Americké ministerstvo obrany dnes zavrhlo jakékoliv plány poskytnout Ukrajině stíhací letouny MiG-29, řekl jeho mluvčí John Kirby. Šlo by podle něho o "vysoce riskantní krok", který by zároveň výrazně nezlepšil kapacitu ukrajinského letectva. Varšava v úterý oznámila, že je ochotna bojová letadla dodat na americkou základnu v Německu, načež by byla prostřednictvím NATO předána ukrajinské armádě.
Prázdné regály v supermarketech, ale také vybrakované či opuštěné luxusní obchody a velké fronty na bankomaty i nákupy. Tak vypadá situace v Rusku po vpádu na Ukrajinu. V souvislosti s invazí výrazně stoupá cena potravin a tamní řetězce tak omezují množství jídla nakoupeného na osobu, aby nedošlo k výraznému rozšíření černého trhu. Z Ruska navíc odchází i značky typu McDonald‘s, Pepsi, Coca Cola, Starbucks nebo kosmetická firma L‘Oréal nebo výrobce luxusních automobilů Ferrari.
Na sociálních sítích se množí videa zachycující ruskou palbu na ukrajinské civilisty, kteří se snaží uprchnout z místa bojů. Videa zveřejňuje i ukrajinská armáda, která zároveň upozorňuje, že Rusko nedodržuje sjednané příměří, které mělo umožnit právě evakuaci civilistů. Naopak se množí informace, že Rusko humanitární konvoje podminovává či ostřeluje. Útoky na civilisty ostře odsoudil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Auto projíždějící osamocenou silnicí se během několika sekund proměňuje ve šrot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval NATO za to, že odmítá zavést bezletovou zónu nad jeho zemí. V televizním projevu k Ukrajincům uvedl, že ruská agrese proti jeho zemi bude pravděpodobně narůstat a západní lídry obvinil z toho, že ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi dovolili pokračovat v bombardování měst, uvedla stanice BBC News.
Podle generálního tajemníka NATO budou nadcházejí dny ruské invaze na Ukrajinu horší než doposud. Očekává „více obětí, více utrpení a více ničení“. Uvedl to v pátek na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg zároveň po pátečním zasedání prohlásil, že NATO bude Ukrajinu dále podporovat, nevyhlásí ale nad ní bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice.
Za posledních pár dní se toho v Evropě změnilo víc než za předchozích třicet let. Veřejnosti otevřený Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se konal v úterý 22. února 2022 večer. V den, kdy Vladimir Putin vyslal ruské jednotky do dvou separatistických oblastí v Doněcku a Luhansku. Napadení Ukrajiny se očekávalo každou hodinou. Nikdo ale přesně nevěděl, kdy přijde a jak bude vypadat. Přišlo ve čtvrtek 24. února 2022 nad ránem.
Jaké závěry má z války na Ukrajině vyvodit Česká republika? Od vypínání „proruských“ serverů přes rozpočet armády až po klimatickou politiku Evropské unie, kdy naplánovaná cesta k uhlíkové neutralitě z větší části stojí na ruském plynu – otázky pro disidenta, později ministra obrany a dnes člena Výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu Alexandra Vondru (ODS).
Ruská vláda se ostře opřela do Finska a Švédska kvůli jejich zájmu o vstupu do NATO. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová se ostře vymezila proti Finsku a Švédsku. V poslední době se debatuje o tom, že by obě země mohly vstoupit do Severoatlantické aliance. Mluvčí Zacharovová poznamenala, že NATO je primárně vojenská organizace a vstup zemí do aliance by donutil Rusko k "odpovídajícím krokům" a vážným vojenským důsledkům.
Ruský prezident Vladimir Putin údajně souhlasí s jednáním s kyjevskou vládou v Minsku, současně ale vyzval ukrajinskou armádu k tomu, aby vládu svrhla a převzala vládní moc. Chce tím docílit „snazšího vyjednávání“ a zdá se, že šéf agresorské země není připraven jednat s ukrajinskými úřady, píše agentura Unian. V pátek promluvil Putin k ukrajinské armádě a apeloval na „demilitarizaci a denacionalizaci“ Ukrajiny, ivádí dále zpravodajský web Unian. S armádou se údajně „lépe dohodne“.
Rusko od uznání nezávislosti separatistických enkláv nepřestalo plánovat rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prohlásil v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Severoatlantická aliance očekává masivní útok, uvedla proto své síly rychlé reakce do pohotovosti na obranu spojenců, řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu,“ uvedl generální tajemník na tiskové konferenci.
Jedno z klišé, které se v posledních týdnech neustále objevovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, zní „Západ hraje dámu, Putin šachy“. Má vyjadřovat způsob, jakým se ruskému prezidentovi daří lámat ze Západu koncese a zařídit, že kolem něho skáčou světoví lídři. Jakou hru tedy nakonec Putin vlastně hraje? K čemu to celé je? Kdo vyhrává? I když se o Putinovi občas mluví jako o geniálním stratégovi, ve skutečnosti pouze pracuje s faktem, že on je ochoten použít k dosažení svých cílů hrubou sílu, avšak jeho protivníci ne. Na snímku Putina manévrech ruské armády Západ 2021.
Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Podle Reuters ttím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.
V atmosféře napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přilívá další olej do ohně článek německého časopisu Der Spiegel. I další německá média informují o nálezu dokumentu, který má jako vůbec první podporovat výtky Ruska proti rozšiřování NATO na východ Evropy. „Dali jsme jasně najevo, že nebudeme rozšiřovat NATO za Labe,“ uvedl podle amerického politologa Joshuy Shifrinsona německý diplomat Jürgen Chrobog v zápisu z jednání představitelů západních mocností v roce 1991.
Ukrajina by se mohla vzdát své snahy vstoupit do NATO, aby se vyhnula válce s Ruskem. Tato slova podle BBC pronesl ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystaiko. Znamenalo by to, že Kyjev je vůči ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi ochotný učinit významné ústupky. Po kritice však následně své výroky mírnil. Poslední dny se odehrávají ve znamení schůzek státníků k hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Spojené státy v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři nejmenované činitele. Informace z Washingtonu očividně souvisí s obavami z možné bezprostředně hrozící ruské agrese vůči Ukrajině. Zároveň americké letectvo přesouvá své letouny do Rumunska. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes upozornil, že invaze ruských sil na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, které končí 20. února.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Kyjev a většina západních států v čele s USA naopak pokládají vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousední země. U ukrajinských hranic Moskva soustředila desítky tisíc vojáků. Šojgu si také postěžoval, že vzájemná spolupráce mezi Moskvou a Londýnem „je téměř na nule a brzy klesne pod tuto hranici“.
Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem to ve čtvrtek řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci. Johnson zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky.
Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.
Španělsko vyšle čtyři stíhačky Eurofighter a 130 vojáků do Bulharska, kde budou pomáhat střežit vzdušný prostor balkánské země. První letouny by měly na základně Graf Ignatievo poblíž Plovdivu přistát do konce týdne, informovalo nyní ministerstvo obrany v Sofii. Krok přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Španělsko je další z řady členských zemí NATO, které v souvislosti s napětím kolem Ukrajiny posílá do východního křídla aliance své vojáky a techniku.
Největším geopolitickým problémem současnosti je krize na Ukrajině. Rusko hrozí invazí a obsazením minimálně části jejího území. Západ, vedený USA, je rozhodnut to nedopustit. Nicméně západní aliance není plně jednotná. Zatímco východní křídlo NATO tlačí na tvrdý postup, Německo blokuje ty nejúčinnější sankce a francouzský prezident Emmanuel Macron mluví o potřebě separátních komunikačních kanálů do Moskvy. Spojené státy jednají nejednoznačně a pomalu.
Slovensko nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i jeho svobodu. Dnes to v projevu k současné krizi kolem Ukrajiny řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny z Ukrajiny. Mezi Západem a Moskvou panuje v posledních týdnech velké napětí kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků.
Maďarsko nepovažuje v současné situaci za účelné rozmisťovat na svém území další síly NATO. Podle agentury Interfax to dnes rozhlasové stanici Inforadio řekl maďarský ministr obrany Tibor Benkö. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pátek na facebooku sdělil, že USA se obrátily na Budapešť ohledně dočasného umístění amerických jednotek v Maďarsku. Americký prezident Joe Biden v noci na sobotu řekl, že Spojené státy brzy přesunou nevelký počet svých vojáků do východní Evropy
Spojené státy brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to v noci na sobotu podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden. Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní.
Rusko nechce válku, ale nedovolí, aby byly ignorovány jeho bezpečnostní zájmy. Podle agentury TASS to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro rozhlasové stanice. Reakce USA na bezpečnostní požadavky Ruska je lepší než odpověď NATO, ta americká je téměř vzorem diplomatické slušnosti, kdežto od Severoatlantické aliance je ideologická, dodal šéf ruské diplomacie. „Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude," řekl Lavrov.
Spojenci v Severoatlantické alianci zvažují podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka nasazení jednotek i na Slovensku. Korčok to ve čtvrtek řekl novinářům v souvislosti s napětím mezi Ukrajinou a Ruskem. Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. „Taková úvaha mezi spojenci je, žádné rozhodnutí učiněno nebylo," uvedl Korčok.
Chorvatský prezident Zoran Milanović dnes prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem, a že pro tuto zemi není v NATO místo. Podle jeho názoru Chorvatsko, které je členem aliance od roku 2009, by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat. Informovala o tom chorvatská média. „My s tím nebudeme mít nic společného a nic nemáme. Pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka,“ řekl podle webu Dnevnik.hr Milanović.
Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo v pondělí NATO v prohlášení. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států. Kreml v návaznosti na to obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny. Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16.
Španělsko vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a následně v Černém moři. Oznámila to tamní ministryně obrany Margarita Roblesová. Ta zvažuje také nasazení válečných stíhaček španělského královského letectva. Španělsko chce podle slov ministryně pomoci vyřešit krizi ve východní Evropě, která je způsobena především ruskými tlaky na Ukrajinu, ale také Rumunsko a Bulharsko.
Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který se odpoledne sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Rusko očekává od Spojených států a Severoatlantické aliance písemné odpovědi na své návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Řekl to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci, kde hodnotí výsledky ruské diplomacie v uplynulém roce. Podle agentury Reuters Moskva očekává detailní písemnou reakci rychle a nebude prý čekat věčně.
