Smrt dlouholetého primátora Gdaňsku Pawła Adamowicze Polsko šokovala. Chladnokrevná vražda před očima diváků a za vykřikování politických hesel skutečně není způsob, jak ve střední Evropě politici běžně odcházejí. Bohudíky, chtělo by se napsat. Ale i jeden lidský život je moc, jedna zbytečná smrt manžela a otce dvou dcer.
Vdova po zavražděném starostovi polského města Gdaňsk Pawlu Adamowiczovi tento týden v rozhovoru pro portál onet.pl obvinila veřejnoprávní televizi z nepřímého podílu na vraždě jejího manžela. „Mého muže zabila slova,“ prohlásila Magdalena Adamowiczová, podle které si vrah vybral za oběť jejího manžela kvůli „jazyku nenávisti“ šířenému proti němu v médiích.
V Polsku těžko hledat někoho, kdo by nebyl proevropský, jde jen o to, co to znamená. Také představa, že Právo a spravedlnost je stranou bigotních katolíků, je velmi zavádějící. Konzervativní křídlo měla a má i Občanská platforma. Je to mnohem složitější. A s Orbánovým Maďarskem si v něčem rozumíme, ale mnoho věcí nás dělí, říká Łukasz Kamiński, jenž se v Praze zúčastnil konference o Janu Palachovi.
Jaký význam pro český případ odebraných dětí Evy Michalákové má diplomatický incident, který propukl mezi Norskem a Polskem? Právní dopad ne, ale pro hledání pravdy o případu Michalákových důležitý je.
Norské ministerstvo zahraniční vyzvalo Varšavu, aby kvůli „nepřijatelnému chování“ odvolala svého konzula v Oslu. S odvoláním na mluvčího ministerstva Pera Bardalena Wiggena to v úterý oznámila agentura AFP. Konzul se podle ní angažoval v případech dětí, které odebíral norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých Barnevernet.
Mourir pour Dantzig? se jmenoval slavný článek ve francouzských novinách v září 1939, ve kterém byla položena falešná otázka, zda Evropanům stojí za to umírat za nějaký přístav kdesi na Baltském moři. Kdo Gdaňsk trochu poznal, už si na tu otázku dávno odpověděl, že ano, že za jistých okolností, ne snad nutně doslova, lze aspoň symbolicky „zemřít pro Gdaňsk“. Tedy za tu touhu a zvláštní kouzlo, kterým to neopakovatelné město vyzařuje. To kouzlo je obsaženo v jeho poraněné, ale přece jen hojené a obnovované historické kráse, v jeho bouřlivé historii, a hlavně v jeho romantické nepoddajnosti.
Kauza Huawei ovládla českou politickou scénu. Poté, co se ke kauze vyjádřili prezident, premiér, vláda a řada politiků, oznámil pražský primátor, že Praha analyzuje rizika spojená se společnostmi Huawei a ZTE. V pondělí dodal, že analýzu rozšířil i na městské společnosti. Debata o riziku čínské firmy se naplno rozjela i v Polsku. To zváží zákaz používání výrobků Huawei úřady. Takové řešení je ale dle českých politiků předčasné a zdůrazňují společný postoj Evropské unie.
„Chlubili jsme se, že u nás proběhla nekrvavá revoluce, že se u nás nevraždí, že je tu bezpečně. Teď se tato vize najednou zlomila. Už nejsme zemí, kde se lidé nemusí bát o život.“ Tak zní jeden z mnoha výroků, kterým v deníku Gazeta Wyborcza komentovali obyvatelé Gdaňsku nedělní vražedný útok na svého primátora Pawła Adamowicze. Byl napaden na pódiu během dobročinné akce, útočník Stefan W. ho bodl do srdce a do plic. V pondělí večer primátor zemřel v místní nemocnici.
Mladý Polák podezřelý z vraždy starosty Gdaňsku Pawla Adamowicze si nedávno odpykal trest vězení za přepadení několika bank. Během pobytu za mřížemi se u něj objevily psychické problémy a soudní psychiatr mu diagnostikoval paranoidní schizofrenii, píší polská média.
Starosta polského města Gdaňsk Pawel Adamowicz v pondělí podlehl následkům útoku, při kterém utrpěl vážná poranění srdce. Na charitativní akci na něj v neděli zaútočil nožem mladý muž. Útok měl politický podtext. „Nemohli jsme vyhrát,“ prohlásil polský ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Starostovi byla podle agentury PAP poskytnuta veškerá lékařská péče, zachránit mu život se přesto nepodařilo.
Starosta polského města Gdaňsk se v neděli stal terčem útoku, při němž jej muž napadl nožem během vystoupení při charitativní akci. Ministr vnitra Joachim Brudziński řekl, že starosta Pawel Adamowicz byl převezen do nemocnice ve velmi vážném stavu. Útočník byl zadržen, jeho motiv není znám, uvedla polská média. Třiapadesátiletý starosta hovořil na pódiu při tradiční polské dobročinné akci, když na scénu okolo 20:00 SEČ vběhl muž, který jej nakonec bodnul. Podle mluvčí místní policie šlo o 27letého obyvatele města.
Znáte to; když jdete kolem nějakého známého místa, tak se vám vybaví nějaká situace, nějaký dojem, nějaké slovo. Tak mně se v Praze na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice vždy vybaví polské slovo „ośrodek“, což znamená středisko nebo prostě centrum.
Polská civilní kontrarozvědka (ABW) už v úterý zadržela kvůli podezření ze špionáže Poláka a Číňana, z nichž ten první, Piotr P., byl do roku 2011 vysokým pracovníkem ABW a ten druhý, Wej-ťing W., údajně vystupující pod krycím jménem Stanisław, měl prodávat produkty firmy Huawei veřejnému sektoru. To je zvlášť pikantní pro nás, protože na obhajobě čínských produktů a zájmů si prezident Zeman vystavěl novou zídku, z níž provokuje ty, které nenávidí.
Italský pravicový vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini při návštěvě Varšavy prohlásil, že chce, aby Itálie a Polsko spojily své síly a změnily Evropskou unii. Salvini dal ve Varšavě najevo zájem domluvit alianci euroskeptiků před květnovými volbami do Evropského parlamentu. "Polsko a Itálie budou součástí nového jara Evropy, renesance evropských hodnot," řekl Salvini na tiskové konferenci po jednání s polským ministrem vnitra Joachimem Brudzińským. Ten před novináři zdůraznil shodu s italským protějškem ohledně důrazu na bezpečnost vnějších hranic EU.
Je do očí bijící, jak se v Bruselu jinak měří frenetickým zastáncům prohlubování evropské integrace, jako je Emmanuel Macron, a tvrdým kritikům současného směřování Unie, mezi něž na předních místech patří právě současné vlády v Itálii a Polsku.
Bývalý polský prezident Lech Wałęsa poskytl rozhovor ruskému portálu Sputnik – v české mutaci známému hlavně tím, že si nejsou schopní opatřit editora, který by uměl česky – a svými výroky pořádně nadzvedl vládnoucí konzervativce, proti nimž poslední roky vede zákopovou válku. Opozici se nejnovější přehmat spojence bude vysvětlovat těžko.
V Izraeli zemřel v sobotu ve věku 94 let poslední přeživší židovského povstání ve varšavském ghettu Simcha Rotem. Muž, známý také pod jménem Kazik, patřil k těm, kdo se postavili nacistům v době masových deportací Židů z polské metropole.
Evropský soudní dvůr nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat zákon, který soudce polského nejvyššího soudu nutí odebrat se po dosažení věku 65 let na odpočinek. Unijní soud tak podle agentury Reuters podpořil Evropskou komisi (EK) v jejím boji s polskou vládou.
Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, informovaly tiskové agentury. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena. Přesné detaily dohody zatím nejsou známy.
Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.
U soudu v severopolském Gdaňsku se setkali jedni z nejzarytějších nepřátel polské politické scény: bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński a někdejší prezident Lech Walesa, kterého šéf vládního Práva a spravedlnosti (PiS) zažaloval za jeho výroky ohledně katastrofy vládního letadla s hlavou státu z roku 2010. Politici, kteří spolu kdysi spolupracovali kromě jiného v protikomunistickém hnutí Solidarita, se u soudu vzájemně nazvali „svojí největší chybou a omylem“.
Pochodu v den výročí vzniku polské meziválečné druhé republiky se ve Varšavě zúčastnilo podle policejních odhadů na 200 000 lidí. V průvodu s mořem červenobílých polských vlajek spolu poprvé šli vládní představitelé včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého a přívrženci radikální pravice. Gratulaci ke stoletému výročí nezávislého Polska napsal na svém twitterovém účtu i americký prezident Donald Trump.
Předseda Evropské rady Donald Tusk nepřímo označil nynější vedení Polska za „současné bolševiky“, které lze porazit. Bývalý předseda polské vlády, který je považován za pravděpodobného kandidáta prezidentských voleb v roce 2020, to řekl v Lodži v předvečer stého výročí obnovení polské státnosti.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) utrpěla ránu v nedělním druhém kole místních voleb, když nedokázala získat pod svou kontrolu žádné z největších měst v zemi. Uvedla to agentura AP s odvoláním na výsledky zveřejněné v polských médiích. Podle nich ze 107 „primátorských“ měst získalo PiS toto křeslo jen v šesti městech, z nichž největší je Zamość se 64 000 obyvateli, Chelm (63 000) a Stalowa Wola (62 000).
Polsko pravděpodobně rovněž ustoupí od připravovaného globálního paktu Organizace spojených národů o migraci. Ve Varšavě to v pátek řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Pakt nepodporuje například ani český premiér Andrej Babiš. „Je velmi pravděpodobné, že stejně jako Rakousko, Česká republika a USA nebudeme součástí tohoto globálního paktu OSN,“ sdělil podle agentury PAP předseda polské vlády Morawiecki novinářům.
Polský prezident Andrzej Duda dnes znovu zdůraznil, že Polsko bude požadovat od Německa odškodnění za ztráty a škody způsobené za druhé světové války. Je to otázka pravdy a odpovědnosti, řekl podle agentury AFP Duda v rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Bild. "Otázka placení reparací podle mého názoru není uzavřenou kapitolou," řekl polský prezident. Odvolával se přitom na parlamentní zprávu, kterou podepsal i bývalý polský prezident Lech Kachyński. Podle ní za škody způsobené válkou v Polsku, zejména pak bombardování metropole Varšavy německými jednotkami, nebylo nikdy vyplaceno odškodnění.
Když se Polák probudil do povolebního pondělí, měl tři jistoty: že skončil víkend, že ještě nebude sečteno a že to, co sečteno bude, si vláda a opozice se spřátelenými médii budou interpretovat každý po svém a naprosto opačně.
Uplynulý měsíc září každoročně představuje také příležitost pro připomenutí vypuknutí druhé světové války, která začala německým útokem na Polsko. Dne 17. září 1939 se k agresi přidal Sovětský svaz a osud pyšné středoevropské země byl zpečetěn. Polsko v konfliktu ztratilo cca šest milionů obyvatel, tzn. pětinu původní populace, a posléze skončilo v sovětské sféře vlivu, v níž pak jako satelit Moskvy fungovalo přes čtyřicet let.
Poláci v neděli volí své radní, starosty a primátory v ovzduší napětí mezi vládnoucími konzervativci a centristickou opozicí okolo soudní reformy, která vyvolala i hlubokou roztržku s Evropskou unii. Příležitost hlasovat má více než 30 milionů voličů. Volební místnosti se otevřely o sedmé ráno a až do jejich zavření, tedy přinejmenším do 21. hodiny, platí i "volební ticho" v médiích pod hrozbou pokuty až milion zlotých (asi šest milionů korun). Krátce po skončení hlasování se očekávají odhady výsledků.
Evropský soudní dvůr vydal příkaz ke zmrazení uplatňování nového polského zákona o Nejvyšším soudu. Informovala o tom agentura Reuters.
