Šťastný konec 20. století se odehrál ve střední a východní Evropě. Svoboda zvítězila nad tyranií a budoucnost se zdála jasnější než kdykoli předtím. Démoni historie však byli uspáni pouze na jedno pokolení. Válka na Ukrajině šokovala svět tím, že připomněla, jak křehký je mezinárodní status quo, a probudila západní společnosti z blažené letargie konce dějin.
Šéf NATO Jens Stoltenberg požaduje další dodávky moderních zbraní pro Ukrajinu. Podle něj se nemůže dlouhodobě bránit jen zbraněmi ze sovětských dob, ale potřebuje modení zbraně. Válku vidí na měsíce i roky a bude podle něj dále eskalovat, bude brutálnější a lidi čeká ještě větší utprní. Stoltenberg to řekl v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag. "Z dlouhodobého hlediska se Ukrajina nemůže bránit pouze zbraněmi ze sovětské éry, ale musí přejít na moderní západní zbraně," řekl.
Ukrajinští vojáci se už přinejmenším několik týdnů učí zacházet se západními těžkými zbraněmi. Prochází výcvikem v Polsku, Německu i Velké Británii. Dodávky modernějších zbraní totiž začaly střídat původní podporu v podobě techniky sovětského typu, na níž Ukrajinci žádný speciální výcvik nepotřebovali. Výcvikem už mohly projít celé stovky dělostřelců.
Ani po více než dvou měsících ruské agrese na Ukrajině není úplně zřejmé, jaká byla motivace Moskvy, když se do ní pouštěla. Kremlologie je o svérázech ruského imperiálního vnímání světa, sférách ruského zájmu, hlubinách ruské duše. Všemožných varováních, která kolem Ukrajiny Vladimir Putin v posledních letech vysílal, a Západ je nevnímal. O nemocech a mentálním zdraví ruského prezidenta. Skutečná motivace je velmi pravděpodobně směsí všech těchto geopolitických, imperiálních a psychologických ingrediencí.
Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora Evropské unie, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou a jen necelá desetina si myslí, že zde nehrozí žádný konflikt. Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině podle tří čtvrtin obyvatel ČR, silně pozitivní vztah k němu mají jen čtyři procenta lidí.
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Americká základna u nás je prý úplně špatná myšlenka a nežádoucí návrh. Nikdo nám ji nenabízí, Američané o ničem takovém neuvažují a domácí opozici to jen poskytne mobilizační téma. Tohle teď slýcháme. Je to příklad toho, jak rozumně mohou znít naprosto nerozumné argumenty. Klíčem je strach myslet sám za sebe. Třeba americká základna u nás nedává smysl. Třeba je logické, že hlavní americké základny v Evropě mají zůstat v Británii,
Finsko a Švédsko se ještě nerozhodly, zda podají žádost o členství v Severoatlantické alianci, s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu ale chtějí bezpečnostní situaci přehodnotit co nejrychleji. Uvedly to premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Andersonová po dnešním jednání ve Stockholmu. Finsko se ohledně případného vstupu do NATO rozhodne během příštích několika týdnů, prohlásila Marinová.
Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států. Putin „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO. Finská přihláška do NATO je očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat.
Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to ve středu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče.
Německý ministr financí Christian Lindner, jinak asi nejnadějnější postava německé pravice, se prý na začátku války těžce blamoval tím, že ukrajinskému velvyslanci Melnykovi odmítl pomoc s tím, že Ukrajina za pár dní stejně nebude existovat. Přepočítal se a nebyl přitom sám; naštěstí byli k brzké pomoci ochotni jiní, například Velká Británie. Ukrajina bojuje už čtyřicátým dnem, a navíc docela úspěšně.Důvodů, proč se ukrajinský odpor nezhroutil, je povícero, ale jeden z nich jmenují skoro všichni vojenští experti, kteří analyzovali situaci.
Americký novinář Fred Kaplan vydal v roce 2020 knihu o historii americké jaderné strategie. Popisuje v ní epizodu z posledních let Obamovy administrativy, jež dnes nabývá nečekané zajímavosti. Národněbezpečnostní kruhy tehdy byly obeznámeny s novou ruskou doktrínou „eskalace k deeskalaci“, jež počítala s použitím taktických jaderných zbraní i s rozvědnými informacemi, že Rusko tyto zbraně inovuje.
Neplánujeme zaútočit na jiné země. Ani na Ukrajinu jsme nezaútočili. Prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek 10. března po schůzce se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou v Turecku. Při pohledu na agresi, kterou Rusko na Ukrajině předvádí, znějí ta slova tragikomicky. Jestli si Lavrov pod neútočením představuje to, co Moskva na Ukrajině předvádí, je to výzva k nejvyššímu stupni ostražitosti.
Ze summitu NATO konaného předevčírem se obsáhle reportovalo o vůli Aliance pokračovat vůči Rusku v politice odstrašování. Znovu bylo potvrzeno, že na porušení svého území NATO zareaguje kolektivní obranou. Nereportovalo se o tom nejdůležitějším, poněvadž to bylo v závěrech summitu nepřítomné: Severoatlantická aliance nechce válku na Ukrajině eskalovat. Přitom takové náznaky byly. Hlavně naši polští spojenci dopředu vyhlašovali, že prezident Andrzej Duda na summitu formálně vznese žádost o vyslání „mírového konvoje NATO“ na Ukrajinu.
Maďarsko je v rusko-ukrajinské válce na straně míru a na straně Maďarska, řekl po summitu Evropské unie (EU) a Severoatlantické aliance (NATO) premiér Viktor Orbán. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na summitu kritizoval Maďarsko kvůli nedostatečné pomoci Ukrajině, chce podle Orbána pouze to, aby celý svět sdílel jeho bolest. Maďarský premiér Viktor Orbán po summitu EU a NATO uvedl, že Maďarsko chce převážně prosazovat a chránit své národní zájmy.
Americký prezident Joe Biden v sobotu řekl svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi, že pátý článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek. Tento článek stanovuje, že útok na jeden členský stát NATO považují ostatní za útok proti všem. Šéf Bílého domu po jednání ve Varšavě také uvedl, že Polsko na sebe vzalo velkou část odpovědnosti za řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině a svět by mu měl s tímto úkolem pomoci.
Americký prezident Biden promluvil po čtvrtečním mimořádném summitu Severoatlantické aliance. Ve svém projevu řekl, že NATO nebylo nikdy sjednocenější. „Jsme jednotní spojenci s Evropou a i v rámci G7.“ Prezident dále řekl, že šéf Kremlu Vladimir Putin dosahuje přesného opaku toho, čeho chtěl dosáhnout. Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní.
Lídři NATO opět odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu a požadují potrestání válečných zločinů. Po summitu v Bruselu to uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. NATO podle něj bude mít na východě nasazených osm bojových skupin od Baltského až k Černému moři. V Evropě je nyní 100 tisíc amerických vojáků, kteří pomáhají udržet stabilitu. Podle českého premiéra Petra Fialy je klíčové to, že NATO ukazuje skutečnou akceschopnost.
Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu v parlamentu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na německou solidaritu. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česko nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků. Telefonicky ve středu kancléř o válce na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.
Bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu proměnil chování Evropy. Státy solidárně posílají vojenský materiál a finance na vyzbrojení Ukrajinců, mimořádnou dodávku zbraní schválilo i Německo, což bylo dříve něco nemyslitelného. Otázka přímého zapojení Severoatlantické aliance zůstává stále tabu. Polsko přišlo s návrhem mírové mise NATO, to však zcela odmítly Německo i USA. Ruský tisk zareagoval na polskou iniciativu výhrůžkami o „denacifikaci“ Polska.
Státy EU se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií.
Spojené státy nevyšlou své vojáky na území Ukrajiny ani v rámci případné mírové mise NATO, budou ale podporovat a bránit jiné země aliance, pokud se ocitnou pod útokem. V nedělním rozhovoru s televizí CNN to řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Odmítla rovněž, že by se prezident Spojených států Joe Biden při své plánované cestě do Evropy tento týden chystal na návštěvu Kyjeva. Polsko chce na čtvrtečním summitu NATO formálně požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu.
Ať to Vít Rakušan, který včera o myšlence konvoje souhlasně mluvil v Partii Primy, řekne jasně. Může to upřesnit, řekněme ve smyslu: O něco vyšší riziko války Západu s Ruskem za pomoc slabší Ukrajině stojí. Mírová mise Severoatlantické aliance na Ukrajinu – o tomto na první poslech zjevném protimluvu by podle významných členů české vlády měla Aliance jednat na svém summitu v Bruselu už tento čtvrtek. Severoatlantická aliance je vojenské uskupení.
Polsko na následujícím summitu NATO příští týden v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Oznámil to v pátek polský premiér Mateusz Morawiecki, napsala agentura Reuters.
V severním Rumunsku se v neděli večer zřítil nejspíše vojenský průzkumný dron ruské výroby, který zřejmě přiletěl z Ukrajiny. Informovala o tom rumunská média. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu by šlo o druhý známý případ, kdy se z ukrajinského bojiště dostal na území členské země NATO bezpilotní letoun. Dron dopadl na dvůr domu v obci Dumitra v župě Bistritsa, místo havárie je vzdáleno několik desítek kilometrů od ukrajinsko-rumunské hranice.
Pokud Rusko vystřelí na území států NATO, zareaguje Severoatlantická aliance plnou silou podle pátého článku smlouvy NATO o společné obraně. Podle agentury Reuters to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Obavy z možného zasažení států aliance zvýšil mohutný ruský útok na vojenskou základnu v ukrajinském městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic. Zahynulo při něm nejméně 35 lidí a dalších 134 utrpělo zranění.
V době, kdy vznikal tento rozhovor, válka na Ukrajině trvala přesně týden. I když z vojenského hlediska je to velmi krátká doba, bylo jasné, že ve světě se odehrávají zásadní změny. Ukrajinská armáda a vláda ustály prvotní ruský nápor a nezhroutily se. Západ se probudil z hibernace. Co to znamená pro Ukrajinu, Rusko a svět, vysvětluje Cameron Munter, bývalý vysoce postavený americký diplomat, znalec mezinárodních vztahů a expert na řešení mezinárodních konfliktů.
Americké ministerstvo obrany dnes zavrhlo jakékoliv plány poskytnout Ukrajině stíhací letouny MiG-29, řekl jeho mluvčí John Kirby. Šlo by podle něho o "vysoce riskantní krok", který by zároveň výrazně nezlepšil kapacitu ukrajinského letectva. Varšava v úterý oznámila, že je ochotna bojová letadla dodat na americkou základnu v Německu, načež by byla prostřednictvím NATO předána ukrajinské armádě.
