Do druhého kola polských prezidentských voleb postupují očekávaní kandidáti, tedy současný konzervativní prezident Andrzej Duda a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, kterého podporuje liberální Občanská platforma. První odhady přisuzují Dudovi 41,8 procent hlasů, Trzaskowskému pak 30,4. Na třetím místě se pak umístil televizní moderátor Szymon Holownia s 13,3 procenty.
Polsko omylem vpadlo do České republiky a zabralo malý kousek jejího území, píší v posledních dnech světová média jako americká zpravodajská televize CNN či britská BBC o kuriózním incidentu, kdy polští vojáci poblíž polské vesnice Pielgrzymów českým občanům podle médií bránili v přístupu k místní kapli ležící asi 30 metrů v hloubi českého území. Podle polského ministerstva obrany se však záležitost hned vysvětlila.
Vyšetřovatelé z polského Institutu národní paměti (IPN), který zkoumá zločiny z období nacismu a komunismu, uvažují o tom, že se obrátí na soud se žádostí o vydání mezinárodního zatykače na někdejšího československého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala. Na pondělní článek polského listu Rzeczpospolita upozornil portál aktuálně.cz.
Polský prezident Andrzej Duda odvolal velvyslankyni v Praze Barbaru Ćwiorovou, uvedl dnes polský zpravodajský server Onet.pl s tím, že se tuto informaci neoficiálně dozvěděl v prezidentské kanceláři. Připomněl, že se velvyslankyně podle zvláštní komise ministerstva zahraničí dopouštěla šikany a diskriminace vůči svým podřízeným.
Ačkoliv i v Česku začíná docházet k první vlně rozvolňování restrikcí, které vlády zavedly kvůli šíření nákazy nového koronaviru, zástupci vlád řady států opatrně varují před tím, že některá opatření, týkající se zejména vyhýbání se osobnímu kontaktu či nošení roušek, mohou trvat minimálně měsíce, v horším případě i další dva roky.
„Zajatí důstojníci a policisté nacházející se v táborech se pokoušejí pokračovat v kontrarevolučních aktivitách, vedou antisovětskou agitaci. Každý z nich pouze čeká na propuštění, aby se mohl aktivně zapojit do boje proti Sovětům. […] Vzhledem k tomu, že všichni jsou zatvrzelými, nenapravitelnými nepřáteli státu, NKVD SSSR pokládá za nutné: [...] Záležitosti 14 700 […] bývalých polských důstojníků, úředníků, statkářů, policistů, špionů, četníků [...] a vězeňských dozorců […] držených v táborech pro válečné zajatce projednat ve zvláštním režimu při aplikaci nejvyššího trestu – zastřelení.“
„Zblízka nás nefoťte, ale nebojte se, nezastřelíme vás. Leda byste byli Němci nebo Rusové,“ třeskutě s námi žertují polští pohraničníci, kteří museli o minulém víkendu, kdy tamní vláda uzavřela státní hranice, zastavit desítky kamionů snažících se projet tak, jak bývalo zvykem. V roce 2007 na pomezí Česka, Polska a Německa německá kancléřka Angela Merkelová společně s tehdejším polským premiérem Donaldem Tuskem slavila rozšíření schengenského prostoru, dnes na státní hranici u Hrádku nad Nisou stojí na polské straně vojáci se samopaly. Poláci byli iniciativnější než Češi a své hranice uzavřeli dřív. Pak se přidala česká strana. Ekonomické dopady na české pohraničí, závislé v různé míře na ekonomické interakci s našimi sousedy, budou nedozírné, zároveň ale může probíhající krize otevírat možnosti, jak se s dlouhodobým zaostáváním příhraničích regionů poprat.
Příští demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii se hodlá vymezit vůči politickému vývoji v Polsku a Maďarsku. Zatímco nejprve bylo jako důvod demonstrace zmiňováno zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem, její svolavatelé téma protestu rozšiřují na „obranu demokratických institucí“. Na letácích stojí „Nechceme jít cestou Polska a Maďarska“. Vymezování se oproti sousedům či partnerům z V4 se ale nelíbí některým zástupcům opozice, která akce Milionu chvilek jinak dosud kvitovala. Místopředseda ODS Alexandr Vondra mluví o chybě. Podle něj jde o útok proti Visegrádu a českým zájmům.
Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Česká komisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.
Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), v úterý podepsal zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. O prezidentově kroku, který se očekával, informoval jeho mluvčí Blažej Spychalski.
Varšavou před třemi týdny pochodovaly stovky soudců v černých talárech za účasti kolegů z různých evropských zemí. Evropská komise žádá Evropský soudní dvůr (ESD), aby pozastavil platnost zákona, který si právě odhlasovali v Sejmu. Už několik měsíců je u téhož ESD od Komise žaloba vůči Polsku. Ozývají se dokonce hlasy, že po brexitu čeká Evropskou unii polexit.
Liberecký kraj se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Pokud polské úřady odvolání odmítnou, je kraj připraven obrátit se na soud.
Dějiny holokaustu skrývají ještě stále mnoho tajemství.
V pondělí uplyne 75 let od osvobození Osvětimi Rudou armádou.
Ruské ministerstvo obrany v pátek obvinilo odbojáře z polské Zemské armády, kteří v létě 1944 zorganizovali ve Varšavě povstání proti nacistům, že zabíjeli Židy a Ukrajince. Na pátek připadá 75. výročí vstupu Rudé armády do polského hlavního města zničeného nacisty. Na internetové stránce warsaw75.mil.ru ruský resort obrany zveřejnil dokumenty týkající se této doby.
Polsko se zlobí na ruského prezidenta Vladimira Putina. Obviňuje jej, že lže o Polsku a paktu Ribbentrop-Molotov, kterým si nacistická Třetí říše a Sovětský svaz rozdělili Evropu na sféry vlivu a na jehož základě bylo obsazeno Polsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki už v neděli na Twitteru obvinil ruského prezidenta z lhaní, kterým chce zakrýt údajné současné ruské neúspěchy. V pondělí polská diplomacie zveřejnila plné znění Morawieckého prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se dohodli, že budou nadále podporovat projekt plynovodu Nord Stream 2.
Ruského velvyslance v Polsku v pátek předvolali na ministerstvo zahraničí v souvislosti s opakovanými výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, který se při objasňování příčin druhé světové války zaměřil mimo jiné na Polsko. Polská tisková agentura PAP citovala náměstka polského ministra zahraničí Marcina Przydacze, podle něhož Varšava ostře odmítá nedávné „historické pomluvy“, jež zazněly od Putina i dalších ruských představitelů.
Varšavská prokuratura prošetřuje, zda na polském velvyslanectví v Praze nedochází k tzv. mobbingu, tedy určité formě rafinované skupinové šikany. Kdo se měl činu dopustit, odmítá prokuratura i polská diplomacie sdělit, informaci o podezření z mobbingu, kterou přinesl server onet.pl, však potvrdilo polské ministerstvo zahraničí Radiožurnálu.
Evropská komise vyzvala Polsko, aby si rozmyslelo schválení kontroverzního zákona umožňujícího odvolávat soudce. Uvedl to v pátek mluvčí EK, podle něhož poslala místopředsedkyně komise Věra Jourová do Varšavy dopis s výzvou, aby polská vláda návrh zákona ještě konzultovala s Radou Evropy. Návrh vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), proti němuž v ulicích protestovaly tisíce Poláků, kritizuje polská opozice i někteří představitelé tamní justice. Polští poslanci zákon dnes odpoledne hlasy vládní většiny schválili.
Polská hlavní opoziční strana Občanská platforma v sobotu vybrala Malgorzatu Kidawovou-Blońskou jako svou kandidátku na úřad prezidenta. Oznámila to agentura PAP. Místopředsedkyně polského parlamentu bude na jaře kandidovat proti Andrzeji Dudovi, jenž byl zvolen za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS).
Nová čísla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazují, že v loňském roce Česká republika dosáhla dalšího psychologicky důležitého milníku. HDP na hlavu přepočtený na paritu kupní síly jsme loni s 39 741 dolary měli poprvé vyšší než Španělsko, byť jen zhruba o 30 dolarů. Za posledních šest let každopádně výkon české ekonomiky poskočil téměř o čtvrtinu.
Před třiceti lety jsme si mysleli, že Evropa je naše budoucnost, teď jsme my budoucností Evropy a jsme na to připravení, řekl maďarský premiér Viktor Orbán v proslovu v Národním muzeu k uctění výročí pádu komunismu.
Americká společnost Netflix po protestech Polska změní v dokumentárním filmu Ďábel od vedle mapy, v nichž byly nacistické vyhlazovací tábory zakresleny v současných polských hranicích. Informovala o tom agentura Reuters. Polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS) před několika dny vedení Netflixu upozornil, že mapa je chybná.
Na první pohled se vládním konzervativcům podařil spektakulární kousek. Po čtyřech letech vlády, jíž se nevyhýbaly skandály, a – co je méně typické – pod nonstop tlakem ze zahraničí vytáhli svůj volební zisk o šest procent; vyhráli přitom ve všech věkových skupinách, mezi ženami i muži; vítězstvím v čtrnácti ze šestnácti vojvodství překlenuli stará geografická rozdělení; to celé při historicky nejvyšší volební účasti. Pak do té euforie trochu vstoupila realita volebních systémů.
S blížícím se výročím sametové revoluce rozvířil vody průzkum společnosti NMS Market Research pro Paměť národa, z něhož vyplynulo, že jednoznačně kladně hodnotí změnu režimu jen 36 procent lidí nad 40 let, zatímco třetina ve stejné kategorii tvrdí, že za socialismu jim bylo líp. Nikoliv překvapivě mezi nimi převažují starší a méně vzdělaní respondenti. Překvapivé jsou tak jedině konsternované reakce části veřejného spektra; dobře adjustovaných lidí, kteří se prostřednictvím průzkumů (včetně toho největšího, jímž jsou volby) opakovaně dozvídají, v jakém skleníku to žijí.
Vojenský soud ve Varšavě vydal evropský zatykač na devadesátiletého soudce Stefana Michnika, který měl v padesátých letech zneužívat své postavení k likvidaci politických oponentů vládnoucího režimu. Vyhověl tak žádosti komise Ústavu paměti národa, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu. Ústav to uvedl na svém webu. Michnik žije ve Švédsku, které ho už v minulosti odmítlo vydat.
Polský vůdce Jarosław Kaczyński dokázal totéž co dřív jeho maďarský kolega Viktor Orbán. V nedělních volbách získal o šest procent hlasů víc než minule a obhájil absolutní většinu v parlamentu. Pro opozici to znamená naplnění nejhorších snů, při nichž se národ zřekne demokracie a dobrovolně předá veškerou moc autoritářskému vládci. Může to však znamenat i něco jiného.
V Evropě máme jen málo teritorií, na nichž volby produkují obnovu a upevňování vládních většin. Dlouho bylo takovým územím v čisté podobě pouze Bavorsko. K velkému údivu západoevropských expertů se k Bavorsku před devíti lety přidalo Maďarsko Viktora Orbána. Přičítá se to jeho nefér způsobům, od kampaně provládních médií až po změny ve volebním právu (polovina mandátů volena nikoli poměrným, ale přímým způsobem). Jiné příčiny nevnímají, nicméně nedá se říct, že by všechna kritika na Orbánovu adresu byla uvařena z vody.
Na to, jak triumfální to měl být večer, působil Jarosław Kaczyński ve svém projevu po ohlášení výsledků exit pollu schlíple. Na rozdíl od expertů z agentury IPSOS přepočítal buď on, nebo někdo z jeho okolí procenta na mandáty správně a zjistil, že samostatná většina je navzdory nejlepšímu výsledku v polské postkomunistické historii nejistá. Do parlamentu proniklo hned pět uskupení, a strana PiS tak nezískala bonus, jímž disponovala o čtyři roky dříve – tehdy propadlo přes 15 % hlasů (levicová koalice těsně nepřekročila osmiprocentní práh) a PiS k samovládě stačilo o šest procent méně, než získala letos.
