Když šli bolševici poprvé na západ...
Přesně před sto lety se na předpolí Varšavy rozhodovalo o osudech střední Evropy.
Přesně před sto lety se na předpolí Varšavy rozhodovalo o osudech střední Evropy.
Rusko žádá od polských úřadů vyšetření čtvrteční krádeže sochy sovětského maršála Kostantina Rokossovského ze hřbitova ve městě Lehnice (Legnica). Informovala o tom agentura TASS. Skulptura byla ještě týž den nalezena s uraženou hlavou, terčem vandalů se opakovaně stala i v minulosti.
Předminulý týden v Polsku vyhrál prezidentské volby konzervativec Andrzej Duda. Porazil primátora Varšavy, levicového liberála Rafala Trzaskowského. Překvapivě vyrovnaný výsledek (jen 51 procent pro stávajícího prezidenta Dudu) vedl v zahraničí k pocitu zmařené šance. Polsku podle rozšířeného výkladu o fous unikla možnost vrátit se z autoritářské, netolerantní trajektorie zpět k liberální demokracii a k evropským hodnotám.
Přiletět do Varšavy týden po prezidentských volbách je podezřelé a nešťastné, protože by redaktor měl psát o nich.
Nejsilnější polská opoziční strana Občanská platforma (PO) napadla dnes u nejvyššího soudu výsledek nedělních voleb hlavy státu. Ty podle oficiálních výsledků vyhrál dosavadní prezident Andrzej Duda, blízký spojenec vlády národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), který poměrně těsně porazil varšavského primátora Rafala Trzaskowského z PO.
Nad neokonzervativní politikou slunce nezapadá. O tom, že její protagonisté mají problémy, svědčí pád popularity amerického prezidenta Donalda Trumpa během epidemie koronaviru. Také v Polsku se po příchodu nákazy zhoršily perspektivy pro další kariéru prezidenta Andrzeje Dudy ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Neokonzervativní projekt šéfa PiS Jarosława Kaczyńského však odolal liberální revoluci a jejímu charismatickému vůdci, varšavskému starostovi Rafału Trzaskowskému.
Poslanci petičního výboru Evropského parlamentu v úterý vyzvali Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku kvůli prodlužování těžby v dole Turów, který leží v česko-polském příhraničí. Většina zákonodárců se v diskusi shodla na tom, že Brusel by měl s Polskem zahájit řízení pro porušení práva Evropské unie, proti se postavili polští vládní europoslanci. Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) se kvůli těžbě uhlí v blízkosti dolu, který leží jen 15 kilometrů od Liberce, ztrácí podzemní voda. Rozšíření těžby by podle něj v budoucnu mohlo znamenat nenávratné poškození krajiny. Podle Zdechovského polská strana naprosto selhala, když odmítá dialog s ČR nad připomínkami k rozšíření těžby a považuje to za aroganci.
Prezidentské volby v Polsku byly katastrofou, na tom se shodne většina evropských i tuzemských médií. Nevyhrál v nich liberální kandidát opoziční Občanské platformy Rafał Trzaskowski a nebude moci blokovat temné úmysly konzervativců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která se chystá přestavět demokratický stát, zvláště chce ze soudců udělat své nevolníky a zlikvidovat svobodu médií.
Byla to největší masová vražda Poláků po skončení druhé světové války.
Polský konzervativní prezident Andrzej Duda naznačil, že se Německo snaží ovlivnit výběr hlavy státu v Polsku.
Po úsměvném konfliktu, kdy polští vojáci omylem zabrali českou kapličku, se schyluje k dalšímu sporu s našimi severními sousedy. Poláci chtějí na své části vrcholu Kralického Sněžníku postavit novou rozhlednu, která však leží v žaludku českým ekologům.
Jediné volby, které by stály letos za řeč, se odehrají v listopadu, až budou Američané vybírat svého prezidenta.
Do druhého kola polských prezidentských voleb postupují očekávaní kandidáti, tedy současný konzervativní prezident Andrzej Duda a starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, kterého podporuje liberální Občanská platforma. První odhady přisuzují Dudovi 41,8 procent hlasů, Trzaskowskému pak 30,4. Na třetím místě se pak umístil televizní moderátor Szymon Holownia s 13,3 procenty.
Polsko omylem vpadlo do České republiky a zabralo malý kousek jejího území, píší v posledních dnech světová média jako americká zpravodajská televize CNN či britská BBC o kuriózním incidentu, kdy polští vojáci poblíž polské vesnice Pielgrzymów českým občanům podle médií bránili v přístupu k místní kapli ležící asi 30 metrů v hloubi českého území. Podle polského ministerstva obrany se však záležitost hned vysvětlila.
Vyšetřovatelé z polského Institutu národní paměti (IPN), který zkoumá zločiny z období nacismu a komunismu, uvažují o tom, že se obrátí na soud se žádostí o vydání mezinárodního zatykače na někdejšího československého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala. Na pondělní článek polského listu Rzeczpospolita upozornil portál aktuálně.cz.
Polský prezident Andrzej Duda odvolal velvyslankyni v Praze Barbaru Ćwiorovou, uvedl dnes polský zpravodajský server Onet.pl s tím, že se tuto informaci neoficiálně dozvěděl v prezidentské kanceláři. Připomněl, že se velvyslankyně podle zvláštní komise ministerstva zahraničí dopouštěla šikany a diskriminace vůči svým podřízeným.
Ačkoliv i v Česku začíná docházet k první vlně rozvolňování restrikcí, které vlády zavedly kvůli šíření nákazy nového koronaviru, zástupci vlád řady států opatrně varují před tím, že některá opatření, týkající se zejména vyhýbání se osobnímu kontaktu či nošení roušek, mohou trvat minimálně měsíce, v horším případě i další dva roky.
„Zajatí důstojníci a policisté nacházející se v táborech se pokoušejí pokračovat v kontrarevolučních aktivitách, vedou antisovětskou agitaci. Každý z nich pouze čeká na propuštění, aby se mohl aktivně zapojit do boje proti Sovětům. […] Vzhledem k tomu, že všichni jsou zatvrzelými, nenapravitelnými nepřáteli státu, NKVD SSSR pokládá za nutné: [...] Záležitosti 14 700 […] bývalých polských důstojníků, úředníků, statkářů, policistů, špionů, četníků [...] a vězeňských dozorců […] držených v táborech pro válečné zajatce projednat ve zvláštním režimu při aplikaci nejvyššího trestu – zastřelení.“
„Zblízka nás nefoťte, ale nebojte se, nezastřelíme vás. Leda byste byli Němci nebo Rusové,“ třeskutě s námi žertují polští pohraničníci, kteří museli o minulém víkendu, kdy tamní vláda uzavřela státní hranice, zastavit desítky kamionů snažících se projet tak, jak bývalo zvykem. V roce 2007 na pomezí Česka, Polska a Německa německá kancléřka Angela Merkelová společně s tehdejším polským premiérem Donaldem Tuskem slavila rozšíření schengenského prostoru, dnes na státní hranici u Hrádku nad Nisou stojí na polské straně vojáci se samopaly. Poláci byli iniciativnější než Češi a své hranice uzavřeli dřív. Pak se přidala česká strana. Ekonomické dopady na české pohraničí, závislé v různé míře na ekonomické interakci s našimi sousedy, budou nedozírné, zároveň ale může probíhající krize otevírat možnosti, jak se s dlouhodobým zaostáváním příhraničích regionů poprat.
Příští demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii se hodlá vymezit vůči politickému vývoji v Polsku a Maďarsku. Zatímco nejprve bylo jako důvod demonstrace zmiňováno zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem, její svolavatelé téma protestu rozšiřují na „obranu demokratických institucí“. Na letácích stojí „Nechceme jít cestou Polska a Maďarska“. Vymezování se oproti sousedům či partnerům z V4 se ale nelíbí některým zástupcům opozice, která akce Milionu chvilek jinak dosud kvitovala. Místopředseda ODS Alexandr Vondra mluví o chybě. Podle něj jde o útok proti Visegrádu a českým zájmům.
Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Česká komisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.
Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), v úterý podepsal zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. O prezidentově kroku, který se očekával, informoval jeho mluvčí Blažej Spychalski.
Varšavou před třemi týdny pochodovaly stovky soudců v černých talárech za účasti kolegů z různých evropských zemí. Evropská komise žádá Evropský soudní dvůr (ESD), aby pozastavil platnost zákona, který si právě odhlasovali v Sejmu. Už několik měsíců je u téhož ESD od Komise žaloba vůči Polsku. Ozývají se dokonce hlasy, že po brexitu čeká Evropskou unii polexit.
Liberecký kraj se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Pokud polské úřady odvolání odmítnou, je kraj připraven obrátit se na soud.
Dějiny holokaustu skrývají ještě stále mnoho tajemství.
V pondělí uplyne 75 let od osvobození Osvětimi Rudou armádou.
Ruské ministerstvo obrany v pátek obvinilo odbojáře z polské Zemské armády, kteří v létě 1944 zorganizovali ve Varšavě povstání proti nacistům, že zabíjeli Židy a Ukrajince. Na pátek připadá 75. výročí vstupu Rudé armády do polského hlavního města zničeného nacisty. Na internetové stránce warsaw75.mil.ru ruský resort obrany zveřejnil dokumenty týkající se této doby.
Polsko se zlobí na ruského prezidenta Vladimira Putina. Obviňuje jej, že lže o Polsku a paktu Ribbentrop-Molotov, kterým si nacistická Třetí říše a Sovětský svaz rozdělili Evropu na sféry vlivu a na jehož základě bylo obsazeno Polsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki už v neděli na Twitteru obvinil ruského prezidenta z lhaní, kterým chce zakrýt údajné současné ruské neúspěchy. V pondělí polská diplomacie zveřejnila plné znění Morawieckého prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se dohodli, že budou nadále podporovat projekt plynovodu Nord Stream 2.