Tag: těžba

Články k tagu

Huť Liberty je v insolvenci, zaměstnanci mohou začít žádat o výplatu mezd

Těžce zadlužená huť Liberty Ostrava na sebe podala investiční návrh. Podnik je podle nsolvenčního rejstříku v platební neschopnosti a jeho závazky po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, převyšují pět miliard korun. Soud insolvenční řízení zahájil. Ve středu firma oznámila, že asi nevyplatí ani mzdy a hledá kupce. Zájem investorů o podnik zřejmě je, s jedním českým je v kontaktu vláda, oznámil ve středu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zaměstnanci firmy mohou žádat úřad práce o výplatu nevyplacené mzdy

„Přelomový okamžik pro Norsko.“ Objevilo významné ložisko kovů vzácných zemin

Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.

Už za rok dovozcem elektřiny. Stát by mohl platit uhelným elektrárnám, aby vyráběly

Bez uhlí nebudeme mít záložní zdroj elektřiny. Alespoň v současné situaci, kdy flexibilních zdrojů není dostatek. Stát přiznává, že výkonová rezerva chybí, a v případě, že by nejen Pavel Tykač ukončil provoz uhelných elektráren už do roku 2030, nastal by problém. Možností je dotovat elektrárnám provoz, aby se jim vyplatilo vyrábět. To ale nelze jen tak. Uhelné elektrárny v současnosti pokrývají asi 40 procent tuzemské spotřeby elektřiny.

Výroba z uhlí se v Česku nevyplatí. Bez něj ale nepokryjeme výpadky elektřiny

Co se stane, když Pavel Tykač už brzy vypne své uhelné elektrárny. To je otázka, která v posledních dnech zazněla mnohokrát. Velmi důležitý je ale především kontext toho, co v naší energetice uhlí jakožto záložní zdroj představuje. A také toho, že kvůli klesajícím cenám elektřiny a drahým povolenkám se provoz uhelných elektráren stává ztrátovým. Do hry tak přicházejí státní dotace v podobě tzv. kapacitních plateb.

Saúdská Arábie chce po ropě kontrolovat i globální obchod s nerosty pro zelené technologie

Rijád, který dominuje ropnému kartelu OPEC, uvažuje o tom, jak také kontrolovat globální obchod se surovinami pro zelené a pokročilé technologie. Saúdská Arábie zkoumá možnost spuštění nové globální platformy pro obchodování s komoditami pro výrobu baterií a nových technologií, a to včetně grafitu, lithia a vzácných zemin. Podle agentury Reuters to v týdnu uvedl saúdský náměstek ministra průmyslu a nerostných zdrojů Chálid bin Sálih Al-Mudajfer.

Horký sever

Roku 1845, v časech dřevěných lodí a železných mužů, vyrazila z Londýna do Kanady objevitelská expedice vedená sirem Johnem Franklinem. Jejím cílem bylo prozkoumat takzvanou severozápadní cestu, potenciální plavební dráhu z Ameriky do Evropy, vedoucí kolem severního pobřeží severoamerického kontinentu. Pro námořní impérium, navíc v dobách, kdy žádný Panamský průplav neexistoval, by takové spojení bylo velmi užitečné. Franklinova expedice skončila špatně. Celkem 129 mužů zmizelo v divočině a jediné, co po nich pozdější záchranné výpravy našly, bylo několik hrobů.

Poptávka po lithiu poroste, těžba na Cínovci se vyplatí, říká ČEZ. Nevzdává rok 2026

Lithium je strategickou surovinou a poptávka po něm v budoucnu poroste. Česku se tak jeho těžbě mnohonásobně vyplatí. Říká to polostátní skupina ČEZ, která má projekt těžby na Cínovci na starost. Naposledy se mluvilo o tom, že by se těžit mohlo začít v roce 2026. Mluvčí ČEZu Roman Gazdík pro Echo24 řekl, že zahájení těžby bude záviset na povolovacích procesech, výsledku studie proveditelnosti či posudku vlivů na životní prostředí.

Premiér Sunak hájil těžbu v Severním moři. „Nenecháme si od nikoho dávat přednášky“

Britský premiér Rishi Sunak ve středu v rozhovoru s rádiem LBC potvrdil, že klimatická neutralita je pro jeho vládu prioritou, Británie ale podle něj potřebuje „rozvážný a pragmatický“ přístup. Postoj vládnoucích konzervativců ke klimatu je v britském veřejném prostoru stále častěji předmětem sporů, mimo jiné kvůli stovkám nových licencí na těžbu ropy a plynu v Severním moři, které vláda nedávno schválila.

Čína přitvrzuje. Omezí vývoz vzácných kovů potřebných v čipech a bateriích

Čína oznámila, že od srpna zavede exportní licence u vývozu gallia a germania. Reaguje tak na poslední zpřísnění exportu nejmodernějších amerických čipů do Číny. Eskaluje tak obchodní a technologická válka, kterou USA se spojenci proti Číně vedou nejpozději od vlády Donalda Trumpa. Gallium a germanium se nachází například v čipech, nabíječkách či LED. Čína navíc světový trh s těmito kovy dlouhodobě ovládá.

V Norsku objevili největší naleziště fosfátů na světě. Uspokojilo by poptávku na 100 let

Norsko objevilo obrovské podzemní naleziště vysoce kvalitních fosfátů. Je označováno za největší na světě a podle společnosti Norge Mining, která za průzkumem stojí, je dostatečně velké na to, aby uspokojilo světovou poptávku po hnojivech, solárních panelech a bateriích do elektromobilů na příštích 100 let, informoval server Euractiv. Hodnota norského ložiska fosforu se odhaduje na nejméně 70 miliard tun. Světové zásoby podle americké geologické službě USGS činí 71 miliard tun.

NASA chce do deseti let zahájit těžbu na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032, řekl dnes agentuře Reuters Gerald Sanders, jeden z vědců NASA. „Co je velké, pokryté vodou, ale stokrát sušší než Saharská poušť? To není hádanka, ale Měsíc!“ Těmito slovy začíná příspěvek NASA na webové stránce o vodě a ledu na Měsíci.

ČEZ rozhodne o těžbě lithia na Cínovci do konce roku. Němci už staví vlastní „gigafactory“

O těžbě surovinového pokladu na Cínovci chce polostátní ČEZ rozhodnout ještě letos, čeká se na finální studii proveditelnosti těžby lithia v Krušných horách. Němci už mezitím z druhé strany hranice staví vlastní továrnu na výrobu velkokapacitních baterií, takzvanou „gigafactory“, jejíž výstavba je v plánu i na české straně. ČEZ ale musí ještě vyřešit otázku financování celého projektu.

Němci masivně investují do těžby lithia na Cínovci. Češi jsou v mírném skluzu

Na Cínovci se rozjíždí pomyslný souboj o těžbu lithia. Ložisko kovu, který získal na významu v souvislosti s boomem elektrobaterií, se nachází na česko-německých hranicích. A německý majitel těžební licence zahájil v poslední době velké investice do těžby a zpracování tohoto kovu. Česká společnost ČEZ nevylučuje spolupráci, zároveň však je oproti německému investorovi v mírném skluzu. Na Cínovci, v místech bývalých dolů na těžbu cínu a wolframu, se nachází velké ložisko lithia.

Tykačův podnik koupil těžební práva v USA k více než dvěma miliardám tun uhlí

Česká skupina Sev.en Global Investments, která patří do skupiny Sev.en finančníka Pavla Tykače, koupila těžební práva k více než dvěma miliardám tun uhlí ve Spojených státech. V úterý o tom skupina informovala v tiskové zprávě. Náklady na nákup práv neuvedla. Kromě toho skupina chystá i další investice v zahraničí. Sev.en Global Investments, která od loňského roku řídí všechny zahraniční investice skupiny Sev.en, transakci dokončila před několika dny prostřednictvím své dceřiné společnosti Golden Eagle Land Company.

2000 miliard pro naše lidi se rozplývá. Cena lithia se propadla na polovinu

Lithium, kov budoucnosti, který měl Česku zajistit miliardové zisky, zažil nečekaně strmý pád ceny. Kromě lithia klesají i ceny mědi a kobaltu. Tedy kovů, které jsou důležité pro výrobu elektroaut a baterií. O příčinách nečekaného zlevnění kovů píší například New York Times. Lithium a jeho využití bylo jedním z hlavním témat sněmovních voleb v roce 2017 a vyvolalo spory v tehdejší vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL, a to kvůli memorandu s australskou firmou European Metals Holdings.

„Jádro není zcela rovno solárům“ Summit EU jednal i o větší surovinové nezávislosti

Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. Na závěr prvního dne summitu se na tom ve čtvrtek shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny.

Blíží se písečná krize: Z písku bude nedostatková komodita, zdraží beton i stavby

Na Česko se podle analýz geologů a těžařů řítí písečná krize. Staré pískovny se postupně zavírají a nové už nevznikají. Nejhorší je situace ve středních Čechách, na Vysočině nebo na Zlínsku, kam se musí stavební písek dovážet přes hranice ze Slovenska. Nedostatek ale podle propočtů nastane do 10 let úplně všude, skončit má totiž až 60 % ze zhruba 150 aktivních pískoven.

Německý paradox: teď bourají větrné turbíny, aby bylo místo na uhelný důl

Jedna z největších německých energetických firem začala s demontáží větrné farmy v západní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, a to z poněkud kuriózních důvodů – aby bylo místo na povrchový hnědouhelný důl. Kritici poukazují na to, že jde o symbolický konec vládních snah o ochranu klimatu. Ta po naléhání vyzvala společnost WPD, aby demontáž zastavila. O problému informovala řada médií, všímala si ho i zahraniční včetně britského Guardianu.

OKD prodlouží těžbu uhlí do roku 2023. Má nahradit dodávky z Ruska

Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul právě tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu. Z turkménského Ašgabatu také Putin komentoval summit NATO.

Satelity na Ruskem odhalily obří únik metanu. Moskva k tomu mlčí

Přibližně 90 tun metanu za hodinu unikalo v lednu z uhelného dolu Raspadskaja na ruské Sibiři. Podle zprávy listu The Guardian to vyplývá z dat monitorovací společnosti GHGSat, která sídlí v Kanadě a využívá ke sledování komerční satelity. Podle deníku se mohlo jednat o největší únik metanu na světě. V poslední době se zdá, že plyn uniká pomaleji, asi třetinovým tempem. V nejhorší fázi v lednu, kdy byl poprvé zjištěn zdroj, důl vypouštěl do ovzduší tolik emisí jako pět uhelných elektráren, napsal The Guardian.

Cesta k odsřihnutí od ruského plynu. Do těžby břidlicového plynu se ale Evropa nehrne

Ruská agrese na Ukrajině znovu zavířila s otázkou, jak se odstřihnout od závislosti na ruském plynu. I přes zavedené tvrdé sankce totiž stále dochází k odebírání ruského plynu, za který evropské státy platí a financují tím válku. Možnou alternativou by mohla být těžba břidlicového plynu na evropských nalezištích. Proti se však rovnou staví hned řada států v čele s Velkou Británií a Francií kvůli neekologické těžbě. K té však běžně dochází ve Spojených státech, které zkapalněný plyn paradoxně vyváží do evropských států.

Dobří sousedé jsou k nezaplacení

Čínská ambasáda zveřejnila video se zdravicí k novému roku, které jí a „svému příteli“ – prezidentu Si Ťin-pchingovi – zaslal Miloš Zeman. Vzbudilo to předvídatelné a ve značné míře oprávněné reakce, prezidentova slova skutečně působí poněkud servilně. Především ale to video vskutku nevypadá jako projev státníka na vrcholu schopností, člověk by skoro řekl, že jeho zveřejněním čínský zastupitelský úřad svému oddanému spojenci neudělal zrovna nejlepší službu. S takovými přáteli nepřátel netřeba.

Karvinsko závislé na uhlí z Austrálie. Je to správné, těžba už nemá smysl, zní z kraje

Těžba černého uhlí v Česku se už brzy stane minulostí. Poslední funkční důl na uhelném Karvinsku má skončit do konce roku a surovina se nyní musí dovážet až ze zámoří. Celá Evropa má totiž uhlí kvůli ukončování těžby nedostatek. O tom, zda se závislost na dovozu uhlí a uzavřené ostravské doly Česku vyplatí, mluvil deník Echo24 s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Jakubem Unuckou (ODS).

Zatracované uhlí je opět v kurzu. Výroba elektřiny z něj loni rekordně vzrostla

O zatracované uhlí byl loni enormní zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. To příliš nenahrálo snahám o dekarbonizaci ekonomiky, emise uhlíku kvůli znovuzapojování fosilních paliv citelně vzrostly. Vysoký zájem táhl cenu uhlí nahoru, na energetické krizi tak stále vydělávají hlavně těžaři.

Odmítáte platit pokuty? Strhneme vám to z dotací, vzkázala Evropská komise Polsku

Pokud Polsko odmítne platit pokutu, může EK strhnout Varšavě peníze z unijních dotací. Prohlásil to mluvčí unijní exekutivy. Pokutu vyměřil Soudní dvůr EU poté, co Polsko odmítlo zastavit činnost soudního orgánu. Mluvčí komise také uvedl, že Brusel analyzuje polskou odpověď na dopis vyzývající k uposlechnutí příkazu unijního soudu. Pokud Varšava nedokáže, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu ukončila činnost, vyzve ji komise k zaplacení pokuty, která nyní činí okolo 70 milionů eur.

Disidenti píší polskému prezidentovi, aby neodvolával velvyslance v Česku

Představitelé hnutí Polsko-československá solidarita napsali dopis adresovaný polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému, v němž žádají, aby neodvolával velvyslance v ČR Miroslawa Jasińského. O zahájení procesu odvolání informoval ve čtvrtek mluvčí polské vlády Piotr Müller, který v souvislosti s ambasadorem informuje o „krajně nezodpovědných výrocích o dole v Turówě.“ Podle hnutí, jehož byl Jasiński v 80. letech spoluzakladatelem, má ale velvyslanec mimořádné diplomatické schopnosti.

Turów mezi Čechy a Poláky

Česko-polské vztahy procházejí, módně řečeno, zkouškou odolnosti. Média v obou zemích plní krize kolem dolu Turów. Není to první vzedmutí vášní v historii obou zemí. Bývalé Československo a Polsko mají za sebou boje o bohumínskou železnici po Velké válce, tragické „osmičkové“ roky 1938 a 1968, ale také naše ostudná 80. léta, kdy husákovský režim líčil Poláky jako stávkující „nemakačenka“ s cílem znechutit Čechům a Slovákům polskou Solidaritu. Ti, kteří do Polska 80. let nahlédli, zažili šok: socialistická země s prázdnými regály a jídlem na poukázky, ale i země svobodných lidí,

Voda mizí a dohoda o dolu Turów může trvat roky, varuje liberecký hejtman

Spor o polský hnědouhelný důl Turów u českých hranic neustává ani měsíce poté, co evropský soud nařídil okamžité zastavení těžby. Lidem na Liberecku tak stále mizí ze studní pitná voda. K dohodě mezi Českem a Polskem zatím nedospěla ani mezivládní jednání. Polský premiér Morawiecki teď problém s vodou zlehčuje. Jde podle něj jen o lokální spor, který se odehrává ve stínu českých podzimních voleb.

Lithium místo opia. Čína chce podporovat rekonstrukci Afghánistánu, jedná s Tálibánem

V afghánských horách se nachází vzácné kovy v hodnotě až jeden bilion dolarů. Alespoň podle průzkumů, které v Afghánistánu proběhly v posledních letech. Podle některých analytiků by ze vzestupu Tálibánu mohla profitovat například Čína, která ovládá 90 % produkce lithia. Samotný Tálibán už začal s Čínou jednat o budoucích vztazích. Mluvčí Tálibánu zároveň upozornil na první tiskové konferenci, že islamistické hnutí odmítá produkci drog, ze kterých v minulosti financovalo své aktivity.

Stát posvětil továrnu na baterky pro elektromobily. Využije lithium z Cínovce

Vláda dnes schválila memorandum mezi státem zastoupeným ministerstvem průmyslu a obchodu a společností ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Na twitteru to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Očekávaná investice přes 50 miliard korun podle něj přinese minimálně 2300 pracovních míst. Z materiálu vyplývá, že investice má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun. Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš memorandum podepíšou v úterý.