Evropa nemusí se současnou úrovní zásob zemního plynu přežít letošní zimu. Například Německo má v podzemních zásobnících dostatek plynu na dva až dva a půl měsíce. Na konferenci o energetice to v Moskvě řekl šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller.
Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Podle ruské agentury TASS dodal, že míč je nyní na straně Evropské unie. Podle Putina lze opravit nedávno poškozená potrubí plynovodů Nord Stream, přivádějící ruský plyn do Německa po dnu Baltu, ale smysl to bude mít jedině v případě, že budou poté využívána. Ze sabotáže na plynovodech mají podle Putina prospěch hlavně Spojené státy, Polsko a Ukrajina.
Energetické trhy jsou stále nebývale turbulentní, přeci jen už však není nutné označovat je za utržené ze řetězu. Pozitivní zprávou posledních dnů byl pokles cen elektřiny na denním neboli spotovém trhu. Cenotvorba elektřiny je navázaná na plyn, k poklesu cen tedy přispělo i to, že se situace na trhu s plynem uklidňuje.
Od chvíle, kdy vláda Petra Fialy začátkem září rozhodla o zastropování cen elektřiny pro domácnosti, veřejné instituce, malé a střední firmy, hledají ministři odpověď na otázku, kdo za to zaplatí. Kabinet při stropu u elektřiny na 240 eurech za MWh včetně DPH odhaduje účet na 130 miliard korun. U plynu je odpověď jednoduchá. Rozdíl mezi tržní cenou a stropem, který je v tomto případě 120 eur za 1 MWh včetně DPH, musí zaplatit stát. U plynu jsme závislí na dovozu. Nakupujeme za globální ceny.
Navzdory tomu, že do Evropy stále ruský plyn proudí, Česko už je přes měsíc od ruských dodávek „odstřižené“. Přes to se však stále daří i plnit zásobníky. Pomoci tomu může navíc i dalších několik dní návratu letních teplot. Ačkoliv do Česka plyn stále proudí přes Německo, zdroje už jsou týdny jiné. Do Evropy stále proudí ruský plyn dvěma cestami. Skrze Ukrajinu, odkud pokračuje zejména na Slovensko, do Rakouska a Itálie, a plynovodem Turk Stream, který přes Turecko vede plyn na Balkán.
Představu českého premiéra Petra Fialy o pohodovém, velkolepém neformálním summitu lídrů Evropy ve strhujících kulisách Hradčan rozbil hned při příchodu po červeném koberci jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Reagoval tak jen na pár dní starý návrh německé vlády kompenzovat lidem a firmám vysoké ceny energií 200 miliardami eur (5 biliony korun, což je částka jen o málo nižší než celý roční výkon české ekonomiky).
Lídři desítek evropských zemí se v Praze sjíždí na summit i kvůli řešení energetické krize. Zatímco se však české předsednictví snaží najít celoevropské řešení, summit začíná v atmosféře ostré kritiky Německa. Masivní německá podpora spotřeby energií ničí jednotný evropský trh a Berlín nemůže diktovat energetickou politiku Evropské unie, řekl hned při příchodu na Pražský hrad polský premiér Mateusz Morawiecki.
Česká republika je pro Katar jedním z preferovaných partnerů v rámci těžby zemního plynu v Severním poli. Po dnešním jednání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním to na twitteru uvedl premiér Petr Fiala (ODS). "S katarským emírem jsme jednali především o další spolupráci ČR a Kataru v oblastech letecké dopravy, podpory podnikání, investic a energetiky. Kromě zájmu obou zemí o investice hledá Česká republika především spolehlivé dodavatele LNG (zkapalněného zemního plynu)," uvedl předseda vlády.
Evropská komise je připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny, oznámila ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Zároveň před europoslanci naznačila, že komise uvažuje také o obecnějším zastropování ceny plynu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Jako další odpověď na aktuální vysoké ceny vidí von der Leyenová intenzivnější vyjednávání s partnery, jako je Norsko.
S vojenskými poctami prezident Miloš Zeman přivítal na Pražském hradě katarského emíra Tamima bin Hamada Sáního. Během dopoledne jednali mezi čtyřma očima i v rámci národních delegací mimo jiné o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi. Odpoledne se emír v Kramářově vile sejde mimo jiné i s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Lidé začnou od října ve svých platbách za energie konečně pociťovat „úlevu“, kterou vláda připravila. V rámci úsporného tarifu bude do konce roku všem plošně odpuštěno od dvou do tří a půl tisíce korun, záleží na distribuční sazbě. Stejně tak se od teď i po celý příští rok z vyúčtování vyškrtne poplatek za obnovitelné zdroje. Nejasnosti však stále panují kolem toho, jak se nyní do záloh promítnou zastropované ceny elektřiny i plynu.
Dovoz ruského plynu do Evropy se výrazně zmenšuje a státy Evropské unie řeší, jak se závislosti na něm zbavit. Chybějící dodávky však neřeší jen státy sedmadvacítky, mezi výhrůžkami úplným zastavením proudění plynu řeší otázku, kam s vlastním plynem, i samotné Rusko. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin na začátku září odmítal problémy s tím, že plyn bude putovat na jiné trhy, zejména do Asie, v odborných kruzích zřejmě panuje pesimističtější nálada.
Švédská pobřežní služba s podporou vojenského námořnictva vyslala k poničeným plynovodům Nord Stream 1 a 2 ponorku. Ta má posbírat více informací o incidentu, který seismologové označují za výbuchy, jež narušily potrubí a zapříčinily únik plynu, napsala agentura Reuters. „Za misi zodpovídá pobřežní stráž, my je ale podporujeme jednotkami. Jediná, kterou budeme jmenovat, je HMS Belos, což je záchranné podmořské plavidlo,“ řekl Reuters mluvčí švédského námořnictva Jammie Adamsson.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl minulý týden listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger ovšem v té souvislosti žádá záchrannou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.
Únik plynu z plynovodu Nord Stream 1 už se patrně také zastavil, uvedly podle agentury AP dánské úřady. V sobotu Dánsko oznámilo, že plyn pravděpodobně přestal unikat také z plynovodního potrubí Nord Stream 2. „Společnost Nord Stream AG informovala Dánský energetický úřad, že se patrně podařilo dosáhnout stabilního tlaku v potrubí Nord Stream 1.
Itálie v sobotu nedostane žádný plyn z Ruska. Uvedla to italská energetická společnost ENI s odkazem na informaci od ruské společnosti Gazprom. Podle ruské firmy totiž není možné zaručit tranzit přes Rakousko. Před válkou Itálie pokrývala dovozem z Ruska na 40 procent své spotřeby plynu. „Gazprom sdělil, že nemůže zaručit dodávku objemů plynu objednaných na dnešek kvůli nemožnosti přepravit plyn přes Rakousko,“ uvedla společnost ENI.
Podle některých poměrně rychlý úspěch, podle jiných další nedostatečný krok. Shoda států Evropské unie na přerozdělení zisků části výrobců elektrické energie má pomoci podnikům a domácnostem překonat zimní měsíce. Do vyhlášeného opatření se však ihned pustili zástupci průmyslu a poněkud překvapivě i Slovensko, které tvrdí, že s navrženým řešením nesouhlasilo. Do situace pak vstupuje i otázka českého národního řešení. Zatímco se bude výrobcům brát, distributorům chce vláda naopak dávat.
Omezení cen plynu požadované řadou evropských států je legitimní možností v boji proti vysokým cenám energií a Evropská komise hodlá pracovat na jeho proveditelné variantě. Po pátečním jednání s ministry energetiky zemí Evropské unie to prohlásila eurokomisařka Kadri Simsonová.
Situace v zásobování Německa energiemi je stále mimořádně vážná a bez úspor v domácnostech hrozí, že země nebude mít v zimě dostatek plynu.
Poškozením plynovodů Nord Stream v Baltském moři vstoupil kontinent do nové fáze hybridní války, míní lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Podle německé rozvědky je možné, že plynovody už nikdy fungovat nebudou. Podle jeho provozovatele, konsorcia Nord Stream AG, má poškozený plynovod Nord Stream 1 stále naději na opravu. V tuto chvíli nelze nic vyloučit, pro přesné posouzení je ještě třeba nejprve posoudit rozsah škody, uvedla německá agentura DPA.
Poškození podmořských trubek plynovodu Nord Stream má zajisté nějakou příčinu, důvod a také vysvětlení. To bude pravděpodobně ještě nějakou dobu zahaleno tajemstvím, z nějž se budou vynořovat dohady a spekulace, jak to v takových případech nutně bývá. Přirozená úvaha o možných pachatelích začíná otázkou, komu se taková věc hodí a co z toho kdo může mít. Rusko je z principu sice šílené, ale lze uznat, že navzdory onomu šílenství není jeho zájmem zbavit se možnosti hrát s Německem plynové šachy.
Rusko má v úmyslu svolat oficiální jednání Rady bezpečnosti OSN ohledně incidentů s plynovody Nord Stream 1 a 2. Oznámila to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Později ve středu agentura AFP vydala zprávu, že jednání RB OSN k výbuchům plynovodů se uskuteční v pátek. Ruský list Komsomolskaja pravda ve středu večer napsal, že exploze na plynovodu Nord Stream by mohly vést k fatálnímu konfliktu se Západem. Zbývají prý možná jen vteřiny.
Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému deníku Financial Times slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
Americká tajná služba CIA údajně už před několika týdny varovala německou vládu před možnými útoky na plynovody v Baltském moři. Uvádí to magazín Der Spiegel s odkazem na „lidi obeznámené s fakty“. Podle deníku Bild se v současnosti projednávají dva scénáře, jak mohl být útok na plynovody spáchán.
Úniky plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2 vytváří další tlak na Evropu, která hledá alternativu k ruskému plynu. Havárie ale neomezuje dodávky do Evropy, protože ani jedním potrubím plyn stejně neteče, uvedl v rozhovoru pro deník Echo24.cz Martin Jirušek, odborník na energetickou politiku a energetiku v mezinárodních vztazích z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Senátní klání už v prvním kole opustily možná překvapivě některé známé tváře. Mezi nimi i současní senátoři vládních stran místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) či předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková. Těm situaci vůči opozičním kandidátům zkomplikoval menší zádrhel, protikandidáti z vlastních řad. Vládní strany stále hrají před druhým kolem senátních voleb o dvě desítky mandátů a v celku tak nemají špatné vyhlídky, za očekáváním byl výsledek v prvním kole zejména pro předsedu Starostů Víta Rakušana,
V místech, kde začal na plynovodech Nord Stream 1 a 2 unikat plyn, byly zaznamenány výbuchy. Příčina celkem tří úniků je předmětem vyšetřování, Dánsko, Kreml ani experti nevyloučili sabotáž. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v reakci na to zvyšuje. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem čtyř hodin vykazoval růst o více než pět procent na 183 eur (zhruba 4500 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Významné úniky plynu z plynovodu Nord Stream 1 mohl způsobit cílený útok. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Podle jeho bezpečnostních zdrojů se nemohlo jednat o náhodný incident. K úniku plynu došlo i v nezprovozněném plynovodu Nord Stream 2. Švédská námořní správa vydala varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1, které nastaly ve švédských a dánských vodách.
Obchodníci s energiemi v minulých dnech a týdnech přestali přijímat nové zákazníky, kteří by si přechodem za lepším chtěli srazit účty za plyn a elektřinu. Smlouvu většinou podepíšou jen s tím, kdo kupříkladu žádá o přepis energií na své jméno. Lidé se tak mohou ocitnout v pasti vysokých cen a současně nemožnosti přejít k novému dodavateli. Jak však upozorňují všechny strany, zákazníci mají v takovém případě v zásadě smůlu – neexistuje totiž žádný nástroj, který by mohl obchodníky k podpisu smlouvy donutit.
Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Úpravu zdůvodnilo současnou energetickou krizí v důsledku ruské agrese na Ukrajině.
