Bez Ruska a Číny u stolu nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Čína by podle něj měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc.
Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po středečním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I, podle něhož se chce Čína podílet na obnovení mírových rozhovorů. Kuleba při své první návštěvě Číny od začátku ruské invaze svému čínskému protějšku řekl, že Kyjev je otevřený jednání s Ruskem, pokud k němu bude Moskva připravena v dobré víře, čemuž podle Kyjeva teď nic nenasvědčuje
Odcházející šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí oznámil, že srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Reagoval tak na maďarský mírový postoj k válce na Ukrajině. Psali jsme o tom zde. Jednání ministrů zahraničí EU bylo interpretováno tak, že všichni kromě Slovenska se do Maďarska tvrdě pustili. Německý deník Die Welt ale dnes tvrdí, že Borrellova odplata nemá takovou podporu, pět zemí s ním nesouhlasí a avizují, že do Budapešti by jely.
Palestinské hnutí Fatah, teroristické hnutí Hamás a dalších 12 palestinských frakcí dnes v Číně po třech dnech jednání podepsaly dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření v Pásmu Gazy, až na tomto palestinském území skončí válka. Podle agentury AFP to oznámil čínský ministr zahraničí Wang I. Cílem Fatahu i Hamásu je podle televizní stanice Al-Džazíra vytvoření palestinského státu s hranicemi z roku 1967.
Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval tak na maďarský mírový postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí EU, označované jako Gymnich. Ve věci se angažoval i šéf polského ministerstva zahraničí Radosław Sikorski. Navrhl svolat neformální setkání ministrů zahraničí EU na Ukrajinu, což podle něj Maďaři zablokovali.
Ukrajinské úřady hodlají uspořádat druhý mírový summit před listopadovými prezidentskými volbami ve Spojených státech. Tentokrát povolají i zástupce Ruské federace. Přípravy konference mají být dokončeny do listopadu 2024, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na konci června Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina a její spojenci by měli během několika měsíců připravit akční plán před druhým mírovým summitem.
Pokud chce Evropa hrát zásadní roli při mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, musí změnit kurz a reálně začít o míru uvažovat. Avizuje to maďarský premiér Viktor Orbán, který podle maďarských médií představil lídrům evropských zemí plán, který by měl k míru vést. Unijní země zároveň ale budou podle serveru Politico bojkotovat maďarský summit ministrů zahraničí. Maďarsko v současné době předsedá Radě EU a tamní premiér Viktor Orbán vyrazil v uplynulých dnech na mírovou misi.
Neznámí lidé polili červenou barvou vchod do areálu českého velvyslanectví v Moskvě, informovala dnes ruská tisková agentura TASS. Poškozena byla kovová branka a plot na místě, kde je instalována tabulka s označením ambasády a nad kterým vlají česká a unijní vlajka. Většinu barvy se již podařilo smýt a chod ambasády incident nenarušil, píše TASS.
Ve Velké Británii vznikl otevřený dopis vyzývající k příměří na Ukrajině. „Vyzýváme světové lídry, aby takovou iniciativu zahájili nebo podpořili. Čím déle bude válka pokračovat, tím více území Ukrajina ztratí a tím více bude růst tlak na eskalaci až do jaderné úrovně,“ stojí v dopise, jehož autory jsou mimo jiné emeritní profesoři Robert Skidelsky z University of Warwick a Richard Sakwa z University of Kent. Dopis zveřejnil server Financial Times.
Čínský prezident Si Ťin-pching na dnešním setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání. Informovala o tom čínská státní televize CCTV. Orbán přijel do Číny na předem neohlášenou návštěvu. Už minulý týden zavítal do Kyjeva a pak do Moskvy, aby jednal o možnostech mírového řešení situace na Ukrajině. Z Pekingu maďarský prezident míří do Washingtonu, informovala agentura Reuters.
Český premiér na summitu v Bruselu podpořil nominace na nejvyšší posty v EU. Všechny tři politické osobnosti prý osobně zná a mají k ČR dobrý vztah, řekl Petr Fiala po skončení jednání. Summit skončil netradičně po pouhém jednom dni, původně měl být přitom dvoudenní. Na předsedkyni Evropské komise summit nominoval Ursulu von der Leyenovou, na šéfku unijní diplomacie estonskou premiérku Kaju Kallasovou a předsedou Evropské rady se stane bývalý portugalský premiér António Costa.
Americký ministr obrany Lloyd Austin v úterý po telefonu hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Informoval o tom mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Šlo o první rozhovor šéfů resortů obrany obou zemí od loňského března a iniciativa vzešla z Austinovy strany.. V úterý rovněž ruské ministerstvo oznámilo, že z ukrajinského zajetí se do Ruska vrátilo 90 ruských vojáků a také Rusko předalo Ukrajině 90 válečných zajatců.
Novým ukrajinským velvyslancem v České republice bude Vasyl Zvaryč, který byl dosud v čele ambasády v Polsku. Jmenoval ho prezident Volodymyr Zelenskyj, vyplývá z informací na webu ukrajinské hlavy státu. Post v Praze nebyl obsazený téměř dva roky poté, co se předchozí velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis přesunul na post náměstka ukrajinského ministra zahraničí. Ve Varšavě Zvaryč působil jakožto velvyslanec od roku 2022, na ambasádě v Polsku ale v různých pozicích pracoval už v minulosti.
V době, kdy vládla v Polsku strana Právo a spravedlnost (PiS), byly v zahraničí podrobně zkoumány veškeré její personální kroky. Každá výměna ve veřejnoprávní televizi, změny mezi soudci, vše bylo považováno za nezpochybnitelný důkaz utužování údajného autoritářského režimu. Tyto analýzy ale často začínaly jaksi v polovině. Polsko má tradici studené občanské války, kdy po změně vlády probíhají hluboké čistky napříč státní správou – a ano, i ve veřejnoprávní televizi, která je tam silně zpolitizována. Po nástupu vlády vedené Občanskou platformou došlo k další důkladné čistce, v některých ohledech brutálnější než té za PiS.
Vzájemné vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou nadstandardní a je třeba o ně dbát, vůle k tomu je na obou stranách, prohlásil v úterý český ministr zahraničí Jan Lipavský po jednání se svým slovenským kolegou Jurajem Blanárem v Bratislavě. Podle Lipavského česká vláda "v nějaký moment" povede diskusi ohledně možného obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem, které pozastavila letos v březnu kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky.
Varšava chce po Berlínu vysvětlení kvůli incidentu, kdy německá policie podle polských úřadů převezla skupinu pěti migrantů na polskou stranu hranice a nechala je tam. Informovala o tom v pondělí polská média. Premiér Donald Tusk na síti X incident označil za nepřijatelný a napsal, že o něm bude hovořit s německým kancléřem Olafem Scholzem. Mluvčí německé policie uvedl, že německá policie před návratem cizinců kontaktovala polskou stranu, ale ta nereagovala.
Sotva se Berlín po několika dnech probral po překvapivém rozpuštění francouzského parlamentu prezidentem Emmanuelem Macronem, začala se německá vláda připravovat na „nejhorší možný scénář“: vstup Jordana Bardelly nebo jiného člena Národního sdružení (RN) do Matignonu, sídla francouzské vlády, píše deník Le Figaro. Tato obava, která překonala jakoukoli jinou volební hypotézu, se obšírně zhmotnila v pátek do výjimečného setkání, které narychlo svolali němečtí diplomaté.
Deník The New York Times publikoval návrh Kyjevem nakonec odmítnuté ukrajinsko-ruské dohody, která mohla být podepsána v dubnu 2022, když už dva měsíce zuřila válka a Rusové okupovali část východní Ukrajiny. Dokumenty byly podle listu vypracovány na základě jednání, která proběhla během několika týdnů po začátku války od února do dubna 2022. Informuje o tom v sobotu ukrajinská agentura Unian.
Na Úřadu vlády mají nového koordinátora pro strategickou komunikaci, boj s dezinformacemi a proti cizímu vlivu. Je jím plukovník Otakar Foltýn, zatím má smlouvu na šest měsíců. Vláda si od něho slibuje, že za tu dobu stihne rozběhnout systém strategické komunikace státu. Co to ale je? A je dobré, aby toto cosi pro vládu, tedy i jednotlivá ministerstva, zabezpečoval voják z povolání? Některé hlasy dokonce jmenování Foltýna považují za důkaz toho, jak moc je současná vláda fixovaná na konfrontaci s Ruskem, přestože tím děláme krůčky ke třetí světové válce.
Slovinský parlament v úterý uznal Palestinu jako samostatný stát, informovaly světové agentury. Vládní koalice našla způsob, jak obejít třicetidenní odklad hlasování, k němuž by vedl požadavek opozice na vypsání poradního referenda, napsala slovinská agentura STA. Nedávno Palestinu uznalo Španělsko, Irsko a Norsko, celkem ji jako samostatný stát uznává více než 140 zemí. Uznání Palestiny za nezávislý stát minulý týden navrhla liberálně-levicová vláda vedená premiérem Roberterm Golobem a parlamentní hlasování bylo v plánu na dnešek.
Do Česka ve středu večer přiletěl šéf americké diplomacie Antony Blinken. V Praze se zúčastní dvoudenního neformálního zasedání ministrů zahraničí členských států NATO. Hlavním tématem jejich jednání bude válka na Ukrajině a příprava na červencový summit aliance ve Washingtonu. O Blinkenově příletu do Česka informovala na síti X ambasáda Spojených států v Praze.
Na červnový mírový summit ve Švýcarsku přijedou zástupci nejméně 90 zemí. Uvedl to v pondělí na tiskové konferenci v Madridu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odmítl zároveň, aby se konference účastnilo Rusko. Podle něj Moskva nemá zájem o mírová jednání, protože chce Ukrajinu zničit. "Bude se konat mírová konference a už nyní víme, že přijede na 90 lídrů," řekl Zelenskyj v Madridu. Švýcarsko, které mírovou konference v polovině června uspořádá, uvedlo, že pozvalo na 160 delegací.
Uznání palestinské státnosti Norskem, Španělskem a Irskem, které tyto země avizovaly na 28. května, bude podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odměnou terorismu. Z premiérova prohlášení cituje server The Times of Israel (ToI). Samostatná Palestina by podle Netanjahua byla teroristickým státem. "Osmdesát procent Palestinců na (Západním břehu Jordánu) podporuje hrozivý masakr ze 7. října," uvedl Netanjahu s odvoláním na průzkum provedený palestinskou organizací.
Poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura by se mohl stát novým velvyslancem ve Vatikánu. Alespoň podle médií by mohl získat tuto pozici jako náhradu za to, že se nakonec stáhl z kandidátky koalice Spolu pro evropské volby. Koaliční partneři se totiž obávali, že by Okamura mohl svou kandidaturou ohrozit výše umístěné uchazeče o post českého europoslance, čímž před časem rozlítili bývalé šéfy svých stran. Sám poslanec ale podobné spekulace zatím odmítá.
Palestinu nemá smysl uznat jako stát, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Blesk.cz. Reagoval tak na dnešní oznámení, že Norsko, Irsko a Španělsko formálně Palestinu jako stát uznají. Koncepci dvou států - izraelského a palestinského - označil za dobrý cíl, je pro to však nejprve nutné vytvořit podmínky. Úmysl formálně uznat Palestinu oznámili dnes podle agentury Reuters premiéři Norska, Irska a Španělska.
Norsko uzná Palestinu jako stát od 28. května, oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, řekl. Stejné prohlášení zveřejnili i irský a španělský premiér. Slovinský premiér Robert Golob minulý týden uvedl, že jeho země proces uznání palestinského státu už zahájila a že tak učiní nejpozději 13. června, tedy těsně po volbách do Evropského parlamentu. Izraelské ministerstvo zahraničí odpovědělo povoláním svých velvyslanců z Irska a Norska zpět do Izraele.
Obvinění Ruska z podílu na výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 jsou vykonstruovaná a jsou politickou objednávkou Spojených států a Británie, prohlásila dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle ruské státní agentury TASS. Ta v této souvislosti připomněla pochyby bývalého českého prezidenta Miloše Zemana ohledně účasti ruských agentů na explozích, při kterých přišli o život dva lidé.
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků členských zemí EU jsou válečné kabinety, řekl ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico. Na konferenci k 20. výročí vstupu Slovenska do EU ministerský předseda Slovenska rovněž kritizoval zahraniční politiku unie a odmítl její nový migrační pakt. Nynější Ficova vláda po loňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.
Dav rozzuřených palestinských studentů zaútočil na auta evropských vyslanců, kteří se účastnili setkání v palestinském národním muzeu. Některá vozidla dav poničil a házel na ně kameny. Na sociálních sítích se nachází videa úprku některých vyslanců. Dav útočil především na vyslance těch zemí, kteří podporují Izrael od počátku současného konfliktu, například na německého vyslance Olivera Owcza. Ten krátce po útoku na sociální síti X uvedl, že nenásilné protesty mají své místo
Český ministr zahraničí Jan Lipavský poskytl rozhovor pro maďarský opoziční portál 444.hu, ze kterého také vyplynulo, že vláda v Praze pod vedením premiéra Petra Fialy nepovažuje Orbánovu vládu za spojence. Lipavský také řekl, že se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártem nesdílí všechny informace. Lipavský navštívil Budapešť v uplynulém týdnu. Během návštěvy se setkal mimo jiné se starostou Budapešti Gergelym Karácsonym, který patří k lídrům opozice.
