Rostoucí státní dluh nemůžeme svalovat na pandemii covidu, pro zvrácení trendu ale budeme potřebovat hospodářský růst. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24. Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun.
Státní rozpočet v hotovostním vyjádření skončil v deficitu 288,5 miliard korun. Saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU je méně příznivé, skončilo v celkové výši –299,4 miliard. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) přispělo k výsledku hned několik faktorů, včetně převedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Analytik společnosti Deloitte Václav Franče míní, že výsledek rozhodně není důvodem k oslavě.
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do Sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu překvapil veřejnost svým velmi jasným apelem na přijetí jednotné evropské měny. Názor ve společnosti přitom na tohle téma není jednoznačný. Zatímco téměř všechny strany vládní koalice jsou pro zahájení procesu přijetí eura, proti se staví ODS v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.
Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. V novoročním projevu to řekl prezident Petr Pavel. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ poznamenal prezident.
Petr Pavel přednesl svůj první novoroční projev. Prezident republiky se o Novém roce k občanům obrátil poprvé od roku 2013, po kterém se Miloš Zeman rozhodl projev hlavy státu přesunout na 26. prosince. Vyjádřil se v něm ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pokáral vládu vládu za nedostatky v komunikaci, ale ocenil, že nemá výraznější rozepře. Také vystoupil za přijetí eura.
ANALÝZA: Nadcházející rok 2024 má být podle vánočních slov premiéra Petra Fialy „rokem naděje“. Naděje, jak známo, umírá poslední. Sázkou na poskytnutí naděje tak vlastně premiér nic moc neriskuje. Svým způsobem je to totiž nejmenší – protože to nejposlednější – pozitivní, co může veřejnosti přislíbit. Naději si veřejnost asi udrží, ať už bude příští rok jakýkoli. Smysluplnější tázaní tak má být nikoli po tom, zda příští rok bude nadějný, ale zda bude lepší.
V Bělehradě v sobotu začal mohutný protest iniciativy „ProGlas“ v reakci na údajné nesrovnalosti či podvody v prosincových komunálních volbách. Tisíce protestujících se sešlo před kašnou na náměstí Terazije v hlavním srbském městě, demonstrace pak pokračovala pochodem k Ústavnímu soudu. Iniciativa v prohlášení „kvůli zrazené volební vůli občanů“ požaduje, aby se volby anulovaly a nové parlamentní a místní volby v Srbsku konaly do šesti měsíců, a to po zásadní změně volebních pravidel.
Vláda Petra Fialy (ODS) opakovaně v letošním roce uvádí, že kromě škrtů za svou prioritu považuje také ekonomický růst a s ním spojené investice. Sám premiér se vyjadřuje v tomto smyslu, že se státu daří konsolidačnímu balíčku navzdory nesahat na investice. Ekonomický analytik Národní rozpočtové rady (NRR) Daniel Bárta zhodnotil, jak se Česku investování daří. Častým tématem prorůstových debat jsou investice. Kabinet Petra Fialy slibuje pro příští rok dokonce investice rekordní, mimo jiné do dopravní infrastruktury či bezpečnosti a obrany.
Jako hodně nevyvedené hodnotí někteří právníci rozhodnutí správního orgánu v Praze 1, který uznal vinnými disidenty a chartisty z přestupku a „neoprávněného záboru“, když před časem drželi protestní hladovku před Úřadem vlády. Signatáři Charty 77 Jiří Gruntorád a John Bok podle úředníků porušili ustanovení o pozemních komunikacích, protože před budovou Strakovy akademie stanovali na nevhodném místě.
Konec neustálého zdražování a chudnutí, slíbil lidem premiér Petr Fiala ve svém projevu. Ještě před Vánoci občanům vzkázal, že nemají podléhat „blbé náladě, naštvanosti a skepsi“. Vzhledem k tomu, že podstatná část domácností je již za dva roky výrazného poklesu životní úrovně přirozeně vyčerpaná, nelze se domnívat, že slova vládního předsedy je nějak zásadně uklidní. Inflace bude opravdu dále klesat, stejně tak úrokové sazby se budou snižovat a naopak reálné mzdy konečně více porostou. To ale nepocítíme hned.
Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz dnes rozhodl o likvidaci polské veřejnoprávní televize TVP, veřejnoprávního rozhlasu PR a státní tiskové agentury PAP. Své rozhodnutí podle serveru v prohlášení označil za reakci na veto zákona o rozpočtu na příští rok, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli konfliktu o veřejnoprávní média. Vlády v Polsku se tento měsíc ujala proevropská koalice v čele s premiérem Donaldem Tuskem a zahájila revizi veřejnoprávních a státních mediálních institucí,
Protestní hladovka disidentů a signatářů Charty 77 Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Úřadem vlády má nečekané vyvrcholení - oba protestující byli uznáni vinnými z toho, že stavbou stanu porušili ustanovení o pozemních komunikacích. Dopravní odbor Městské části Praha 1 obvinil Gruntoráda a Boka z toho, že se dopustili "neoprávněného záboru" a nezákonně postavili stanový přístřešek před Strakovou akademií. Spolek Šalamoun uvedl, že chybí fotodokumentace ze stavby stanu, který reálně disidenti vůbec nepostavili.
Evropské volby se konají v červnu. Už nyní je ale v naprosté většině jasno o tom, kdo a jak bude kandidovat. Deník Echo24 přináší přehled kandidátek a hlavních témat. Expert, kterého oslovil deník Echo24, uvedl, že se zajímavý souboj dá očekávat především mezi stranami nynější opozice. Velká diskuse se vedla především o společné kandidatuře koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), která zafungovala na domácí úrovni,
Volby mají důsledky – a čím vyhrocenější atmosféra v zemi, tím jsou důsledky větší. Nyní to krásně ilustruje Polsko. To má tradičně oproti Česku o dost drsnější politickou kulturu. Před volbami létala obvinění z diktatury z jedné strany a ze zaprodání země Německu ze strany druhé. Když tedy dojde na střídání vlády, čistky bývají rozsáhlé, rychlé a hluboké. Poláci pro tento povolební jev mají i zkratku TKM neboli „teraz kurwa my“, což snad netřeba překládat. Staronový premiér Donald Tusk z Občanské platformy to nyní krásně předvedl na příkladu veřejnoprávních médií.
Není čas na dlouhé proslovy, když v nich řečník nesděluje nic průlomového nebo objevného. Pak je lépe držet se minimalistického, že méně bývá více. To se ve vánočním projevu podařilo premiéru Petru Fialovi. Obsah se dá shrnout slovy, že za sebou máme jeden z nejtěžších roků a máme mít naději, že ten příští bude lepší. Ta naděje je základ, aby byl. Ti, kdo ji mají, žijí lépe než pesimisté. Ať už se jim a kolem nich děje cokoli. Tím, v co věříme, tu realitu vytváříme. Nejsme pasivní pasažéři dějin. Jsme jejich tvůrci. Tím, co děláme, o co se snažíme. I tím, co jen pasivně přijímáme a ani se to nesnažíme ovlivnit.
Příští rok nabízí podle premiéra Petra Fialy (ODS) naději, že bude mnohem lepší než roky předcházející. To nejhorší má Česko za sebou, řekl dnes Fiala ve svém vánočním projevu. Inflace se vrátí v roce 2024 k hodnotám obvyklým před třemi roky, skončí neustálé zdražování a reálné mzdy začnou růst, dodal. Za dobrou zprávu označil, že se podařilo i díky konsolidačnímu balíčku dostat pod kontrolu zadlužování země a deficit veřejných financí klesne pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Níže přinášíme úplné znění premiérova projevu.
Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin.
Pro voliče není větší politické téma než zdražování. Průzkumy, které si nechávají strany dělat, mluví jasně. A to, že lid se v čase bezpečí rozhoduje především podle vývoje životní úrovně, je už omleté klišé. Svého času nejoblíbenější americký prezident Bill Clinton, který toho moc neudělal, ale vládl za prosperity, měl nad stolem napsáno „It’s economy, stupid“. Autorem byl Clintonův volební stratég James Carville. Lídři vlády i opozice si to zjevně uvědomují, a tak se po dlouhé době první televizní střet Petra Fialy a Andreje Babiše v televizi Nova změnil v šerm grafy, kde, kdy a za koho co zlevňovalo a zdražovalo.
Snaha zachránit tuzemskou ekonomiku jedním ozdravným balíčkem nekončí. Hovoří tak opakovaně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naposledy to řekl koncem minulého týdne, kdy hovořil mimo jiné o tom, že by se měly škrtat další dotace. Zároveň řekl, že balíček mohl ideálně přijít o rok dříve. Deník Echo24 oslovil představitele všech koaličních stran s tím, jaké jsou jejich ekonomické priority do druhého poločasu volebního období. Čas prosadit některé změny prý ještě je.
Jak daleko jsme s digitalizací? A kolik a jakých lidí bude například třeba, aby všechny ty digitální systémy hladce fungovaly? V Salonu Echa se sešel vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš s Janem Blažkem, předsedou představenstva Bankovní identity, přes niž se dá přihlašovat nejen do banky, ale i na úřady a s Pavlem Kolářem, expertem na digitalizaci v České bankovní asociaci.
Kritici vlády Petra Fialy (ODS) v čele s Andrejem Babišem (ANO) opakovaně uvádí, že pod Fialovým vedením se tuzemská ekonomika jako jediná v Evropě ještě nedostala na úroveň před začátkem pandemie koronaviru. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, co „předcovidová úroveň“ znamená a kdy se na ni tuzemská ekonomika vrátí. U životní úrovně to může být i za několik let. Expremiér Babiš opakovaně tvrdí, že špatný výkon ekonomiky je chyba premiéra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS),
Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho předchůdce Andrej Babiš (ANO) se v neděli střetli v debatě ohledně řady témat. Jedním z nich byla i energetika. Babiš opakovaně kritizoval ODS za to, že v kuponové privatizaci v 90. letech prodala část skupiny ČEZ, kterou by měla nyní získat zpátky. Podle Babiše by to bylo zadarmo, protože by ČEZ dokázal náklady pokrýt ze svého. Fiala takový návrh odmítl.
Na daně jsme sáhnout museli, byl bych ale radši, kdybychom to dělat nemuseli. V nedělní televizní debatě na TV Nova to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zopakoval ale, že balíček ze dvou třetin hledal škrty na výdajové straně. Fialův předchůdce a nynější šéf opozice Andrej Babiš (ANO) označil tzv. konsolidační balíček za „brutální daňový balíček“. Fiala se s Babišem střetl v debatě u příležitosti druhého výročí jmenování svého kabinetu. Kromě jiných témat se také hovořilo o zásadním politickém tématu tohoto roku – tzv. konsolidačním balíčku.
Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) by měla hledat pomoc u odborníků na komunikaci. Kabinet musí věnovat maximální pozornost tomu, jak vysvětlit veřejnosti nepopulární opatření. O výměně ministrů lze začít uvažovat až ve chvíli, kdy se ukáže, že nejde o komunikační problém. Pro Seznam Zprávy to řekl prezident Petr Pavel. Fialův kabinet má za sebou polovinu vládnutí. Mluvil i o prověrce pro svého poradce Petra Koláře.
Opozice ve sněmovně vytrvale brání ideovému střetu. Řekl to premiér Petr Fiala (ODS) v debatě na TV Nova v diskusním pořadu Za pět minut dvanáct se svým předchůdcem Andrejem Babišem (ANO) u příležitosti druhého výročí Fialova kabinetu. Ten podle Babiše pro Českou republiku neudělal vůbec nic. „Zažíváme období destrukce,“ řekl Babiš a předal Fialovi jako dar Nutellu a tukový rohlík. Oba hlavní političtí soupeři se naposledy střetli před půl rokem.
Nynějšího šéfa Pirátů a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše vyzve v lednu na celostátním fóru ve volbě předsedy nynější europoslankyně Markéta Gregorová. Jejím cílem je mimo jiné zvýšení stranické odolnosti vůči tlaku okolí. Bartoš chce sázet na výkon ve vládě. Deník Echo24 přináší přehled názorů napříč stranou na nejbližší budoucnost strany.
Máme tu první vlaštovky čehosi, co když nebude zastaveno, může vyústit ve velkou krizi českého průmyslu. První na řadě je samozřejmě průmysl takzvaně energeticky náročný. V lednu zavře sklárna ve Květné na Uherskohradišťsku, což majitel zdůvodnil růstem cen energií. Drtivá většina produkce této tradiční sklárny jde na vývoz, a vinou drahé elektřiny a plynu v České republice ta produkce přestala být konkurenceschopná. Včera byla oznámena okamžitá odstávka velké hutě Liberty v Ostravě. Podnik dluží svému dodavateli energií přes dvě miliardy korun.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se navýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení schválila ve středu vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem než ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Chceme udělat z Česka centrum jaderné energetiky. Pomoci má i výroba malých modulárních reaktorů (SMR) ve spolupráci s britskou firmou Rolls-Royce. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se šéfem právě této společnosti. Mluvčí skupiny ČEZ pro Echo24 řekl, že první malý modulární reaktor má doplnit český energetický mix již v roce 2032. Premiér Fiala v pondělí jednal se šéfem společnosti Rolls-Royce Holdings Tufanem Erginbilgicem.
