ruské síly, našli v neděli protipěchotní miny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pondělní prohlášení šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Dnes ráno správa elektrárny oznámila, že dva bloky elektrárny uvedla do režimu odstávky, souvislost se zjištěním inspektorů však nezmínila. Miny experti z MAAE objevili v pásmu mezi dvojicí bariér kolem areálu.
V centrálním Rusku došlo k havárii v novouralském závodu na obohacování uranu. Zahynul při ní jeden člověk a asi stovka zaměstnanců byla odvezena do nemocnice k radiační prohlídce. Úřady uklidňují, že v okolí závodu nebyla zaznamenána větší hladina radiace. Podle posledních zpráv byl poškozen jeden válec s fluoridem uranovým, jenž je klíčovou přísadou v obohacování uranu. Informují například The Moscow Times či Reuters.
