MIGRAČNÍ KRIZE

Snazší deportace i zadržování na hranicích. Evropská komise chce pomoci Polsku

MIGRAČNÍ KRIZE
Snazší deportace i zadržování na hranicích. Evropská komise chce pomoci Polsku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž ve středu informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.

Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na EU se žádostí o pomoc. Zatímco společné financování bariér unie odmítla, komise se dnes chystá vyjít vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur. Podle návrhu, který bude dnes schvalovat kolegium komisařů, by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádostí o azyl, zatímco v současnosti je to nejvýše deset dní.

Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom komise počítala s 12 týdny.

Mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku. Unijní činitelé na ni podle zdrojů webu Politico nemají zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy. Podle zastánců by však měla přesvědčit zmíněné státy, aby se ujaly alespoň nejzranitelnějších migrantů, kteří živoří na hranicích v mrazivém počasí.

EU viní autoritářský režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka, že svážel k vnější hranici bloku lidi z blízkovýchodních a dalších zemí v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Situace na hranicích se v poslední době mírně uklidnila poté, co EU přesvědčila některé blízkovýchodní země ke spolupráci. Irák tak již zařídil repatriaci téměř dvou tisícovek svých obyvatel, další země zase neumožňují lidem cestovat do Běloruska. Sám Lukašenko nařídil přemístit velkou část migrantů od hranic a v úterý podle ruské agentury RIA Novosti slíbil, že se pokusí krizi vyřešit do konce roku.

,