Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA. Ale dohoda na poslední chvíli narazila na problémy a její podpis není jistý, napsal odpoledne server listu Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje na obou stranách.

Spojené státy s Ukrajinou před dvěma týdny podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.

Spor se vede o to, co vlastně bylo dohodnuto během maratonských vyjednávání v posledních hodinách. USA podle agentury Reuters chtějí, aby Ukrajina kromě vlastní dohody o nerostném bohatství podepsala také další dva dokumenty, které však podle Kyjeva ještě vyžadují další rozpracování.

Kyjev podle FT získal od Trumpovy administrativy významný ústupek, a sice že jako příspěvek USA se bude počítat pouze budoucí vojenská pomoc zemi, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Kvůli podpisu dohody s americkým ministrem financí Stevem Bessentem odletěla do Washingtonu vicepremiérka Svyrydenková. Problémy však nastaly, když Bessentův tým uvedl, že by měla "být připravena podepsat všechny dohody, anebo se vrátit domů".

Američané chtějí, aby Ukrajinci podepsali jak rámcovou dohodu, tak podrobnou dohodu o investičním fondu, uvedli podle listu dva ukrajinští představitelé. Naopak podle zdroje obeznámeného s myšlením americké strany nebyla jednání uzavřena, protože se Ukrajina snažila přehodnotit podmínky dohodnuté o víkendu, a tak se američtí představitelé obávají, že by vedlo ke snížení transparentnosti.

K uzavření dohody byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Tehdejší podmínky splatit veškerou pomoc byly také výrazně tvrdší, než současné. "Nepodepíšu něco, co bude muset splácet deset generací Ukrajinců," trval na svém Zelenskyj v únoru.

Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Spojené státy se za Bidenovy administrativy postavily na stranu napadené země, po Trumpově návratu do Bílého domu ale Washington změnil postoj ke konfliktu, mimo jiné v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů. Washington také obnovil komunikaci s Moskvou.

Trump chce obě strany přimět k zastavení bojů. Kritici k jeho úsilí uvádějí, že až příliš vychází vstříc ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, zatímco na Zelenského je nezvykle tvrdý. Ukrajina už dříve souhlasila s americkým návrhem na příměří, a to bez podmínek. Naopak Rusko se zatím jasně nevyjádřilo, hovoří ale o tom, že je takové myšlence nakloněno. Spojené státy už také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, snahy zprostředkovat mír zanechají.