Od začátku války v Gaze 7. října 2023 došlo v Izraeli k výraznému nárůstu žádostí o posmrtný odběr spermatu, který umožňuje početí dítěte i po smrti vojáka či civilisty. Podle tamního ministerstva zdravotnictví byl tento zákrok proveden u 250 padlých příslušníků armády a bezpečnostních složek a u 21 civilistů. Často o něj žádají rodiče zemřelých, kteří po začátku války získali možnost rozhodnout o odběru i bez soudního povolení. Neexistuje však jednotná národní politika, která by určovala, jak s odebraným spermatem dále nakládat.

Rostoucí počet žádostí přiměl armádu k tomu, aby při oznámení úmrtí blízkým zároveň informovala o možnosti posmrtného odběru spermatu. Zákrok musí proběhnout velmi rychle, obvykle do 24 až 36 hodin po smrti, protože životaschopnost spermií prudce klesá. Podle výzkumu provedeného v nemocnici Ichilov ztrácí spermie přibližně dvě procenta životaschopnosti za každou hodinu.

V některých případech se odebere několik vzorků, z nichž lékaři pod mikroskopem vyhledávají pohyblivé spermie. Ty lze následně zmrazit. Výzkum ukazuje, že po rozmrazení dochází v průměru k poklesu životaschopnosti o zhruba 39 procent, přesto může být materiál využit pro umělé oplodnění. Silbergův případ patřil k úspěšným – lékařům se podařilo najít životaschopné spermie v devíti vzorcích.

Otázky kolem dalšího využití spermatu však zůstávají nevyřešené. V jedné z nedávných kauz soud v Ejlatu povolil matce padlého vojáka Maora Eisenkota, aby spermie svého syna použila k početí prostřednictvím náhradního mateřství. Takových rozhodnutí zatím není mnoho a každé z nich se dostává do prostoru bez jasných pravidel. Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách uvádí, že tato oblast zasahuje do práva, medicíny, filozofie, náboženství i etiky.

Podle Savitskyové je absence předem vyjádřeného souhlasu problémem i proto, že příbuzní v prvních hodinách po oznámení úmrtí nemusí být schopni učinit informované rozhodnutí. Zároveň upozorňuje, že velká část mladých mužů by nesouhlasila s tím, aby o využití spermatu rozhodovali jejich rodiče nebo partneři bez jejich vědomí. Přesto pokračující zájem ukazuje, že mnohé rodiny v posmrtném početí vnímají možnost zachovat pokračování rodové linie. Levyová po narození syna uvedla, že dítě vnímá jako způsob, jak symbolicky navázat na život svého snoubence. Lékaři, kteří byli u porodu přítomni, popsali událost jako mimořádně emotivní i kvůli tomu, že někteří z nich sami přišli ve válce o blízké. Podle Levy nejde jen o osobní příběh, ale také o to, že rodina jejího partnera bude pokračovat navzdory okolnostem, za nichž Silberg zemřel.