Zanedlouho přijde do Evropy sníh a mráz a i přes slibný postup ukrajinských vojáků v některých oblastech na jihu a východě Ukrajiny se obě strany připravují na dlouhou zimní válku. Scénářů, jak rusko-ukrajinský konflikt může skončit, je podle Lukáše Dyčky, který přednáší vyšším aliančním důstojníkům na Baltic Defence College v estonském Tartu a dříve radil ministrovi obrany, několik.
Ukrajina v týdnu dostala od Německa první komplet moderního systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Systém je optimalizovaný na ničení střel s plochou dráhou letu a ochrání zhruba území středně velkého krajského města. Další slíbily brzy dodat Spojené státy a Francie, na seznamu ukrajinských potřeb jde v současné době o prioritu.
Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území Severoatlantické aliance. Prohlásil to americký ministr obrany Lloyd Austin před jednáním jaderné plánovací skupiny NATO. Ministři na ní probrali aktuální stav připravenosti nukleárního arzenálu v době, kdy Rusko hrozí nasazením jaderných zbraní na Ukrajině. Aliance potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně.
Německo a 13 dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany.
Dvě zprávy z minulého týdne dokreslují neutuchající eskalaci války mezi Ruskem a Ukrajinou: 1) Ukrajinci výbušninou odpálenou v nákladním autě vážně poškodili moderní, nedávno postavený most spojující Krym s ruskou pevninou, 2) Volodymyr Zelenskij minulý čtvrtek navrhl, aby NATO eliminovalo schopnost Ruska použít jadernou zbraň, doslova navrhl „preventivní údery“. První zpráva pojednává o eskalaci pochopitelné a spravedlivé: Ano, je to útok na infrastrukturu ve své podstatě civilní, ale pokud tudy Rusové přes Krym vozí posily a vojenský materiál na jižní frontu, útok legitimní.
Většina hlavních prezidentských kandidátů souhlasí se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pozitivně se staví i k přičlenění do NATO. Shodují se ale většinou, že země nejprve musí splnit všechna přístupová kritéria. Česko by podle nich mělo i nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před Ruskem. Domnívají se také, že by měla Česká republika Ukrajině dodávat zbraně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. „Ukrajina oficiálně žádá o členství v NATO,“ informuje deník The Kyiv Independent. Ukrajina je podle Zelenského de facto součástí aliance NATO. „Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO děláme zásadní krok,“ prohlásil Zelenskyj.
Rusko má právo v případě nutnosti použít jaderné zbraně, uvedl ve středu místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Dodal, že pochybuje o tom, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině, kterou označil za „nepotřebnou a umírající“.
Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl v úterý podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině. „Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí Medveděv.
Proslov, v němž ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné vyhlásil částečnou mobilizaci, je eskalací ruské války na Ukrajině, ale nebyl překvapením. V rozhovoru s agenturou Reuters to ve středu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Putinova řeč podle něj ukazuje, že válka se nevyvíjí podle plánu šéfa Kremlu. Ten se podle Stoltenberga na Ukrajině přepočítal a udělal velkou chybu.Více vojáků bude podle Stoltenberga znamenat vystupňování konfliktu na Ukrajině.
Ukrajina už téměř sedm měsíců svádí těžký boj s ruskou armádou a nadále požaduje po Západu co největší pomoc a záruky, nejen v nynějších bojích s invazními silami, ale i z dlouhodobého hlediska. I proto nyní kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského představila první návrh dlouhodobého Kyjevského bezpečnostního paktu, který připravila odborná skupina pod vedením vedoucího kanceláře prezidenta Andrije Jermaka a bývalého šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Změny zavede vládní novela, kterou dnes opětovně schválila Sněmovna hlasy koaličních poslanců. Dolní komora přehlasovala po šestihodinové debatě veto prezidenta Miloše Zemana, který se podobně jako opozice obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
Mezi důstojníky velitelství NATO a amerického námořnictva v italské Neapoli se několik let pohybovala rozvědčice ruské vojenské tajné služby GRU. Píšou to média, například deník La Repubblica či investigativní server Bellingcat. Žena, která o sobě tvrdila, že je návrhářkou šperků, se stala tajemnicí Lion Clubu, kde se sdružovali důstojníci NATO, a účastnila se jejich společenských akcí. Podle deníku La Reppublica se jedná o nejvíce ohromující akci GRU na italském území.
Západ se snaží rozšířit model obdobný Severoatlantické alianci i do Asie a Tichomoří, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti, která se koná v parku Patriot u hlavního města, souběžně s fórem Armija-2022.
Minulý týden mluvil bývalý prezident Trump na jedné republikánské konferenci na Floridě, a jak někteří novináři informovali, pochlubil se tam mimo jiné tím, že popsal, jak řekl představitelům členských zemí NATO, že by jim USA v případě války nepřišly na pomoc. To pochopitelně vzbudilo určitou pozornost, i u nás na tento citát určití influenceři upozorňovali. Takový ten typ lidí, co deklaruje, že patříme na Západ, a bojuje proti populismu. „Vzkaz pro zbývající fanoušky Donalda v Evropě a u nás.
Trump naopak kultivoval to, čemu se v souvislosti s prezidentem Nixonem říkalo strategie šílence. Chovej se tak, aby si tví nepřátelé nebyli jistí, jak velký maniak skutečně jsi. Minulý týden mluvil bývalý prezident Trump na jedné republikánské konferenci na Floridě, a jak někteří novináři informovali, pochlubil se tam mimo jiné tím, že popsal, jak řekl představitelům členských zemí NATO, že by jim USA v případě války nepřišly na pomoc. To pochopitelně vzbudilo určitou pozornost.
Členské státy NATO a Evropské unie tlačí na Ukrajinu, aby lépe sledovala zbraně, které zemi posílají pro boj s ruskou armádou. Obávají se totiž, že se zbraně dostanou zpět do Evropy, skrz pašeráky na černý trh. Na problém upozorňují tajné služby už řadu měsíců, nyní se konečně věc dostala i na jednání ministrů EU. O obavách Západu píše list Financial Times. Podle Kyjeva ale jde o výmysly ruské propagandy. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu už poslaly západní země Ukrajině zbraně v hodnotě vyšší než 10 miliardn dolarů.
V rostoucím napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO) se objevily satelitní snímky, ze kterých je zřejmé, že Moskva na své baltské exklávě Kaliningrad rozmisťuje pokročile protilodní rakety. Podle experta tím chce Rusko tlačit na Litvu, která zavádí proti území sankce. Nové důkazy o rozmístěných ruských raket v blízkosti Pobaltí navíc přicházejí v době, kdy Švédsko společně s Finskem jednají o vstupu do NATO. Web Naval News uvedl, že rakety mají dostřel až ke švédskému pobřeží na druhé straně Baltského moře.
Turecká vláda nepředá do parlamentu dokumenty k rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters.
Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl ve čtvrtek na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Přístupové protokoly poté musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO. Dvojice skandinávských států podala žádosti o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko.
Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu. Z tAšgabatu Putin komentoval i summit NATO.
Lídři NATO debatují v Madridu o posílení východního křídla aliance. Generální tajemník Jens Stoltenberg už před začátkem třídenního summitu prohlásil, že Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků zařazených do takzvaných „sil rychlé reakce“ z 40 na více než 300 tisíc. Mnohonárodnostní jednotky musí být schopny rychlého přesunu na místo konfliktu kdekoli na světě v řádech dnů, nanejvýše týdnů.
Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový „strategický koncept“ popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců“. Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.
Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo a zároveň vystupňuje „praktickou podporu“ Ukrajině. Informovaly o tom členské státy ve středu ve společném prohlášení ze summitu NATO v Madridu. Země se navíc dohodly, že formálně spustí proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 000 vojáků.
Španělský král Felipe VI. přivítal lídry zúčastněných zemí na summitu Severoatlantické aliance v Madridu. Na galavečeři bylo u stolu podle ABC news na 60 lidí. Nechyběl ani premiér Petr Fiala (ODS), který chce při summitu řešit podporu Ukrajiny a vyslat vzkaz „agresivní politice Ruska“. Ve středu pokračuje druhý den jednání členských zemí. Hlavním tématem summitu NATO je válka na Ukrajině. Členské státy se snaží najít shodu na jednotném přístupu vůči ruské invazi.
Americký prezident Joe Biden ve středu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu zahájenou před více než čtyřmi měsíci. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.
Spojené státy chtějí dlouhodobě posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě, zejména na východě kontinentu. Konkrétní prohlášení učiní Washington ve středu na summitu NATO v Madridu, oznámil dnes poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Americký prezident Joe Biden doplnil, že USA jednají i se španělskou vládou o navýšení počtu vojenských lodí na základně u města Rota v Andalusii.
Krym je součást Ruska, a to znamená navždy. Takto jednoznačně hovoří o anektovaném poloostrově někdejší ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv. Dodal, že jakýkoliv zásah NATO na Krymu by mohl znamenat vypuknutí třetí světové války. Medveděv se takto ostře vyjádřil před úterním začátkem summitu NATO v Madridu. Medveděv reagoval i na informaci, že americký prezident Joe Biden plánuje oznámit prodloužení posílené přítomnosti amerických vojáků v Polsku a změny v rozmístění amerických jednotek v Pobaltí.
Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to v pondělí prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu. NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla.
