Bývalá rektorka Mendelovy univerzity a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová shromáždila se svým týmem přes 80.000 podpisů občanů. Pro kandidaturu musí být platných 50.000 podpisů, Nerudová předpokládá, že bude nutné vyřadit přibližně 20 procent z nich kvůli chybě nebo nečitelnosti.
„Čím víc budou říkat, že bych prohrál, tím víc o tom budu přemýšlet,“ uvedl poslanec Andrej Babiš (ANO) o možnosti, že by se pokusil kandidovat na prezidenta. Z posledního průzkumu agentury Median totiž vyplývá, že by Petr Pavel pravděpodobně dostal v prvním kole více hlasů než Babiš. Na zvolení v prvním kole by však předvídaný počet hlasů Pavlovi stejně nestačil. Zřejmě i z tohoto důvodu dřív Babiš naznačoval, že se raději než o Hrad bude znovu ucházet o post premiéra. Teď mění názor.
V prvním kole prezidentských voleb by v září vyhrál generál Petr Pavel. Je to poprvé od loňského září, kdy předstihl ve volebním modelu bývalého premiéra Andreje Babiše. Rozdíl je sice v rámci statistické chyby, ukazuje ale na dlouhodobě rostoucí preference Pavla a naopak stagnující u Babiše. Na třetím místě by skončila ekonomka Danuše Nerudová. Pavel by uspěl i v druhém kole volby. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median.
Nedělní volby v severoněmeckém Dolním Sasku jasně vyhrála sociální demokracie (SPD) tamního premiéra Stephana Weila, která po sečtení takřka všech okrsků získala 33,3 procenta hlasů. Volební úspěch slaví také Zelení, se kterými chce Weil sestavit vládu, a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). K poraženým naopak patří konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), která míří do opozice, a liberální svobodní demokraté (FDP), kteří se do zemského sněmu podle všeho nedostanou.
Jaká je další politická budoucnost šéfa největší opozičního formace ANO Andreje Babiše? Jeho zásadní politické oznámení se očekává zřejmě 26. října (dny často mění), kdy by se měl primárně vyjádřit k prezidentské kandidatuře. Možností je více. Několik dobře informovaných osob z okolí Andreje Babiše tvrdí, že nejen nebude kandidovat na prezidenta, ale navíc utlumí své politické aktivity a bude se více věnovat koncernu Agrofert. Ten jako každý velký průmyslově-zemědělský podnik zápasí s dramatických růstem cen energií.
Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl podle prognóz již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Více než polovinu hlasů mu přisuzují prognózy agentur ARGE a SORA. Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, který býval předsedou strany Zelených, byl považován za favorita voleb. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz.
V zářijovém volebním modelu si hnutí ANO udrželo první pozici s 29,5 procenta. Stejně jako ODS na druhém místě si ale mírně pohoršilo. Na pětiprocentní hranici by se tentokrát dostala KDU-ČSL. Průzkum zpracovala agentura Kantar CZ a zveřejnila Česká televize. ODS by měla podle průzkumu 18 procent, tedy o půldruhého procentního bodu méně než v srpnu. V zářijovém modelu se na třetím místě umístila SPD s 11,5 procenta, od srpna si polepšila o půlprocentního bodu.
Vyjednávání o koalicích se v některých městech po komunálních volbách protahuje, ale nadpoloviční většina krajských měst už své nové vedení zná, nebo se k němu velmi blíží. V mnoha případech se jedná o koalice, které se skládají z nynějších vládních stran a zastupitelů za hnutí ANO. Mezi taková města patří například Ostrava, Zlín či Plzeň. Naopak dohoda ještě není jasná ve dvou největších městech, tedy v Praze a v Brně. Do vedení města se díky hnutí ANO dostane v Děčíně či ve Znojmě i SPD.
V zářijových italských parlamentních volbách celkem jasně zvítězila středopravicová koalice. Její nejvýraznější součástí, a nyní největší stranou v italském parlamentu, jsou Bratři Itálie (Fratelli d’Italia), vedení pětačtyřicetiletou Giorgiou Meloniovou. Ti mají svůj původ v postfašistickém Italském sociálním hnutí. Jejich vítězství tudíž provázelo zděšení, varování před návratem fašismu a titulky o nástupu extrémní pravice. Jak to tedy strana s fašismem má, proč uspěla ve volbách a co lze očekávat od nové italské vlády, vysvětluje poslanec Evropského parlamentu za Bratry Itálie Pietro Fiocchi.
Většina hlavních prezidentských kandidátů souhlasí se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pozitivně se staví i k přičlenění do NATO. Shodují se ale většinou, že země nejprve musí splnit všechna přístupová kritéria. Česko by podle nich mělo i nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před Ruskem. Domnívají se také, že by měla Česká republika Ukrajině dodávat zbraně.
Současný velvyslanec v Izraeli a bývalý ministr obrany a zahraničí za hnutí ANO Martin Stropnický zvažuje kandidaturu na prezidenta. Podle informací deníku Echo24 už se dotazoval na ministerstvu zahraničí, jak to udělat, aby se mohl v případě volebního neúspěchu na lukrativní post velvyslance vrátit. Na dotazy Echo24 ohledně kandidatury Stropnický nereagoval.
Zatímco ve většině krajských měst už jsou povolební koalice dohodnuty, jednání v Praze budou pokračovat i třetím týdnem. Vítězná koalice Spolu už se oficiálně sešla se zástupci všech stran kromě SPD, s Piráty už dokonce třikrát. Nejrychleji šlo zatím podle slov vyjednavače z ODS Zdeňka Zajíčka schůzkování s druhým hnutím ANO. Nejvíc podmínek pro vstup do koalice si kladou Piráti.
Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?
Pokud do prezidentské volby nenaskočí ještě v posledních třech měsících, které do ní zbývají, nějaká masově oblíbená celebrita typu Jiřího Bartošky, Marka Ebena nebo Jaromíra Jágra, máme už před sebou v zásadě kompletní nabídku zájemců. Už v této chvíli se dá říct, že mezi kandidáty se šancí na Hradě skutečně zasednout, nebude žádný zkušený politik. Poprvé v historii České republiky budeme volit politicky neukotvenou osobnost. Někoho, jehož rozhodovací instinkty neprověřila reálná politika.
Oznámení koalice Spolu o tom, že do nadcházející prezidentské volby nevyšle vlastního kandidáta ani nepodpoří jednoho konkrétního vyvolává poněkud rozpačité reakce. Na jedné straně se z vládního tábora ozývá chvála za rozumné a obezřetné rozhodnutí ODS, KDU-ČSL a TOP 09, na straně druhé kabinet mnozí kritizují za slabost a nevýraznost. Spolu nakonec jen v obecné rovině vyzdvihla kandidáty Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula odmítá poslední zvěst o výši svého platu, která se objevila na sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů hovoří o tom, že Středula za svou práci bere 420.000 Kč měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula deníku Echo24. Informace o údajné výši Středulova platu vydal známý anonymní účet @JaraEfko, který se vydává za účet poslance za ANO Jaroslava Faltýnka.
Koalice Spolu nenabídne v nadcházející prezidentské volbě žádného vlastního kandidáta a v prvním kole ani nikoho konkrétního nepodpoří. Ohlásil to premiér Petr Fiala na tiskovém brífinku v Brně s tím, že nechtějí štěpit síly kandidátů. Představám koalice podle něj nicméně nejvíce odpovídají senátor Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Petr Pavel.
Tu bitvu si vybral Andrej Babiš sám. Chtěl referendum a dostal výsledek, který pro něj neznamená Ano, vláda musí odejít. Každý dobrý stratég si souboje vybírá a nejde do těch, ve kterých bude poražen na hlavu. Andrej Babiš si jako referendum o vládě pětikoalice Petra Fialy vybral volby do obecních zastupitelstev a Senátu. V komunálních volbách nedopadlo jeho opoziční hnutí špatně, ale navzdory bezprecedentní ekonomické energetické krizi, na kterou vláda neumí reagovat, nedosáhl žádného triumfálního vítězství a vzhledem k okolnostem i z komunálních voleb vycházejí koaliční strany jako celek bez větších zásadních ztrát.
Druhé jednání koalice Spolu s Piráty o povolebním uspořádání v hlavním městem skončilo neúspěšně. Vítězné uskupení chce spolupracovat se stranami na vládním půdorysu, tedy i se Starosty a Piráty. Jednání ale komplikují podmínky, které si Piráti od počátku kladou, do koalice navíc chtějí vtáhnout i sdružení Praha sobě. ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jednaly v pondělí poprvé oficiálně i s hnutím ANO.
Koalice Spolu toto úterý oznámí, koho nasadí, nebo alespoň podpoří v kandidatuře na příštího prezidenta. Nominant Spolu by se měl postavit prozatím největším favoritům předvolebních průzkumů. Podle politologa Lubomíra Kopečka, který působí na MUNI a SYRI, ale nelze očekávat, že by Spolu vytáhla nějaký těžký politický kalibr, protože by se na takového kandidáta snesla všechna kritika společnosti za stav na trzích s energiemi.
Na vytvoření koalice na radnici v pražských Řeporyjích se domluvily ODS a TOP 09, v zastupitelstvu budou mít těsnou většinu šesti hlasů z jedenácti. Starostou městské části bude opět Pavel Novotný (ODS). Občanským demokratům, kteří komunální volby v Řeporyjích vyhráli, připadne také místo druhého místostarosty. Obsadí ho dosavadní zastupitelka Lenka Fialová, Novotného sestra. Pozici prvního místostarosty bude zastávat David Roznětinský (TOP 09), který ve stejné funkci působil v minulém volebním období.
Bývalý prezident Václav Klaus volil v uplynulých komunálních volbách hnutí SPD Tomia Okamury. Zmínil to ve svém proslovu u příležitosti setkání politické skupiny Identita a demokracie, kterou v Evropském parlamentu tvoří především výrazně pravicová a nacionalistická uskupení. „Jsem rád, že mou zemi ve vaší skupině zastupuje SPD (Ivan David, Hynek Blaško), strana, které jsem minulý víkend dal svůj hlas v komunálních volbách. Tato strana jen chybně „přeložila“ slovo demokracie v názvu vaší skupiny do češtiny jako „přímá demokracie“.
Současný senátor za Prahu 12 Pavel Fischer se rozhodl k opětovné kandidatuře na prezidenta. Potvrdil to deníku Echo24, oficiálně má kandidaturu zahájit v příštích týdnech. Fischer v prvním kole minulé volby skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem. Současný senátor za Prahu 12 Pavel Fischer se rozhodl k opětovné kandidatuře na prezidenta. Potvrdil to deníku Echo24, oficiálně má kandidaturu zahájit v příštích týdnech. Fischer v prvním kole minulé volby skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem.
„Ono to vypadá, že jediným kandidátem ve druhém kole do Senátu byl Andrej Babiš. Oni vlastně bez Babiše nejsou schopni vůbec nic komentovat. Takže já jsem nekandidoval,“ pronesl dvakrát sám sebou jmenovaný předseda hnutí ANO ve svém komentáři k výsledkům uvedených voleb a na konto projevů představitelů vítězné vládní koalice. Byl to jeho typický projev – tedy jeden z takových, nad nimiž kdekterý jazykář, učitel, redaktor či člověk byť s minimálním citem pro češtinu a její zákruty září štěstím.
Zástupci vládní koalice si na sociálních sítí utahují z expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který tvrdil, že senátní a komunální volby jsou „referendum o vládě“. Babiš se k tomu nyní nevyjadřuje a mlčenlivě čelí kritice zastánců koalice SPOLU, zejména z řad příznivců TOP09. „Andrej Babiš vyvolal referendum o vládě, ale nevyšlo mu to!“ prohlásil europoslanec Jiří Pospíšil, zatímco bývalý šéf TOP09 Miroslav Kalousek poznamenal, že Babiš „referendum prohrál na plné čáře“.
Expremiér Andrej Babiš ve svém vyjádření k výsledkům druhého kola senátních voleb uznal, že znamenají pro hnutí ANO neúspěch. Vyjmenoval při tom řadu důvodů, především to, že to bylo velice těsně a všichni se proti nim spolčili. Senátní volby ovládla především koalice Spolu, která uspěla v drtivé většině obvodů, kde kandidovala. Babiš, který proti Spolu spoléhal především na svou favoritku na Jihlavsku Jan Nagyovou, porážku uznal.
V senátních volbách nejvíce senátorských mandátů získala koalice SPOLU. Kandidáti opozičního hnutí ANO zvítězili ve dvou volebních obvodech, SPD v žádném. V nejsledovanějším druhém kole těchto voleb zvítězil předseda Senátu Miloš Vystrčil nad Janou Nagyovou za ANO. Přinášíme přehledné výsledky.
Bývalý vysoko postavený člen ANO a primátor Brna Petr Vokřál nedokázal uspět v senátorské volbě. Předčil ho Jiří Dušek (za ODS). Vokřál, který byl i místopředsedou hnutí, tak po letech nebude zastávat téměř žádnou významnou politickou pozici. Při sečtení 99 procent hlasů měl Dušek důvěru 63 procent voličů a Vokřál coby nestraník jen 37. Exprimátor Brna působil ve vedení ANO od roku 2015, kdy byl zvolen hned v prvním kole volby.
Předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil bude dál senátorem za Jihlavsko. S 60 procenty tam porazil nominantku ANO Janu Nagyovou, kterou favorizoval předseda hnutí Andrej Babiš. S nejvyšší pravděpodobností tak zůstane v pozici šéfa Senátu. Vystrčil to označil především za vítězství nad Babišem, který šéfa Senátu očerňoval a jitřil atmosféru před volbou.
Podívejte se jak dopadly volby do Senátu a na seznam vítězů a poražených.
