Tag: těžba

Články k tagu

Poslední fajront

Z podzemí Dolu ČSM v Karviné vyjel poslední vozík s černým uhlím vytěženým v České republice. „Nikdy neříkej nikdy,“ leč je pravděpodobné, že to opravdu bylo poslední uhlí v naší historii. Zásob v podzemí zůstává stále ještě dost, ale ta nejzajímavější ložiska jsou dávno pryč. Předkové nebyli hloupí a samozřejmě dávali přednost těm slojím, kde se dal kvalitní materiál vytěžit co nejsnáze. Z těch jsou nyní „stařiny“, dávno opuštěná a nebezpečná díla, která současným horníkům nahánějí leda strach.

Zlato nad zlato

Bereme-li vývoj cen za posledních deset let, nepochybně se v tomto časovém období najdou i lepší investice (Bitcoin, akcie Nvidie), ale kdo by koupil roku 2016 větší množství zlata, vydělal by na něm velmi slušně. Lidé jsou málokdy tak upřímní, jako když hlasují nohama nebo peněženkou – a nárůst ceny zlata vypovídá o hluboké nejistotě současného světa víc než projevy politiků v Davosu, i když i ty se staly méně nudnými než dřív. Týká se to jednotlivců i států. Sousední Polsko si položilo za cíl pořídit celkem 700 tun státního zlata.

Grónská ministryně: Nerostné suroviny nedáme. Dohoda o spolupráci ale padnout může

Grónsko opatrně připouští možnou spolupráci se Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí. Odmítá ale formu jednání "o nás bez nás", tedy že by jiné země měly kontrolu nad grónským nerostným bohatstvím. Spojené státy po sérii hrozeb ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa vnímá Grónsko jako možného spojence, nikoliv však přítele, jak uvedla grónská ministryně pro nerostné suroviny Naaja Nathanielsenová.

Těžbě lithia na Cínovci podle studie nestojí nic v cestě, rozhodne Geomet

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Uvedl to mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do průmyslu v Česku v posledních letech. Kraji s vysokou nezaměstnaností by přinesla tisíce míst.

Stát poskytne skoro 9 miliard na těžbu lithia na Cínovci

Stát poskytne až 8,8 miliardy Kč na vybudování nového závodu na zpracování lithia v Prunéřově na Chomutovsku. Dotaci pro společnost Geomet, která je součástí skupiny ČEZ, dnes schválila vláda v demisi Petra Fialy (ODS). Podpora bude určena výhradně na investici do továrny, zejména pořízení technologií. ČTK to sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Celkové náklady na vybudování závodu by měly činit přes 25 miliard Kč. Celý projekt těžby a zpracování lithia podle firmy vytvoří přímo 2000 pracovních míst

Ve Zlatých horách na Jesenicku leží nevytěžené zlato za 30 miliard

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu skrývá geologické zásoby skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Aktuální hodnota naleziště zlata u Zlatých Hor činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze jeho část. Výsledky průzkumu zaměřeného na množství zásob zlata a dalších kovů u Zlatých Hor dnes zveřejnil státní podnik Diamo. Zlato se v Česku už tři desítky let netěží.

Zlatá horečka v Ugandě. Pod zemí se skrývá 31 milionů tun cenné rudy

Východoafrická Uganda se dlouhodobě netají svými ambicemi stát se světově významným vývozcem nerostných surovin. K tomuto cíli má nově dopomoci ohromný nález zlatých zásob, které by mohly způsobit revoluci na světovém trhu s tímto cenným kovem. Ugandská vláda nyní usiluje o přilákání velkých mezinárodních investorů, kteří by rozvinuli místní těžební sektor. Z výsledků dvouletého geologického mapování vyplývá, že pod povrchem východoafrické země se nachází zhruba 31 milionů tun zlaté rudy.

Čína využívá svůj monopol na vzácné kovy. Západní zbrojovky už začínají mít problémy

Západní výrobci zbrojní techniky čelí rostoucím problémům kvůli omezení exportu vzácných kovů a minerálů z Číny. Omezení výrazně zpomaluje výrobu zbraní a nutí společnosti hledat alternativní dodavatele po celém světě – často za mnohonásobně vyšší ceny. Dopady pociťuje i americká armáda, která je na dodávkách z Číny v mnoha ohledech závislá. Informuje The Wall Street Journal. Peking v posledních měsících zpřísnil kontrolu nad vývozem vzácných zemin, především těch, které se využívají v obranném průmyslu.

Polsko nalezlo ropu a plyn v Baltu. „Historický moment. Průlom v energetické bezpečnosti“

Polsko oznámilo největší nález ropy a plynu na svém území u pobřeží poblíž hranic s Německem. Odhaduje se, že obsahuje 33 milionů tun ropy a 27 miliard kubických metrů plynu. Úředníci jej označují za průlom v energetické bezpečnosti Polska. Nedaleko polského přístavního města Svinoústí (Świnoujście) na západním pobřeží Baltského moře byla objevena dosud největší známá ropná a plynová ložiska na polském území.

Poslední argument králů, prezidentů a ajatolláhů

Ludvík XIV., zvaný též král slunce, ozdobil svoje kanony velmi upřímným nápisem „Ultima ratio regum“ – Poslední argument králů. Králů od té doby ve světě značně ubylo, ale jejich náhradníci se tohoto principu drží dál, jen pod jinými tituly a v jiných jazycích. Vznešená latina vyšla z módy (ale to, že v ní po dva tisíce let byla, bylo přímým důsledkem římské vojenské dominance, nikoliv subtilních myšlenek římských intelektuálů). Evropská unie, ve které žijeme, je v tomto smyslu „obětí“ dlouhodobého míru, protože na válku jsme tady přestali věřit.

Dohoda o nerostech jako začátek krásného přátelství

Aby mohl být člověk katolickou církví prohlášen za svatého, potřebuje alespoň dva prokázané zázraky. Nedávno zesnulý papež František možná má jeden už v kapse. Na jeho pohřbu se sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Krátce poté Trump publikoval dosud nejostřejší kritiku Vladimira Putina. „Možná nechce zastavit válku, jen mě vodí, a je třeba s ním jednat jinak,“ napsal na sociální síti Truth Social. A nejspíše skutečně došlo k posunu v americko-ukrajinských vztazích.

Co je a co není v dohodě. Týká se na 60 nerostů i ropy. Nejasnosti přetrvávají, podrobnosti se teprve budou dojednávat

Ve středu podepsaná dohoda mezi vládami Spojených států a Ukrajiny „o zřízení Americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu“ se týká 57 nerostných surovin, zmiňuje se v ní i vojenská pomoc ze strany Spojených států, ale žádné bezpečnostní záruky neobsahuje. Navzdory dosavadním zprávám z médií a "optimistickým" výroků nejrůznějších politiků ponechává řadu důležitých ustanovení blíže neurčených a fixuje především základní, politické parametry.

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostném bohatství

Spojené státy a Ukrajina po dlouhých peripetiích podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo americké ministerstvo financí v noci na dnešek středoevropského času. Americký prezident Donald Trump již dříve dohodu označil za náhradu za miliardovou americkou pomoc, která byla Ukrajině poskytnuta od roku 2022, kdy Rusko tuto zemi napadlo. Koncem února se ji nepodařilo podepsat po bezprecedentní roztržce mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Nedávno vyvolala hádku v Bílém domě. Smlouva o nerostech je opět na scéně

Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA.

Minulá americká pomoc nebude součástí dohody o nerostech, tvrdí ukrajinský premiér

Minulá americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách, vyplývá podle serveru Ukrajinska pravda nebo agentury Reuters z vyjádření ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala po jeho návštěvě Spojených států. Ukrajinský ministerský předseda v USA minulý týden jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz v neděli v rozhovoru se stanicí Fox News řekl, že dohoda bude uzavřena.

Doufám, že dohoda o nerostech bude podepsána okamžitě, varoval Trump Ukrajince, kteří ji zpožďují

„Ukrajina v čele s Volodymyrem Zelenským nepodepsala závěrečné dokumenty týkající se velmi důležité dohody o vzácných zeminách se Spojenými státy. Má nejméně třítýdenní zpoždění. Doufejme, že bude podepsána OKAMŽITĚ,“ napsal dnes americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth v době svého letu do Říma. O dohodě mezi Ukrajinou a USA o vzácných nerostech a americkém podílu na těžbě a profitu na nich jakožto podmínce pro mírovou dohodu ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou mluví Trump již od února.

Elektřina tu nemusí být pro všechny

Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.

Šéf ukrajinské diplomacie zamíří do Washingtonu. Doladí s Bessentem kýžený pakt o minerálech

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal příští týden navštíví Spojené státy, kde bude jednat s americkým ministrem financí Scottem Bessentem o dohodě týkající se hospodářského partnerství mezi zeměmi. Vyplývá to z memoranda, které podepsali činitelé obou zemí, a v pátek jeho text zveřejnilo ukrajinské ministerstvo hospodářství. Dojednávaná dohoda se týká vzácných ukrajinských nerostů. Trump chce, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden.

Děláme to jako Čína, jen hloupěji

Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.

USA s Ukrajinou znovuotevřely jednání o dohodě o přírodních zdrojích

Ukrajinská delegace se v pátek zúčastnila nového kola jednání ve Washingtonu o dohodě, která by USA zajistila významný podíl na ukrajinských přírodních zdrojích. Rozhovory by měly pokračovat i v sobotu. Návštěva znamená nejnovější zvrat v několikaměsíčním dohadování mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně ukrajinských nerostných surovin, které prezident Trump považuje za způsob, jak „získat zpět“ dřívější americkou pomoc Ukrajině.

Trump o Zelenském: „Pokud odstoupí od dohody o nerostech, bude mít velké, velké problémy“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využíváních ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.

„Američané chtějí všechno, i to, co teprve najdeme.“ Zelenskyj se „zbraní u hlavy“ dostal „dohodu o vyvlastnění“ Ukrajiny

Ukrajina a Spojené státy americké stojí před dalším kolem jednání o nové dohodě o minerálech, která by měla být následně ratifikována ukrajinským parlamentem. Podle informací, které zveřejnil poslanec ukrajinské Verchovné rady Jaroslav Železňjak na svém kanálu Telegram tento týden, americká strana předložila Ukrajině nový návrh, který ještě více dostává zemi do područí Spojených států a na neurčito si přisvojuje zisky jejího nerostného bohatství a dalších odvětví hospodářství.

Zvrat v těžbě uhlí. Firma vypne na západě Čech své poslední velkorypadlo

Končí jedna éra, glosuje jedna z nejvýznamnějších společností na severu Čech skutečnost, že postupně vyřazuje z provozu své poslední velkorypadlo na těžbu hnědého uhlí. Důvod je zřejmý: dramatický pokles poptávky po nerostu v důsledku dekarbonizace. Těžba energeticky důležitého hnědého uhlí patřila nedílně k severočeskému regionu. Zatímco nyní skomírá, svůj největší boom i s citelným zásahem do podoby krajiny, zažívala především v 70. a 80. letech minulého století, v dobách enormní těžby.

Nová materialita

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání části ukrajinského nerostného bohatství vzbudil mezi ložiskovými geology spíš podivení nad tím, co vlastně americká administrativa sleduje. Možná jsou dvě řešení: buď se jedná o kouřovou clonu na zastření nějakého jiného cíle, anebo pan prezident naslouchá nějakému neznámému, ale mocnému vizionáři v pozadí. Pojďme se nejprve podívat na základní fakta, a to z hlediska doby i nerostných surovin. Při budování státu či jeho průmyslu uvažujeme o stadiu materializace a dematerializace.

Lukašenko zavětřil peníze. Nařídil nové vládě kopat a najít v Bělorusku kovy vzácných zemin. I na skládkách

Horečka vzácných zemin dorazila už i do Minsku. Běloruský prezident Alexander Lukašenko pověřil jím právě sestavenou novou vládu, aby prozkoumala přítomnost kovů vzácných zemin v Bělorusku, přičemž zdůraznil důležitost rozvoje geologického průzkumu. "Dnes je to téma číslo jedna," řekl dnes Lukašenko podle agentury Belta. Je potřeba podle něj kopat a zkoumat.

Válka snad končí a najednou chce každý ukrajinské nerosty. Francie o těžbě jedná od října

Zatímco v pátek by měl ve Washingtonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsat s Američany dohodu mj. o těžbě ukrajinských nerostů a fosilních surovin, a v rámci veřejného přetahovaní ohledně principů a obsahu projednávané dohody se do věci expost vložila Evropská unie s „výhodnější nabídkou“, se nejnověji ozvali také Francouzi. Ti podle ministra obrany Sébastiena Lecornua už od „října“ jednají s Ukrajinci o těžbě nerostů potřebných pro francouzský obranný průmysl.

Rozdělit a vytěžit

Americký prezident Donald Trump nebude dělat nic jen z dobré vůle a zadarmo, na tom není nic překvapivého. I na dohodě mezi Ukrajinou a USA o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství se ukazuje, že Trump zkouší, kam ho druhá strana pustí. Stejný scénář bude velmi pravděpodobně i u dohody mezi Američany a Ruskem. Trump chce skrze ukrajinské nerosty dostat zpět peníze vložené do Ukrajiny v rámci dosavadní pomoci. První návrh dohody o nerostném bohatství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat.

Dohoda o nerostech: Můžeme se na USA spolehnout? Ptá se Zelenskyj Trumpa

Dohoda se Spojenými státy o nerostném bohatství je "partnerský projekt", který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina však potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. V pátek by měl ukrajinský prezident dohodu podepsat ve Washingtonu, dříve ale ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí dohodnou na bezpečnostních zárukách.

Zelenskyj chce podle Trumpa tento týden v USA podepsat dohodu o nerostech

Americký prezident Donald Trump v úterý 25. února uvedl, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj chce koncem týdne navštívit Washington, aby podepsal dohodu o ukrajinských kritických surovinách. Napsala to agentura Reuters, podle níž je dohoda zásadní pro udržení americké podpory Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi. Agentura AP napsala, že podle ukrajinských představitelů Kyjev souhlasil s parametry hospodářské dohody s USA a že do ní vkládá naději, že udrží americkou pomoc.

Horký zájem o těžbu ukrajinských nerostů. EU kontruje svou nabídkou pro Kyjev

Evropská unie v pondělí nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů. Server Politico uvedl, že je oboustranně výhodná. Evropská nabídka přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington je blízko uzavření dohody s Kyjevem o právech na jeho rozsáhlé přírodní zdroje. Evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že konkurenční návrh předložil ukrajinským představitelům, s nimiž se setkal v Kyjevě během návštěvy Evropské komise u příležitosti třetího výročí ruské invaze.