Česká republika dostala pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, uvedla mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro vládu nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil dnes na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý.
Francie se nyní nepřipojí k Radě míru, kterou dnes ustavil americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters to novinářům řekl mluvčí ministerstva zahraničí. Základní dokument rady neodpovídá mandátu k ukončení války v Pásmu Gazy stanovenému rezolucí Rady bezpečnosti OSN a je rovněž v rozporu s Chartou OSN, uvedl mluvčí francouzské diplomacie. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý.
Prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek sešli ve švýcarském Davosu na okraj Světového ekonomického fóra (WEF), tématem schůzky byla cesta k míru na Ukrajině. Americký prezident označil jednání za velmi dobré a prohlásil, že všichni chtějí mír. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit. Další podrobnosti ze schůzky, která trvala asi hodinu, Trump nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.
Americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu vyhlásil chartu Rady míru, kterou zakládá. Jedná se o mezinárodní organizaci, která má jako první řešit Pásmo Gazy, následně pak i další konflikty. Zopakoval, že od začátku svého mandátu zastavil už osm válek a brzy prý zastaví devátou, tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl, že si myslel, že její zastavení bude ze všech konfliktů nejjednodušší, ukázal se ale opak.
Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu.
„Zážitkovým učením k aktivnímu občanství v Moldavsku“, „Ekologická transformace těžebních oblastí Arménie“, či „Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace“. To je výčet jen několika názvů projektů z Programu transformační spolupráce 2025 administrovaného ministerstvem zahraničních věcí. Neziskové organizace si v něm dle materiálu, který má redakce k dispozici, rozdělily více než 60 milionů korun.
Donald Trump ve středu na summitu v Davosu prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin „přijal“ jeho pozvání k připojení se k jeho „Mírové radě“, která je považována za rivala OSN. „Byl pozván. Přijal,“ řekl americký prezident novinářům, včetně AFP, v Davosu. Vladimir Putin jen několik minut předtím oznámil, že pověřil své ministerstvo zahraničí, aby si před odpovědí pozvání prostudovalo. Česko, možná jen zatím, pozvánku nedostalo.
Vládnutí Donalda Trumpa lze jistě popsat standardními metodami, takovými, jakými bývají popisovány vlády předchozích prezidentů. Trump zvítězil přesvědčivě (rozhodně ale ne s nějakou historicky mimořádnou převahou, jak s oblibou tvrdí). Zvítězil s voličskou koalicí, jež popřela představu, že reprezentuje vzpouru reakčních bělochů. Posílil hlavně mezi Hispánci, černochy a mladými. V prvním roce svého druhého období v úřadu potvrdil to, co kupodivu ukazují politologické studie – že politici v demokraciích víceméně plní sliby, s nimiž byli zvoleni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal ve středu deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala ve středu agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.
Evropa nevěřícně sleduje dění okolo Grónska. To, co se kdysi zdálo jako vtip, dnes vypadá jako noční můra. Americký prezident Donald Trump se opravdu zdá odhodlaný získat území svého spojence téměř jakýmikoli prostředky. I když je stále pravděpodobné, že i současná mezinárodní bouře kolem Grónska se přežene, jen co si Trump najde jinou obsesi, je nepochybné, že již jen jeho výhrůžky značně narušují transatlantickou alianci. Nespočet komentátorů již pohřbívá NATO a mluví o rozpadu Západu. Trumpovo chování ale podkopává jeho i vlastní projekt výstavby nacionalistické internacionály.
Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev prohlásil, že vedl konstruktivní rozhovory s americkými představiteli o konci konfliktu na Ukrajině. Dmitrijev v úterý přicestoval do švýcarského Davosu, kde se koná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). „Dialog je konstruktivní a stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje,“ řekl Dmitrijev po jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a s prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem o situaci na Ukrajině.
Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek uvedl, že přizval ruského prezidenta Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin do Rady míru obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil. K členství v radě se zatím přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán nebo Bělorusko.
Propuštění Jana Darmovzala z vězení ve Venezuele rozpoutalo salvu kritiky na bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS). Ten čelí kritice ze strany předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD), který prohlásil, že se Lipavský nestaral o své občany v zahraničí a „totálně selhal“. „Starost o naše občany v nouzi vždy patřila mezi mé nejvyšší priority. Politizovat cizí neštěstí považuji za prasárnu,“ uvedl poslanec Lipavský na síti X.
K členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, se zatím přihlásily Vietnam a Maďarsko. Podle agentury AP však pozvánku dostala řada dalších zemí, ačkoliv není jasné kolik jich je. Podle amerických představitelů by se za stálé členství v orgánu měl vybírat poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle AP místním médiím řekl, že premiér Viktor Orbán souhlasí s pozváním do Rady míru.
Otec propuštěného Jana Darmovzala, českého občana od září 2024 vězněného ve Venezuele, vyjádřil vděk za práci současné vlády Andreje Babiše na propuštění syna. „Ta snaha a ten elán prostě to dotáhnout do konce a dostat Honzu domů byl naprosto evidentní,“ řekl Oldřich Darmovzal. V dalším z rozhovorů zmínil například také situaci, kdy mu nový ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) umožnil kontaktovat přímo jeho, zatímco s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (za ODS) měl první kontakt podle svých slov až po roce.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff naznačil, že administrativa Donalda Trumpa preferuje diplomatické řešení napětí s Íránem před přímým vojenským zásahem. Witkoff to uvedl ve čtvrtek na konferenci Izraelsko-americké rady na Floridě v reakci na zprávy o násilném potlačování protivládních protestů v zemi. Podle vyslance by případná diplomatická dohoda musela komplexně řešit íránské jaderné ambice, raketový program i podporu militantních skupin v regionu.
Ukrajinská delegace je na cestě do USA, kde ji čeká jednání o bezpečnostních zárukách a o poválečném rozvoji. Uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová později oznámila, že ukrajinská výprava bude jednat s americkými zástupci v sobotu v Miami na Floridě. „Pracujeme na dvou klíčových dokumentech – dohodách o bezpečnostních zárukách a ekonomické prosperitě Ukrajiny v celkovém objemu až 800 miliard dolarů (asi 16,7 bilionu korun),“ uvedla Stefanišynová.
Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy vedle Čecha Jana Darmovzala i dalších šest propuštěných vězňů jiných národností. Radiožurnálu to dnes řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Jde o občany Německa, Albánie, Rumunska, Irska, Nizozemska a Ukrajiny. Návrat letadla do ČR je podle Macinky otázkou dvou nebo tří dnů. V Praze si propuštěné převezmou rodiny či pracovníci ambasád, uvedl Macinka. Ačkoli se nezdá, že by byl Darmovzalův zdravotní stav špatný, u některých dalších propuštěných se to podle ministra říci nedá.
Český občan Jan Darmovzal, kterého venezuelský režim prezidenta Nicoláse Madura zadržel v září 2024, byl po několika týdnech intenzivního vyjednávání propuštěn na svobodu. Na tiskové konferenci o tom informovali premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Na svobodu se Darmovzal dostal v noci okolo 04:00 u společně s dalšími vězni z jiných zemí. Podle ministra Macinky se nyní nachází v Caracasu, je v dobrém zdravotním i psychickém stavu a je pro něj vysláno letadlo.
České republice nově vládnou suverenisté, ale podle diplomatického zápisu, jehož se zmocnil Deník N, má ten suverenismus jisté limity. Je limitován na nesouhlas s některými extrémnějšími částmi extrémního Green Dealu, s migračním paktem EU a se způsobem, jakým západní Evropa chce pokračovat v konfliktu s Ruskem. Mezitím v zóně NATO vyvstala hrozba agrese proti členskému státu – Spojené státy proti dánskému Grónsku – a v této nečekané situaci Praha nezaujala postoj.
Existuje Trumpova doktrína? Matt Glassman, který učí na Georgetown University systém amerického vládnutí, napsal jeden z lepších pokusů o její definici. Je to důležité, anebo je to jen rébus pro akademické kutily? Je to důležité v tom smyslu, že doktrína znamená, že můžete aspoň s jistou mírou očekávat, že „pokud se stane X, Amerika udělá Y“. To ale nemůžete. Pro muže bez doktríny je taky těžké rozpracovat nějakou národněbezpečnostní strategii, byť by její tvůrci prezidentovi odezírali z úst sebesnaživěji.
V rámci projektu obří ambasády v Londýně hodlá Čína vybudovat skrytou místnost přímo vedle citlivých britských komunikačních kabelů jako součást sítě 208 sklepních místností pod svou plánovanou londýnskou ambasádou. S odhalením přišel britský list The Telegraph, který získal neupravené plány podzemního komplexu. Navzdory možnému bezpečnostnímu riziku se očekává, že britský premiér Keir Starmer projekt ambasády schválí ještě před svou návštěvou Číny koncem tohoto měsíce.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na přelomu roku prohlásil, že je na čase, aby Evropa začala opět hovořit s Moskvou, aby nadále nebyla mimo hru, když Washington po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu rozjel diplomatickou aktivitu ve snaze ukončit válku na Ukrajině a vytvořit nové vztahy s Ruskem. To podpořila italská premiérka Giorgia Meloniová. Nyní blízký spolupracovník premiérky Giovanbattista Fazzolari uvedl, že EU by měla jmenovat, stejně jako Američané, zvláštního vyslance pro Ukrajinu a Rusko.
Světový řád se po útoku USA na Venezuelu rozpadl. Podle slovenského premiéra Roberta Fica je Evropská unie velmi slabá a to navzdory tomu, že má mnohem více obyvatel než Spojené státy. EU bude podle jeho slov v nejbližší "době v pohybu", "něco se stane," Brusel nemůže být dál slabý, musí reagovat a přijímat důležitá rozhodnutí. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová to ale nezvládá, musí ve své funkci skončit, řekl Fico v pořadu TA3 V politice.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News okomentoval svoji oficiální cestu na Ukrajinu, kterou podnikl tento týden. Smyslem české delegace prý bylo ukrajinské straně otevřeně vysvětlit pozici a priority nové české vlády a objasnit budoucí přístup k Ruskem napadené zemi.Zástupci předchozí vlády Ukrajincům podle Macinky „mazali med kolem úst“ a líčili jim, že český vztah k Ukrajině je „sluncem zalitý“.
Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně předvedly, že změny ve světě akcelerují. „Zatčení“ venezuelského diktátora Maudra, „zatčení“ tankeru Marinera z ruské stínové flotily mezi Islandem a Velkou Británií a konečně nová vlna amerického tlaku na Dánsko v otázce Grónska mají společného jmenovatele. V souladu s Národní bezpečnostní strategií, publikovanou před měsícem, Spojené státy nejenže potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Řečeno filmovým jazykem, „mají zbraně a nebojí se je použít“.
Návštěvou Ukrajiny chtěla nová česká vláda vyslat signál, že je pro ni důležité se s ukrajinskou stranou bavit a navázat co nejrychleji kontakty, řekl dnes v Kyjevě na tiskové konferenci po jednání se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou český ministr zahraničí Petr Macinka. Ukrajinská strana podle českého ministra udělala v jednáních o ukončení bojů velké ústupky a ukázala, že jí jde skutečně o mír a o konec války. Teď je to na ruské straně, dodal český šéf diplomacie.
V minulých dnech prolétla médii zpráva, jež ve skutečnosti nebyla čerstvou událostí, ale připomenutím detailu z roku 2019. Tehdy v říjnu rámci jednoho z mnoha kongresových vyšetřování administrativy, jež jsou v posledních desetiletích prakticky hlavní náplní práce Kongresu, vypovídala Fiona Hillová, jež měla v první Trumpově administrativě v Národní bezpečnostní radě na starosti Rusko. A zmínila mimo jiné, že Rusové učinili skrz neoficiální kanály Američanům nabídku: Přestaneme podporovat Venezuelu, když vy přestanete podporovat Ukrajinu.
