LIKVIDACE OPONENTŮ V BĚLORUSKU

Další tvrdé tresty pro opozičníky: Kalesnikavá a Znak jdou na 11 a 10 let za mříže

LIKVIDACE OPONENTŮ V BĚLORUSKU
Další tvrdé tresty pro opozičníky: Kalesnikavá a Znak jdou na 11 a 10 let za mříže

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Soud v Minsku v pondělí podle očekávání vynesl dlouholeté tresty vězení nad dvěma čelnými představiteli běloruské opozice. Maryja Kalesnikavová by měla ve vězení strávit 11 let a Maksim Znak deset. Podle opozičního listu Naša Niva byli shledáni vinnými ve třech bodech obžaloby. Obhájci označili rozsudek za nezákonný a hodlají se odvolat. Podle Evropské unie jde o zjevné ignorování lidských práv, Minsk proto vyzvala k propuštění všech politických vězňů.

Dvojice se podle soudu provinila spiknutím s cílem převzít moc, vyzýváním k akci zaměřené na poškození národní bezpečnosti a vytvořením nebo vedením extremistické skupiny. Za uvedená provinění lze uložit trest vězení až na 12 let, což prokurátor také soudu navrhl.

Advokát Jauhen Pylčanka podle agentury TASS novinářům sdělil, že obhájci považují rozsudek za nezákonný a neopodstatněný, protože není založený na důkazech. „Během procesu nebyla potvrzena ani jejich vina, ani spáchání zločinů, které jim byly připisovány,“ řekl právník. „Obhajoba se proti tomuto rozsudku přirozeně odvolá,“ dodal. Odvolání bude podle něj podáno do deseti dnů.

Ohlas v zahraničí

Odsouzení Kalesnikavové a Znaka vyvolalo kritické reakce v zahraničí. Evropská unie rozsudek označila za „do očí bijící ignorování“ lidských práv v Bělorusku. Přes šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella znovu vyzvala k okamžitému propuštění všech politických vězňů. Podle EU je v Bělorusku za mřížemi více než 650 politických vězňů.

Podobně nesouhlasně reagovala na rozsudek německá vláda. Mluvčí ministerstva zahraničí podle agentury AFP řekla, že kabinet kancléřky Angely Merkelové odmítá „toto neodůvodněné odsouzení a zneužití soudního systému k politickému pronásledování v Bělorusku“. „Samozřejmě budeme pokračovat v tlaku na režim a aktivně podporovat občanskou společnost,“ dodala mluvčí.

Podle britského ministra zahraničí Dominika Raaba se ukazuje, že běloruské úřady pokračují v útoku na obhájce demokracie a svobody. „Uvěznění politických odpůrců jen prohloubí status vyvrhele Lukašenkova režimu,“ konstatoval Raab. Americký ministr zahraničí Antony Blinken rozsudky kritizoval jako hanebné a politicky motivované. „Tyto verdikty jsou dalším důkazem, že režim naprosto pohrdá lidskými právy a základními svobodami lidí v Bělorusku,“ uvedl podle agentury Reuters.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek na twitteru napsal, že Česko vyzývá běloruský režim, aby propustil všechny politické vězně a zahájil skutečný dialog s opozicí.

Soud s oběma opozičníky začal 4. srpna a konal se s vyloučením veřejnosti. Přístupné bylo až vynesení verdiktu. Kalesnikavová v předvečer procesu označila obžalobu za absurdní. „Úřady se bojí veřejného procesu, ve kterém by každý uviděl, že sám režim představuje hlavní nebezpečí a hrozbu Bělorusům, Bělorusku a národní bezpečnosti,“ uvedla podle nezávislé ruské televize Dožď. „Nevěřte, nebojte se, neproste a smějte se – to jsou mé zásady, když s nimi (úřady) mluvím,“ dodala.

„Hrdinové Běloruska“

Kalesnikavová i Znak původně pracovali ve volebním štábu Viktara Babaryky, kterému úřady nedovolily kandidovat ve volbách hlavy státu proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Ten zemi vládne od roku 1994. Po červencovém odsouzení Babaryky ke čtrnáctiletému trestu vězení stanuly Kalesnikavová spolu se Svjatlanou Cichanouskou a Veronikou Capkalovou loni v létě v čele protestů proti režimu.

Po vytvoření opoziční koordinační rady se Kalesnikavová a Znak stali členy jejího vedení. Kalesnikavovou bezpečnost zadržela 7. září. Několik hodin o ní nebyly žádné zprávy, než se ukázalo, že ji úřady chtěly stejně jako předtím Cichanouskou a Capkalovou přimět k odjezdu ze země. Kalesnikavová to ale agentům běloruské tajné služby KGB znemožnila, když roztrhala svůj pas. Od té doby byla téměř celou dobu ve vazbě. Znak byl zadržen 9. září.

„Maryja a Maksim jsou hrdinové Běloruska. Režim chce, abychom je viděli zdrcené a vyčerpané. Ale podívejte se – usmívají se a tančí,“ napsala na twitteru Cichanouská po vynesení dnešního rozsudku. „Oni vědí, že je propustíme mnohem dříve než za těch 11 let. Délka jejich uvěznění by nás neměla děsit, tohle by Maksim a Maryja nechtěli,“ dodala Cichanouská.

Běloruská televize vysílala záběry odsouzené dvojice, jak stojí v prosklené kleci. Kalesnikavová se usmívala do kamer a rukama, na nichž měla pouta, ukázala typické gesto ve tvaru srdce.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice hlasování provázely podvody a skutečnou vítězkou je Cichanouská. Oficiální výsledek neuznala Evropská unie a například ani Spojené státy. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

,

6. září 2021