Po kritice ze strany Izraele i německé židovské obce v pátek na svou funkci rezignoval ředitel Židovského muzea v Berlíně, jedné z největších institucí svého druhu v Evropě. Debatu v posledních týdnech vyvolala výstava o Jeruzalémě i kontroverzní tweet na účtu muzea k hnutí BDS, které vyzývá k bojkotu Izraele kvůli jeho okupaci palestinských území.
Izraelská armáda ve čtvrtek uzavřela tunel na hranicích s Libanonem, který podle ní vykopali radikálové z libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Informoval o tom deník Haarec. Podle Izraele měl více než kilometr dlouhý tunel pod hranicí sloužit jako rychlá cesta do Izraele v případě budoucích konfliktů a usnadnit ozbrojencům páchat útoky.
Izraelský parlament ve středu schválil své rozpuštění, což má vést k dalším předčasným volbám, které by se mohly uskutečnit již v září. Poslední volby se v Izraeli konaly 9. dubna, vládní strana Likud ale nezískala dostatek hlasů pro sestavení jednobarevné vlády a premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se navzdory prodloužené lhůtě na vyjednávání nepodařilo sestavit koalici.
Vítězem 64. ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize se stal nizozemský zpěvák Duncan Laurence. Česká indie-popová kapela Lake Malawi skončila se skladbou Friend of a Friend na jedenáctém místě. Finále soutěže se konalo v izraelském Tel Avivu. Zúčastnili se ho zástupci 26 zemi, jako zvláštní host vystoupila americká zpěvačka Madonna. O výsledcích klání rozhodují hlasy národních porotců všech zúčastněných států, k nimž se pak přičtou hlasy diváků.
Dnes, 14. května, začíná v Izraeli přehlídka šílenosti, bláznů a opravdového pěveckého talentu, známá jako Eurovision Song Contest. Česká republika se počítá k pozdním příchozím, poprvé zástupce do soutěže vyslala v roce 2007. Ta přitom běží již od roku 1956. V tuzemsku Eurovize nevyvolává tak obří zájem jako ve zbytku Evropy. V Británii je analyzována se stejným zápalem jako mistrovství světa ve fotbale. Celosvětově se na soutěž dívá kolem 200 milionů lidí a patří mezi nejsledovanější nesportovní akce planety.
Až 1700 Palestincům z Pásma Gazy, zraněným při protiizraelských protestech, hrozí amputace kvůli nedostatku finančních prostředků pro zdravotnictví. Oznámil to koordinátor humanitárních aktivit OSN na palestinských okupovaných územích Jamie McGoldrick. Palestinci protestují proti Izraeli od loňského března. Od té doby jich Izraelci asi 300 zabili. Podle McGoldricka utrpělo zranění 29 000 lidí, z nich 7000 při zásahu střelnou zbraní.
Loni v květnu, když izraelští vojáci při násilném pokusu překonat hraniční bariéry a vniknout do Izraele zastřelili kolem padesáti Palestinců, jsem napsal: „Je to strašné, ale co má dělat stát, který ví, že za hranicemi má nepřítele na život a na smrt, pro nějž samotná existence je al-Nakba, katastrofa, potupa, nekonečná hanba?“ Poměry v Gaze jsou nepochybně strašné, ale překonání plotu by znamenalo expanzi těchto poměrů do Izraele.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě pokračovat v útocích na radiály z palestinského Pásma Gazy. Za víkend odtud bylo na Izrael vypáleno více než 600 raket, uvedla izraelská armáda. Nová vlna izraelsko-palestinského násilí si od pátku podle médií vyžádala na palestinské straně 11 mrtvých, na izraelské tři. Izraelská armáda poslala na hranici pásma další brigádu a podle svého mluvčího se připravuje na několikadenní boj. Írán odsoudil podle něj „brutální“ útok Izraele na Pásmo Gazy.
Raketa vypálená z palestinského Pásma Gazy v neděli zabila izraelského civilistu, zatímco při izraelském útoku byli zabiti dva palestinští ozbrojenci. S odvoláním na izraelskou policii a palestinskou organizaci Islámský džihád o tom informovala agentura Reuters. Od pátku přišlo podle palestinských médií při izraelsko-palestinském násilí o život deset Palestinců, z nichž šest byli členové radikálních organizací Hamás a Islámský džihád. Hamás oznámil, že se rozhodl vystupňovat útoky.
Izraelský prezident Reuven Rivlin formálně pověřil dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua sestavením příští koaliční vlády. Netanjahuova pravicová strana Likud má po volbách nejširší podporu ostatních stran. Volby se konaly 9. dubna a Likud z nich vyšel s 35 mandáty ve 120členném parlamentu. Dobře si vedly i další pravicové strany, stejně jako náboženské, které chtějí jít s Likudem do vlády. Dohromady budou mít 65 mandátů.
Robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla čtvrteční přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o měkké přistání byl neúspěšný. Berešit byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína.
Co bylo po ohlášení prvních odhadů nejisté, je při pohledu na sečtených 97 procent hlasů téměř na beton. Benjamin Netanjahu jde vstříc pátému premiérskému mandátu a pravděpodobně se stane nejdéle sloužícím premiérem v historii židovského státu. Chybějící tři procenta z vojenských základen a od krajanů už s výsledkem nemohou zahýbat.
Mezinárodní internetový zprostředkovatel turistických pronájmů Airbnb zrušil své loňské rozhodnutí stáhnout nabídku ubytování v nelegálních židovských osadách na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Veškerý svůj výtěžek z této nabídky ale firma věnuje humanitárním organizacím. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch rozhodnutí Airbnb odsoudila. Informoval o tom web arabské televize Al-Džazíra.
Vítězem úterních parlamentních voleb v Izraeli je tamní pravice. Podle zatím předběžných výsledků, jež se opírají o sečtení 98 procent hlasů, bude mít ve 120členném parlamentu až 65 křesel. Premiér Benjamin Netanjahu tak má podle médií nakročeno k pátému mandátu. Palestinci výsledek hodnotí jako přitakání okupaci palestinských území. Netanjahuovi už začali gratulovat zahraniční politici včetně těch českých.
V Izraeli se v úterý uskuteční předčasné parlamentní volby, které jsou označovány za referendum o úspěšnosti současného premiéra Benjamina Netanjahua. Ten usiluje o celkem pátý a již čtvrtý po sobě jdoucí mandát, navzdory tomu, že nadále čelí korupčním kauzám. Hlavním rivalem Netanjahuovy pravicové vládní strany Likud je někdejší náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Ganc a jeho nová středopravicová strana Modrá a Bílá.
Zahraniční výbor sněmovny ve čtvrtek podpořil odmítavé stanovisko ministerstva zahraničí k americkému uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami. Usnesení získalo jednomyslnou podporu. Předseda výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) předtím varoval, že postup Spojených států může vytvořit nebezpečný precedens, na jehož základě mohou další země, například Rusko nebo Čína, vznášet nároky na území.
Ve věku 95 let zemřel v Nice francouzský pilot Michel Bacos. Jako kapitán letu společnosti Air France z Tel Avivu do Paříže uneseného v červnu 1976 teroristy odmítl opustit pasažéry a zůstal s nimi až do slavného vysvobození izraelským komandem. Operace Blesk se nejdříve jevila jako neproveditelná, ale později vešla do historie jako nejslavnější akce na záchranu rukojmí v moderních dějinách.
Izrael a palestinská radikální organizace Hamás se v pondělí dohodly na příměří zprostředkované Egyptem. Agentuře Reuters to sdělil palestinský zdroj brzy poté, co izraelská armáda podnikla letecké útoky na Hamás v Pásmu Gazy v odvetě za ostřelování izraelského území.
Americký prezident Donald Trump podepsal dekret, v němž uznává svrchovanost státu Izrael nad Golanskými výšinami. Tuto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí OSN anektoval. K podpisu dekretu došlo v Bílém domě na úvod setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož za dva týdny doma čekají parlamentní volby.
Rumunská premiérka Viorica Dancilaová v neděli ve Spojených státech na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC) prohlásila, že Rumunsko přesune svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Na stejné konferenci dnes záměr otevřít diplomatické zastoupení v Jeruzalémě oznámil také honduraský prezident Juan Orlando Hernándéz, píše izraelský list The Times of Israel.
Na začátku roku 2019 je Izrael v lepším geopolitickém postavení než kdykoliv předtím.
V Izraeli zemřel jeden z nejslavnějších izraelských špionů a pozdější ministr Rafi Ejtan. Bývalý agent organizace Šin bet zemřel ve věku 92 let. Jeho nejznámějším počinem byl únos a následné převezení jednoho z hlavních organizátorů holokaustu Adolfa Eichmanna. Ejtan totiž šéfoval izraelskému komandu, které nacistického válečného zločince uneslo z Argentiny v květnu roku 1960. Informaci přinesl izraelský deník Haaretz.
Američtí představitelé chystají dokument o oficiálním uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami. Prezident Donald Trump by jej prý měl podepsat příští týden během návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Spojených státech. Uvedla to v pátek agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele americké vlády. Trump se má s Netanjahuem setkat v pondělí.
Spojené státy by měly uznat izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami. Uvedl to ve čtvrtek americký prezident Donald Trump, podle něhož je toto syrské území anektované židovským státem významné pro izraelskou bezpečnost a stabilitu v regionu. Izrael o americké uznání svých nároků na tuto spornou oblast podle agentury Reuters v poslední době usiluje diplomatickou cestou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi za jeho podporu izraelských nároků poděkoval.
V posledních týdnech pozornost médií přitáhla další krize na linii Polsko-Izrael, tentokrát vyvolaná prohlášením nového izraelského ministra zahraničí, který připomněl výrok, že „Poláci sají antisemitismus s mateřským mlékem“ a že se musí přiznat ke svému podílu na holokaustu. V Polsku byl označen za rasistický a vyvolal řadu reakcí. Autorem jedné z nich je i současný polský velvyslanec v Izraeli Marek Magierowski. Echo24 přináší jeho text publikovaný v Jerusalem Post s titulkem Moje babičky přežily válku.
Izrael je vlastí pouze židovských obyvatel. V neděli to na instagramu napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na izraelskou herečku Rotem Selaová, která se zastala izraelských Arabů, kteří v devítimilionové zemi tvoří 20 procent populace. Netanjahu před blížícími se dubnovými volbami opakovaně prohlásil, že jeho rivalové chtějí vytvořit vládu s arabskými politickými stranami. Selaová se proti takovýmto komentářům ohradila.
Izraelský generální prokurátor Avichaj Mandelblit oznámil, že premiéra Benjamina Netanjahua obviní z korupce a podvodu. Podle místních médií ale nebude formálně obviněn před dubnovými volbami a prokurátor ho podle obvyklé právní praxe před obviněním ještě vyslechne. Netanjahu obvinění znovu odmítl a opět je označil za „politicky motivovaná“. A zatímco pravicové strany premiéra podpořily, levice ho vyzvala k odstoupení.
Izraelští vojáci při zásahu proti palestinským demonstrantům u hranice Pásma Gazy loni zřejmě spáchali zločiny proti lidskosti. Dospěla k tomu komise, kterou vyšetřením událostí pověřila Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). O svých poznatcích komise informovala v Ženevě, Izrael však zprávu označil za absurdní. Palestinci zahájili pravidelné protesty loni v březnu ve snaze poukázat na své právo návratu do domovů svých předků v nynějším Izraeli.
