Tag: těžba

Články k tagu

Poslední argument králů, prezidentů a ajatolláhů

Ludvík XIV., zvaný též král slunce, ozdobil svoje kanony velmi upřímným nápisem „Ultima ratio regum“ – Poslední argument králů. Králů od té doby ve světě značně ubylo, ale jejich náhradníci se tohoto principu drží dál, jen pod jinými tituly a v jiných jazycích. Vznešená latina vyšla z módy (ale to, že v ní po dva tisíce let byla, bylo přímým důsledkem římské vojenské dominance, nikoliv subtilních myšlenek římských intelektuálů). Evropská unie, ve které žijeme, je v tomto smyslu „obětí“ dlouhodobého míru, protože na válku jsme tady přestali věřit.

Dohoda o nerostech jako začátek krásného přátelství

Aby mohl být člověk katolickou církví prohlášen za svatého, potřebuje alespoň dva prokázané zázraky. Nedávno zesnulý papež František možná má jeden už v kapse. Na jeho pohřbu se sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Krátce poté Trump publikoval dosud nejostřejší kritiku Vladimira Putina. „Možná nechce zastavit válku, jen mě vodí, a je třeba s ním jednat jinak,“ napsal na sociální síti Truth Social. A nejspíše skutečně došlo k posunu v americko-ukrajinských vztazích.

Co je a co není v dohodě. Týká se na 60 nerostů i ropy. Nejasnosti přetrvávají, podrobnosti se teprve budou dojednávat

Ve středu podepsaná dohoda mezi vládami Spojených států a Ukrajiny „o zřízení Americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu“ se týká 57 nerostných surovin, zmiňuje se v ní i vojenská pomoc ze strany Spojených států, ale žádné bezpečnostní záruky neobsahuje. Navzdory dosavadním zprávám z médií a "optimistickým" výroků nejrůznějších politiků ponechává řadu důležitých ustanovení blíže neurčených a fixuje především základní, politické parametry.

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostném bohatství

Spojené státy a Ukrajina po dlouhých peripetiích podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo americké ministerstvo financí v noci na dnešek středoevropského času. Americký prezident Donald Trump již dříve dohodu označil za náhradu za miliardovou americkou pomoc, která byla Ukrajině poskytnuta od roku 2022, kdy Rusko tuto zemi napadlo. Koncem února se ji nepodařilo podepsat po bezprecedentní roztržce mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Nedávno vyvolala hádku v Bílém domě. Smlouva o nerostech je opět na scéně

Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA.

Minulá americká pomoc nebude součástí dohody o nerostech, tvrdí ukrajinský premiér

Minulá americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách, vyplývá podle serveru Ukrajinska pravda nebo agentury Reuters z vyjádření ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala po jeho návštěvě Spojených států. Ukrajinský ministerský předseda v USA minulý týden jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz v neděli v rozhovoru se stanicí Fox News řekl, že dohoda bude uzavřena.

Doufám, že dohoda o nerostech bude podepsána okamžitě, varoval Trump Ukrajince, kteří ji zpožďují

„Ukrajina v čele s Volodymyrem Zelenským nepodepsala závěrečné dokumenty týkající se velmi důležité dohody o vzácných zeminách se Spojenými státy. Má nejméně třítýdenní zpoždění. Doufejme, že bude podepsána OKAMŽITĚ,“ napsal dnes americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth v době svého letu do Říma. O dohodě mezi Ukrajinou a USA o vzácných nerostech a americkém podílu na těžbě a profitu na nich jakožto podmínce pro mírovou dohodu ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou mluví Trump již od února.

Elektřina tu nemusí být pro všechny

Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.

Šéf ukrajinské diplomacie zamíří do Washingtonu. Doladí s Bessentem kýžený pakt o minerálech

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal příští týden navštíví Spojené státy, kde bude jednat s americkým ministrem financí Scottem Bessentem o dohodě týkající se hospodářského partnerství mezi zeměmi. Vyplývá to z memoranda, které podepsali činitelé obou zemí, a v pátek jeho text zveřejnilo ukrajinské ministerstvo hospodářství. Dojednávaná dohoda se týká vzácných ukrajinských nerostů. Trump chce, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden.

Děláme to jako Čína, jen hloupěji

Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.

USA s Ukrajinou znovuotevřely jednání o dohodě o přírodních zdrojích

Ukrajinská delegace se v pátek zúčastnila nového kola jednání ve Washingtonu o dohodě, která by USA zajistila významný podíl na ukrajinských přírodních zdrojích. Rozhovory by měly pokračovat i v sobotu. Návštěva znamená nejnovější zvrat v několikaměsíčním dohadování mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně ukrajinských nerostných surovin, které prezident Trump považuje za způsob, jak „získat zpět“ dřívější americkou pomoc Ukrajině.

Trump o Zelenském: „Pokud odstoupí od dohody o nerostech, bude mít velké, velké problémy“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využíváních ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.

„Američané chtějí všechno, i to, co teprve najdeme.“ Zelenskyj se „zbraní u hlavy“ dostal „dohodu o vyvlastnění“ Ukrajiny

Ukrajina a Spojené státy americké stojí před dalším kolem jednání o nové dohodě o minerálech, která by měla být následně ratifikována ukrajinským parlamentem. Podle informací, které zveřejnil poslanec ukrajinské Verchovné rady Jaroslav Železňjak na svém kanálu Telegram tento týden, americká strana předložila Ukrajině nový návrh, který ještě více dostává zemi do područí Spojených států a na neurčito si přisvojuje zisky jejího nerostného bohatství a dalších odvětví hospodářství.

Zvrat v těžbě uhlí. Firma vypne na západě Čech své poslední velkorypadlo

Končí jedna éra, glosuje jedna z nejvýznamnějších společností na severu Čech skutečnost, že postupně vyřazuje z provozu své poslední velkorypadlo na těžbu hnědého uhlí. Důvod je zřejmý: dramatický pokles poptávky po nerostu v důsledku dekarbonizace. Těžba energeticky důležitého hnědého uhlí patřila nedílně k severočeskému regionu. Zatímco nyní skomírá, svůj největší boom i s citelným zásahem do podoby krajiny, zažívala především v 70. a 80. letech minulého století, v dobách enormní těžby.

Nová materialita

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání části ukrajinského nerostného bohatství vzbudil mezi ložiskovými geology spíš podivení nad tím, co vlastně americká administrativa sleduje. Možná jsou dvě řešení: buď se jedná o kouřovou clonu na zastření nějakého jiného cíle, anebo pan prezident naslouchá nějakému neznámému, ale mocnému vizionáři v pozadí. Pojďme se nejprve podívat na základní fakta, a to z hlediska doby i nerostných surovin. Při budování státu či jeho průmyslu uvažujeme o stadiu materializace a dematerializace.

Lukašenko zavětřil peníze. Nařídil nové vládě kopat a najít v Bělorusku kovy vzácných zemin. I na skládkách

Horečka vzácných zemin dorazila už i do Minsku. Běloruský prezident Alexander Lukašenko pověřil jím právě sestavenou novou vládu, aby prozkoumala přítomnost kovů vzácných zemin v Bělorusku, přičemž zdůraznil důležitost rozvoje geologického průzkumu. "Dnes je to téma číslo jedna," řekl dnes Lukašenko podle agentury Belta. Je potřeba podle něj kopat a zkoumat.

Válka snad končí a najednou chce každý ukrajinské nerosty. Francie o těžbě jedná od října

Zatímco v pátek by měl ve Washingtonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsat s Američany dohodu mj. o těžbě ukrajinských nerostů a fosilních surovin, a v rámci veřejného přetahovaní ohledně principů a obsahu projednávané dohody se do věci expost vložila Evropská unie s „výhodnější nabídkou“, se nejnověji ozvali také Francouzi. Ti podle ministra obrany Sébastiena Lecornua už od „října“ jednají s Ukrajinci o těžbě nerostů potřebných pro francouzský obranný průmysl.

Rozdělit a vytěžit

Americký prezident Donald Trump nebude dělat nic jen z dobré vůle a zadarmo, na tom není nic překvapivého. I na dohodě mezi Ukrajinou a USA o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství se ukazuje, že Trump zkouší, kam ho druhá strana pustí. Stejný scénář bude velmi pravděpodobně i u dohody mezi Američany a Ruskem. Trump chce skrze ukrajinské nerosty dostat zpět peníze vložené do Ukrajiny v rámci dosavadní pomoci. První návrh dohody o nerostném bohatství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat.

Dohoda o nerostech: Můžeme se na USA spolehnout? Ptá se Zelenskyj Trumpa

Dohoda se Spojenými státy o nerostném bohatství je "partnerský projekt", který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina však potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. V pátek by měl ukrajinský prezident dohodu podepsat ve Washingtonu, dříve ale ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí dohodnou na bezpečnostních zárukách.

Zelenskyj chce podle Trumpa tento týden v USA podepsat dohodu o nerostech

Americký prezident Donald Trump v úterý 25. února uvedl, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj chce koncem týdne navštívit Washington, aby podepsal dohodu o ukrajinských kritických surovinách. Napsala to agentura Reuters, podle níž je dohoda zásadní pro udržení americké podpory Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi. Agentura AP napsala, že podle ukrajinských představitelů Kyjev souhlasil s parametry hospodářské dohody s USA a že do ní vkládá naději, že udrží americkou pomoc.

Horký zájem o těžbu ukrajinských nerostů. EU kontruje svou nabídkou pro Kyjev

Evropská unie v pondělí nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů. Server Politico uvedl, že je oboustranně výhodná. Evropská nabídka přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington je blízko uzavření dohody s Kyjevem o právech na jeho rozsáhlé přírodní zdroje. Evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že konkurenční návrh předložil ukrajinským představitelům, s nimiž se setkal v Kyjevě během návštěvy Evropské komise u příležitosti třetího výročí ruské invaze.

Značný rozkol mezi USA a Ukrajinou ohledně dohody: Washington značně přitvrdil, Kyjev naopak navrhuje minimum

Ukrajina předložila Spojeným státům nové návrhy týkající se zejména dohody o nerostných zdrojích, velikost zamýšleného investičního fondu se má podle Kyjeva podstatně snížit a to na 100 miliard dolarů. Naopak v pátek dostali Ukrajinci od Američanů novou verzi dohody, která je k Ukrajině ještě přísnější než ta předchozí, kterou Kyjev odmítl. Uvedla to dnes ukrajinská rozhlasová stanice New voice (NV).

Šéf ukrajinského parlamentu odporuje Trumpovi: Jednání až příští týden, volby nejsou možné a Rusové se musí stáhnout

Předseda Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu, Ruslan Stefančuk dnes zpochybnil několik požadavků a výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa a americké administrativy směrem k Ukrajincům. V rozhovoru pro japonskou televizi NHK podle agentury Unian uvedl, že seriózní práce na uzavření dohody o nerostných surovinách a bezpečnostních zárukách se Spojenými státy začnou až příští týden. Stefančuk rovněž odmítl požadavek Američanů na brzké uspořádání voleb na Ukrajině.

„Kolonizace Ukrajiny na dobu neurčitou.“ Telegraph přišel s navrhovanou americko-ukrajinskou dohodou

Spojené státy jako kolonizátor Ukrajiny. I takové odsudky se ozývají po debatách, že by Ukrajina měla po válce umožnit Spojeným státům přístup k 50 % zisku z těžby nerostných surovin a k 50 % zisku z udělování licencí k zpracování surovin třetími stranami. Jde ale také o zisky z infrastruktury a ukrajinských přístavů. O tom, že nová administrativa Donalda Trumpa chce za pomoc Ukrajině získat přístup k ukrajinským nerostným zdrojům, Echo24 v minulosti informovalo.

Trump požaduje od Zelenského přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství. „Chci mít zabezpečeny vzácné zeminy“

Americký prezident Donald Trump řekl, že chce dosáhnout dohody ve výši 500 milionů dolarů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o přístupu k nerostům a vzácným zeminám na Ukrajině výměnou za bezpečnostní záruky v jakémkoli potenciálním mírovém urovnání s Ruskem. Trump to uvedl v pátečním rozhovoru pro The New York Post.

Biden maří Trumpovo „vrtat, bejby, vrtat“ a oznámil rozsáhlý zákaz těžby ve federálních vodách

Joe Biden vydal nařízení, kterými zakazuje nové pronájmy za účelem těžby ropy a plynu ve většině vod u pobřeží Spojených států, informovala agentura AP. Končící americký prezident se tak snaží zabránit možnému rozvoji těžby během druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který svou energetickou politiku shrnuje slovy "vrtat, bejby, vrtat". Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna, by se podle médií mohl pokusit rozhodnutí zvrátit.

Vláda zjistila, že bez uhlí nastanou výpadky elektřiny. Vyvlastňování je znovu na stole

Do poslední chvíli nevěděli investoři a provozovatele elektráren na čem jsou. V prosinci prošla sněmovnou novela energetického zákona lex OZE 3, která kromě jiného z rozhodnutí ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mění podporu slíbenou provozovatelům zelených zdrojů. Echo opakovaně poukazovalo na to, že vláda neřeší stále více nebezpečnou situaci v energetice, a neudělala nic pro to, aby se rychle stavěly plynové zdroje, které mají prý nahradit uhlí. A opakovaně se snažila zlehčovat situaci s tím, že uhlí ani v těch nejkrizovějších scénářích nepotřebujeme.

Každý na svém písečku

Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.

Zdroje nejsou

Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.

Huť Liberty je v insolvenci, zaměstnanci mohou začít žádat o výplatu mezd

Těžce zadlužená huť Liberty Ostrava na sebe podala investiční návrh. Podnik je podle nsolvenčního rejstříku v platební neschopnosti a jeho závazky po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, převyšují pět miliard korun. Soud insolvenční řízení zahájil. Ve středu firma oznámila, že asi nevyplatí ani mzdy a hledá kupce. Zájem investorů o podnik zřejmě je, s jedním českým je v kontaktu vláda, oznámil ve středu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zaměstnanci firmy mohou žádat úřad práce o výplatu nevyplacené mzdy