Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Podle Reuters ttím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.
V atmosféře napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přilívá další olej do ohně článek německého časopisu Der Spiegel. I další německá média informují o nálezu dokumentu, který má jako vůbec první podporovat výtky Ruska proti rozšiřování NATO na východ Evropy. „Dali jsme jasně najevo, že nebudeme rozšiřovat NATO za Labe,“ uvedl podle amerického politologa Joshuy Shifrinsona německý diplomat Jürgen Chrobog v zápisu z jednání představitelů západních mocností v roce 1991.
Ukrajina by se mohla vzdát své snahy vstoupit do NATO, aby se vyhnula válce s Ruskem. Tato slova podle BBC pronesl ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystaiko. Znamenalo by to, že Kyjev je vůči ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi ochotný učinit významné ústupky. Po kritice však následně své výroky mírnil. Poslední dny se odehrávají ve znamení schůzek státníků k hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Spojené státy v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři nejmenované činitele. Informace z Washingtonu očividně souvisí s obavami z možné bezprostředně hrozící ruské agrese vůči Ukrajině. Zároveň americké letectvo přesouvá své letouny do Rumunska. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes upozornil, že invaze ruských sil na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, které končí 20. února.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Kyjev a většina západních států v čele s USA naopak pokládají vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousední země. U ukrajinských hranic Moskva soustředila desítky tisíc vojáků. Šojgu si také postěžoval, že vzájemná spolupráce mezi Moskvou a Londýnem „je téměř na nule a brzy klesne pod tuto hranici“.
Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem to ve čtvrtek řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci. Johnson zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky.
Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.
Španělsko vyšle čtyři stíhačky Eurofighter a 130 vojáků do Bulharska, kde budou pomáhat střežit vzdušný prostor balkánské země. První letouny by měly na základně Graf Ignatievo poblíž Plovdivu přistát do konce týdne, informovalo nyní ministerstvo obrany v Sofii. Krok přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Španělsko je další z řady členských zemí NATO, které v souvislosti s napětím kolem Ukrajiny posílá do východního křídla aliance své vojáky a techniku.
Největším geopolitickým problémem současnosti je krize na Ukrajině. Rusko hrozí invazí a obsazením minimálně části jejího území. Západ, vedený USA, je rozhodnut to nedopustit. Nicméně západní aliance není plně jednotná. Zatímco východní křídlo NATO tlačí na tvrdý postup, Německo blokuje ty nejúčinnější sankce a francouzský prezident Emmanuel Macron mluví o potřebě separátních komunikačních kanálů do Moskvy. Spojené státy jednají nejednoznačně a pomalu.
Slovensko nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i jeho svobodu. Dnes to v projevu k současné krizi kolem Ukrajiny řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny z Ukrajiny. Mezi Západem a Moskvou panuje v posledních týdnech velké napětí kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků.
Maďarsko nepovažuje v současné situaci za účelné rozmisťovat na svém území další síly NATO. Podle agentury Interfax to dnes rozhlasové stanici Inforadio řekl maďarský ministr obrany Tibor Benkö. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pátek na facebooku sdělil, že USA se obrátily na Budapešť ohledně dočasného umístění amerických jednotek v Maďarsku. Americký prezident Joe Biden v noci na sobotu řekl, že Spojené státy brzy přesunou nevelký počet svých vojáků do východní Evropy
Spojené státy brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to v noci na sobotu podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden. Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní.
Rusko nechce válku, ale nedovolí, aby byly ignorovány jeho bezpečnostní zájmy. Podle agentury TASS to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro rozhlasové stanice. Reakce USA na bezpečnostní požadavky Ruska je lepší než odpověď NATO, ta americká je téměř vzorem diplomatické slušnosti, kdežto od Severoatlantické aliance je ideologická, dodal šéf ruské diplomacie. „Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude," řekl Lavrov.
Spojenci v Severoatlantické alianci zvažují podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka nasazení jednotek i na Slovensku. Korčok to ve čtvrtek řekl novinářům v souvislosti s napětím mezi Ukrajinou a Ruskem. Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. „Taková úvaha mezi spojenci je, žádné rozhodnutí učiněno nebylo," uvedl Korčok.
Chorvatský prezident Zoran Milanović dnes prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem, a že pro tuto zemi není v NATO místo. Podle jeho názoru Chorvatsko, které je členem aliance od roku 2009, by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat. Informovala o tom chorvatská média. „My s tím nebudeme mít nic společného a nic nemáme. Pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka,“ řekl podle webu Dnevnik.hr Milanović.
Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo v pondělí NATO v prohlášení. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států. Kreml v návaznosti na to obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny. Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16.
Španělsko vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a následně v Černém moři. Oznámila to tamní ministryně obrany Margarita Roblesová. Ta zvažuje také nasazení válečných stíhaček španělského královského letectva. Španělsko chce podle slov ministryně pomoci vyřešit krizi ve východní Evropě, která je způsobena především ruskými tlaky na Ukrajinu, ale také Rumunsko a Bulharsko.
Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který se odpoledne sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Rusko očekává od Spojených států a Severoatlantické aliance písemné odpovědi na své návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Řekl to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci, kde hodnotí výsledky ruské diplomacie v uplynulém roce. Podle agentury Reuters Moskva očekává detailní písemnou reakci rychle a nebude prý čekat věčně.
Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po dnešním prvním jednání Rady NATO-Rusko od roku 2019 to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Rusko dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů.
Hledat řešení napjaté situace kolem Ukrajiny ve středu budou zástupci členských zemí Severoatlantické aliance s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem. Po více než dvou letech se v Bruselu obě strany sejdou v rámci Rady NATO – Rusko ve chvíli, kdy se Kyjev i Západ obávají nového vpádu ruských jednotek na ukrajinské území. Alianční diplomaté od jednání nečekají průlom, ale doufají v odvrácení hrozícího konfliktu.
Kreml po pondělním jednání USA a Ruska v Ženevě nevidí důvod k optimismu, uvedl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zdůraznil, že u podobných rozhovorů není důležitý samotný proces, ale výsledek, o kterém nyní nelze nic říci. „Zásadní důvod k optimismu zatím nevidíme,“ poznamenal Peskov. Rusko požaduje záruky, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, protože by to podle Moskvy znamenalo ohrožení ruské bezpečnosti.
Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili v pondělí při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, v pondělí její diplomaté uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat.
Severoatlantická aliance odmítá činit jakékoli kompromisy ohledně možného budoucího členství Ukrajiny v NATO, které požaduje Rusko. Prohlásil to v pondělí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož nicméně rozhovory s Moskvou tento týden mohou pomoci zabránit hrozícímu konfliktu. Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by NATO nemělo za východisko pro jednání brát žádné ruské požadavky.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o Ruskem požadovaných bezpečnostních zárukách a na pozadí obav západních zemí ohledně hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic.
Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami a kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Podle DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.
Severoatlantická aliance chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Alianční země v současnosti zvažují, jak se postavit k požadavkům, jejichž splněním Moskva podmínila snížení napětí ze své strany.
Severoatlantická aliance bude příští týden jednat o ruských bezpečnostních návrzích, ale nenechá si od Moskvy diktovat, co má dělat. Při návštěvě Litvy to dnes podle tiskových agentur prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ruské ministerstvo zahraničí v pátek zveřejnilo seznam bezpečnostních záruk, které požaduje od Spojených států a NATO v zájmu snížení nynějšího napětí v Evropě.
Rusko ve středu předalo Spojeným státům své návrhy na bezpečnostní záruky ohledně nerozšiřování Severoatlantické aliance směrem na východ, které požaduje od Západu. Novinářům to sdělil poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. V Moskvě je v současné době americká diplomatka Karen Donfriedová, která jednala s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem a také se zástupcem šéfa prezidentské kanceláře Dmitrijem Kozakem.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí znovu naléhal na „okamžitá jednání" s NATO a USA ohledně bezpečnostních záruk Rusku. Učinil tak podle Kremlu v telefonickém rozhovoru s finským prezidentem Saulim Niinistömem, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem, jakož i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly,
