„Státní“ prodejna Naše síťovka, kterou za relativně vysokého zájmu otevíral ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v únoru 2024, skončila. Projekt, jenž měl být vlajkovou lodí podpory regionálních potravin, vydržel pouhých osmnáct měsíců. V prostorách ve Štěpánské ulici poblíž Václavského náměstí nyní bude asijský obchod.

Obchod od začátku provázely pochybnosti. Kritici upozorňovali na vysoké náklady, nejasnou koncepci a slabou nabídku. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy se projekt stal ukázkou nepochopení maloobchodního prostředí. „Před rokem a půl s velkou pompou spouštěl ministr Výborný v centru Prahy obchod s českými potravinami. Prý aby to řetězcům ukázal. Dnes už je obchod potichu zavřený – a v nejlepší cimrmanovské tradici ho nahradí prodejna asijských potravin. Co se stalo?“ uvedl Prouza.

Před rokem a půl s velkou pompou spouštěl ministr Výborný v centru Prahy obchod s českými potravinami. Prý aby to řetězcům ukázal. Dnes už je obchod potichu zavřený - a v nejlepší cimrmanovské tradici ho nahradí prodejna asijských potravin.
Co se stalo? 🧵https://t.co/p8eb1AfREk

— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) September 3, 2025

Podle něj je prodej potravin extrémně nízkomaržový byznys, který vyžaduje profesionální logistiku, marketing i zkušený personál. „Ministerská Síťovka měla: slevy pro úředníky ministerstva zemědělství, poloprázdné regály, vysoké ceny a jako obsluhu znuděnou ženu za pultem,“ shrnul Prouza.

Ministerstvo zemědělství ale projekt dlouhodobě obhajovalo. Podle jeho mluvčího Vojtěcha Bílého šlo o snahu poskytnout prostor malým producentům. „Obchod neprovozuje stát, ale farma SOHORS s.r.o. A ano, inicioval ho ministr a vytvořil pro něj prostory v budově ministerstva zemědělství v centru Prahy. Důvod: podpořit regionální produkty z celé České republiky,“ vysvětlil Bílý.

Provoz ekonomicky zatížil i vysoký nájem, který činil podle znaleckého posudku více než 136 tisíc korun měsíčně. Ten hradilo státní Výstaviště České Budějovice, které je propojeno s resortem zemědělství a mělo být hlavním partnerem projektu.

Výborný při otevření zdůrazňoval, že Síťovka nabídne „nejlepší a nejkvalitnější jídlo s osvědčenými známkami kvality“ a přiláká i turisty. Realita ale ukázala, že regionální potraviny fungují spíše jako doplněk sortimentu než jako samostatný základ obchodu. „Zájem o regionální potraviny rychle roste a lidé si rádi připlatí za kvalitní potravinu s příběhem. Ale nejsou hlavním důvodem volby místa pro velký nákup,“ podotkl Prouza. Potraviny byly také ze zkušeností zákazníků poměrně drahé.

Podle Prouzy stát navíc stále tápal v marketingu a administrativě. „Stát dodnes nepochopil, jak funguje efektivní propagace potravin. Dlouhodobě ministerstvu ukazujeme, jak je zbytečné utápět desítky milionů v propagaci mrtvé značky Klasa,“ řekl. Pokud má mít podpora regionálních potravin smysl, měl by stát podle něj snížit byrokratickou zátěž, chránit malé producenty před šikanózními kontrolami a investovat do balení a logistiky.

Projekt Naše síťovka se tak zařadil mezi krátkodobé experimenty s „národními“ podniky, které vyvolávají spíše otázky o roli státu v ekonomice. „Pokud to bude chtít někdo po volbách zkusit, jsme připraveni pomoci a podělit se o naše zkušenosti,“ dodal Prouza.