Vláda se vrací ke „zlatým hřebům“ komunikace během pandemie. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ohlašuje zásadní změny v očkování na sociálních sítích, doplňuje je infantilními výrazy a sděluje veřejnosti, že další informace nalezne v soukromém videopořadu premiéra Andreje Babiše (ANO) známém jako „Čau lidi“.
Vláda dala v pondělí neutrální stanovisko k návrhům na důchodovou reformu, kterou prosazuje vládní ČSSD. Naopak silnější koaliční strana ANO se k ní dosud stavěla spíše skepticky, není navíc jasné, zda stihne padnout rozhodnutí. Do voleb totiž zbývají už jen necelé tři měsíce. V příštích dnech mají o ní mají jednat zástupci koaliční rady, Národní rozpočtová rada (NRR) se ale už k současnému návrhu ČSSD vyjádřila kriticky.
Jmenování Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem vláda na pondělním zasedání schválila. Úřad řídil jakožto první náměstek už od 1. července poté, co ve funkci skončil Pavel Zeman. Oficiálně se funkce ujme v úterý. Stříže navrhla vládě ke jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Stříž má za sebou kontroverzní minulost, když za komunistického režimu vykonával funkci obávaného vojenského prokurátora. Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986.
Zatímco například ve Velké Británii začínají měnit ke koronaviru přístup a chtějí vyměnit restrikce za vlastní odpovědnost, v Česku se zatím zvažuje přitvrzování v kontrolách opatření. Podle zástupců restaurací má ministerstvo zdravotnictví „apetit“ gastronomický sektor více omezit, což by mohlo vést k dalšímu úbytku hostů. Ti se totiž zatím do hospod a restaurací stále nevrací ve stejném měřítku jako před pandemií, jsou za tím i nové návyky lidí přes pandemii.
„Svět, který reprezentují Piráti, není podle mě moc veselejší než ten, jaký produkuje Babiš.“ Hejman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) není nakloněn tomu, aby občanští demokraté dělali po sněmovních volbách minoritního partnera Pirátské straně. ODS by měla prosazovat svoji představu vedení státu, pokud to nedokáže, nemá ve vládě co dělat, řekl deníku Právo. Kuba neoplývá nadšením ani ze vzniku koalice SPOLU. „ODS měla být stranou, která bude mít sama ambici vyhrát volby.
Místo jasné a rychlé pomoci poškozeným lidem po ničivém tornádu se vláda Andreje Babiše vrhla tím nejhorším možným směrem. Státní pomoc totiž trestá zodpovědné občany, kteří si své nemovitosti pojistili. Těm se totiž budou krátit peníze, přičemž nepojištění dostanou finanční sumu v plné výši. Ekonom Petr Bartoň pro Echo24 uvedl, že chování státu může mít negativní důsledky do budoucna. Lidé totiž jsou motivováni k rušení pojistek a místo toho se spoléhají na stát.
Ničivé tornádo, které čtyřiadvacátého června večer zdevastovalo několik vesnic na jihu Moravy, vyžádalo si šest obětí na životech a mnoha lidem sebralo domovy, vyvolalo okamžitě obrovskou vlnu solidarity. Jen na finančních darech se na účtech sbírek sešla v rekordně krátké době miliarda korun. Kromě toho mířila k obětem spousta konkrétní materiální pomoci. Lidé přijížděli pracovat a pomáhat. Velmi funkční se jako už poněkolikáté ukázal integrovaný záchranný systém. Dobře fungoval kraj v čele s hejtmanem Grolichem i místní samosprávy.
Trápení navíc zažívají obyvatelé jižní Moravy, jimž řádění tornáda a bouří zdemolovalo majetek, a ještě jsou v exekuci. Nemají totiž vůbec jisté, že se jim dostane adekvátní podpory, peníze vybrané mezi lidmi v rámci dobročinných sbírek jim teoreticky exekutor může sebrat. A nemají v tom jasno ani zainteresovaní. Přitom z asi 1600 zasažených domácností je dluh vymáhán možná až po několika stovkách.
Mají protilátky, ale žádný pozitivní test. Vláda stále odmítá možnost uznat laboratorní prokázání protilátek v krvi jako průkaz bezinfekčnosti, který by mohl usnadnit povinnost testování podle odhadů značně velkému množství lidí. Nepohnul s tím ani Nejvyšší správní soud, který sestřelil další z celé řady vládních opatření a konstatoval, že vláda tyto lidi diskriminuje. V některých zemích tato praxe funguje, odborníci se však na její průkaznosti neshodnou.
Spolková republika půjde k volbám jako už tradičně těsně před Českou republikou, letos na konci září. Asi dva poslední roky to vypadalo, že o příští vládě Německa je v podstatě rozhodnuto. Vysoká podpora pro Zelené, kteří se letos na jaře v průzkumech senzačně dostali i před dominátory poválečné spolkové republiky, křesťansko-demokratickou CDU, by znamenala, že tlak Evropské unie na snižování emisí oxidu uhličitého (CO2), už dnes naprosto iracionální, bude od podzimu ještě vystupňován.
Vláda Andreje Babiše po začátku letních prázdnin připravila pro řadu lidí nepříjemnou zátěž. Zpřísnila totiž prokazování bezinfekčnosti, kdy už nebude stačit první dávka očkování proti koronaviru. Za bezinfekční budou od pátku 9. července považováni lidé až po dvou týdnech od druhé dávky. Tu má nyní přes 3,48 milionu lidí v České republice. Pro asi jeden a půl milionu lidí to ale může znamenat komplikace, protože se budou muset prokazovat negativním testem.
Navzdory tomu, co zaznělo ve čtvrtek na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády, se ne všichni Češi při návratu do republiky musí prokazovat negativním testem. Ti, kteří mají alespoň dva týdny ukončenou druhou dávku očkování, se i po 9. červenci testu vyhnou. Zmatek vyjasnila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová ve vyjádření pro deník Echo24. Přitom doposud z komunikace resortu vyplývalo, že všichni, kteří působí jako zaměstnanci, test podstoupit v každém případě musí.
Vláda změnila pravidla pro cestování a prokazování bezinfekčnosti. Podle nových pravidel nejsou lidé po první dávce chráněni a k prokázání bezinfekčnosti musí mít negativní test. Vláda zrušila zákaz cestovat do černě označených zemí (například Rusko a Tunisko) a změnila ho na důrazné nedoporučení. Nově se ale všichni cestovatelé do České republiky musí nechat testovat. Přinášíme přehled nejnovějších opatření, která začnou platit od pátku 9. července.
Vláda se potýká s opadajícím zájmem o očkování zejména u mladších věkových kategorií. Jednou z motivací se stala i možnost snadnější cestování. Naproti tomu však nyní jdou kroky vlády, která začíná ztěžovat cestování bez ohledu na to, zda člověk očkováním prošel, či ne. Dojde k zákazu cestování do některých zemí, pro jiné začne platit povinnost izolace i pro plně naočkované. Testovat se budou muset zřejmě i očkovaní pouze první dávkou a to například i při návratu z chalupy.
Znovu nám utahují šrouby, byť zatím prý jen „dílčím“ způsobem. Pandemie prý nekončí, koronavirus (jak to viry mají ve zvyku) zmutoval, teď je nejnakažlivější indická varianta delta. Říkají nám to takové kapacity jako šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petr Smejkal. Podle něho je delta vážnou hrozbou, ale takto strašil i s „britskou“ variantou alfa ještě asi měsíc poté, co i anglické úřady konstatovaly, že je o něco nakažlivější, ale nikoliv nebezpečnější.
Vláda chce kvůli rychle se šířící variantě delta přitvrdit a ve čtvrtek zřejmě rozhodne o zpřísnění některých opatření, která dopadnou i na plně očkované. Jiným směrem se chce vydat britská vláda, která oznámila, že v červenci dojde k poslední fázi rozvolnění. Data totiž i přes značný nárůst pozitivních záchytů vykazují pouze malé zvýšení hospitalizací či úmrtí. Podle britských úřadů mutace delta v zemi u nových případů jasně dominuje, šíří se však především mezi mladými lidmi.
Vláda se na svém čtvrtečním mimořádném jednání ke koronavirové agendě zaměří na to, jak zamezit nekontrolovanému šíření varianty delta covidu-19. Před odletem na summit visegrádské čtyřky do Polska to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Chystaná opatření nechtěl konkretizovat, protože je mají připravit ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienička. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce navrhnout mimo jiné to, aby lidé očkovaní jen jednou dávkou vakcíny museli kvůli prokázání bezinfekčnosti předložit i negativní test.
Koalice Pirátů a hnutí STAN by s 24 % vyhrála volby, ale dlouhodobě oslabuje. Vyplývá to z výzkumu agentury Kantar, která tvoří volební modely pro Českou televizi. Druhé místo patří koalici Spolu a třetí příčku obsadilo hnutí ANO. Posiluje hnutí Přísaha a tradiční levicové strany by se do sněmovny nedostaly. Prezident Miloš Zeman v neděli řekl, po říjnových sněmovních volbách pověří sestavením vlády předsedu nejúspěšnější strany, nikoli lídra některé z volebních koalic.
Tým odborníků ustavený ministerstvem zdravotnictví dokončil po měsících prodlení analýzu, která má odpovědět na otázku, kdo v minulém roce umíral na covid a kdo s covidem. Výsledky představí příští týden Český statistický úřad spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Analýzu zadal vypracovat už v listopadu tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), hotová měla být původně už v únoru.
Důvěra Čechů v prezidenta, vládu i obě komory Parlamentu se v červnu ve srovnání s loňským zářím výrazně propadla. Ukázal to aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Největší důvěru mají dlouhodobě starostové a obecní zastupitelstva. Klesla i spokojenost občanů se současnou politickou situací. Prezidentovi nyní důvěřuje 29 procent oslovených, zatímco po prázdninách to bylo 46 procent.
Očkování může Čechům zjednodušit letní cestování na dovolenou, nebo ho také zkomplikovat. Stojí za tím současný systém, při němž dostane při registraci na první dávku očkování zájemce automaticky pevný termín aplikace druhé dávky. Ten jde přitom posunout pouze v případě vážných důvodů, jako je například lékařem potvrzené onemocnění. Zatímco v řadě jiných zemí už nyní s posouváním termínů není problém, Češi si na tuto možnost zřejmě počkají ještě několik týdnů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se pochlubil, že se nenaplnila kritika, podle které vláda svým jednáním během pandemie likvidovala živnostníky. Důkazem je podle něj to, že jejich počet v minulém roce vzrostl. Podle některých ekonomů však podnikatelé za své přežití vděčí především sami sobě a za růstem jsou i trendy, které s vládou nijak nesouvisí.
Ministerstvo zdravotnictví rušilo svou spolupráci s poradní skupinou epidemiologa Petra Smejkala (MeSES) s tím, že má dostatek vlastních odborníků. S příchodem staronového ministra Adama Vojtěcha (ANO) se však situace opět změnila a ministr dává najevo, že se skupinou konzultuje stěžejní záležitosti kolem pandemie. MeSES ve svém posledním stanovisku volá například po zpřísnění podmínek cestování pro očkované.
Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý zpětně označil za nezákonná další tři opatření ministerstva zdravotnictví z letošního dubna. Dvě z nich v různých časových úsecích regulovala maloobchod, další umožňovalo na prvním stupni základních škol jen rotační výuku, vyplývá z úřední desky. Jak v případě maloobchodu, tak v případě škol už NSS dříve konstatoval nezákonnost dané úpravy, když se zabýval obdobnými či totožnými opatřeními platnými v jiných týdnech letošního jara.
Cestování v letních měsících značně komplikují neustále se měnící pravidla i často v detailech se lišící požadavky jednotlivých států. Českým cestovatelům doposud nezbývalo, než se spoléhat na poněkud chaotický web ministerstva zahraničí, na němž se požadavky desítek států objevovaly často ve značně neuhlazené a nejednotné podobě. Resort tak nyní pro zpřehlednění „vzkřísil“ vládní koronavirový web, na němž cestovatelé naleznou zatím alespoň ty nejžádanější destinace.
Piráti se již začínají připravovat na chvíli, kdy se začnou podílet na vládě. Vybírají totiž jednotlivá jména, která se budou ucházet o ministerské posty v novém kabinetu, který vznikne po podzimních sněmovních volbách. Kandidáty chce členská základna dosadit na všechny resorty, i když ministerstva v případě úspěchu povedou i zástupci hnutí STAN. Piráti také vybírají jméno na ministerstvo informatiky, které v současné době neexistuje.
V době vyhrocených vztahů s Ruskem se nachází Bezpečnostní informační služba (BIS) v nejistotě. Řediteli Michalu Koudelkovi už za pár týdnů končí pětiletý mandát, vláda však řešení situace stále odkládá. Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyhýbá odpovědním, zda současného ředitele ponechá i nadále ve funkci, situaci mu pak neusnadňuje ostrá kritika BIS i jejího ředitele ze strany prezidenta Miloše Zemana, který může hrát pro Babiše podstatnou roli při podzimních volbách.
Členové vlády by do budoucna mohli dobrovolně předat poslanecký mandát náhradníkům, dokud by měli angažmá v kabinetu. Zavedení tohoto klouzavého mandátu obsahuje novela ústavy, kterou dnes Sněmovna schválila nejmenším potřebným počtem 120 hlasů ze 157 přítomných poslanců. Dolní komora přijala také související změnu jednacího řádu a volebního zákona, která má stanovit pravidla pro nastupování náhradníků za poslance, kteří by se mandátu vzdali na dobu členství ve vládě.
Vláda pokračuje v uvalování restrikcí, které působí spíše kosmetickým dojmem a vyvolávají pochyby o tom, zda je vůbec možné je kontrolovat. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) se přitom pochlubil, že se s ním do opatření vrátil řád. Předtím je totiž podle něj vytvářeli lidé, kteří nemají kontakt s realitou. Ministerstvo však zároveň oznámilo, že od července dovolí na diskotékách opět pouštět hudbu, lidem však na ní zakáže tancovat.
Očkování bez souhlasu rodičů by se v budoucnu mohly podrobovat i děti mladší šestnácti let. Zákon, z kterého vláda vychází, totiž nezletilé neomezuje věkem. Důležitá je především individuální vyspělost a potenciální nebezpečnost zákroku. V případě rozporů mezi rodiči a dětmi tak musí rozhodovat soud. Očkování ve věkové skupině 12 až 16 let by podle nedělního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) mohlo začít na konci července.
