Prezident Miloš Zeman se v Polsku účastní dvou summitů. Dopoledne se přes video spojí se zástupci dalších zemích střední a východní Evropy, kteří budou jednat s Čínou. Odpoledne pak začne dvoudenní summit zemí visegrádské čtyřky. Zeman do Polska odletěl již v pondělí, do Prahy se vrátí ve středu večer. Kvůli pandemii to je pro něj první zahraniční cesta po více než roce.
"Polsko zvedne prapor svobody." Polská vláda v pátek oznámila, že připravuje nový zákon, který má omezit moc sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter, v jejich cenzurních zásazích i v mazání účtů. Podle tohoto projektu by mohly sociální sítě podniknout takové kroky, pouze pokud příspěvky porušují polské zákony. Uvedl to deník Le Figaro s odkazem na agenturu AFP.
„Odjeli jsme příliš pozdě, jako obvykle. Zlákalo mě světlo, které se rozptylovalo v ranní mlze. Zvolna z něho začala vystupovat radnice, autobusová zastávka a obchod Sukces nabízející učebnice, hračky a obuv. Před ordinací zubaře zmrzačený pes. Na autobusové zastávce postávají tři muži s igelitovými taškami. Ten v baseballové čepici si zapálí cigaretu. Než ji stihne vykouřit, ostatní cestující zmizí v autobuse. A je tu zase prázdno.
Přesně před půlstoletím v Polsku došlo k nejmasivnějším dělnickým nepokojům v dobách komunismu. Byly krvavě potlačeny, nicméně paměť o událostech, odehrávajících se převážně v přímořských přístavech na severu země, sehrála klíčovou roli při vzniku hnuti Solidarita o deset let později. V prosinci 1970 se vedení komunistického Polska rozhodlo znovu výrazně zvýšit ceny, zdražily zejména potraviny.
Dva europoslanci maďarské vládní strany před týdnem plnili stránky evropských novin. Zatímco u Jozsefa Szájera, přistiženého na ilegální orgii s dvacítkou vesměs nahých pánů, jeho strana rychle vyvodila závěry (Szájer „dobrovolně“ odstoupil), v druhém případě má skandál politický, tedy zcela přípustný základ: Tamás Deutsch podobně jako Szájer patří k disidentské garnituře, která v březnu 1988 zakládala opoziční Svaz mladých demokratů – Fidesz.
Polský premiér Mateusz Morawiecki týden před očekávaným summitem prezidentů a premiérů Evropské unie potvrdil polské veto proti navrhovanému rozpočtu EU. Nelíbí se mu, že čerpání peněz z evropských fondů má být v budoucnu podmíněno „dodržováním principu právního státu“, což podle něj může být politicky zneužito. Uvedl to v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Algemeine Zeitung. Ze stejného důvodu unijní rozpočet blokuje i Maďarsko.
Posluchači filharmonie v Brně mají šanci, že koncerty svého oblíbeného tělesa budou poslouchat ve stejné kvalitě jako návštěvníci katovického sálu Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu.
Pro Poláky je český způsob života atraktivní. Úplně se změnil jejich přístup k Čechům, ve 20. století je měli za „Pepíky“, kteří jsou zbabělí a kteří se přizpůsobí každé vládě, myslí si novinář, spisovatel, překladatel a držitel několika literárních cen Aleksander Kaczorowski.
Nebesa nejsou spravedlivá, ale aspoň to vyhrál někdo třetí.
Příští týden vyjde v češtině strhující deník polské židovské dívky Renie Spiegelové, kterou v létě roku 1942 zavraždili nacisté. Dívku média označila za „polskou Annu Frankovou“ a její deník vyšel nejprve v polštině a následně v angličtině. Ke čtenářům se její zápisky dostaly až po 70 letech od svého vzniku. V Česku knihu vydává nakladatelství Zeď, které se zaměřuje na literaturu s poutavými příběhy.
Vlivný předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, který je v současnosti jen řadovým poslancem, se má stát členem rekonstruovaného kabinetu premiéra Mateusze Morawieckého. S odvoláním na zdroj z polské vlády o tom ve čtvrtek informovala agentura PAP. Polská koalice se v posledních dnech ocitla v krizi, hovořilo se i o předčasných volbách.
Polsko možná čekají předčasné parlamentní volby, případně by nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) mohla dál vládnout s menšinovým kabinetem.
České republice se již několik let nedaří vyjednávání s polskou stranou ohledně těžby v dole Turów, který se nachází v těsné blízkosti hranic s Libereckým krajem.
Připomíná-li si Polsko v těchto dnech (31. srpna 1980 podepsali představitelé vlády s Lechem Wałęsou a jeho druhy tzv. gdaňské dohody) čtyřicáté výročí vzniku nezávislých odborů Solidarita, toho jedinečného dějinného okamžiku, jímž začala demontáž komunistických režimů, můžeme si my připomenout, co toto hnutí za svobodu a důstojnost společnosti vzbudilo u nás.
Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz dnes podal demisi do rukou premiéra Mateusze Morawieckého.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnes podepsal ve Varšavě dohodu, která umožní vyslat další tisícovku amerických vojáků na základny do Polska.
Přesně před sto lety se na předpolí Varšavy rozhodovalo o osudech střední Evropy.
Rusko žádá od polských úřadů vyšetření čtvrteční krádeže sochy sovětského maršála Kostantina Rokossovského ze hřbitova ve městě Lehnice (Legnica). Informovala o tom agentura TASS. Skulptura byla ještě týž den nalezena s uraženou hlavou, terčem vandalů se opakovaně stala i v minulosti.
Předminulý týden v Polsku vyhrál prezidentské volby konzervativec Andrzej Duda. Porazil primátora Varšavy, levicového liberála Rafala Trzaskowského. Překvapivě vyrovnaný výsledek (jen 51 procent pro stávajícího prezidenta Dudu) vedl v zahraničí k pocitu zmařené šance. Polsku podle rozšířeného výkladu o fous unikla možnost vrátit se z autoritářské, netolerantní trajektorie zpět k liberální demokracii a k evropským hodnotám.
Přiletět do Varšavy týden po prezidentských volbách je podezřelé a nešťastné, protože by redaktor měl psát o nich.
Nejsilnější polská opoziční strana Občanská platforma (PO) napadla dnes u nejvyššího soudu výsledek nedělních voleb hlavy státu. Ty podle oficiálních výsledků vyhrál dosavadní prezident Andrzej Duda, blízký spojenec vlády národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), který poměrně těsně porazil varšavského primátora Rafala Trzaskowského z PO.
Nad neokonzervativní politikou slunce nezapadá. O tom, že její protagonisté mají problémy, svědčí pád popularity amerického prezidenta Donalda Trumpa během epidemie koronaviru. Také v Polsku se po příchodu nákazy zhoršily perspektivy pro další kariéru prezidenta Andrzeje Dudy ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Neokonzervativní projekt šéfa PiS Jarosława Kaczyńského však odolal liberální revoluci a jejímu charismatickému vůdci, varšavskému starostovi Rafału Trzaskowskému.
Poslanci petičního výboru Evropského parlamentu v úterý vyzvali Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku kvůli prodlužování těžby v dole Turów, který leží v česko-polském příhraničí. Většina zákonodárců se v diskusi shodla na tom, že Brusel by měl s Polskem zahájit řízení pro porušení práva Evropské unie, proti se postavili polští vládní europoslanci. Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) se kvůli těžbě uhlí v blízkosti dolu, který leží jen 15 kilometrů od Liberce, ztrácí podzemní voda. Rozšíření těžby by podle něj v budoucnu mohlo znamenat nenávratné poškození krajiny. Podle Zdechovského polská strana naprosto selhala, když odmítá dialog s ČR nad připomínkami k rozšíření těžby a považuje to za aroganci.
Prezidentské volby v Polsku byly katastrofou, na tom se shodne většina evropských i tuzemských médií. Nevyhrál v nich liberální kandidát opoziční Občanské platformy Rafał Trzaskowski a nebude moci blokovat temné úmysly konzervativců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která se chystá přestavět demokratický stát, zvláště chce ze soudců udělat své nevolníky a zlikvidovat svobodu médií.
Byla to největší masová vražda Poláků po skončení druhé světové války.
Polský konzervativní prezident Andrzej Duda naznačil, že se Německo snaží ovlivnit výběr hlavy státu v Polsku.
Po úsměvném konfliktu, kdy polští vojáci omylem zabrali českou kapličku, se schyluje k dalšímu sporu s našimi severními sousedy. Poláci chtějí na své části vrcholu Kralického Sněžníku postavit novou rozhlednu, která však leží v žaludku českým ekologům.
Jediné volby, které by stály letos za řeč, se odehrají v listopadu, až budou Američané vybírat svého prezidenta.
Do druhého kola polských prezidentských voleb postupují očekávaní kandidáti, tedy současný konzervativní prezident Andrzej Duda a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, kterého podporuje liberální Občanská platforma. První odhady přisuzují Dudovi 41,8 procent hlasů, Trzaskowskému pak 30,4. Na třetím místě se pak umístil televizní moderátor Szymon Holownia s 13,3 procenty.
