Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují výstavbu táborů ruských vojsk na území severního souseda Ukrajiny. Nové základny ruských vojsk vznikají na třech místech Běloruska. Jeden z těchto táborů je pouhých 160 kilometrů od ukrajinských hranic. Celkem by se mohlo jednat o ubikace pro 7 500 vojáků.
Rusko nechce s Ukrajinou vyjednávat o ukončení války, stále posílá na bojiště tisíce nových vojáků a skrytě pokračuje v částečné mobilizaci, kterou už označilo za skončenou. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj má ruská armáda na Donbase těžké ztráty a přišla tam o více vojáků, než během obou čečenských válek. Podle ukrajinského generálního štábu nově mobilizovaní ruští vojáci míří i do Běloruska
Mezinárodní izolace Ruska a americké sankce kvůli válce na Ukrajině vede Rusko k posilování spojenectví s několika státy, které se nepřipojily k odsouzení ruské agrese. A to Běloruskem, Íránem a Severní Koreou. V posledních týdnech začaly tyto totalitní státy do Ruska posílat i větší množství zbraní na podporu ruské agresivní války. O těchto skutečnostech v minulých dnech informoval mluvčí americké Národní bezpečnostní rady John Kirby, rozebírá to i německý Bild.
Běloruská tajná policie KGB podnikla razie a výslechy v Akademii věd a na jejích ústavech. Agenti nakrátko zadrželi 44 vědců a pracovníků, uvedl na svém webu opoziční list Naša Niva. Celá akce se odehrála ještě minulý týden a list se domýšlí, že zatýkání nejspíše souviselo s vyšetřováním internetové debatní skupiny Vědci proti násilí. V běloruských médiích kontrolovaných režimem se o zásahu KGB proti akademii neobjevila ani zmínka, dodal deník.
Rusko patrně přesunulo do Běloruska hypersonické střely Kinžal, upozornilo dnes britské ministerstvo obrany, které se odvolává na poznatky britské vojenské rozvědky. Vyslání nadzvukových střel do Běloruska Londýn hodnotí jako gesto, kterým chce Rusko dát najevo, že má běloruskou podporu. Střely Kinžal jsou schopny urazit vzdálenost až 2000 kilometrů. Rusko je používá od roku 2018 a několikrát je vypálilo i během války na Ukrajině, v Bělorusku je ale zatím nerozmisťovalo.
Kvůli stupňujícím se útokům na ukrajinská města a především na elektrárny a teplárny se s příchodem zimy očekává další uprchlická vlna z Ukrajiny. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek očekává, že v souvislosti se zničenou infrastrukturou a zimou by mohlo do Česka přijít přinejmenším několik desítek tisíc dalších uprchlíků. Pokud dojde k otevření druhé, severní fronty, mohlo by podle něj jít i o 100 tisíc lidí.
Sousední země Běloruska se zrychleným tempem vyzbrojují, zejména Polsko. Podle běloruského ministra obrany Viktara Chrenina situace naznačuje, že Varšava se připravuje na válku, a to nikoliv obrannou. Chrenin současně vyjádřil obavy z rozmístění desítek tisíc vojáků NATO poblíž běloruských hranic, ti by se mohli prý stát základem pro vytváření úderných skupin proti Bělorusku a Rusku. Na vystoupení běloruského ministra obrany, který se málokdy takto prezentuje, upozornil polský server DoRzeczy.
Nebezpečí opětovného ruského útoku na Ukrajinu z Běloruska roste, uvedl ve čtvrtek před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Rusové by se podle něj mohli pokusit přetnout hlavní trasy, po kterých putují na Ukrajinu dodávky západních zbraní. Na začátku války ruské jednotky umístěné v Bělorusku neúspěšně zaútočily proti Kyjevu. Tentokrát se očekává, že by útok nesměřoval proti hlavnímu městu, ale víc na západ.
Před invazí na Ukrajinu byla ruská armáda hodnocena jako druhá nejmocnější na světě, ihned po americké. Toto tvrzení stálo hlavně na dvou faktorech. Zaprvé na zdánlivé modernizaci ruské armády. Na přehlídkách na Rudém náměstí Rusové prezentovali svoje nejmodernější zbraně. Vojenští experti psali o nových ruských hračkách, jako je tank Armata. Úspěšná operace na Krymu vzbudila zdání, že Rusové jsou mistři nového, „hybridního“ způsobu vedení války. Dá se předpokládat, že nyní se hodnocení ruské armády o pěkných pár příček propadne.
Rusko vyslalo do Běloruska až 9000 vojáků a stovky kusů bojové techniky, oznámilo běloruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci zde mají působit v rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení. Americký Institut pro studium války útok neočekává. Do Běloruska ruská armáda přesunuje mimo jiné přibližně 170 tanků, 200 bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo, uvedl na twitteru vedoucí oddělení mezinárodní vojenské spolupráce na běloruském ministerstvu obrany Valeryj Rаvenkа.
Bělorusko nadále poskytuje svůj vzdušný prostor a síť letišť k ruským náletům na Ukrajinu, ale dosud chybějí známky toho, že by se na území severního souseda připravovala pozemní útočná uskupení, uvedl ukrajinský generální štáb. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko přes pondělní bojechtivá prohlášení brzy do války nevstoupí, protože armáda na to není připravena, píše i opoziční běloruský list Naša Niva s odvoláním na nejmenované důstojníky.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyhlásil bizarní opatření v boji s inflací. V zemi jednoduše zakázal zvyšování spotřebitelských cen. Zákaz zavedl hned od čtvrtka, aby třeba během víkendu nestihli obchodníci ještě ceny uměle zvýšit. O kompenzacích za ztráty, které tímto opatřením obchodníkům vzniknou, ale nemluvil a zároveň varoval obchody, které by chtěly pod ekonomickým tlakem skončit, že by je čekal trest.
Letošní Nobelova cena za mír byla udělena obhájci lidských práv Alesi Bjaljackému z Běloruska, ruské lidskoprávní organizaci Memorial a ukrajinské lidskoprávní organizaci Centrum pro občanské svobody. Bjaljacki byl jedním z iniciátorů demokratického hnutí, které vzniklo v Bělorusku v polovině 80. let. Mimo jiné založil v roce 1996 organizaci Viasna (Jaro), která reagovala na kontroverzní ústavní dodatky, jež daly prezidentovi diktátorské pravomoci a které vyvolaly demonstrace.
Ukrajina tvrdě odpoví, pokud Bělorusko zaútočí ze svého území. Uvedl to ve středu ukrajinský ministr národní bezpečnosti a šéf Bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Podle něj ruský prezident Vladimir Putin tlačí na svůj běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby vůči Ukrajině vyhlásil ozbrojenou agresi. Lukašenko během září hovořil o tom, že Bělorusko musí uvést své bojové složky do válečné pohotovosti a možná i zavést válečný stav, konkrétní důvod však neřekl.
Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.
Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu. "V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M," řekl Putin podle ruské televize.
Minsk neplatí Moskvě za odběr zemního plynu. Ten sice dostává Bělorusko od svého souseda levněji než jiní zákazníci ruské společnosti Gazprom, avšak Minsk spadl do vlastní pasti, když trval na platbě v rublech. Umělé posilování rublu totiž zvýšilo cenu za plyn příliš vysoko. Na svém webu to dnes napsal běloruský nezávislý list Naša Niva. Bělorusko by podle smlouvy mělo platit za tisíc metrů krychlových plynu 128 dolarů (asi 3008 Kč).
Rusko pokračuje ve shromažďování vojenské techniky podél běloruských hranic s Ukrajinou. Podle agentury Unian to ve středu ve své pravidelné ranní zprávě uvedl generální štáb ukrajinské armády. Ten zároveň napsal, že v Bělorusku odpůrci války částečně narušili železniční spojení vedoucí z této země na Ukrajinu. Armáda mezitím podle něj pokračuje v obraně Mariupolu, Černihiva a snaží se odrazit ruský postup na Kyjev. Stále se objevují zprávy, že se k invazi chystá také běloruská armáda.
Z Běloruska vzlétly po nedělní půlnoci stíhačky, nabraly směr Ukrajina. Krátce před tím agentura Reuters zveřejnila výsledky běloruského referenda. Hlasování schválilo návrh, ve kterém země ruší svůj bezjaderný status. Rozhodnutí přišlo v momentě, kdy Bělorusko slouží Rusku jako zázemí pro útoky na sousední Ukrajinu. Podle agentury hlasovalo pro návrh 65,2 procenta lidí, kteří přišli k volbám. Ukrajina čelí třetí noc ruské ofenzivě. V Charkově se bojuje v ulicích, Kyjev čeká na úder.
Jednotky běloruských sil speciálních operací se údajně právě připravují na výsadek na Ukrajině. Bělorusko, z jehož území byly v minulých hodinách už odpáleny rakety na Ukrajinu, by se tak připojilo k ruské invazi do urputně se bránící sousední země. Upozornila na to agentura Unian s odkazem na zpravodajský server zn.ua. Informace je neověřená. Následně přišla z Moskvy zpráva, že na ukrajinskou-běloruské hranici by se měla uskutečnit schůzka mezi vyjednavači Ruska a Ukrajiny.
Ruská delegace dnes přijela do Běloruska, kde by měla jednat se zástupci ukrajinské strany, oznámila dnes ruská agentura TASS s odvoláním na mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale vzápětí uvedl, že nehodlá se zástupci Moskvy vyjednávat v Bělorusku, které má podíl na ruské agresi proti jeho zemi, napsala agentura Reuters. Zelenskyj dodal, že zůstává otevřený možnosti rozhovorů na jiném místě, které se nezapojilo do agrese proti Ukrajině.
Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Podle Reuters ttím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.
Americká prokuratura obvinila čtyři běloruské státní úředníky ze spiknutí za účelem spáchání leteckého pirátství kvůli tomu, že loni v květnu odklonili let společnosti Ryanair a stroj přinutili přistát v Minsku. Úřady poté zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni. Obvinění žijí v Bělorusku a jsou na svobodě. Informovaly o tom ve čtvrtek agentury.
Rusko a Bělorusko uspořádají v únoru nebo březnu společné vojenské cvičení. Konat se bude na běloruském území, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na setkání se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v Petrohradě. Plány na nové armádní manévry přicházejí v době nebývalého napětí mezi Západem a Ruskem, které v poslední době soustřeďuje svá vojska u hranic s Ukrajinou. Moskva požaduje od NATO, aby se zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.
Běloruské úřady v pondělí zveřejnily návrhy změn ústavy, o nichž budou Bělorusové hlasovat příští rok v referendu. Autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi by mohly pomoci ještě více upevnit moc a zůstat v úřadu až do roku 2035, poznamenala agentura AP. Úpravy rovněž počítají se zrušením ustanovení o „neutralitě“ a „nejaderném statusu“ Běloruska. Navrhované změny kupříkladu obnovují omezení délky prezidentského mandátu, které bylo za Lukašenkovy vlády zrušeno.
Běloruská státní média v pátek informovala, že polský voják, který dosud střežil společnou hranici, utekl do Běloruska a požádal tam o azyl. Dezerci polská armáda potvrdila až poté, co ministr obrany odvolal vojákovy bezprostřední nadřízené v dělostřelecké jednotce, u které sloužil. „Máme do činění s dezercí polského občana, který donedávna byl vojákem polských ozbrojených sil. Zachoval se velice ničemně,“ řekl novinářům podle agentury PAP generál Tomasz Piotrowski, který velí operacím na hranici.
Běloruský soud dnes poslal blogera a manžela vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské na 18 let do vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura BelTA. Sjarhej Cichanouski všechna obvinění odmítl. Cichanouská verdikt označila za pomstu. Tribunál dnes odsoudil k dlouholetým trestům rovněž pět dalších aktivistů a kritiků běloruského režimu.
Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích při zvládání migrační krize, sdělilo Ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česká republika mohla Polsku při zvládání migrační krize vypomoct. Podle končícího premiéra Andreje Babiše (ANO) je nejpravděpodobnější vyslání armádních ženistů. Využití armády by vyžadovalo souhlas Parlamentu. Babiš již dříve uvedl, že Česko je připraveno vyslat policisty nebo případně i vojáky, pokud o to Polsko požádá.
Spojené státy, Evropská unie, Británie a Kanada oznámily nové sankce vůči Bělorusku. Režim tamního vůdce Alexandra Lukašenka viní z opakovaného porušování lidských práv a organizování migrace do EU, píše agentura AFP. „Opět vyzýváme Lukašenkův režim, aby okamžitě a úplně zastavil organizaci nelegální migrace přes své hranice s EU,“ zdůraznily země ve společném prohlášení.
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž ve středu informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
