Za vynucené a zjevně zmanipulované české ministerstvo zahraničí označilo čtvrteční vystoupení běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče v běloruské státní televizi. Zadržovaný novinář se v něm doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje prezidenta Alexandra Lukašenka. Rovněž Pratesevičova rodina a běloruská opozice uvedly, že rozhovor byl veden pod nátlakem.
Přímo v soudní síni se o sebevraždu pokusil Scjapan Latypav, kterého běloruská opozice počítá mezi soudobé politické vězně režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Při jednání o svém případu si Latypav postěžoval na mučení a řízl se do hrdla, uvedl na svém webu opoziční list Naša Niva. Podle očitých svědků je také možné, že si do krku zarazil propisovačku. Latypav tak učinil ve chvíli, kdy u soudu vypovídal jako svědek jeho otec.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko dnes prohlásil, že v neděli jednal v souladu se zákonem, když zařídil, aby komerční let na lince z Atén do Vilniusu přistál v Minsku. Snažil se podle svých slov ochránit cestující, když běloruské úřady dostaly zprávu, že se na palubě stroje společnosti Ryanair nachází bomba. Toto upozornění přišlo ze Švýcarska, uvedl podle agentury TASS. "Jednal jsem zákonně, chránil jsem lidi v souladu se všemi mezinárodními normami," sdělil Lukašenko v dnešním projevu před poslanci.
Vynucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku se dočkalo další odezvy. Česko od pátku pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v České republice. Rozhodla o tom dnes Bezpečnostní rada státu, informoval na tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). České aerolinie (ČSA), které létají do Moskvy, se Bělorusku budou vyhýbat, řekla ve středu mluvčí dopravce Vladimíra Dufková.
Aktivista běloruské opozice Vitoľd Ašurak, který v pátek zemřel ve vězení údajně na infarkt bez cizího zavinění, večer před úmrtím „upadl a zranil se v obličeji“. Podle agentury TASS to v úterý řekla Anastasija Laurynovičová, mluvčí vyšetřovacího výboru Mogilevské oblasti, kde byl opozičník vězněn.
Evropská unie je ostrov stability, demokracie a vlády zákona, říkalo se. Jenže místo toho, aby se z něj stávalo gravitační jádro, k němuž se budou jiné země svým uspořádáním přibližovat, děje se opak. Zóny nestability se povážlivě přibližují. Dřív to byl Irák a Sýrie. Loni válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem, což je podle některých definic geograficky v Evropě. Evropské země ji usilovně ignorovaly.
Běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, který byl v neděli zadržen po nuceném přistání civilního letadla v Minsku, se dnes večer objevil na videu, v němž se doznává k "organizování masových nepokojů" v Minsku. "Pokračuji ve spolupráci s vyšetřováním a přiznávám se k organizaci masových nepokojů (po prezidentských volbách) v Minsku," říká na videu šestadvacetiletý blogger. Je pravděpodobné, že novinář byl k prohlášení násilím donucen.
Západ by podle ruské diplomacie neměl být šokován případem s letadlem společnosti Ryanair, který běloruské úřady přinutily přistát v Minsku, aby mohly zadržet opozičního novináře Ramana Prataseviče, cestujícího tímto letounem. Podle agentury TASS to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle premiéra Andreje Babiš (ANO) vykazuje incident znaky státního terorismu. Zacharovová připomněla případ z července 2013, kdy bolivijský prezident Evo Morales strávil proti své vůli noc a dopoledne na letišti ve Vídni, kde muselo jeho letadlo při cestě z Moskvy neplánovaně přistát.
Silně odmítavé reakce vyvolal postup běloruských úřadů, které v neděli přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče. S kritikou vystoupila Evropská unie, NATO, USA, Británie, Francie, Německo či Polsko. Vláda USA vyzvala k urychlenému setkání mezinárodní skupiny pro civilní letectví.
Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády prezidenta Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to dnes oznámila stanice Deutsche Welle. Podle byl šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a je vyslýchán. Prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, zatčení běloruského aktivisty rezolutně odsoudil a vyzval k jeho propuštění. Berlín žádá Bělorusko o okamžité vysvětlení akce.
Ve vězení v Bělorusku zemřel jeden z aktivistů odsouzených do vězení za účast na loňských protestech proti prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi. List Naša Niva napsal, že Vitoľdu Ašurakovi bylo 50 let. Příčinou smrti byl podle deníku infarkt. Zprávu potvrdil server Onliner.by, podle nějž Ašurakovu manželku informovala telefonicky vězeňská správa. „Řekli jí, že se srdce jejího muže zastavilo a že se to bude vyšetřovat.“
Běloruský prezident Alexander Lukašenko v sobotu řekl, že organizátoři atentátu vyčlenili na jeho likvidaci 10 milionů dolarů. Ozbrojenci měli prý zaútočit na jeho venkovské sídlo. Jeden milion dolarů měl pak obdržet ostřelovač, který měl akci dokončit, uvedla agentura TASS. Podle Lukašenka vytvořili spiklenci několik scénářů. Zpočátku ho plánovali zlikvidovat na vojenské přehlídce 9. května, ale „je těžké si představit realizaci takového plánu v Bělorusku, proto od původní myšlenky upustili".
Běloruský vládce Alexandr Lukašenko v sobotu slavnostně zahájil provoz první jaderné elektrárny v zemi, kterou ale kritizují některé sousední země a obávají se o bezpečnost. Elektrárnu postavila ruská státní firma Rosatom a financovala ji Moskva prostřednictvím úvěru deset miliard USD (223,8 miliardy Kč), napsala agentura Reuters. „Zdá se to být tak všední, jako když se postaví metro. Je to ale historický okamžik – země se stává jadernou mocností, „citovala dnes Lukašenka státní tisková agentura BelTA.
V Minsku se opět sešli demonstranti, kteří vždy v neděli vyjadřují odpor vůči režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Podle odhadu agentury AFP se dnes protestu zúčastnilo 20.000 až 30.000 lidí. Těžkooděnci účastníky rozháněli a zatýkali. Policie podle agentury TASS potvrdila, že vypálila varovné výstřely a použila zábleskové granáty. Podle očitých svědků, na které se odvolává agentura Interfax, se před zahájením protestní akce v ulicích pohybovala obrněná obojživelná vozidla s kulomety.
Alexandr Lukašenko dnes nečekaně složil přísahu a již pošesté za sebou nastoupil do funkce běloruského prezidenta.
Rusko posílá do Běloruska na 300 výsadkářů ze Psovské divize na společné cvičení "Slovanské bratrství".
Titulní slova patří polskému exprezidentovi Aleksanderu Kwaśniewskému a jsou adresována jeho doposud (i když s velkými potížemi) vládnoucímu kolegovi v sousedním Bělorusku, s nímž se uznávaný znalec postsovětských elit nejednou setkal a jehož ve velkém rozhovoru pro BBC označil za svého přítele.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasil s oficiální schůzkou s běloruskou opozicí na pátečním summitu premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Lublinu, kterou navrhlo Polsko. Podle Babiše ale o možnosti začalo polské předsednictví hovořit až v posledních hodinách. Nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál běloruské propagandě.
Více než 100 000 demonstrantů se podle tiskových agentur v neděli v centru Minsku domáhalo odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka. Úřady tlampači vyzývaly účastníky nepovolené akce k rozchodu a varovaly před užitím síly, pokud neuposlechnou. V okolí byly soustředěny policejní i vojenské jednotky, ale pořádkové síly nezasáhly. Protesty se konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších městech.
V Bělorusku bezpečnostní složky brutálně útočí na stoupence demokratické opozice, kteří protestují proti výsledkům prezidentských voleb, je nemálo důkazů jejich zfalšování. K mnohým kritikům Lukašenkova režimu se – možná překvapivě – zařadil Václav Klaus mladší, označil běloruského prezidenta za „posledního diktátora sovětského typu“ a popřál tamním lidem demokracii a svobodu. Překvapeni byli také jeho facebookoví fanoušci. A také zklamáni, což dávali silně najevo – tak už i šéf Trikolóry se zaprodal do žoldu vývozců demokracie, jejichž cílem je rozvracet stabilní a svobodné země, jako byly Ukrajina a socialistické Československo, pořádat tam barevné revoluce a pak všechno ukrást.
Přední opoziční ruský lídr Alexej Navalnyj je v kómatu.
Nějaké stanovisko Rady ministrů zahraničí k Bělorusku by byl nezbytný začátek pro cokoliv. Ale chyběl. Zablokovalo ho Řecko. Je to studie nefunkčnosti a přímo nebezpečnosti evropské zahraniční politiky v současné podobě.
Obavy z dění v Bělorusku už ve společném prohlášení vyjádřili i prezidenti zemí Visegrádu včetně Miloše Zemana. Původní verze dokumentu ale obsahovala pasáž, v níž hlavy států V4 vyzývaly běloruské orgány, „aby zorganizovaly nové, mezinárodně legitimní a uznané prezidentské volby“. Tuto verzi po čase nahradilo nové znění prohlášení, ve kterém příslušná formulace už chybí. Věta zmizela i ze stránek Pražského hradu. Mluvčí Jiří Ovčáček deníku Echo24 odůvodnil „upřesněním překladu původně anglicky psaného dokumentu“. Původní text dokumentu použila například i agentura Reuters.
Den před mimořádným videosummitem probírali čelní představitelé Evropské unie a jejích členských zemí situaci v Bělorusku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O rozhovorech s ním v úterý postupně informovali německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a šéf Evropské rady Charles Michel. Zdůrazňovali potřebu dialogu mezi všemi stranami.
Tisíce lidí v běloruské metropoli Minsku se v pondělí večer shromáždily před vyšetřovací vazbou, odkud se přesunuly k cele předběžného zadržení a požadovaly osvobození lidí zadržených v souvislosti s demonstracemi proti falšování výsledků prezidentských voleb.
Vladislav Jandjuk před čtyřiadvaceti lety naložil rodinu do auta a zastavil se až v utečeneckém táboře u Bílině. Bylo to na poslední chvíli, neboť dostal avízo, že minská KGB chystá zátah na aktivisty opozice. Už léta chodím s Vláďou jednou za čas na výlety po okolí Prahy a moji známí, když potřebují spravit počítač, obracejí se na něj. Teď přišel čas obrátit se na něj s otázkami, co se v jeho vlasti děje.
Ke generální stávce za odstoupení Alexandra Lukašenka z funkce prezidenta vyzval štáb vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, uvedla v pondělí agentura Interfax s připomínkou, že některé velké běloruské podniky již stávkují.
Běloruská moderátorka Taťjana Borodkinová byla nucena po vyjádření nesouhlasu s vládou prezidenta Alexandra Lukašenka uprchnout ze země.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes podle ruské agentury RIA Novosti slíbil nové prezidentské volby – ale až po přijetí nové ústavy.
Běloruská opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská prohlásila, že je připravená převzít zodpovědnost a postavit se do čela národa. Bělorusko by podle jejích slov mělo co nejrychleji připravit právní rámec pro nové spravedlivé prezidentské volby.
