Rusko očekává od Spojených států a Severoatlantické aliance písemné odpovědi na své návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Řekl to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci, kde hodnotí výsledky ruské diplomacie v uplynulém roce. Podle agentury Reuters Moskva očekává detailní písemnou reakci rychle a nebude prý čekat věčně.
Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po dnešním prvním jednání Rady NATO-Rusko od roku 2019 to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Rusko dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů.
Hledat řešení napjaté situace kolem Ukrajiny ve středu budou zástupci členských zemí Severoatlantické aliance s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem. Po více než dvou letech se v Bruselu obě strany sejdou v rámci Rady NATO – Rusko ve chvíli, kdy se Kyjev i Západ obávají nového vpádu ruských jednotek na ukrajinské území. Alianční diplomaté od jednání nečekají průlom, ale doufají v odvrácení hrozícího konfliktu.
Kreml po pondělním jednání USA a Ruska v Ženevě nevidí důvod k optimismu, uvedl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zdůraznil, že u podobných rozhovorů není důležitý samotný proces, ale výsledek, o kterém nyní nelze nic říci. „Zásadní důvod k optimismu zatím nevidíme,“ poznamenal Peskov. Rusko požaduje záruky, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, protože by to podle Moskvy znamenalo ohrožení ruské bezpečnosti.
Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili v pondělí při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, v pondělí její diplomaté uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat.
Severoatlantická aliance odmítá činit jakékoli kompromisy ohledně možného budoucího členství Ukrajiny v NATO, které požaduje Rusko. Prohlásil to v pondělí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož nicméně rozhovory s Moskvou tento týden mohou pomoci zabránit hrozícímu konfliktu. Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by NATO nemělo za východisko pro jednání brát žádné ruské požadavky.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o Ruskem požadovaných bezpečnostních zárukách a na pozadí obav západních zemí ohledně hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic.
Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami a kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Podle DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.
Severoatlantická aliance chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Alianční země v současnosti zvažují, jak se postavit k požadavkům, jejichž splněním Moskva podmínila snížení napětí ze své strany.
Severoatlantická aliance bude příští týden jednat o ruských bezpečnostních návrzích, ale nenechá si od Moskvy diktovat, co má dělat. Při návštěvě Litvy to dnes podle tiskových agentur prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ruské ministerstvo zahraničí v pátek zveřejnilo seznam bezpečnostních záruk, které požaduje od Spojených států a NATO v zájmu snížení nynějšího napětí v Evropě.
Rusko ve středu předalo Spojeným státům své návrhy na bezpečnostní záruky ohledně nerozšiřování Severoatlantické aliance směrem na východ, které požaduje od Západu. Novinářům to sdělil poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. V Moskvě je v současné době americká diplomatka Karen Donfriedová, která jednala s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem a také se zástupcem šéfa prezidentské kanceláře Dmitrijem Kozakem.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí znovu naléhal na „okamžitá jednání" s NATO a USA ohledně bezpečnostních záruk Rusku. Učinil tak podle Kremlu v telefonickém rozhovoru s finským prezidentem Saulim Niinistömem, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem, jakož i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly,
Pokud se NATO rozšíří na východ, bude to mít vážné důsledky, varoval dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru pro list Izvestija. Agentuře Ria Novosti řekl, že žádná ruská invaze na Ukrajinu se nekoná a ani k ní nemůže dojít, a zároveň obvinil Spojené státy, že jsou k myšlence ruského vojenského vpádu do sousední země "nevysvětlitelně upnuté". "To, co děláme na našem území, se jich prostě netýká," řekl Rjabkov.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že jeho země bude žádat záruky, že se Severoatlantická aliance nebude rozšiřovat dále na východ. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ale oponoval, že Rusko nemá právo bránit sblížení Kyjeva s NATO. Jakékoliv bezpečnostní záruky, které by Moskva mohla žádat od Západu, by byly nelegitimní, uvedl Kuleba v Rize. V lotyšské metropoli apeloval na ministry zahraničí členských států aliance, aby se NATO podílelo na odstrašení Ruska od další agrese proti Ukrajině.
Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.
Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. Prohlásil to dnes, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem. Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi.
Severoatlantická aliance stojí plně za Ukrajinou a vyzývá Rusko, aby zmírnilo napětí u východních hranic Ukrajiny, kam Moskva začala přesouvat část svých armádních jednotek. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, jehož země se obává možné vojenské agrese ze strany východního souseda. Rusko popírá, že by vojenské přesuny byly přípravou na vpád na Ukrajinu.
S Lotyšskem a Litvou jednáme o tom, zda aktivovat článek 4 smlouvy o NATO, či nikoli, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Informoval o tom polský deník Do Rzeczy na základě agentury PAP. "Diskutujeme s Lotyšskem a zejména s Litvou, zda nespustit článek 4 NATO. Toto řešení stanoví, že strany budou spolu konzultovat, kdykoli bude podle názoru kterékoli z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli ze spojeneckých zemí," řekl Morawiecki pro PAP.
Rusko od 1. listopadu zastaví práci svého zastoupení u Severoatlantické aliance a totéž bude platit pro vojenskou misi NATO v Moskvě. Podle TASS to dnes oznámil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Jde o odvetný krok za zrušení akreditace osmi pracovníků ruského zastoupení u aliance v Bruselu. NATO vypovědělo osm členů ruské mise při NATO začátkem října. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před dvěma týdny k tomu sdělil, že tento krok nesouvisí s žádnou konkrétní událostí.
Stažení spojenců po dvaceti letech z Afghánistánu vzbuzuje naléhavé otázky. A to jak pro Spojené státy, tak jejich spojence. Co mise znamenala, čeho dosáhla a čeho naopak nikoliv? Co rychlé stažení znamená pro transatlantickou vazbu a jaké jsou jeho možné dopady z hlediska mezinárodní politiky? O těchto a dalších otázkách přijel na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu diskutovat do Prahy Kurt Volker.
Pomalu doznívá šok z pádu Kábulu a následné chaotické evakuace. Vítězství Tálibánu je již nyní považováno za zlomový okamžik a šíří se spekulace, co to znamená pro americkou zahraniční politiku, či postavení USA jako velmoci. O budoucnosti postafghánské Ameriky diskutovali bývalý vysoce postavený americký diplomat, mimo jiné velvyslanec v Pákistánu Cameron Munter a americký generál ve výslužbě Ben Hodges. Obavy amerického spojence artikuloval europoslanec a exmiinistr zahraničí a obrany Alexandr Vondra.
Rozpočet ministerstva obrany by měl v příštím roce vzrůst na 92,02 miliardy korun, což je o dvě miliardy korun navíc proti původnímu návrhu ministerstva obrany. Po dnešním společném jednání na ministerstvu financí to oznámili ministryně financí Alena Schillerová a ministr obrany Lubomír Metnar (oba za ANO). V roce 2023 má rozpočet ministerstva obrany vzrůst na 99,9 miliardy korun a v roce 2024 na 109,5 miliardy korun. Pro letošní rok má ministerstvo schváleno 75,4 miliardy korun.
Severoatlantická aliance potřebuje podle českého prezidenta Miloše Zemana zásadní reformu. V souvislosti s děním v Afghánistánu v rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by mělo NATO přestat být servisní organizací Spojených států a uplatňovat větší rovnost mezi svými členy. Definovat by NATO mělo podle něj také svého nepřítele, tím je mezinárodní terorismus, nikoliv například Rusko.
Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.
Není tedy divu, že evropští spojenci jsou otřeseni, a když Miloš Zeman vyjádří pochybnosti o smyslu NATO, zní najednou jako jeden z mnoha. Stažení jednotek z Afghánistánu byl „největší debakl NATO od jeho vzniku“. To neřekl Miloš Zeman. To řekl volební lídr německé CDU Armin Laschet.
Nepochybně v amerických tajných službách a ve vedení armády byli lidé, kteří věděli, jaký může být nejhorší scénář vývoje v Afghánistánu. Nebyli slyšet, možná nebyli dost hlasití, aby mu zabránili, anebo je někdo slyšet nechtěl. Nová administrativa má svou představu o světě, kdy podobně jako v jiných tématech se rozchází s realitou a vychází z popisu světa elitářské bubliny.
USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. V reakci na vývoj v Afghánistánu to v úterý řekl Parlamentním listům prezident Miloš Zeman. Prezident se domnívá, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Poznamenal, že po odchodu z Afghánistánu přestal podporovat zvyšování armádního rozpočtu na dvě procenta HDP.
Nástupce Angely Merkelové v CDU Armin Laschet, který usiluje o křeslo kancléře v pondělí označil stažení západních vojsk z Afghánistánu za „největší debakl NATO od jeho vzniku“. Výrok přichází po víkendu, kdy radikální Tálibán převzal moc i v hlavním městě Afghánistánu Kábulu a na letišti vnikla obrovský chaos, když se tisíce lidé snaží zachránit útěkem do zahraničí.
Po dvaceti letech končí zapojení Západu do konfliktu v Afghánistánu. Americký prezident Joe Biden ohlásil, že americké síly, a tedy i ty spojenecké, se stáhnou do konce srpna. O tom, co to znamená, proč se v Afghánistánu nepodařilo vybudovat stabilní stát a jaké je hodnocení celé války, diskutovali dva znalci tamějších poměrů, Matyáš Zrno, šéf civilní sekce Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v letech 2010–2011, a orientalista a překladatel Petr Pelikán.
Mluvčí afghánské armády dnes popřel tvrzení radikálního hnutí Tálibán, že povstalci ovládají 90 procent hranic země. „Je to nepodložená propaganda,“ řekl agentuře AFP Favád Amán z tiskového oddělení afghánské armády. Podle něj vojsko kontroluje kromě hranic také všechna „důležitá města a hlavní silnice“. Povstalecké hnutí ohlásilo ovládnutí naprosté většiny afghánských hranic ve čtvrtek.
