Tag: příroda

Články k tagu

Špeková hruška

Výraz „speckbirne“ jsem zachytil teprve nedávno a ocenil obrazotvornost tohoto pojmenování. Někdo si povšiml vizuální podobnosti této zralé hruštičky na řezu, kdy svou konzistencí a barvou připomíná prostě špek. Chutí samozřejmě nikoli. Nijak se neudí a s masným výrobkem nemá lautr nic společného. Zaujala mne natolik, že při nejbližší výpravě za nářadím do Rakouska jsem zařadil do itineráře i kraj „špekových“ hrušek nedaleko od Lince, který sliboval zajímavou podívanou. A nelitoval jsem ani v nejmenším.

Chci být klamán

Staletí nás přiblížila černému tulipánu prostřednictvím letitého šlechtění, a když byl v roce 1986 vystaven první „skutečný“ černý tulipán, rostlina byla pojištěna na 385 tisíc dolarů. Jakkoli šlo znovu o křížence dvou temně purpurových odrůd, obecně se má za to, že černého tulipánu tak nějak bylo dosaženo. Květ ovšem vysloveně černý není. Modré růže jsme se dočkali prostřednictvím hry s geny petúnií. Z množiny třiceti tisíc genů určujících barvy se vybraly tři stovky kandidátů nesoucích modrou barvu. Ty se podařilo izolovat v roce 1991 a úspěšně vpravit do růže.

Otrávená Bečva? „Je mi líto, že soud nedokáže najít viníka,“ říká ministr Hladík

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) lituje, že soud nedokázal v případě otravy řeky Bečvy najít viníka a uložit patřičný trest. Jeho rozhodnutí respektuje. Vsetínský okresní soud v pondělí v rozsudku uvedl, že otravu řeky způsobila společnost Energoaqua, trest jí však neuložil. Podle soudkyně Ludmily Gerlové se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku stalo. Firma se podle rozsudku při havárii mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí (ČIŽP).

Remonty

Druhé kvetení znamená, že kytka se má dobře. Anebo taky, že se jí první kvetení moc nepovedlo. Každopádně má dost sil na to, aby ještě krášlila. Není to samo sebou a některé rostliny k tomu mají větší sklon, jiné remontují velice vzácně. Možná si vzpomenete na kaštany, které v době, kdy vrcholila invaze klíněnky, kvetly na podzim podruhé. Bylo to považováno za jakýsi div přírody, ovšem ve skutečnosti šlo o akt zoufalství. Strom prožíval dramatický fyziologický šok, kdy v průběhu léta přišel o celou listovou plochu a snažil se vytvořit předpoklad pro zachování potomstva za jakoukoli cenu.

Úspěšná mise. Ochráncům přírody se podařilo najít hnízdo sršní asijských, hasiči ho zlikvidují

Ochránci přírody našli v neděli v podvečer v koruně stromu v plzeňských Předních Skvrňanech velké hnízdo sršní asijských. Hasiči ho zlikvidují v pondělí odpoledne. Další hnízda neobjevili, řekl Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), na síti X o nálezu informoval také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jde o první potvrzený nález tohoto invazního druhu hmyzu v ČR, který se specializuje na lov včel. Podle přírodovědců se sršeň asijská do ČR dostala zřejmě kamionem ze Španělska.

Stroje a řemeslo

Začátek podzimu je dobrá doba, kdy navštívit kolegy zahradníky. V létě je vždycky někdo na prázdninách, střídáme se horko těžko v zalévání a v zimě nic neuvidíme. Těsně před začátkem sezony mají zahradníci pěkně nachystáno a podzimní sezona je v sortimentu mnohem zajímavější než jarní.

V Česku se poprvé objevila nebezpečná sršeň asijská, ochránci volají po pomoci od veřejnosti

Sršeň asijská se podle ochránců přírody vyskytuje v Česku, poprvé byla nalezena ve čtvrtek v Plzni. Tento invazní druh hmyzu se specializuje na lov včel. O prvním potvrzeném nálezu v Česku v pátek informovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), která invazní druhy sleduje, v tiskové zprávě. Agentura se nyní snaží šíření sršně zamezit, důležité je podle ní najít a zlikvidovat hnízdo. Sršeň se podle Görnera vyskytuje ve čtvrti Skvrňany. Najít hnízdo je podle něj náročné i proto, že se sršeň nachází v zástavbě.

Perníková pohádka

V někdejším hlavním městě perníku mají docela šarmantní nádraží s červenou cihlou a před ním velkorysý veřejný prostor. Kdykoli mohu, zastavím se zde nejen pro miletínské modlitbičky (Pardubičtí mi to asi neprominou, ale je to tak). Neváhám vyběhnout a jdu se podívat na jeden z nejproslulejších záhonů v zemi. Na ploše ani ne tří set metrů tu můžeme pozorovat velice odvážný experiment, ke kterému bychom u nás těžko hledali paralelu. Každá profese má nějaký svůj slang, hantýrku, zažité postupy, vtípky a také školné, které si každý musí zažít sám a takříkajíc zaplatit.

Obrovské propadliny a v nich auta. Sesuv půdy ve Švédsku roztrhal dálnici na důležitém tahu do Norska

Sesuv půdy způsobil v noci na dnešek v západním Švédsku nedaleko Göteborgu na důležitém silničním tahu do Norska obrovské propadliny. Tři lidé byli zraněni, když jejich auta a autobus sjely ze silnice, píše agentura AP. Podle serveru The Local se propadly celé úseky dálnice. Příčiny se zjišťují. Masa zeminy způsobila obrovské škody na dálnici E6 poblíž města Stenungsund, poničila také několik budov a zařízení včetně restaurace rychlého občerstvení Burger King.

Dobrá levandule

Kdysi se nad levandulí jeden smiloval a byl rád, že vůbec nějakou sehnal. Jakýsi takový darovaný semenáč si kdysi naše mamka vysadila nad zídku. Byl na plném slunci a řadu let se tvářil velice spokojeně. Dokonce si přisela jakousi sestřičku a dobrých patnáct let se popelily na svém výpeku. Zespodu se již táhly starobyle svazčité kmeny, které zná našinec z návštěvy Provence a romantických pohlednic. Pak najednou zničehonic bác a bylo po ní. Cílová rovinka volně rostoucích levandulí u nás bývá takto krátká a náhlá. Často končí mnohem dřív z důvodů různých školáckých chyb.

Zlatá koule na dně oceánu šokovala vědce. Možná se jedná o vejce záhadného tvora

Vědci na dně oceánu u tichomořského pobřeží Aljašky objevili záhadnou zlatou kouli, která podle nich může být vejcem nakladeným neznámým mořským tvorem nebo mořskou houbou. Nyní objekt analyzuje americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), napsal list The Guardian. Hladký objekt se zvláštním otvorem uprostřed byl nalezen v hloubce více než tří kilometrů pomocí dálkově řízeného podmořského průzkumníka.

Když prší

„Celý den drobně prší,“ napsal si kdysi do deníku Jaroslav Foglar a tento banální záznam počasí se stal nyní titulem knižního vydání jeho deníků. Co bychom za to mnozí dali. Den, který proprší, všichni známe a, pravda, můžeme se na něj i těšit. V takovém dni se hezky dospíte. Uděláte si kávu, sednete si na verandu a koukáte, jak prší. V zahradě nemusíte nic. Přece ani nemůžete. Zato si můžete číst, poslouchat hudbu, hrát si na něco nebo mlčet a přemýšlet. Soustavný déšť je tomu skvělý parťák. Zahrada pookřívá. Co se v ní vlastně děje?

Mír s komáry. Pozdně letní fejeton o hmyzu

Kdyby se člověk teď rozhodl, že už do konce života nebude číst jiné knihy než o hmyzu – nebo se přímo nebude zajímat o nic jiného než o hmyz, má před sebou nesmírně zajímavé roky. Hmyz je nesmírně vzrušující, podivuhodná a rozmanitá část tvorstva, což tady nepíšu jako nějakou fejetonistickou nadsázku, ale jako fakt, jako suché konstatování.

Sejeme

Merton Borders v oxfordské botanické zahradě zakládal James Hitchmough na podzim 2011 a na jaře 2012 coby převážně seté společenstvo, do něhož bylo dosázeno zhruba 15 % rostlin. Vybíral květenu z Velkých planin Spojených států, vysokých poloh Jižní Afriky a od středozemní flóry až po střední Asii. Tedy obecně rostliny tolerující slunce, sucho a výkyvy podmínek. V mnoha směrech šlo o vizionářský počin, na který stojí za to po deseti letech zkoumavě pohlédnout z našeho středoevropského pohledu.

Tradiční staročeský jarmark, prokletí jménem rodina, středověká zábava

Poslední srpnovou sobotu se i letos v Třebízi uskuteční Staročeský jarmark. Nebudou chybět stánky s rukodělnými výrobky, přírodní produkty nebo ukázky řemesel. Pro děti přijede staročeský ručně poháněný kolotoč. Atmosféru dokreslí živá lidová hudba. Vstupné zahrnuje i možnost navštívit stálé expozice muzea. Staročeský jarmark, Národopisné muzeum Slánska v Třebízi, 26. 8. 2023.

Hadice

Poprvé jsem viděl hadici v anglické zahradě již před mnoha léty. Ne že by tento poněkud „zlomyslný“ vynález neznali, to ne, ale používali jej zejména pro první zalití po výsadbě. O další se obvykle postaral prostě déšť. Jako přípojné body sloužily v celé zahradě pouhé dva kohoutky sveřepě fungující od třicátých let. Když jsme odhalovali podobně prostý zavlažovací systém u nás v zahradě premiéra Antonína Švehly, neskrývali jsme překvapení. Jak to uzalévali?

Záchrana vybíjení stád? V Kanadě vyšlechtili krávy šetrné ke klimatu

Klimatičtí aktivisté v rámci svého snažení kritizují kromě využívání spalovacích elektráren k výrobě energie či ježdění autem taky velkochovy skotu, které uvolňují do vzduchu příliš mnoho metanu. S novým řešením ale přišli farmáři. V Kanadě se má příští rok narodit nový speciální druh krav produkující výrazně méně tohoto plynu. Informovala o tom agentura Reuters.

Brno rádo divočinu

To je mi novina. To přece bylo vždycky. Aby ne. Park byl k tomu jaksi vynalezen, aby do něj chodili lidé a líbilo se jim tam. Někdy trochu pozapomínáme na to, proč tu vlastně parky jsou. Z čeho vznikly? Stařičké snímky z dob počátků fotografie tu a tam zachytí tehdy velice módní nové promenády, parky a stromořadí. Často tedy jen jaksi zbytkově při zachycení dobové parády a slavných dějů. Parky jim byly vděčnou kulisou a to leccos dokazuje. Společnost je potřebovala.

EU nám může zakázat houbaření, tvrdil Kaczyński. „Polsko si musí vládnout samo“

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński v neděli varoval před rostoucím vlivem Evropské unie, který by podle něj mohl vést k zákazu houbaření v Polsku. Výroků tohoto politika, který často kritizuje Brusel, si všímají polská média i opoziční politici. Kaczyński na setkání s občany v Chelmu na východě země mluvil o tom, že v EU pokračují snahy o vytvoření jednoho státu v rámci celé unie.

Pasáček

Nedaleko hranic s Floridou, ještě ve státě Georgia, je městečko Woodbine. Zde šlechtil v osmdesátých letech Clarke M. Yancey v USA tolik oblíbené denivky. Tyto denní lilie zde dosáhly nezvyklé popularity a běžná oranžová denivka zplaňuje běžně po příkopech. V městečkách vidíte na zahrádkách barvy a odrůdy, které jsou u nás považovány dosud spíš za sbírkové. Často je tomu tak i u silnic, protože dobře snášejí například solení, ale i jinak se vyrovnávají s nepřízní stanoviště velmi statečně. Denivka se umí víceméně postarat sama o sebe, což je její výhoda.

„Největší přírodní katastrofa v historii Slovinska.“ Při povodni se protrhla hráz na řece Mura

Ve Slovinsku se kvůli přívalovým dešťům protrhla hráz na řece Mura na východě země a úřady evakuovaly několik obcí, informovala agentura STA. Podle serveru N1 muselo domovy opustit mimo jiné 500 lidí v obci Dolnja Bistrica. Slovinský premiér Robert Golob už v sobotu podle agentury AP prohlásil, že jeho země čelí největší přírodní katastrofě ve své historii. V souvislosti s nepříznivým počasím úřady evidují zatím čtyři oběti.

Vlci se přestávají bát lidí. Jejich lov dostal v Hradeckém kraji výjimku

Královéhradecký krajský úřad vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka, lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v tzv. pohotovostním štábu. Opatření se týká 17 honiteb na Trutnovsku. ČTK to dnes řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře. Trvalý výskyt vlků byl v minulosti potvrzen v česko-polském pohraničí na severu kraje.

Vedro

V horkém létě si často vzpomenu na horskou stanici Maymyo v Barmě, kam Britové za koloniálních časů prchali před hicem v nížinách. S celými rodinami, často až na půl roku. Vilové městečko je toho podnes důkazem. Koneckonců i my prcháme na chaty, do lesů, k rybníkům, do údolí a do hor. Někdo to snáší lépe, někdo hůře. Jiný vidí jenom moře. Květiny to tak úplně ve verších nevidí. Nemohou utéct a musejí vedru čelit. Mnohé z nich jsou adaptovány na přežití suchých období a dokážou se s tím srovnat.

Nad vodopádem

Lesy na pomezí Marylandu, Pensylvánie a Virginie jsou hluboké, pestré a členité. Pískovcové skály tu vystupují k povrchu v deskovité odlučnosti a porosty se tu prodírají zuřivé říčky, které umějí padat z jedné pískovcové desky na druhou v úhledných závojích. Pestrost místní flóry je až zarážející a na své si přijdou milovníci všech pater. Mám na mysli jak květin, tak keřů, ba i stromů.

Situace je vážná. Slovensko musí vyřešit útoky medvědů na lidi, říká ministr

Situace ohledně medvědů na Slovensku je vážná a stát ji bude muset vyřešit, řekl slovenský ministr životního prostředí Milan Chrenko po opakovaných střetech této chráněné šelmy s člověkem z uplynulých dnů. Ochranáři a lesníci v zemi se dlouhodobě přou o to, zda je tato chráněná šelma přemnožena. Téma případné regulace populace medvěda hnědého na Slovensku zasáhlo také do kampaně před zářijovými parlamentními volbami.

Čeští vědci odhalili blesk dlouhý 80 kilometrů, nejdelší ve střední Evropě

Nejdéle trvající blesk na středoevropském území odhalili vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) ve spolupráci s vědci z Akademie věd (AV ČR). Využili k tomu vlastnoručně vyrobené přístroje. Výzkum potvrdil, že jsou blesky významně větší a trvají delší dobu, než se dosud předpokládalo. K měření velikosti blesku výzkumníci používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry.

Paradox

Kdo by neznal echinaceové kapky. Ba dokonce i jako zahradní květina jsou tyto lodyhy již léta celkem provařené a starší ročníky je znají coby „růžové rudbekie“. O růžovosti můžeme úspěšně spekulovat, jisté je, že třapatkovka nachová nese svou, velice specifickou barvu. Ta má svůj rozstřel v intenzitě a tu a tam se objevují i albíni. Dnes tu ale bude řeč o patrně nejzajímavějším druhu tohoto rodu, tedy o Echinacea paradoxa. Všechny druhy třapatkovek obývají Severní Ameriku.

„Brutálně zasahuje do kompetencí členských států.“ Europoslanci podpořili kontroverzní normu o obnově přírody

Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil značně kontroverzní návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo 300 zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy.

Jedovatost

Netřeba plýtvat statistikami a rozebírat, zda je nebezpečnější přechod pro chodce, nebo procházka parkem. Tentokrát se do hledáčku bedlivých občanů dostal nebohý náprstník a zcela v duchu „občanského upozornění z místa bydliště“ neváhali nahlásit jeho přítomnost v městském parku. Co víc, dokonce ho dali vyhlásit rozhlasem a zeptali se zcela poctivě: „Jak je možné, že smrtelně jedovatá květina si jen tak kvete v parku?“ Z našich veřejných peněz, holota jedna.

Chelsea 2023

Osm tisíc lidí během pětadvaceti dnů připraví velkolepou show, kterou během pár dní vidí nějakých 170 tisíc návštěvníků. Dají si třicet tisíc pint oblíbeného drinku Pimm’s, pro ty vybranější je devět tisíc skleniček šampaňského. To k Chelsea patří zrovna tak jako letní šaty a miliony květů všude kolem. Atmosféra, jakou snad jinde na světě nepotkáte. Expozice kvetoucích výpěstků v obřím stanu v posledních letech stále výrazněji doplňují různé environmentální projekty a prezentace úspěchů na tomto poli.