KOMENTÁŘ ondřeje šmigola

Běloruská hranice jako generální zkouška na migrační vlnu

KOMENTÁŘ ondřeje šmigola
Běloruská hranice jako generální zkouška na migrační vlnu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nejrůznější světové krize mají zvláštní tendenci se propojit do většího celku. V souvislosti s prohrou v Afghánistánu se již mluví o nové migrační vlně. Již v té z roku 2015 bylo zhruba 20 % běženců původem z Afghánistánu. Další migrační vlna nejspíš bude od té minulé značně odlišná. Tentokrát se zdá, že je Evropa poměrně dobře připravena.

Řecko postavilo 40kilometrovou zeď s moderním sledovacím systémem na hranici s Tureckem, aby zabránilo vstupu běženců. Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítl přijetí jakýchkoli Afghánců. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie se „musí bránit před migrační vlnou“. Dokonce německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že „nemůžeme vyřešit problémy tak, že všechny vezmeme k nám“. EU plánuje rozšíření pohraniční agentury Frontex na 10 tisíc členů. Jenže úsilí evidentně míří hlavně na „balkánskou cestu“, kudy směřovala minule většina migrantů. Nejzranitelnější pozemní hranice EU je tak momentálně ta s Běloruskem.

Zde se právě propojuje krize na Blízkém východě s krizí v Bělorusku. Vztahy mezi Bruselem a Minskem značně ochladly po zmanipulovaných volbách minulý rok a dostaly se na bod mrazu, když Bělorusko letos v květnu v podstatě uneslo letadlo letící přes jeho území, jelikož na jeho palubě byl běloruský novinář kritický k režimu Roman Pratasevič. EU uvalila na Bělorusko sankce, zvláště hlasitě se ozvala Litva.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v reakci vymyslel důmyslný plán nátlaku na EU. Začal přímo z Iráku dopravovat migranty, které pak běloruská policie a armáda převezly na litevské hranice. Zatím tento rok vstoupilo do Litvy nelegálně 4100 migrantů. Proud zpomalilo zahájení stavby plotu na litevsko-běloruské hranici, hotový má být do září 2022, a hlavně úspěšný nátlak EU na íránské aerolinky Iraqi Airways, aby zrušily přímé spojení do Minsku.

Pro Lukašenka je to však hlavně důkaz toho, že koncept funguje. Již nyní prý chystá nové lety z Maroka a Pákistánu. Právě do Pákistánu míří uprchlíci z Afghánistánu, afghánští migranti tedy mohou přijít do EU z neočekávaného směru.

Litva také již není jediným Lukašenkovým cílem. Migranty posílá také k hranicím Polska a Lotyšska. Jen tento měsíc nelegálně překročilo hranici z Běloruska do Polska si 2100 lidí. Polsko oznámilo, že rovněž na hranici postaví plot. Pohraniční stráži asistuje asi 1000 vojáků a polská vláda plánuje tento počet zdvojnásobit.

Běloruské snažení si již vysloužilo označení „hybridní útok“. Lukašenko partii rozehrál dobře. Nejenže na migrantech dobře vydělává, lotyšské úřady tvrdí, že Bělorusové vybírají 2000 eur za letenku a dále 3000 eur jako poplatek za ubytování a transport na hranici, hlavně ale udeřil na slabé místo EU.

Zabránění migrační vlně vyžaduje tvrdou reálpolitiku, její provedení však vede často k drastickým záběrům. K vidění je to i nyní. Mezi polskými a běloruskými pohraničníky uvízlo 24 (podle úřadů) až 32 (podle neziskovek) Afghánců. První je nechtějí pustit do země, celkem logicky argumentují, že jde o běloruský problém. Druzí je nechtějí pustit zpět. Zubožení běženci samozřejmě vyvolávají lítost. Na místo dorazila polská neziskovka Fundacja Ocalenie. Na polskou vládu roste tlak, aby migranty do země vpustila. Ta to odmítá, ale nabídla Bělorusku, že migrantům poskytne humanitární pomoc, Minsk zatím mlčí.

Překvapivě však Polsko, se kterým jinak má spíše špatné vztahy, podpořila Evropská komise. Ta vzkázala, že nemůže akceptovat „jakékoliv pokusy podněcování a schvalování nelegální migrace do Evropské unie ze strany třetích zemí“, a dodala, že s polskou vládou „spolupracuje na zabezpečení vnější hranice“. Další signál, jak moc se situace od roku 2015 změnila.

25. srpna 2021