Tag: Polsko

Články k tagu

Putin „stalinistickým výkladem“ naštval Poláky. Varšava si předvolala velvyslance

Ruského velvyslance v Polsku v pátek předvolali na ministerstvo zahraničí v souvislosti s opakovanými výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, který se při objasňování příčin druhé světové války zaměřil mimo jiné na Polsko. Polská tisková agentura PAP citovala náměstka polského ministra zahraničí Marcina Przydacze, podle něhož Varšava ostře odmítá nedávné „historické pomluvy“, jež zazněly od Putina i dalších ruských představitelů.

Polští poslanci i přes výzvu Jourové přijali sporný zákon

Evropská komise vyzvala Polsko, aby si rozmyslelo schválení kontroverzního zákona umožňujícího odvolávat soudce. Uvedl to v pátek mluvčí EK, podle něhož poslala místopředsedkyně komise Věra Jourová do Varšavy dopis s výzvou, aby polská vláda návrh zákona ještě konzultovala s Radou Evropy. Návrh vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), proti němuž v ulicích protestovaly tisíce Poláků, kritizuje polská opozice i někteří představitelé tamní justice. Polští poslanci zákon dnes odpoledne hlasy vládní většiny schválili.

Hospodářské ochlazení bude citelnější

Nová čísla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazují, že v loňském roce Česká republika dosáhla dalšího psychologicky důležitého milníku. HDP na hlavu přepočtený na paritu kupní síly jsme loni s 39 741 dolary měli poprvé vyšší než Španělsko, byť jen zhruba o 30 dolarů. Za posledních šest let každopádně výkon české ekonomiky poskočil téměř o čtvrtinu.

Budapešť ve Varšavě?

Na první pohled se vládním konzervativcům podařil spektakulární kousek. Po čtyřech letech vlády, jíž se nevyhýbaly skandály, a – co je méně typické – pod nonstop tlakem ze zahraničí vytáhli svůj volební zisk o šest procent; vyhráli přitom ve všech věkových skupinách, mezi ženami i muži; vítězstvím v čtrnácti ze šestnácti vojvodství překlenuli stará geografická rozdělení; to celé při historicky nejvyšší volební účasti. Pak do té euforie trochu vstoupila realita volebních systémů.

Češi jsou spokojenější než ostatní

S blížícím se výročím sametové revoluce rozvířil vody průzkum společnosti NMS Market Research pro Paměť národa, z něhož vyplynulo, že jednoznačně kladně hodnotí změnu režimu jen 36 procent lidí nad 40 let, zatímco třetina ve stejné kategorii tvrdí, že za socialismu jim bylo líp. Nikoliv překvapivě mezi nimi převažují starší a méně vzdělaní respondenti. Překvapivé jsou tak jedině konsternované reakce části veřejného spektra; dobře adjustovaných lidí, kteří se prostřednictvím průzkumů (včetně toho největšího, jímž jsou volby) opakovaně dozvídají, v jakém skleníku to žijí.

Polsko vydalo zatykač, chce soudit 90letého stalinistického soudce Michnika

Vojenský soud ve Varšavě vydal evropský zatykač na devadesátiletého soudce Stefana Michnika, který měl v padesátých letech zneužívat své postavení k likvidaci politických oponentů vládnoucího režimu. Vyhověl tak žádosti komise Ústavu paměti národa, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu. Ústav to uvedl na svém webu. Michnik žije ve Švédsku, které ho už v minulosti odmítlo vydat.

Podzim patriarchů

Polský vůdce Jarosław Kaczyński dokázal totéž co dřív jeho maďarský kolega Viktor Orbán. V nedělních volbách získal o šest procent hlasů víc než minule a obhájil absolutní většinu v parlamentu. Pro opozici to znamená naplnění nejhorších snů, při nichž se národ zřekne demokracie a dobrovolně předá veškerou moc autoritářskému vládci. Může to však znamenat i něco jiného.

Visegrád neskončil, Visegrád trvá

V Evropě máme jen málo teritorií, na nichž volby produkují obnovu a upevňování vládních většin. Dlouho bylo takovým územím v čisté podobě pouze Bavorsko. K velkému údivu západoevropských expertů se k Bavorsku před devíti lety přidalo Maďarsko Viktora Orbána. Přičítá se to jeho nefér způsobům, od kampaně provládních médií až po změny ve volebním právu (polovina mandátů volena nikoli poměrným, ale přímým způsobem). Jiné příčiny nevnímají, nicméně nedá se říct, že by všechna kritika na Orbánovu adresu byla uvařena z vody.

Polsko čekají barvité roky

Na to, jak triumfální to měl být večer, působil Jarosław Kaczyński ve svém projevu po ohlášení výsledků exit pollu schlíple. Na rozdíl od expertů z agentury IPSOS přepočítal buď on, nebo někdo z jeho okolí procenta na mandáty správně a zjistil, že samostatná většina je navzdory nejlepšímu výsledku v polské postkomunistické historii nejistá. Do parlamentu proniklo hned pět uskupení, a strana PiS tak nezískala bonus, jímž disponovala o čtyři roky dříve – tehdy propadlo přes 15 % hlasů (levicová koalice těsně nepřekročila osmiprocentní práh) a PiS k samovládě stačilo o šest procent méně, než získala letos.

Kampaň v Maďarsku opanovaly tajné nahrávky

Na neděli 13. října připadají v zemích visegrádské čtyřky hned dvoje volby, shodou okolností ve státech, jejichž stávající směřování vzbuzuje největší neklid za hranicemi, specificky ve dvou evropských městech, Bruselu a občas i Štrasburku. Poláci budou své zástupce volit do Sejmu a Senátu, Maďaři do místních samospráv. Pro někoho může být překvapením, že kampaň je vyostřenější v případě Maďarska, kde veřejný prostor opanovaly tajné nahrávky.

Buřič Kornel Morawiecki

„Normálně pochodovali, jakoby nic. Když si jich už zomovci přestali všímat, rozvinuli najednou transparenty Solidarity. Policisté je neměli jak napadnout. Byli mezi ostatními delegacemi. Když se blížili k čestné tribu­ně, udělali příslušníci ZOMO, kteří se už předtím postavili za tribunu, osudnou chybu – začali odtamtud střílet a házet na demonstranty plynové petardy. Výkonné skupiny Bojující Solidarity na to byly připraveny. Mladí chlapci dostali ze závodu Hutmen hutnické rukavice, které vydrží vysoké teploty.

Rusové nepomohli, Varšava skončila v troskách. Zahynulo až 250 tisíc civilistů

Protinacistické povstání, které vypuklo v polské metropoli Varšavě 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Povstání, které si vyžádalo ohromné lidské a materiální ztráty, skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Během 63 dnů bojů zahynulo asi 18 000 povstalců a podle různých odhadů 120 000 až 250 000 civilních obyvatel.

USA přemístí část vojáků z jiných evropských států do Polska. Detaily ale stále nejasné

Spojené státy pravděpodobně přemístí část svých vojáků z jiných evropských zemí do Polska. Uvedl to americký prezident Donald Trump při setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku. Plán, který se probíral už na červnovém setkání prezidentů, ale Trump dál neupřesnil.

Polské válečné dilema

Připomněli jsme si osmdesát let od počátku druhé světové války, jejíž první obětí se stalo Polsko. Jeho území si rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě totalitní mocnosti, které svět v srpnu 1939 šokovaly podpisem smlouvy o neútočení, jež vstoupila do dějin jako pakt Molotov–Ribbentrop. V Polsku se ovšem stále vedou diskuse, jestli se tomuto katastrofickému vývoji dalo zabránit, respektive zda existovala i jiná cesta.

Proč je dobré být nacionalistou

Společné zasedání kabinetů Andreje Babiše a Mateusze Morawieckého skončilo pro Českou republiku ostudou. Samotný výsledek však není tím hlavním. Debata ministrů dvou národů z uplynulého týdne může posloužit jako ilustrace, že nacionalismus nabízí v této části Evropy nesporné výhody a že pokusy založit společnost na občanském principu nefungují.

V Polsku si státníci připomněli začátek války. Německo se kaje, téma reparací je ale stále na stole

Německo nezapomene na polské oběti a na utrpení, které způsobilo. U připomínky 80 let od začátku druhé světové války to dnes ve Varšavě prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který zároveň Poláky žádal o odpuštění. Polský prezident Andrzej Duda řekl, že nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva pohltil 50 až 80 milionů lidí, pokud se mezi oběti počítají i ti, kteří zemřeli hlady, nouzí či kvůli nemoci.

Kremlík se jezdí do Polska učit, jak se staví dálnice

Není to tak dávno, kdy se Češi posmívali Polákům za stav jejich dálniční sítě. Dnes se však karta obrátila. Zatímco Češi každý rok zprovozňují úseky dálnic v řádu jednotek kilometrů, dokázali Poláci jen během dekády ztrojnásobit svojí dálniční síť na více než 3,5 tisíce kilometrů. Dalších 1000 kilometrů mají ve výstavbě. Poláci dokázali efektivně využít evropské fondy a navíc většinu sítě vybudovali v souvislosti s fotbalovým šampionátem v roce 2012. Sám ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) přiznává, že se od Poláků musíme učit.