Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v reakci vymyslel důmyslný plán nátlaku na EU. Začal přímo z Iráku dopravovat migranty, které pak běloruská policie a armáda převezly na litevské hranice. Zatím tento rok vstoupilo do Litvy nelegálně 4100 migrantů. Proud zpomalilo zahájení stavby plotu na litevsko-běloruské hranici, hotový má být do září 2022.
Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace plánuje vystavět podél své hranice s Běloruskem plot a poslat k hranicím další vojáky, oznámil v polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Premiéři Polska, Litvy, Lotyška a Estonska v úterý zároveň obvinili běloruského lídra Alexandra Lukašenka, že nynější migrační krizi na hranicích plánuje a organizuje. V poslední době přibývá migrantů z Iráku, Sýrie a Afghánistánu, kteří se snaží dostat z Běloruska do sousedních členských zemí EU.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterého neuznává opozice a řada západních států včetně Evropské unie, dnes řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už „velmi brzy“ mohl nahradit jiný člověk. Při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku ale podle agentur zároveň vyzval, aby se nespekulovalo o termínu, kdy by se tak mohlo stát. Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé protesty proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna.
Režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka nadále vpouští do země stovky nelegálních migrantů, aby destabilizoval Evropskou unii. Migranti pak překračují společnou hranici s Litvou a postupují dále do Evropy. Lukašenko umožňuje přilétat do Minsku na turistické vízum hlavně Iráčanům, Íráncům a Syřanům. Kromě letů z Bagdádu nově Lukašenko začal létat pro migranty do dalších iráckých měst a to do Basry, Sulajmáníji a Irbílu.
Pohřešovaného šéfa Běloruského domu na Ukrajině Vitalije Šyšova, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, našla policie dnes mrtvého. Šestadvacetiletý Šyšov byl nalezen oběšený v kyjevském parku nedaleko jeho bydliště. Policie zahájila vyšetřování, ve které pracuje i s verzí, že se jedná o vraždu maskovanou jako sebevražda, píše ukrajinská zpravodajská agentura Unian. Šyšov byl pohřešován od pondělního dopoledne, kdy se po ranním běhu nevrátil domů.
Je to drama jak z vrcholu studené války. Běloruské sprinterce Kryscině Cimanouské její vlastní olympijský tým zrušil účast v běhu na 200 metrů a rozkázal odjet domů. Členové týmu ji odtáhli na letiště a pokusili posadit na letadlo domů. Cimanouské se podařilo uchýlit pod ochranu japonské policie a prohlásila, že do Běloruska „se již nevrátí“. Podařilo se jí získat humanitární vízum. Zajímavé je, že jí ho neposkytl „starý“ Západ, kam emigranti v době železné opony utíkali, ale údajně neliberální Polsko.
„Pokud na olympijských hrách nezískáte medaili, zvažte, jestli byste se měli do země vracet.“ Takový vzkaz vyslal běloruský prezident Alexandr Lukašenko směrem ke sportovcům, kteří zemi reprezentují na olympiádě v japonském Tokiu. Vyložit si prý jeho slova mají, jak chtějí, dodala hlava státu. Bělorusko prý do jejich přípravy vkládá spoustu peněz a sportovci si neuvědomují, že to musí přinášet výsledky.
Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská je v bezpečí v Tokiu, oznámili zástupci Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V neděli odmítla odletět zpět do své vlasti, k čemuž ji podle jejích slov nutilo proti její vůli vedení běloruské výpravy. Noc strávila v hotelu na letišti, aktuálně je podle agentury Reuters na polském velvyslanectví a žádá o azyl v Polsku. V pondělí měla Cimanouská startovat v běhu na 200 metrů, místo toho ji čekají další rozhovory s MOV.
Běloruská sprinterka Krystina Timanovskaja měla být dle svých slov proti své vůli odvlečena na letiště v Tokiu a naložena do letadla směr Minsk. Došlo k tomu podle agentury Reuters poté, co veřejně kritizovala své trenéry. Oficiální zpráva běloruské výpravy hovoří o tom, že atletka není psychicky ani fyzicky připravena na olympijský závod. Na letišti zasáhla policie, Timanovskaja je pod její ochranou a žádá o pomoc Mezinárodní olympijský výbor (MPO).
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes řekl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici nadále zesiluje. Do pobaltské země přišlo za uplynulý půlrok již 27krát více běženců než za celý předchozí rok. Zatímco ostatní evropské státy včetně Česka posílají do země vybavení a pomoc, irácké aerolinie oznámily zdvojnásobení počtu letů do běloruského Minsku. Právě z Běloruska přitom překračují hranici do Evropské unie migranti, kteří pocházejí zejména z Blízkého východu. Informuje o tom litevská televize LRT.
Česká republika by mohla v případě potřeby pomoci Litvě kvůli přílivu migrantů z Běloruska finančně či vysláním policistů. Situací se dnes ráno zabývala Bezpečnostní rada státu, řekl novinářům ve Sněmovně vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Konkrétní materiál resortů vnitra a zahraničí by podle něj mohla v pondělí projednat vláda. „Je jasné, že je potřeba Litvě pomoci. Běloruský režim dováží organizovaně do Běloruska migranty ze Středního východu, ze Střední Asie,“ řekl Hamáček.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici, která vypukla letos na jaře, nadále zesiluje. Jen za poslední dva měsíce litevské úřady odhalily přes 1500 migrantů, což je dvacetinásobek proti loňskému roku. Detenční tábory jsou již několik měsíců plné, a tak Litva staví nové stanové kempy. Tento týden otevírá jeden z dalších. Maximum možných sil mezitím vrhá právě k běloruské hranici, kde probíhá stavba 550 kilometrů dlouhého plotu s ostnatým drátem.
Běloruský nejvyšší soud poslal na 14 let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, kterého uznal vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babaryka byl jedním z hlavních soupeřů autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka před loňskými volbami. Bezpečnostní složky však bývalého šéfa peněžního ústavu Belgasprombanka zatkly a volební komise ho z voleb vyloučila. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice.
Zvýšená frekvence záchytu ilegálních imigrantů na bělorusko-litevské hranici zase jednou ukázala, jak nesamozřejmá je politika. Vládne jí Darwin, nikoliv Newton a jednotliví hráči jsou přizpůsobiví. Týká se to i běloruského prezidenta Lukašenka a jeho konfliktu s Evropskou unií. Letecké spojení mezi Minskem a EU tak de facto skončilo. Ale východní „oklikou“ přes Rusko se z Minsku dá létat stále
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes nařídil zcela uzavřít hranice s Ukrajinou. Oznámil také, že úřady rozkryly skupinu údajných povstalců napojených na západní země, kteří chtěli svrhnout jeho režim. Informovala o tom běloruská státní agentura BelTa. Úplné uzavření hranice zdůvodnil Lukašenko tím, že z Ukrajiny do Běloruska proudilo "obrovské množství zbraní".
Běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič a jeho partnerka, Ruska Sofija Sapegaová, kteří byli v květnu zadrženi v Bělorusku po nuceném přistání jejich letu, byli přemístěni z vězeňské vazby do domácího vězení. Ruské redakci BBC to v pátek řekli jejich rodiče. Pratasevič je nyní sám v nájemním bytě v Minsku, sdělil novinářům jeho otec Dzmitryj Pratasevič. Podle jeho informací obvinění proti jeho synovi ani proti Sapegaové stažena nebyla.
Během rozpadu SSSR, Jugoslávie a Československa na přelomu 80. a 90. let 20. století vznikla, jak známo, řada nových států – některé exsovětské republiky se přitom opíraly o dlouhé dějiny státnosti v minulých obdobích (Gruzie, Arménie nebo Litva), u jiných šlo spíš o kratší dějinnou zkušenost s vlastním státem, ale doprovázenou silnou emancipační a prozápadní, proevropskou orientací (Lotyšsko, Estonsko).
Prezident Miloš Zeman vyjádřil v úterý představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské osobní podporu a ocenil její odvahu. Opozici popřál vítězství v boji s posledním evropským diktátorem. Po přijetí na zámku v Lánech to na twitteru uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. S představitelkou běloruské opozice se sešel i premiér Andrej Babiš (ANO). Hovořili o politické situaci v Bělorusku, možné pomoci demokratické opozici či o osudu zadrženého novináře Ramana Prataseviče
Režim „posledního evropského diktátora“ Alexandra Lukašenka v Bělorusku vyvolává stále ostřejší reakce. K vládě kritický novinář Raman Pratasevič byl zřejmě donucen k přiznání, že organizoval protesty proti výsledkům voleb s cílem Lukašenka svrhnout. Politický vězeň Scjapan Latypav se pak začátkem června pokusil přímo u soudu zabít. Znepokojení vyvolává také posilování vztahů mezi Lukašenkem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Spisovatel a katolický intelektuál Bedřich Fučík, vězeň padesátých let, nejpřesněji definoval rozdíl mezi agresivitou komunismu a nacismu: „Fašistický mučitel chtěl z tebe vyrvat pravdu, ten náš lež.“ Naprostá většina velkých veřejných procesů padesátých let byla vylhaná a vykonstruovaná a obžalovaní tam na sebe vypovídali zkazky a nesmysly, které vypadaly tak absurdně, až jim mnozí věřili.
Za vynucené a zjevně zmanipulované české ministerstvo zahraničí označilo čtvrteční vystoupení běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče v běloruské státní televizi. Zadržovaný novinář se v něm doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje prezidenta Alexandra Lukašenka. Rovněž Pratesevičova rodina a běloruská opozice uvedly, že rozhovor byl veden pod nátlakem.
Přímo v soudní síni se o sebevraždu pokusil Scjapan Latypav, kterého běloruská opozice počítá mezi soudobé politické vězně režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Při jednání o svém případu si Latypav postěžoval na mučení a řízl se do hrdla, uvedl na svém webu opoziční list Naša Niva. Podle očitých svědků je také možné, že si do krku zarazil propisovačku. Latypav tak učinil ve chvíli, kdy u soudu vypovídal jako svědek jeho otec.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko dnes prohlásil, že v neděli jednal v souladu se zákonem, když zařídil, aby komerční let na lince z Atén do Vilniusu přistál v Minsku. Snažil se podle svých slov ochránit cestující, když běloruské úřady dostaly zprávu, že se na palubě stroje společnosti Ryanair nachází bomba. Toto upozornění přišlo ze Švýcarska, uvedl podle agentury TASS. "Jednal jsem zákonně, chránil jsem lidi v souladu se všemi mezinárodními normami," sdělil Lukašenko v dnešním projevu před poslanci.
Vynucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku se dočkalo další odezvy. Česko od pátku pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v České republice. Rozhodla o tom dnes Bezpečnostní rada státu, informoval na tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). České aerolinie (ČSA), které létají do Moskvy, se Bělorusku budou vyhýbat, řekla ve středu mluvčí dopravce Vladimíra Dufková.
Aktivista běloruské opozice Vitoľd Ašurak, který v pátek zemřel ve vězení údajně na infarkt bez cizího zavinění, večer před úmrtím „upadl a zranil se v obličeji“. Podle agentury TASS to v úterý řekla Anastasija Laurynovičová, mluvčí vyšetřovacího výboru Mogilevské oblasti, kde byl opozičník vězněn.
Evropská unie je ostrov stability, demokracie a vlády zákona, říkalo se. Jenže místo toho, aby se z něj stávalo gravitační jádro, k němuž se budou jiné země svým uspořádáním přibližovat, děje se opak. Zóny nestability se povážlivě přibližují. Dřív to byl Irák a Sýrie. Loni válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem, což je podle některých definic geograficky v Evropě. Evropské země ji usilovně ignorovaly.
Běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, který byl v neděli zadržen po nuceném přistání civilního letadla v Minsku, se dnes večer objevil na videu, v němž se doznává k "organizování masových nepokojů" v Minsku. "Pokračuji ve spolupráci s vyšetřováním a přiznávám se k organizaci masových nepokojů (po prezidentských volbách) v Minsku," říká na videu šestadvacetiletý blogger. Je pravděpodobné, že novinář byl k prohlášení násilím donucen.
Západ by podle ruské diplomacie neměl být šokován případem s letadlem společnosti Ryanair, který běloruské úřady přinutily přistát v Minsku, aby mohly zadržet opozičního novináře Ramana Prataseviče, cestujícího tímto letounem. Podle agentury TASS to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle premiéra Andreje Babiš (ANO) vykazuje incident znaky státního terorismu. Zacharovová připomněla případ z července 2013, kdy bolivijský prezident Evo Morales strávil proti své vůli noc a dopoledne na letišti ve Vídni, kde muselo jeho letadlo při cestě z Moskvy neplánovaně přistát.
Silně odmítavé reakce vyvolal postup běloruských úřadů, které v neděli přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče. S kritikou vystoupila Evropská unie, NATO, USA, Británie, Francie, Německo či Polsko. Vláda USA vyzvala k urychlenému setkání mezinárodní skupiny pro civilní letectví.
