Litva dnes vyhlásila výjimečný stav u hranic s Běloruskem, kde se na běloruské straně shromáždily stovky migrantů. Vyhlášení výjimečného stavu navrhla litevská vláda a zákonodárci tento krok dnes schválili. Mimořádný režim platí po dobu jednoho měsíce a může omezit pohyb v pohraničí, uvádí agentura Reuters. Podle premiérky Ingridy Šimonytéové země výjimečný stav vyhlásila poprvé od získání své nezávislosti.
Skupina migrantů na bělorusko-polské hranici se pokusila vynutit si cestu přes oplocení a dostat se na polské území, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na polskou pohraniční stráž. Ministerstvo vnitra na twitteru oznámilo, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice. Podle serveru Gazeta Wyborcza polské jednotky použily slzný plyn. Situace na hranici se dnes zdramatizovala poté, co se u ní v průběhu dopoledne shromáždilo velké množství migrantů. Kvůli dění dnes ve Varšavě zasedne vládní krizový štáb.
Stovky migrantů, které přiváží do Běloruska Lukašenkův režim, pochodují dnes k polské hranici s cílem překonat zátarasy. Na internetu se objevila znepokojivá videa. Polské tajné služby chystaný útok potvrdily, jsou připraveny ho odrazit a varují před provokacemi. Premiér Mateusz Morawiecki svolal krizový štáb, informují polská média. Na internetu se šíří videa z pochodu migrantů k polské hranici za asistence běloruských tajných služeb.
O víkendu došlo ke střetu na hranici Běloruska a Polska mezi migranty a polskými vojáky, policisty a členy pohraniční stráže. Početná skupina migrantů házela přes plot z běloruské strany na vojáky kamení a klacky. Podle prohlášení pohraniční stráže a policie ale někdo během incidentu rušil strážcům zákona rádiovou a telefonní komunikaci. Útok se obešel bez zranění, pouze bylo poničeno služební auto pohraniční stráže a několik policistů mělo poškrábané helmy.
Polsko zvýší počet svých vojáků na hranici s Běloruskem na 10.000, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na polské ministerstvo obrany. Varšava se snaží potlačit nárůst počtu ilegálních migrantů, ze kterého viní Minsk. „Navyšujeme počet vojáků, kteří budou pomáhat pohraniční stráží, o 2500. Brzy bude na bezpečnost hranic dohlížet 10.000 vojáků z 12.,16. a 18. divize,“ uvedl na twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská oznámila, že běloruská hlídka ve čtvrtek vypálila výstřely směrem k polským vojákům, kteří spolu s pohraničníky hranici střeží. Bělorusové podle mluvčí pravděpodobně stříleli slepými náboji, nikomu se nic nestalo. Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d´affaires Alaksandra Časnouského. Záležitost souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.
"Povstání proti Lukašenkovi." Běloruská tajná služba KGB zadržela už stovky lidí po úterním incidentu. KGB při zátahu v jednom bytě v Minsku zastřelila třicátníka, který kladl odpor a který zastřelil i jednoho z agentů KGB. Oznámil to dnes prezident Alexandr Lukašenko. Ten vzápětí slíbil odvetu. Nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna podle agentury AP odhadla počet zatčených na stovku. Hrozit jim může až 12 let za mřížemi.
Soud v Minsku v pondělí podle očekávání vynesl dlouholeté tresty vězení nad dvěma čelnými představiteli běloruské opozice. Maryja Kalesnikavová by měla ve vězení strávit 11 let a Maksim Znak deset. Podle opozičního listu Naša Niva byli shledáni vinnými ve třech bodech obžaloby. Obhájci označili rozsudek za nezákonný a hodlají se odvolat. Podle Evropské unie jde o zjevné ignorování lidských práv, Minsk proto vyzvala k propuštění všech politických vězňů.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v reakci vymyslel důmyslný plán nátlaku na EU. Začal přímo z Iráku dopravovat migranty, které pak běloruská policie a armáda převezly na litevské hranice. Zatím tento rok vstoupilo do Litvy nelegálně 4100 migrantů. Proud zpomalilo zahájení stavby plotu na litevsko-běloruské hranici, hotový má být do září 2022.
Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace plánuje vystavět podél své hranice s Běloruskem plot a poslat k hranicím další vojáky, oznámil v polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Premiéři Polska, Litvy, Lotyška a Estonska v úterý zároveň obvinili běloruského lídra Alexandra Lukašenka, že nynější migrační krizi na hranicích plánuje a organizuje. V poslední době přibývá migrantů z Iráku, Sýrie a Afghánistánu, kteří se snaží dostat z Běloruska do sousedních členských zemí EU.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterého neuznává opozice a řada západních států včetně Evropské unie, dnes řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už „velmi brzy“ mohl nahradit jiný člověk. Při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku ale podle agentur zároveň vyzval, aby se nespekulovalo o termínu, kdy by se tak mohlo stát. Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé protesty proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna.
Režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka nadále vpouští do země stovky nelegálních migrantů, aby destabilizoval Evropskou unii. Migranti pak překračují společnou hranici s Litvou a postupují dále do Evropy. Lukašenko umožňuje přilétat do Minsku na turistické vízum hlavně Iráčanům, Íráncům a Syřanům. Kromě letů z Bagdádu nově Lukašenko začal létat pro migranty do dalších iráckých měst a to do Basry, Sulajmáníji a Irbílu.
Pohřešovaného šéfa Běloruského domu na Ukrajině Vitalije Šyšova, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, našla policie dnes mrtvého. Šestadvacetiletý Šyšov byl nalezen oběšený v kyjevském parku nedaleko jeho bydliště. Policie zahájila vyšetřování, ve které pracuje i s verzí, že se jedná o vraždu maskovanou jako sebevražda, píše ukrajinská zpravodajská agentura Unian. Šyšov byl pohřešován od pondělního dopoledne, kdy se po ranním běhu nevrátil domů.
Je to drama jak z vrcholu studené války. Běloruské sprinterce Kryscině Cimanouské její vlastní olympijský tým zrušil účast v běhu na 200 metrů a rozkázal odjet domů. Členové týmu ji odtáhli na letiště a pokusili posadit na letadlo domů. Cimanouské se podařilo uchýlit pod ochranu japonské policie a prohlásila, že do Běloruska „se již nevrátí“. Podařilo se jí získat humanitární vízum. Zajímavé je, že jí ho neposkytl „starý“ Západ, kam emigranti v době železné opony utíkali, ale údajně neliberální Polsko.
„Pokud na olympijských hrách nezískáte medaili, zvažte, jestli byste se měli do země vracet.“ Takový vzkaz vyslal běloruský prezident Alexandr Lukašenko směrem ke sportovcům, kteří zemi reprezentují na olympiádě v japonském Tokiu. Vyložit si prý jeho slova mají, jak chtějí, dodala hlava státu. Bělorusko prý do jejich přípravy vkládá spoustu peněz a sportovci si neuvědomují, že to musí přinášet výsledky.
Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská je v bezpečí v Tokiu, oznámili zástupci Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V neděli odmítla odletět zpět do své vlasti, k čemuž ji podle jejích slov nutilo proti její vůli vedení běloruské výpravy. Noc strávila v hotelu na letišti, aktuálně je podle agentury Reuters na polském velvyslanectví a žádá o azyl v Polsku. V pondělí měla Cimanouská startovat v běhu na 200 metrů, místo toho ji čekají další rozhovory s MOV.
Běloruská sprinterka Krystina Timanovskaja měla být dle svých slov proti své vůli odvlečena na letiště v Tokiu a naložena do letadla směr Minsk. Došlo k tomu podle agentury Reuters poté, co veřejně kritizovala své trenéry. Oficiální zpráva běloruské výpravy hovoří o tom, že atletka není psychicky ani fyzicky připravena na olympijský závod. Na letišti zasáhla policie, Timanovskaja je pod její ochranou a žádá o pomoc Mezinárodní olympijský výbor (MPO).
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes řekl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici nadále zesiluje. Do pobaltské země přišlo za uplynulý půlrok již 27krát více běženců než za celý předchozí rok. Zatímco ostatní evropské státy včetně Česka posílají do země vybavení a pomoc, irácké aerolinie oznámily zdvojnásobení počtu letů do běloruského Minsku. Právě z Běloruska přitom překračují hranici do Evropské unie migranti, kteří pocházejí zejména z Blízkého východu. Informuje o tom litevská televize LRT.
Česká republika by mohla v případě potřeby pomoci Litvě kvůli přílivu migrantů z Běloruska finančně či vysláním policistů. Situací se dnes ráno zabývala Bezpečnostní rada státu, řekl novinářům ve Sněmovně vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Konkrétní materiál resortů vnitra a zahraničí by podle něj mohla v pondělí projednat vláda. „Je jasné, že je potřeba Litvě pomoci. Běloruský režim dováží organizovaně do Běloruska migranty ze Středního východu, ze Střední Asie,“ řekl Hamáček.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici, která vypukla letos na jaře, nadále zesiluje. Jen za poslední dva měsíce litevské úřady odhalily přes 1500 migrantů, což je dvacetinásobek proti loňskému roku. Detenční tábory jsou již několik měsíců plné, a tak Litva staví nové stanové kempy. Tento týden otevírá jeden z dalších. Maximum možných sil mezitím vrhá právě k běloruské hranici, kde probíhá stavba 550 kilometrů dlouhého plotu s ostnatým drátem.
Běloruský nejvyšší soud poslal na 14 let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, kterého uznal vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babaryka byl jedním z hlavních soupeřů autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka před loňskými volbami. Bezpečnostní složky však bývalého šéfa peněžního ústavu Belgasprombanka zatkly a volební komise ho z voleb vyloučila. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice.
Zvýšená frekvence záchytu ilegálních imigrantů na bělorusko-litevské hranici zase jednou ukázala, jak nesamozřejmá je politika. Vládne jí Darwin, nikoliv Newton a jednotliví hráči jsou přizpůsobiví. Týká se to i běloruského prezidenta Lukašenka a jeho konfliktu s Evropskou unií. Letecké spojení mezi Minskem a EU tak de facto skončilo. Ale východní „oklikou“ přes Rusko se z Minsku dá létat stále
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes nařídil zcela uzavřít hranice s Ukrajinou. Oznámil také, že úřady rozkryly skupinu údajných povstalců napojených na západní země, kteří chtěli svrhnout jeho režim. Informovala o tom běloruská státní agentura BelTa. Úplné uzavření hranice zdůvodnil Lukašenko tím, že z Ukrajiny do Běloruska proudilo "obrovské množství zbraní".
Běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič a jeho partnerka, Ruska Sofija Sapegaová, kteří byli v květnu zadrženi v Bělorusku po nuceném přistání jejich letu, byli přemístěni z vězeňské vazby do domácího vězení. Ruské redakci BBC to v pátek řekli jejich rodiče. Pratasevič je nyní sám v nájemním bytě v Minsku, sdělil novinářům jeho otec Dzmitryj Pratasevič. Podle jeho informací obvinění proti jeho synovi ani proti Sapegaové stažena nebyla.
Během rozpadu SSSR, Jugoslávie a Československa na přelomu 80. a 90. let 20. století vznikla, jak známo, řada nových států – některé exsovětské republiky se přitom opíraly o dlouhé dějiny státnosti v minulých obdobích (Gruzie, Arménie nebo Litva), u jiných šlo spíš o kratší dějinnou zkušenost s vlastním státem, ale doprovázenou silnou emancipační a prozápadní, proevropskou orientací (Lotyšsko, Estonsko).
Prezident Miloš Zeman vyjádřil v úterý představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské osobní podporu a ocenil její odvahu. Opozici popřál vítězství v boji s posledním evropským diktátorem. Po přijetí na zámku v Lánech to na twitteru uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. S představitelkou běloruské opozice se sešel i premiér Andrej Babiš (ANO). Hovořili o politické situaci v Bělorusku, možné pomoci demokratické opozici či o osudu zadrženého novináře Ramana Prataseviče
Režim „posledního evropského diktátora“ Alexandra Lukašenka v Bělorusku vyvolává stále ostřejší reakce. K vládě kritický novinář Raman Pratasevič byl zřejmě donucen k přiznání, že organizoval protesty proti výsledkům voleb s cílem Lukašenka svrhnout. Politický vězeň Scjapan Latypav se pak začátkem června pokusil přímo u soudu zabít. Znepokojení vyvolává také posilování vztahů mezi Lukašenkem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Spisovatel a katolický intelektuál Bedřich Fučík, vězeň padesátých let, nejpřesněji definoval rozdíl mezi agresivitou komunismu a nacismu: „Fašistický mučitel chtěl z tebe vyrvat pravdu, ten náš lež.“ Naprostá většina velkých veřejných procesů padesátých let byla vylhaná a vykonstruovaná a obžalovaní tam na sebe vypovídali zkazky a nesmysly, které vypadaly tak absurdně, až jim mnozí věřili.
Za vynucené a zjevně zmanipulované české ministerstvo zahraničí označilo čtvrteční vystoupení běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče v běloruské státní televizi. Zadržovaný novinář se v něm doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje prezidenta Alexandra Lukašenka. Rovněž Pratesevičova rodina a běloruská opozice uvedly, že rozhovor byl veden pod nátlakem.
