Potraviny a jejich ceny se v posledních letech staly jedním z hlavních témat v Česku. Po bouřlivém období inflace a zdražování se sice situace v některých oblastech mírně stabilizovala, avšak data a názory ekonomů naznačují, že lidé se budou muset i v roce 2025 připravit na další cenové turbulence. Zdražování se už stihlo promítnout i ve stravovacích návycích a spotřebě Čechů.
Štědrovečerní večeře je dodnes jednou velkou záhadou. Proč se vlastně večer servíruje zrovna „prase českých rybníků“ nebo štědrovka? Z původně postního času se stalo velké sváteční obžerství. Večeře se stala středobodem vánočních svátků až v 19. století, když se na stolech začaly objevovat také masité pokrmy. „Večeře byla rituálem zajišťujícím prosperitu, zdraví a požehnání, pospolitost celé rodiny,“ píše Petr Herynek v knize České Vánoce v kuchyni.
Kilogramový živý kapr letos vyjde na 125,15 koruny, téměř o tři koruny dráž než minulý rok. Zhruba o třetinu víc proti loňsku stojí máslo a vejce, mírně stoupla také cena mléka. Cukr, mouka a brambory jsou naopak oproti loňským Vánocům levnější. Vyplývá to z prosincových údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ceny, které ČSÚ zjišťuje jednorázově v terénu, nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.
Bramborový salát je v české kuchyni stálicí, která si našla své místo nejen na štědrovečerním stole, ale i při rodinných oslavách. Zatímco klasická verze s majonézou je dobře známá, historie i současné kulinářské trendy nabízejí pestrou paletu variací, které reflektují sezónní ingredience i kreativní přístup kuchařů. Od tradičního receptu Magdaleny Dobromily Rettigové až po moderní twist v podobě batátového nebo celerového salátu
Kontroverzní krmná příměs pro krávy, která má snížit emise metanu, je povolená už dva roky také v Česku. Na rozdíl od Velké Británie, kde budou muset přípravek Bovaer farmáři brzy používat povinně, ale u nás podle Zemědělského svazu ČR zatím rozšířený není. Příměsi budou muset ve Velké Británii používat nejpozději v roce 2030 všichni farmáři kvůli tlaku na snížení emisí metanu do ovzduší. Na sociálních sítích se však rozšířily spekulace, podle kterých směs látek škodí zdraví a může způsobovat rakovinu.
Co může být malebnějšího než taková předvánoční procházka po Hradčanech. Spojte ji s návštěvou Galerie Josefa Sudka, kurátor Jan Mlčoch (záruka kvality) zde připravil výstavu dnes bohužel skoro pozapomenuté výtvarnice Heleny van der Kraan. Narodila se roku 1940 v Praze jako Helena Mázlová, v roce 1968 emigrovala do Nizozemska a kolem roku 1970 se začala cíleně věnovat fotografii.
Ceny kakaa na světových trzích dosahují historických vrcholů. Takzvaný termínový kontrakt na kakao na newyorské burze v úterý překonal hranici 11 900 dolarů za tunu, což představuje přibližně 286 000 korun. Od začátku roku vzrostly ceny kakaa o více než 180 procent, což z něj činí jednu z nejvýrazněji zdražujících komodit na trhu. Analytici varují, že tento vývoj není náhodný a odráží hluboké strukturální problémy v oblasti produkce i klimatických podmínek v hlavních pěstitelských regionech, zejména v západní Africe.
Britové ve velkém bojkotují mléčné výrobky pocházející z farem, které už začaly používat nový typ krmné příměsi pro krávy Bovaer, která redukuje metan. Příměsi budou muset ve Velké Británii používat nejpozději v roce 2030 všichni farmáři kvůli tlaku na snížení emisí metanu do ovzduší. Na sociálních sítích se však rozšířily konspirace, podle kterých směs látek škodí zdraví a může způsobovat rakovinu nebo neplodnost.
Řízek či steak jsou masnými výrobky, rozhodlo ministerstvo zemědělství. Vyplývá to z připravovaného balíčku vyhlášek v potravinářství. Podle ministerstva upřesnění pojmů pomůže zákazníkům. Proti se staví organizace podporující rostlinnou stravu. Vyhláška je nyní v připomínkovém řízení.
Česká štědrovečerní večeře pro průměrnou čtyřčlennou rodinu letos meziročně podraží zhruba o dvě procenta na 869 korun. Růst ceny tak proti minulému roku, kdy si lidé připlatili 16 procent, zpomalil. Vyplývá to z analýzy obchodní a investiční platformy eToro. Společnost sledovala vývoj cen i v dalších 11 zemích.
Rostoucí ceny obědů mění způsob, jakým se Češi stravují během pracovního dne. Zatímco dříve bylo běžné zajít do restaurace, dnes si stále více lidí nosí jídlo z domova nebo volí rychlé alternativy, jako jsou samoobslužné restaurace či jídlo s donáškou. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny, ale i nedostatek času na tradiční polední pauzu.
Lidé začínají vánoční cukroví objednávat už v září, zájem je i přes růst cen velký. Vyplývá to z odpovědí pražských cukráren a pekáren, které oslovila ČTK. Cukráři se shodli, že letos museli zdražit o pět až 25 procent zejména kvůli rostoucí ceně některých surovin a vysokým nákladům na ruční práci.
Po více než 100 letech skončila výroba slavných čokoládových pralinek Mozartovy koule (Mozartkugeln) v továrně Mirabell v Grödigu u Salcburku. Společnost Mondelez, která je vlastníkem práv k tomuto symbolu rakouské tradice, plánuje přesun výroby do České republiky nebo do Polska, žádné bližší informace k tomu ale zatím nejsou známy.
Nová vyhláška umožní použít název marmeláda i pro džem. Dosud platilo, že název marmeláda mohli výrobci použít pouze u výrobků z citrusových plodů, džem platil pro směs přírodních sladidel, dužiny či dřeně jednoho nebo více druhů ovoce. Změnu umožňuje takzvaná evropská snídaňová směrnice.
Každodenní nezbytnost milionů lidí po celém světě se dostala na historicky nejvyšší cenové úrovně za téměř půl století. Káva, respektive její odrůda arabica, dosáhla na světových trzích ceny 3,18 dolaru za libru, což je nejvyšší hodnota od roku 1977. Prudký růst cen přichází v době, kdy se káva stává stále oblíbenější nejen v tradičních regionech, ale i v rychle se rozvíjejících trzích, jako je Asie. Podle odborníků za výstřelem cen stojí kombinace několika faktorů.
Spotřebitelé v Evropské unii se na potravinách často setkávají s etiketami, které mohou být matoucí či zavádějící nebo kterým ne každý rozumí. Ve své zprávě to v pondělí uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD). Na vině jsou chybějící právní normy i nedostatečné monitorování, podávání zpráv a systém kontrol a sankcí v EU. Zneužívání etiket často nezabrání ani pokuty. Jedním z problémů je i to, že některé údaje na potravinách jsou napsané tak malým písmem, že je spotřebitelé nepřečtou.
Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ovlivňují především růst cen zemědělských a potravinářských výrobců. Jsou to ale i externí faktory, jako je geopolitická situace a náklady na energie. Přímou odpovědnost za růst cen potravin podle expertů nelze jednoznačně přičíst jednomu článku dodavatelského řetězce, obchodní řetězce a právě velkopotravináři se nicméně navzájem obviňují, že za to můžou právě oni.
Na nejvyšší hoře Německa, Zugspitze (2962 metrů), dochází k revoluční změně. Tamní restaurace Gletscher 2600, oblíbená mezi lyžaři a turisty, začne od konce listopadu nabízet výhradně vegetariánská a veganská jídla. Informuje o tom Bild. Přestože restaurace přestává nabízet maso, stále chce lákat zájemce na bavorské speciality. Jídla jako řízek nebo chili con carne zůstávají na jídelním lístku, avšak pouze v bezmasé variantě s použitím náhražek masa.
Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že zdražování potravin v příštích měsících zrychlí, shodli se analytici. S ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech ale neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let. Údaje o vývoji cen výrobců dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předznamenávají budoucí vývoj spotřebitelských cen. Ceny zemědělských výrobců v říjnu meziročně vzrostly o 2,4 procenta, růst ve srovnání s předchozím rokem zaznamenaly poprvé po 17 měsících.
Rostoucí ceny potravin, zejména másla, rozvířily ostrou debatu mezi hlavními hráči na trhu – obchodními řetězci a výrobci potravin. V centru dění stojí Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který podal k antimonopolnímu úřadu podnět k přezkoumání trhu. Řetězce obviňují Potravinářskou komoru z manipulace dat a šíření klamavých tvrzení, které podle nich mají poškodit obchodní řetězce a zkreslit skutečné důvody skokového růstu cen másla. Text podnětu má deník Echo24 k dispozici.
Kvůli banánofobii švédské ministryně pro rovnost Pauliny Brandbergové se nesmí v její blízkosti a na oficiálních akcích objevit ani jeden kus tohoto žlutého ovoce. Ona sama tvrdí, že má alergii, ve Švédsku však není jedinou veřejně známou osobností s touto fobií, píše BBC. Ministryně v roce 2020 na twitteru napsala, že má "tu nejpodivnější fobii na světě, a to z banánů", příspěvek ale později smazala. Její chorobný strach z tohoto tropického ovoce potvrzují uniklé e-maily zaměstnanců pracujících pro Brandbergovou
Zvyšující se cena másla okolo 70 korun za běžné balení vyvolala ostrý konflikt mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. "Trh tu ovládají tři silní hráči včetně Agrofertu pana Babiše a jeho kamarádů a prostě jsou to jakési oligopoly," prohlásil Fiala podle deníku Blesk s tím, že za růst cen nemohou zemědělci. Babiš vzápětí argumentoval, že skupina Agrofert nemá na cenu másla vliv, jelikož má podíl pouze 8 procent na trhu.
Vláda podpořila zákaz prodeje energetických nápojů dětem. Kabinet vyslovil souhlasné stanovisko s návrhem skupiny poslanců, který počítá se zákazem prodeje a podávání energetických nápojů lidem mladším 15 let. Ochrana dětí před vysoce nežádoucími účinky různých povzbuzujících látek obsažených v energetických nápojích je správná myšlenka, je ale potřeba vyřešit některé technické a částečně legislativní problémy, řekl po jednání vlády ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Spotřebitelské ceny v Česku zaznamenaly v říjnu další nárůst, což odráží pokračující tlak na inflaci v několika klíčových sektorech ekonomiky. Ačkoliv růst cen zůstává v tolerančním pásmu stanoveném Českou národní bankou (ČNB), zvýšení je cítit především v oblastech bydlení a některých potravin. V důsledku toho rostou obavy z možného překročení hranice tří procent v závěru roku. Takový vývoj odpovídá trendům posledních měsíců a přináší otázky ohledně dalšího vývoje měnové politiky.
V Berlíně v poslední době propukla nebývalá mánie kolem limitované edice čokolády známé jako „dubajská čokoláda“ od výrobce Lindt. Lidé se shromažďují před obchody za chladného počasí už od brzkých ranních hodin, aby si zajistili alespoň jednu z těchto tabulek. Wael, 22letý zdravotník, byl před jednou z takových prodejen první ve frontě už ve 3:14 ráno. Moje místo je nedocenitelné. Dělám to z lásky,“ řekl deníku Bild, když odmítl i nabídku 15 eur za přenechání místa.
V hádku dvou politiků vyústila nedělní televizní debata o vysokých cenách potravin, zejména másla, mezi ministrem zemědělství a předsedou lidovců Markem Výborným a místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem. Podle ministra za zdražováním stojí nepřiměřené marže některých potravinářů a řetězců, nikoli farmářů. Zástupci mlékáren i obchodníků se již dříve proti takové kritice ohradili. Kostka másla nyní atakuje hranici sedmdesáti korun. „Měla by se tomu věnovat Česká obchodní inspekce,“ řekl Výborný s tím, že se někdo evidentně snaží uvést spotřebitele do chaosu.
Bezlaktózové výrobky od českých mlékáren Savencia a Mlékárna Kunín byly s laktózou ve dvojnásobném množství, než povoluje zákonný limit, zjistila v laboratoři Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Jde o sýr Lučina a o čerstvé polotučné mléko, uvedla inspekce na síti X s odkazem na web Potraviny na pranýři. Lidem s intolerancí na laktózu mohou takové potraviny způsobit zdravotní potíže.
V tuzemsku dál eskaluje napětí mezi obchodníky a velkými potravináři kvůli rostoucím cenám základních potravin, zejména másla a dalších mléčných výrobků. Obě strany se vzájemně obviňují z manipulací a vytváření cenových tlaků, které pak v obchodech pociťují běžní spotřebitelé. Hospodářské výsledky však naznačují, že hlavním hybatelem cen mohou být právě velkopotravinářské společnosti, které dosahují rekordních zisků.
Na českém potravinářském trhu se rozhořel další vážný konflikt, tentokrát mezi obchody a velkými potravináři. V jádru sporu stojí rostoucí ceny másla, mléka a dalších potravin, přičemž obě strany si navzájem přehazují vinu za zdražování. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza tentokrát natvrdo obvinil Potravinářskou komoru z účelové manipulace s daty a veřejností ve snaze vyvolat umělou „máslovou krizi“.
Pokud děti v prvních 1000 dnech svého života jedí méně cukru, může to u nich snížit riziko vzniku závažných onemocnění v dospělosti. Naznačuje to výzkum, o kterém na svých internetových stránkách informuje britská stanice BBC. Jeho autoři zkoumali dopady, jaké mělo v Británii ukončení přídělů na cukr v letech po druhé světové válce.
