Tag: diplomacie

Články k tagu

Donald Trump, posel konce epochy

Vládnutí Donalda Trumpa lze jistě popsat standardními metodami, takovými, jakými bývají popisovány vlády předchozích prezidentů. Trump zvítězil přesvědčivě (rozhodně ale ne s nějakou historicky mimořádnou převahou, jak s oblibou tvrdí – na to bychom se museli vrátit k Reaganovi anebo, jak se málokdy připomíná, k Nixonovi). Zvítězil s voličskou koalicí, jež popřela představu, že reprezentuje vzpouru reakčních bělochů. Posílil hlavně mezi Hispánci, černochy a mladými. V prvním roce svého druhého období v úřadu potvrdil to, co kupodivu ukazují politologické studie – že politici v demokraciích víceméně plní sliby, s nimiž byli zvoleni.

K Trumpově Radě míru se připojí i Izrael. Česko zatím oficiální pozvánku nedostalo

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal ve středu deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala ve středu agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.

Rozpad nacionalistické internacionály

Evropa nevěřícně sleduje dění okolo Grónska. To, co se kdysi zdálo jako vtip, dnes vypadá jako noční můra. Americký prezident Donald Trump se opravdu zdá odhodlaný získat území svého spojence téměř jakýmikoli prostředky. I když je stále pravděpodobné, že i současná mezinárodní bouře kolem Grónska se přežene, jen co si Trump najde jinou obsesi, je nepochybné, že již jen jeho výhrůžky značně narušují transatlantickou alianci. Nespočet komentátorů již pohřbívá NATO a mluví o rozpadu Západu. Trumpovo chování ale podkopává jeho i vlastní projekt výstavby nacionalistické internacionály.

Jak má Praha zareagovat na Trumpa

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

„Stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje.“ Putinův zmocněnec Dmitrijev v Davosu jednal s Američany

Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev prohlásil, že vedl konstruktivní rozhovory s americkými představiteli o konci konfliktu na Ukrajině. Dmitrijev v úterý přicestoval do švýcarského Davosu, kde se koná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). „Dialog je konstruktivní a stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje,“ řekl Dmitrijev po jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a s prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem o situaci na Ukrajině.

Česko patří k evropským zemím, ve kterých se probudily zdravé síly, myslí si šéf ruské diplomacie

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

„Byl pozván“. Trump potvrdil, že nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek uvedl, že přizval ruského prezidenta Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin do Rady míru obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil. K členství v radě se zatím přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán nebo Bělorusko.

Okamura: Lipavský totálně selhal. „Politizovat cizí neštěstí považuji za prasárnu,“ reaguje exministr

Propuštění Jana Darmovzala z vězení ve Venezuele rozpoutalo salvu kritiky na bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS). Ten čelí kritice ze strany předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD), který prohlásil, že se Lipavský nestaral o své občany v zahraničí a „totálně selhal“. „Starost o naše občany v nouzi vždy patřila mezi mé nejvyšší priority. Politizovat cizí neštěstí považuji za prasárnu,“ uvedl poslanec Lipavský na síti X.

Vietnam a Maďarsko se hlásí do Trumpovy Rady míru. Členství by mělo stát miliardu dolarů

K členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, se zatím přihlásily Vietnam a Maďarsko. Podle agentury AP však pozvánku dostala řada dalších zemí, ačkoliv není jasné kolik jich je. Podle amerických představitelů by se za stálé členství v orgánu měl vybírat poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle AP místním médiím řekl, že premiér Viktor Orbán souhlasí s pozváním do Rady míru.

Otec propuštěného Čecha Darmovzala vyjádřil vděk za „elán“ nové vlády. „Dělal jsem maximum,“ tvrdí Lipavský

Otec propuštěného Jana Darmovzala, českého občana od září 2024 vězněného ve Venezuele, vyjádřil vděk za práci současné vlády Andreje Babiše na propuštění syna. „Ta snaha a ten elán prostě to dotáhnout do konce a dostat Honzu domů byl naprosto evidentní,“ řekl Oldřich Darmovzal. V dalším z rozhovorů zmínil například také situaci, kdy mu nový ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) umožnil kontaktovat přímo jeho, zatímco s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (za ODS) měl první kontakt podle svých slov až po roce.

Diplomacie místo raket. Trumpův vyslanec Witkoff nastínil plán pro jednání s Íránem

Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff naznačil, že administrativa Donalda Trumpa preferuje diplomatické řešení napětí s Íránem před přímým vojenským zásahem. Witkoff to uvedl ve čtvrtek na konferenci Izraelsko-americké rady na Floridě v reakci na zprávy o násilném potlačování protivládních protestů v zemi. Podle vyslance by případná diplomatická dohoda musela komplexně řešit íránské jaderné ambice, raketový program i podporu militantních skupin v regionu.

Ukrajinská delegace je na cestě do USA. Budou jednat o bezpečnostních zárukách a poválečném rozvoji

Ukrajinská delegace je na cestě do USA, kde ji čeká jednání o bezpečnostních zárukách a o poválečném rozvoji. Uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová později oznámila, že ukrajinská výprava bude jednat s americkými zástupci v sobotu v Miami na Floridě. „Pracujeme na dvou klíčových dokumentech – dohodách o bezpečnostních zárukách a ekonomické prosperitě Ukrajiny v celkovém objemu až 800 miliard dolarů (asi 16,7 bilionu korun),“ uvedla Stefanišynová.

Z Venezuely do Prahy. Český letoun přepraví propuštěné vězně, včetně Darmovzala

Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy vedle Čecha Jana Darmovzala i dalších šest propuštěných vězňů jiných národností. Radiožurnálu to dnes řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Jde o občany Německa, Albánie, Rumunska, Irska, Nizozemska a Ukrajiny. Návrat letadla do ČR je podle Macinky otázkou dvou nebo tří dnů. V Praze si propuštěné převezmou rodiny či pracovníci ambasád, uvedl Macinka. Ačkoli se nezdá, že by byl Darmovzalův zdravotní stav špatný, u některých dalších propuštěných se to podle ministra říci nedá.

Diplomacie uspěla. Čech Darmovzal, který byl vězněný ve Venezuele, byl propuštěn

Český občan Jan Darmovzal, kterého venezuelský režim prezidenta Nicoláse Madura zadržel v září 2024, byl po několika týdnech intenzivního vyjednávání propuštěn na svobodu. Na tiskové konferenci o tom informovali premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Na svobodu se Darmovzal dostal v noci okolo 04:00 u společně s dalšími vězni z jiných zemí. Podle ministra Macinky se nyní nachází v Caracasu, je v dobrém zdravotním i psychickém stavu a je pro něj vysláno letadlo.

Praha–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Washington. Hledá se sebevědomí

České republice nově vládnou suverenisté, ale podle diplomatického zápisu, jehož se zmocnil Deník N, má ten suverenismus jisté limity. Je limitován na nesouhlas s některými extrémnějšími částmi extrémního Green Dealu, s migračním paktem EU a se způsobem, jakým západní Evropa chce pokračovat v konfliktu s Ruskem. Mezitím v zóně NATO vyvstala hrozba agrese proti členskému státu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Spojené státy proti dánskému Grónsku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a v této nečekané situaci Praha nezaujala postoj.

Existuje Trumpova doktrína? A co si o tom myslí naše vláda?

Existuje Trumpova doktrína? Matt Glassman, který učí na Georgetown University systém amerického vládnutí, napsal jeden z lepších pokusů o její definici. Je to důležité, anebo je to jen rébus pro akademické kutily? Je to důležité v tom smyslu, že doktrína znamená, že můžete aspoň s jistou mírou očekávat, že „pokud se stane X, Amerika udělá Y“. To ale nemůžete. Pro muže bez doktríny je taky těžké rozpracovat nějakou národněbezpečnostní strategii, byť by její tvůrci prezidentovi odezírali z úst sebesnaživěji.

Výkresy bunkru pod čínskou ambasádou v Londýně budí obavy ze špionáže

V rámci projektu obří ambasády v Londýně hodlá Čína vybudovat skrytou místnost přímo vedle citlivých britských komunikačních kabelů jako součást sítě 208 sklepních místností pod svou plánovanou londýnskou ambasádou. S odhalením přišel britský list The Telegraph, který získal neupravené plány podzemního komplexu. Navzdory možnému bezpečnostnímu riziku se očekává, že britský premiér Keir Starmer projekt ambasády schválí ještě před svou návštěvou Číny koncem tohoto měsíce.

Draghi by mohl být zvláštním vyslancem EU pro jednání s Putinem a Zelenským

Francouzský prezident Emmanuel Macron na přelomu roku prohlásil, že je na čase, aby Evropa začala opět hovořit s Moskvou, aby nadále nebyla mimo hru, když Washington po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu rozjel diplomatickou aktivitu ve snaze ukončit válku na Ukrajině a vytvořit nové vztahy s Ruskem. To podpořila italská premiérka Giorgia Meloniová. Nyní blízký spolupracovník premiérky  Giovanbattista Fazzolari uvedl, že EU by měla jmenovat, stejně jako Američané, zvláštního vyslance pro Ukrajinu a Rusko.

Premiér Fico: Šéfka unijní diplomacie Kallasová hanebně selhává, musí skončit

Světový řád se po útoku USA na Venezuelu rozpadl. Podle slovenského premiéra Roberta Fica je Evropská unie velmi slabá a to navzdory tomu, že má mnohem více obyvatel než Spojené státy. EU bude podle jeho slov v nejbližší "době v pohybu", "něco se stane," Brusel nemůže být dál slabý, musí reagovat a přijímat důležitá rozhodnutí. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová to ale nezvládá, musí ve své funkci skončit, řekl Fico v pořadu TA3 V politice.

„Přivezl jsem na Ukrajinu pravdu.“ Jak Macinka v Kyjevě vysvětlil nové priority české vlády

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News okomentoval svoji oficiální cestu na Ukrajinu, kterou podnikl tento týden. Smyslem české delegace prý bylo ukrajinské straně otevřeně vysvětlit pozici a priority nové české vlády a objasnit budoucí přístup k Ruskem napadené zemi.Zástupci předchozí vlády Ukrajincům podle Macinky „mazali med kolem úst“ a líčili jim, že český vztah k Ukrajině je „sluncem zalitý“.

Kdo se o nás postará?

Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně předvedly, že změny ve světě akcelerují. „Zatčení“ venezuelského diktátora Maudra, „zatčení“ tankeru Marinera z ruské stínové flotily mezi Islandem a Velkou Británií a konečně nová vlna amerického tlaku na Dánsko v otázce Grónska mají společného jmenovatele. V souladu s Národní bezpečnostní strategií, publikovanou před měsícem, Spojené státy nejenže potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Řečeno filmovým jazykem, „mají zbraně a nebojí se je použít“.

Návštěvou Ukrajiny chtěla nová česká vláda vyslat signál, řekl Macinka

Návštěvou Ukrajiny chtěla nová česká vláda vyslat signál, že je pro ni důležité se s ukrajinskou stranou bavit a navázat co nejrychleji kontakty, řekl dnes v Kyjevě na tiskové konferenci po jednání se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou český ministr zahraničí Petr Macinka. Ukrajinská strana podle českého ministra udělala v jednáních o ukončení bojů velké ústupky a ukázala, že jí jde skutečně o mír a o konec války. Teď je to na ruské straně, dodal český šéf diplomacie.

Kde končí sféra vlivu?

V minulých dnech prolétla médii zpráva, jež ve skutečnosti nebyla čerstvou událostí, ale připomenutím detailu z roku 2019. Tehdy v říjnu rámci jednoho z mnoha kongresových vyšetřování administrativy, jež jsou v posledních desetiletích prakticky hlavní náplní práce Kongresu, vypovídala Fiona Hillová, jež měla v první Trumpově administrativě v Národní bezpečnostní radě na starosti Rusko. A zmínila mimo jiné, že Rusové učinili skrz neoficiální kanály Američanům nabídku: Přestaneme podporovat Venezuelu, když vy přestanete podporovat Ukrajinu.

„Migrace jako porušování lidských práv.“ Ambasády USA mají nově za úkol sledovat vlády, zda nepodporují migraci

Spojené státy nyní nahlížejí na problémy způsobené migrací jako na porušování lidských práv. Americké ambasády dostaly koncem roku nové směrnice, podle kterých mají bedlivě sledovat příslušné vlády, zda nepodporují migraci a nepreferují migranty před svými občany. O změně paradigmatu a nových opatřeních, které se týkají západní polokoule, a které mají za cíl zastavit migraci na kontinentu informovalo americké ministerstvo zahraničí.

Vicepremiér Macinka vyrazí brzy na Ukrajinu. Rozepři mají obě země za skončenou

Ministr zahraničí a místopředseda kabinetu Petr Macinka vyrazí v dohledné době na Ukrajinu. Vyplynulo to z jeho dnešního rozhovoru s ukrajinským šéfem diplomatů Andrijem Sybihou. Pro Echo24 informaci potvrdil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake. S ukrajinským protějškem si Macinka volal v reakci na výměnu názorů s ukrajinským velvyslancem v ČR, který kriticky reagoval na slova předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) v novoročním projevu.

Macinka hovořil s ukrajinským velvyslancem o náladách ve společnosti. Bude telefonovat i s ministrem Sybihou

Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny pozvalo dnes chargé d‘affaires České republiky k jednání v souvislosti s výroky předsedy českého parlamentu Tomia Okamury. Informoval o tom server Evropská pravda a pro Echo24 to potvrdil mluvčí resortu zahraničí Daniel Drake. Jde o stejný typ schůzky, který šéf Černínského paláce Petr Macinka (Motoristé) inicioval vůči ukrajinskému velvyslanci v ČR Vasylu Zvaryčovi. Macinka se v úterý také telefonicky spojí se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou.

Zahradil: Státní správu je potřeba defoltýnizovat. Lipavský mluví o „batolatech s plamenometem“

Rozmohla se móda, kterou bych nazval foltýnizací státní správy a já myslím, že je potřeba defoltýnizovat. V pořadu Echo Prime Time to uvedl někdejší dlouholetý europoslanec a poradce Motoristů sobě pro zahraniční politiku Jan Zahradil. Hovořil také o tom, že o návratu před rok 1997, o kterém otevřeně mluví Rusko, nemůžeme s Moskvou smlouvat. Podle Zahradila se politická situace v Evropě může během dvou nebo tří let proměnit a s ní i postoj k Rusku, případně třeba ke členství Ukrajiny v EU.

Ministr zahraničí Macinka si předvolá ukrajinského velvyslance, řekla Schillerová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si pozve ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče. Řešit s ním bude jeho komentáře k nedávným výrokům předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) proti Ukrajině a jejímu vedení v novoročním projevu. V dnešním pořadu Partie v televizi Prima to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). K Okamurově projevu řekla, že by sama nevolila tak silná slova. Koalice se podle ní o situaci bude zřejmě bavit i na pondělní koaliční radě.

Důležité je uklidnění situace a diplomatická jednání, řekl ministr Macinka a připomněl Čecha vězněného ve Venezuele

České ministerstvo zahraničí považuje nyní za důležité uklidnění situace ve Venezuele a diplomatická jednání i za účasti tamní opozice. Uvedl to šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) ve svém vyjádření. Spojené státy dnes v této jihoamerické zemi podnikly rozsáhlé letecké útoky, zadržely a ze země odvezly autoritářského prezidenta země Nicoláse Madura. Za prvořadý úkol svého úřadu označil Macinka bezpečí českých občanů.

Ukrajinský ministr zahraničí podpořil svého velvyslance. Česká opozice chce odvolat Okamuru

Ukrajinský velvyslanec měl podle svého šéfa a ministra zahraničí Andrije Sybihy naprostou pravdu, když reagoval "na urážky" předsedy českého parlamentu Tomia Okamury, směrem k Ukrajině a jejímu vedení, psali jsme zde. Ministr Sybiha současně odmítá poučování. Šéf ukrajinské diplomacie se tak vyjádřil v příspěvku na síti X. Výroky Tomia Okamury z novoročního projevu, ve kterém kritizoval mimo jiné poskytování zbraní Ukrajině, vyvolaly v Česku silné reakce.