Sankce, které Kyjev uvalil na ruskou ropnou společnost Lukoil, energetickou bezpečnost Slovenska neohrožují. Na komunikační platformě Telegram to ve středu napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Tranzit ruské ropy od Lukoilu ropovodem Družba přes své území Ukrajina zastavila asi před dvěma týdny. Zdůvodnila to právě tím, že Lukoil v červnu zařadila na svůj sankční seznam.
Slovenská rafinerie Slovnaft zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud se brzy neobnoví tranzit ruské ropy přes Ukrajinu. V projevu zveřejněném na síti Facebook to řekl slovenský premiér Robert Fico. Dodal nicméně, že příslušné obchodní firmy už zvažují jeho návrh na technické řešení pro obnovení tranzitu.
Slovenský premiér Robert Fico v pátek opět telefonicky hovořil s jeho ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem, aby probral otázku zastavených dodávek ruské ropy od Lukoilu, která má tranzitovat přes Ukrajinu. Fico "navrhl technické řešení", do kterého by se muselo zapojit několik zemí včetně Česka. Otázka dovozu stále visí ve vzduchu, jelikož náhradní zdroje by byly pravděpodobně dražší a technologicky náročnější. O situaci informuje slovenský web Pravda.
Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó oznámil, že Bulharsko nabídlo Maďarsku pomoc při překonávání problémů spojených se zákazem dodávek ropy od ruského Lukoilu ze strany Ukrajiny, informoval server Hungary Today. Politik naopak kritizoval blíže neurčené členské státy EU za to, že omlouvají Ukrajinu a ignorují vnitřní solidaritu EU. Evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis řekl, že EU potřebuje k reakci více času.
Vidina dražšího benzinu o dvě koruny – anebo taky až o deset korun – přiměla minulý týden českou vládu, aby odložila projednání strategických klimadokumentů. Byl za tím hlavně strach ODS, že získá image strůjců „zeleného teroru“ (Blesk). Benzin se ale uměle politicky může zdražovat i z jiných příčin, než je Green Deal. Válčící Ukrajina, jejíž situace na frontě je zoufalá, uvalila sankce na ruskou firmu Lukoil, čímž znemožňuje transport velkého množství ropy, která teče jižní větví Družby do Maďarska, na Slovensko a do ČR. Z těch tří zemí se brání první dvě, kde taky takto způsobený výpadek jednoho milionu barelů ropy měsíčně hrozí bezprostřednějšími dopady.
Maďarsko bude blokovat vyplacení kompenzace ve výši 6,5 miliardy eur členským zemí EU za převod zbraní na Ukrajinu z Evropského mírového nástroje (EPF), dokud Kyjev znovu neumožní ruskému Lukoilu přepravovat ropu přes Ukrajinu do Maďarska. Oznámil to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v maďarské televizi ATV. EPF slouží k financování priorit v oblasti obrany a bezpečnosti.
Tranzit ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny stále nebyl obnoven. S odkazem na ruský zdroj z odvětví to uvedla agentura Reuters. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu přes své území, firmu si totiž přidala na svůj sankční seznam. Bratislava a Budapešť pak tento měsíc oznámily, že ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu přestaly dostávat.
Maďarsko a Slovensko společně zahájily konzultační řízení s Evropskou unií ohledně Ukrajiny, která zastavila dodávky ruské ropy od společnosti Lukoil do těchto zemí. Řekl to dnes v Bruselu maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó. Zdůraznil, že ukrajinské rozhodnutí ohrožuje energetickou bezpečnost obou zemí vzhledem k tomu, že jsou silně závislé na ruské ropě prostřednictvím ropovodu Družba, uvedla maďarská média.
Z Česka se stala překvapivě v letních měsících jedna ze zemí s nejlevnějšími palivy v Evropě. V červenci začala cena benzínu i nafty klesat a podle nejnovějších dat Evropské komise jsou výrazně levnější už jen v Bulharsku a na Maltě. Podle ekonoma Lukáše Kovandy za to vděčíme výjimce z protiruských sankcí. Do Česka totiž proudí každý rok stále více ropy z Ruska. Zásadní ropovod Družba však zároveň nyní zasáhly sankce Ukrajiny vůči ruskému Lukoilu.
Ukrajinský zákaz přepravy ropy ruské společnosti Lukoil přes ukrajinské území může mít výrazný dopad na Maďarsko. V zemi, která pokrývá 70 procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska, hrozí výrazný nárůst cen a výpadky provozů. Problémy by mohly nastat během několika týdnů, napsal server Politico s odkazem na oslovené analytiky. Ukrajinské opatření se dotýká i Slovenska.
Nejen Maďarsko, problémy s dodávkami ropy řeší i Slovensko. Jak deník Echo24 informoval ve středu, Ukrajina zastavila transport ropy společnosti Lukoil přes své území. Ve čtvrtek pak problém s dodávkami ropy potvrdilo i slovenské ministerstvo hospodářství s dovětkem, že věc aktivně řeší s ukrajinskými partnery. Informuje například deník Štandard.
Maďarsko je stále závislé na dodávkách ropy z Ruska. Její tok se však výrazně omezil poté, co minulý měsíc ukrajinská vláda odebrala ruskému Lukoilu povolení pro transport ropy přes ukrajinské území. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nastalou situaci minulý týden řešil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, celou situaci označil za "právní problém". Maďarský ropný gigant MOL je přitom na ruské ropě v současnosti závislý až ze dvou třetin.
Český prezident Petr Pavel se v americkém Houstonu v pátek setkal se zástupci energetických společností. Diskutovali o možnostech alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů, řekl novinářům na místě. "Chtěli jsme s nimi prodiskutovat otázky, které souvisí s naší energetickou bezpečností, s možnostmi alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů," řekl Pavel. Česká delegace jednala například se zástupci firem Chevron nebo ExxonMobil.
Německo a další země na pobřeží Baltského moře se obávají "Putinovy války proti životnímu prostředí". Obavy vyvolávají vyvolávají ruské ropné tankery, považované některými za plovoucí šrot. Lodě spadají do „stínové flotily“, za jejíž pomoci Rusko obchází sankce EU spojené s válkou na Ukrajině. Ministři baltských zemí tuto flotilu označili za hrozbu. Dánský ministr zahraničí žádá rozšíření sankcí. Dle informací německého deníku Bild „plovoucí vraky“, které dodávají ruskou ropu například Indii a Číně, již způsobily desítky nehod
Česká republika se závislosti na ruské ropě zbaví nejpozději do poloviny příštího roku. O zrušení výjimky na dovoz ruské ropy chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat ihned poté, co bude dokončen projekt rozšíření italského ropovodu TAL. Práce na něm nyní naplno začaly. Technologické úpravy budou hotové do konce letošního roku. Následovat budou dokončovací práce a provozní testy. Na ruské ropě z ropovodu Družba nebude ČR závislá po 60 letech, řekl dnes Fiala.
Ruská federace nejspíš našla sankční mezeru pro prodej ropy do Evropské unie, kterou je Turecko, jenž přeprodává ruskou ropu jako vlastní dalším členským zemím. Turecko se stalo "přepravní zastávkou" ruského státu, kde se tamní ropa "přemění" v tureckou a dále pokračuje na evropský trh, píše bruselský deník Politico. Podle společného výzkumu think-tanku Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) a Center for the Study of Democracy (CSD) se jedná o stamilionové příjmy do válečné poklady Kremlu.
Ukrajina pomocí útoků dronů vyřadila v prvních třech měsících roku z provozu asi 14 % ruských kapacit na rafinaci ropy. To by i důvod, proč Rusko na půl roku zakázalo vývoz rafinovaných ropných produktů. Píše to agentura Bloomberg s odvoláním na zpravodajskou službu Pantagonu Defense Intelligence Agency a upozorňují na to v sobotu ukrajinská media. Podle analýz způsobilo do poloviny března omezení výroby ropných produktů v Rusku zvýšení cen pohonných hmot o 20–30 %.
Ruská rafinerie Tuapse, nacházející se na jihu Ruska, se v noci na pátek stala terčem rozsáhlého dronového náletu, o situaci informovaly úřady a agentura Reuters. Podle zpravodajského portálu RBK-Ukrajina drony proti cílům v Rusku vyslala ukrajinská tajná služba (SBU) a vojenská rozvědka (HUR). Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Video ale ukazuje dosud neobvyklou taktiku útoku: k rafinérii přilétal jeden ukrajinský dron za druhým.
Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl podle agentury AFP na úvod jednání čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina mají oba státy pevný základ pro praktickou spolupráci, píší ruská média. V Pekingu zároveň po setkání prezidentů začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, píše agentura TASS.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Podle médií byla zasažena ropná rafinérie v Rjazaňské oblasti, kde vypukl požár. Za tímto útokem podle zdrojů RBK Ukrajina stála ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Ruské ministerstvo obrany dnes ráno uvedlo, že zneškodněny byly tři drony nad Voroněžskou oblastí, jeden nad Rjazaňskou a po jednom nad Kurskou a Belgorodskou oblastí
Po páteční zprávě o izraelském útoku na Írán zdražují tradiční aktiva jako zlato, ropa, japonský jen, švýcarský frank a americké státní dluhopisy. Oslabují naopak asijské akcie a bitcoin. Trhy zpočátku reagovaly na eskalaci konfliktu na Blízkém východě prudce, později ale některé ztráty smazaly, protože se objevilo jen málo podrobností o útoku a íránský představitel agentuře Reuters řekl, že k žádnému raketovému útoku nedošlo.
Ceny ropy Brent opět stoupla nad 90 dolarů za barel. "Bezprostředním důvodem je to, že Izrael slibuje odvetu Íránu za jeho víkendový útok raketami a drony," uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Upozorňuje, že ceny benzínu v Česku proto stoupají nad 40 Kč/l. Může za to i slabá koruna, podotýká Kovanda. Podle Teheránu šlo o odvetu za nedávný úder proti íránskému konzulátu v Damašku připisovaný Izraeli. Írán v sobotu vůbec poprvé zahájil útok proti Izraeli vedený přímo z íránského území.
Další útok na ruská ropný průmysl byl zaznamenán v noci na sobotu poblíž města Azov. Během noci tam byl vyhozen do povětří ropovod, kterým se přečerpávaly ropné produkty z místního ropného skladu do tankerů v oblasti přístavu Azovské moře, informuje například agentura Unian. Podle ukrajinské rozvědky bylo zařízení využíváno k vojenským účelům. Výbuch ropovodu poblíž Azovu v Rostovské oblasti způsobil pozastavení nakládky tankerů s ropnými produkty.
Ruská ropná rafinerie v Kujbyševu byla údajně vyřazena z provozu den poté, co v Samarské oblasti proběhl útok ukrajinských dronů. Ruské úřady to odmítají a tvrdí, že se podařilo zničit všechny nepřátelské letouny, přestože vznikl v prostorách ropného podniku rozsáhlý požár. Telegramový kanál Astra se domnívá, že za ničivým požárem stojí dronová operace, zatímco tamní úřady incident nekomentují. Za poslední tři týdny se jedná již o dvanáctý útok na ruskou rafinerii,
Indické rafinerie přestaly přijímat ruskou surovou ropu dováženou tankery společnosti Sovkomflot, na kterou Spojené státy uvalily sankce. Sovkomflot, největší ruská lodní přepravní společnost, kterou většinově vlastní přímo ruský stát, čelí sankcím od letošního února a Indové se obávají, že obchodováním s touto firmou by se dostali do konfliktu s americkými úřady a finančními institucemi.
USA požádaly Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské rafinerie, uvedl britský deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že nálety dronů na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a také vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. Americká prezidentská administrativa se podle informací britského listu opakovaně s žádostí o zastavení útoků obracela na ukrajinskou tajnou službu SBU i ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
Klíčové ruské rafinerie jsou dočasně mimo provoz. Ukrajinským silám se v uplynulých dnech podařilo dočasně vyřadit z provozu několik velkých ruských zařízení na zpracování ropy. Drony zasáhly jen minulý týden rafinerie v Syzrani, Rjazani, Kiriši nebo Kstovu a dalších oblastech. Vlna útoků zastavila podle odhadů dohromady 12 procent z celkových ruských výrobních kapacit. Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého by mohlo systematické ničení ruských rafinerií brzy zpomalit zásobování vojáků na frontě pohonnými hmotami.
Transformace energetického průmyslu selhává a svět by měl přestat snít o postupném odchodu od ropy a plynu. Uvedl to podle serveru CNBC generální ředitel saúdskoarabské státní ropné skupiny Saudi Aramco Amín Násir na energetické konferenci v Houstonu. Dodal, že prognózy počítají s pokračujícím růstem poptávky po fosilních palivech v příštích letech. "Ve skutečném světě současná transformační strategie viditelně selhává na většině front, protože naráží na tvrdou realitu," prohlásil Násir.
Indie udržuje globální ceny ropy na dostupné úrovni velkými nákupy z Ruska, řekl tento týden indický ministr pro ropu a zemní plyn Hardeep Singh Puri v televizi CNBC. "Svět je vděčný Indii za nákup ruské ropy. Není to tak, že by nechtěli, abychom kupovali ruskou ropu," uvedl ministr na okraj konference India Energy Week ve svazovém státu Goa. "Pokud začneme nakupovat více blízkovýchodní ropy, cena ropy nebude na 75 nebo 76 dolarech. Bude to 150 dolarů,“ dodal.
Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem. Dovoz ruské ropy meziročně stoupl o 24,1 procenta.
