Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Podle Reuters ttím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.
Americká prokuratura obvinila čtyři běloruské státní úředníky ze spiknutí za účelem spáchání leteckého pirátství kvůli tomu, že loni v květnu odklonili let společnosti Ryanair a stroj přinutili přistát v Minsku. Úřady poté zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni. Obvinění žijí v Bělorusku a jsou na svobodě. Informovaly o tom ve čtvrtek agentury.
Rusko a Bělorusko uspořádají v únoru nebo březnu společné vojenské cvičení. Konat se bude na běloruském území, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na setkání se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v Petrohradě. Plány na nové armádní manévry přicházejí v době nebývalého napětí mezi Západem a Ruskem, které v poslední době soustřeďuje svá vojska u hranic s Ukrajinou. Moskva požaduje od NATO, aby se zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.
Běloruské úřady v pondělí zveřejnily návrhy změn ústavy, o nichž budou Bělorusové hlasovat příští rok v referendu. Autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi by mohly pomoci ještě více upevnit moc a zůstat v úřadu až do roku 2035, poznamenala agentura AP. Úpravy rovněž počítají se zrušením ustanovení o „neutralitě“ a „nejaderném statusu“ Běloruska. Navrhované změny kupříkladu obnovují omezení délky prezidentského mandátu, které bylo za Lukašenkovy vlády zrušeno.
Běloruská státní média v pátek informovala, že polský voják, který dosud střežil společnou hranici, utekl do Běloruska a požádal tam o azyl. Dezerci polská armáda potvrdila až poté, co ministr obrany odvolal vojákovy bezprostřední nadřízené v dělostřelecké jednotce, u které sloužil. „Máme do činění s dezercí polského občana, který donedávna byl vojákem polských ozbrojených sil. Zachoval se velice ničemně,“ řekl novinářům podle agentury PAP generál Tomasz Piotrowski, který velí operacím na hranici.
Běloruský soud dnes poslal blogera a manžela vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské na 18 let do vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura BelTA. Sjarhej Cichanouski všechna obvinění odmítl. Cichanouská verdikt označila za pomstu. Tribunál dnes odsoudil k dlouholetým trestům rovněž pět dalších aktivistů a kritiků běloruského režimu.
Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích při zvládání migrační krize, sdělilo Ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česká republika mohla Polsku při zvládání migrační krize vypomoct. Podle končícího premiéra Andreje Babiše (ANO) je nejpravděpodobnější vyslání armádních ženistů. Využití armády by vyžadovalo souhlas Parlamentu. Babiš již dříve uvedl, že Česko je připraveno vyslat policisty nebo případně i vojáky, pokud o to Polsko požádá.
Spojené státy, Evropská unie, Británie a Kanada oznámily nové sankce vůči Bělorusku. Režim tamního vůdce Alexandra Lukašenka viní z opakovaného porušování lidských práv a organizování migrace do EU, píše agentura AFP. „Opět vyzýváme Lukašenkův režim, aby okamžitě a úplně zastavil organizaci nelegální migrace přes své hranice s EU,“ zdůraznily země ve společném prohlášení.
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž ve středu informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který dnes zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.
Běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi se podařilo uměle vyvolat migrační krizi na hranicích s Polskem a Litvou. Jeho plán byl jednoduchý. Přímými lety dopravit migranty z Blízkého východu, hlavně Iráku a Sýrie, a pak je poslat přes hranice do Evropské unie. Výsledkem je, že jen minulý měsíc Polsko zaznamenalo 17 tisíc pokusů o nelegální překročení hranice. Polsko i Litva postavily na běloruských hranicích plot, vyslaly do oblasti posily a vyhlásily výjimečný stav.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizovala odcházející německou kancléřku Angelu Merkelovou za nedávné telefonické rozhovory s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Na běloruský lid to podle ní působí velmi zvláštně. I když v telefonátech šlo o humanitární situaci migrantů na běloruské hranici, nesmí být podle Cichanouské Lukašenko legitimizován diplomatickým dialogem.
Atmosféra na polsko-běloruských hranicích opět houstne. V neděli v noci se hranice pokusila překročit skupinka asi 150 migrantů. Podle polské pohraniční stráže byli migranti agresivní a na celou situaci dohlížely běloruské služby. „Včera, tedy 21. listopadu, se na úseku chráněném předsunutou základnou v Dubicze Cerkiewne pokusilo asi 150 agresivních cizinců proniknout na území Polska. Na útok na polské hranice dohlížely běloruské služby,“ napsala polská pohraniční stráž.
Staronová předsedkyně TOP 09 a šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Adamavá Pekarová v sobotu na volebním sněmu strany ve svém kandidátském projevu spolustraníkům řekla, že je třeba podpořit běloruskou opozici a „konečně svrhnout diktátora Lukašenka“. Později na tiskové konferenci svůj výrok mírnila v tom smyslu, že je potřeba podpořit běloruskou opozici, aby ta přivedla zemi k demokracii. Právě lidská práva by podle Pekarové měla být jednou z priorit českého předsednictví v EU.
Polsko zvažuje možnost vážných sankcí vůči Bělorusku, včetně uzavření hranice. Řekl to dnes v Tallinu předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Polská pohraniční stráž ráno informovala o dalších zmařených pokusech migrantů proniknout ilegálně z Běloruska do Polska. "Zvažujeme kroky v podobě stále vážnějších ekonomických sankcí, včetně uzavření polsko-běloruské hranice," řekl Morawiecki na společné tiskové konferenci s estonskou kolegyní Kajou Kallasovou.
Pokusy migrantů proniknout ilegálně přes hranici z Běloruska do Polska pokračovaly i v noci na dnešek, nově jde o snahy v menších skupinách. Rozhlasové stanici RMF to dnes ráno řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Uplynulá noc se nelišila od předchozích dnů a nocí, uvedl ministr. „Na polských hranicích došlo k útokům. Nyní ale migranti přijali trochu jinou taktiku – menší skupiny se pokoušejí překročit hranici na mnoha různých místech,“ řekl.
Za poslední den zaregistrovala polská pohraniční stráž celkem 255 pokusů o překročení polské hranice, včetně velkých skupin. O situaci na polsko-běloruské hranici v souvislosti s migranty snažícími se dostat do Polska hovořil v pátek telefonicky ruský prezident Vladimir Putin s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Podle informace Kremlu mimo jiné dali najevo nelibost nad tím, že polské bezpečnostní síly zabránily vpádu migrantů do země za použití síly.
Běloruské úřady vyklidily provizorní tábory u hranice s Polskem, v nichž v uplynulých týdnech přebývaly tisíce migrantů z krizových oblastí, kteří se snažili se dostat do Evropské unie. Uvedla to mluvčí polské pohraniční stráže a podle agentury Reuters to potvrdila i běloruská strana. Členové běloruských bezpečnostních sil migranty přemístili do logistického centra nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica.
Zmatek na polsko-běloruské hranici neustává. Polští pohraničníci v noci na čtvrtek na jednom z přechodů zadrželi přibližně stovku migrantů, kteří se na polskou stranu snažili dostat ze země režimu Alexandra Lukašenka. Informovalo o tom na Twitteru polské ministerstvo obrany. „Dnes v noci došlo k pokusu o nelegální překročení hranice v Dubicze Cerkiewne, inspirovanému Bělorusy. Polské jednotky zadržely skupinu asi 100 migrantů,“ sdělil resort
Migranti, kteří si cestou přes Bělorusko chtějí zajistit lepší život, se zřejmě přepočítali. Ocitli se na hranicích jiné Evropy než té, která v roce 2015 vítala jejich předchůdce z Blízkého východu. V roce 2021 se nenajde evropská vláda, která by uprchlíkům otvírala dveře. Objevil se návrh, aby se o migranty postarala Ukrajina nebo Moldávie. Atmosféra se změnila i v Německu,letos čelní němečtí politici podporují Varšavu ve výstavbě hraničního plotu.
Státy Evropské unie se dnes v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. Novinářům to řekl český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek. Nový seznam, jehož podrobnosti bude unie dolaďovat v nejbližších dnech, obsahuje jména tří desítek činitelů, firem a institucí.
Na polsko-běloruské hranici se odehrává něco, co je obdobou dění z roku 2015. Na jiném místě, s jiným pozadím (smějící se bestie Lukašenko) a zatím ne v takové kvantitě, ale s podobnou intenzitou emocionální, která nakonec rozhodne. Opět jsou před branami lidé, kteří jsou odhodláni je překonat, prodrat se přes ostnaté dráty a přelézt bariéry, prorazit kordony pohraniční stráže, která sice může nasadit všechnu možnou zadržovací techniku, ale proti lidské touze překonat hranice a vstoupit do vytouženého ráje bude muset nakonec kapitulovat.
S Lotyšskem a Litvou jednáme o tom, zda aktivovat článek 4 smlouvy o NATO, či nikoli, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Informoval o tom polský deník Do Rzeczy na základě agentury PAP. "Diskutujeme s Lotyšskem a zejména s Litvou, zda nespustit článek 4 NATO. Toto řešení stanoví, že strany budou spolu konzultovat, kdykoli bude podle názoru kterékoli z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli ze spojeneckých zemí," řekl Morawiecki pro PAP.
Skupina zhruba 50 migrantů v sobotu večer překonala polskou bariéru na hranici s Běloruskem a dostala se do Polska. Informovala o tom dnes podle agentury DPA polská policie. Dodala, že následně bylo zadrženo 22 Iráčanů. Při náhodné nešťastné události zemřel v sobotu u hranice polský voják. Podle polské pohraniční služby se ráno v okolí tábora v Kuźnici shlukuje množství ozbrojených běloruských důstojníků bezpečnostních složek.
„Polsko a Evropská unie čelí fatálnímu porušování mezinárodního práva, Andrej Babiš mlčí a tváří se, že se nic neděje.“ ODS vyzvala vládu premiéra Andreje Babiše, aby pomohla Polsku trpícímu nátlaku migrantů z Běloruska a vyslala do země k hranicím policisty. K podobnému kroku již přistoupila Velká Británie.
Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala v sobotu na twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů, uvedl internetový portál onet.pl. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.
S tím, jak se prohlubuje migrační krize na hranici mezi Běloruskem a Evropskou unií, se pozornost Evropy zaměřila i na letecké dopravce, kteří přepravují migranty do Minsku z Istanbulu, Damašku, Bejrútu nebo Dubaje, píše server The Moscow Times. Jeho reportér se tento týden jedním takovým spojem vypravil. Letěl z Istanbulu do Minsku v jednom z posledních letadel plných Iráčanů, kteří se zoufale snaží dostat do Polska.
Druhá migrační krize je tu. Již několik dní můžeme sledovat drastické záběry z polsko-běloruských hranic, kdy se velké davy migrantů, čítající až několik stovek osob, snaží překonat hraniční zátarasy. Zatímco z jedné strany je tlačí běloruští vojáci, z druhé jim brání polští pohraničníci. Nepochybně se jedná o dobře promyšlený útok běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Tomu se podařilo nalézt velmi úspěšnou zbraň proti současné západní Evropě. Soucit.
Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se touží v některých případech i za použití násilí dostat na území sedmadvacítky. Ve společném prohlášení ministři obrany pobaltských zemí odsoudili "úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrobu pro evropskou bezpečnost".
Litva dnes vyhlásila výjimečný stav u hranic s Běloruskem, kde se na běloruské straně shromáždily stovky migrantů. Vyhlášení výjimečného stavu navrhla litevská vláda a zákonodárci tento krok dnes schválili. Mimořádný režim platí po dobu jednoho měsíce a může omezit pohyb v pohraničí, uvádí agentura Reuters. Podle premiérky Ingridy Šimonytéové země výjimečný stav vyhlásila poprvé od získání své nezávislosti.
