Trojmoří je projektem hospodářské, infrastrukturní a energetické spolupráce dvanácti členských zemí EU: Bulharska, Česka, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Od jeho vzniku z iniciativy Polska a Chorvatska je také projektem transatlantické spolupráce. Klade si za cíl posílit dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu spojující náš region na ose sever – jih.
Ruského velvyslance v Polsku Sergeje Andrejeva dnes demonstranti polili červenou barvou, když se v poledne pokusil položit věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě. Oznámila to zpravodajská televize TVN 24 na svém webu. Rusko si dnes připomíná 77. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Ve Varšavě je středobodem těchto oslav hřbitov sovětských vojáků, u kterého se dnes protestovalo proti válce na Ukrajině. „Fašisté, bandité!“ skandoval dav na adresu ruské delegace.
Za katastrofické politické rozhodnutí označil ukrajinský velvyslanec v Německu, Andrij Melnyk, rozhodnutí Berlína, který při nadcházejících vzpomínkových akcích k výročí konce druhé světové války v Evropě zakázal na pietních místech vyvěsit nejen ruské, ale i ukrajinské vlajky. "Je to facka Ukrajině i ukrajinskému lidu," odsoudil krok Melnyk. Berlínská policie zapověděla také svatojiřské stuhy nebo schvalování ruské invaze na Ukrajinu. Omezení platí pro 8. a 9. května.
Mezi Austrálií a Šalamounovými ostrovy se otevřel závažný diplomatický konflikt poté, co druhá zmíněná země podepsala bezpečnostní dohodu s Čínou. Australská vláda se snaží udržet klid, zatímco ostrovní premiér Manasseh Sogavare tvrdí, že jeho suverénnímu státu hrozí přímé riziko invaze. Západ se opakovaně vyjadřoval v tom smyslu, že by se právě Šalamounovy ostrovy mohly stát vstupní branou čínské vojenské přítomnosti v Pacifiku.
Ruský prezident Vladimir Putin se v telefonátu s izraelským premiérem Naftalim Bennettem omluvil za nedávný výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera, sdělila kancelář izraelského předsedy vlády. Informovala o tom agentura Reuters a list Haarec, podle kterého Bennett omluvu přijal a poděkoval Putinovi za objasnění jeho postoje vůči Židům a památce holokaustu. Kreml ve svém prohlášení po rozhovoru státníků diplomatickou roztržku kvůli Lavrovově výroku přímo nezmínil, podotkla agentura Reuters.
Případné setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny závisí na výsledcích rusko-ukrajinských rozhovorů. V telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Michel ve středu navštívil Kyjev, kde jednal se Zelenským. Ukrajina už od konce února čelí ruské agresi, v posledních dnech ruská armáda výrazně zesílila své útoky na ukrajinském východě.
Ostrá rétorická válka mezi Kyjevem a Berlínem se vede témeř každý den, Velikonoce nevyjímaje. Bývalý spolkový ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD) se zastal německého prezidenta ve sporu o nechtěnou návštěvu Franka-Waltera Steinmeiera v Kyjevě a ostře zaútočil na ukrajinského velvyslance v Berlíně Andrije Melnyka. Podle Gabriela šíří ambasador konspirační teorie a jeho výroky označil za "nepravdivé a zlomyslné. Melnyk vzápětí reagoval: "Styďte se."
Setkání prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského není teď na pořadu dne, Kyjev se chce soustředit na boje proti ruské armádě na Donbase. Ukrajinské televizi to v sobotu řekl poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Podle něj je důležité, aby Ukrajina měla před schůzkou prezidentů co nejsilnější vyjednávací pozici. „Jednoduše řečeno, to setkání není záležitostí jednoho nebo dvou týdnů – to se nestane,“ řekl Podoljak.
Národní katedrála ve Washingtonu ve čtvrtek oznámila, že bude 27. dubna hostit pohřeb bývalé ministryně zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightové. První žena, která kdy zastávala post šéfa americké diplomacie, zemřela 23. března ve věku 84 let. Do své smrti byla členkou řídícího orgánu chrámu, v němž se pravidelně konají rozlučky s významnými americkými politiky.
Spojené státy nezaznamenaly žádné náznaky toho, že by diplomatické rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou postupovaly „konstruktivním způsobem“, řekl v úterý americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ruská prohlášení ohledně toho, že stahuje svoje vojska z některých částí Ukrajiny, by podle něj mohly být pokusem Moskvy „klamat lidi a odvést pozornost“. Podobně se v rozhovoru s Reuters vyjádřil i nejmenovaný západní činitel, podle nějž Rusko nebere rozhovory vážně a používá je ke hře o čas.
Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin. Na twitteru to v úterý oznámilo ministerstvo zahraničí. Podle Deníku N a týdeníku Respekt resort za nežádoucí osobu označil zástupce velvyslance Feodosije Vladyševského. Podle informací Deníku N a Respektu české bezpečnostní složky Vladyševského označily za člověka s kontakty na ruské tajné služby, který škodí vzájemným vztahům.
Ukrajinská delegace na úterních vyjednáváních v Istanbulu navrhla ruské straně systém bezpečnostních záruk. Pokud by fungoval, Kyjev přijme neutrální status Ukrajiny, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Nejprve však podle něj musí na celé Ukrajině zavládnout mír. Podle šéfa ruské delegace byla jednání konstruktivní, návrhy Kyjeva nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin.
Schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského bude potřebná teprve, až bude jasné řešení všech klíčových otázek, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Lavrov v rozhovoru se srbskými médii podle agentury TASS. „Rozhovory nyní budou pokračovat doslova dnes či zítra v Istanbulu, už v osobním kontaktu po celé sérii videokonferencí. Máme zájem na tom, aby tyto rozhovory byly korunovány výsledkem,“ řekl Lavrov.
Dohoda o íránském jaderném programu mezi Teheránem a světovými mocnostmi je na spadnutí, uvedl na mezinárodní konferenci v Kataru Kámal Charrazí, vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Hlavní americký vyjednavač Robert Malley tak optimistický nebyl, píše Reuters. Šéf americké diplomacie Antony Blinken dodal, že USA nedovolí Íránu získat jaderné zbraně. „Ano, je na spadnutí. Záleží na politickém názoru Spojených států,“ uvedl Charrazí.
Česko protestovalo proti postupu ruských úřadů vůči pracovníkům českého velvyslanectví v Moskvě. Ministerstvo zahraničí na twitteru oznámilo, že náměstek ministra Martin Smolek si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem byly podle Černínského paláce provokace ruských orgánů vůči pracovníkům zastupitelského úřadu. Premiér Petra Fiala nechtěl v neděli v ČT blíže komentovat, jakým způsobem ruské orgány české diplomaty obtěžovaly.
Madeleine Albrightové patří naše vděčnost. Za to, že nám pomohla stát se členy NATO. Za to, že se jako Američanka, která dosáhla nebývalých životních úspěchů, po celý život hlásila k tomu, že pochází z naší země. To první by možná našinec měl před americkými posluchači vyslovovat opatrně. Jako ministryně zahraničí Spojených států má koneckonců hájit zájmy Spojených států. A jestliže by její rozhodování bylo ovlivněno loajalitou ještě k nějaké jiné zemi, bylo by to rozhodování správné? Tak se nějaký Američan může ptát.
Ve věku 84 let zemřela bývalá americká ministryně zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightová. S odkazem na její rodinu o tom informovala agentura AP. Americký prezident Bill Clinton si Albrightovou vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996 a tento post zastávala poslední čtyři roky jeho administrativy. Byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách. V poslední době se léčila s rakovinou.
Ve středu 16. března, den po setkání s polským, českým a slovinským premiérem v Kyjevě, poznamenal ukrajinský prezident Zelenskyj ve svém videoprojevu k národu: „Je těžké, ale důležité, aby válka skončila dohodou. Setkání pokračují a, jak jsem informován, pozice na jednáních jsou už realističtější. Ale ještě potřebujeme čas k tomu, aby rozhodnutí byla v zájmu Ukrajiny.“Lze to číst tak, že ten čas je potřeba k tomu, aby se obě strany dopracovaly k vzájemně přijatelným formulacím. Anebo to lze chápat tak, že čas pracuje pro Ukrajinu. Sebevědomí jejího vedení je dnes takové, že je docela možný druhý výklad.
Ruské ministerstvo zahraničí si v pondělí předvolalo velvyslance Spojených států v Rusku Johna Sullivana a předalo mu protestní nótu kvůli výrokům amerického prezidenta Joea Bidena na adresu ruského vůdce Vladimira Putina. Ruští diplomaté zdůraznili, že tyto výroky stavějí vztahy mezi oběma velmocemi „na pokraj rozpadu“, napsal na svém webu list Kommersant. „Varovali jsme, že nepřátelské kroky podnikané proti Rusku se dočkají rozhodného a tvrdého odporu,“ oznámilo ministerstvo.
Ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu z toho, že chystala tento měsíc útok na Doněckou a Luhanskou oblast. Podle Lavrova na tuto skutečnost odkazují nové důkazy, které Rusko získalo z „osvobozených zemí“. Lavrov to oznámil na tiskové konferenci. Lavrov na tiskové konferenci také řekl, že Západ včetně Evropské unie podniká nebezpečné kroky, když „posílil dodávku smrtelných zbraní na Ukrajinu, zahrnující tisíce protiletadlových raketových kompletů MANDAP.“
Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rozhovorech dosáhlo významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou "společné pozice“. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu, kterého citovala agentura Ria Novosti, porovnával stav rozhovorů se situací, kdy byly zahájeny, a hovořil přitom o "významném pokroku". Výsledky se podle Ukrajinců prý dostaví v řádu dnů.
Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, který je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jednal v Moskvě se šéfem Kremlu o mírovém řešení války na Ukrajině. Ve čtvrtek v noci o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Výsledky rozhovoru zatím známé nejsou. Předcházel mu rychlý sled událostí. Schröder se v Istanbulu sešel s Ukrajinci, potom tam pro něj přiletělo ruské letadlo. Exkancléř svůj postup nekoordinuje s německou vládou.
Sledovat čtvrteční tiskovou konferenci ruského ministra zahraničí Lavrova v Turecku po setkání se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou bylo pro silnější povahy. Se zachmuřenou suverenitou aparátčíka vyšší šarže vyslovoval absurdní tvrzení typu Rusko Ukrajinu nenapadlo, rozbombardovaná nemocnice v Mariupolu už dávno sloužila neonacistům z praporu Azov, Rusko muselo zasáhnout, protože v Ukrajině se vyráběly biologické zbraně, a tak dále a tak podobně.
Jednání šéfů diplomacie Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří, řekl po schůzce ministr Kuleba. Ten také považuje za nezbytné zřízení bezpečného humanitárního koridoru z těžce obléhaného ukrajinského města Mariupol. Ani na něm se ale s Lavrovem dohodnout nedokázali. Lavrov po jednání prohlásil, že Rusko nehodlá útočit na žádné jiné země a tvrdí, že ani na Ukrajinu nezaútočilo.
Kyjev potvrdil čtvrteční setkání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s jeho ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou na diplomatickém fóru v Turecku a Moskva vychází z toho, že se jednání uskuteční, řekla ve středu podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Šlo by o schůzku mezi oběma znepřátelenými zeměmi na dosud nejvyšší úrovni od 24. února, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Dodala, že ruská strana se na jednání připravuje, nijak však nekomentovala pozici.
Před zítřejším třetím kolem jednání Kyjev–Moskva se svět dozvěděl, s čím do nich ruská strana půjde. V pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov formuloval tři body: 1) uznání příslušnosti Krymu k Rusku, 2) uznání odtržených „lidových republik“ v Luhansku a Doněcku, konečně 3) neutralita vepsaná do ukrajinské ústavy. V České republice, zdá se alespoň autorovi komentáře, většina hlasů tento ruský katalog pro jednání hodnotí jako vynucené přiznání slabosti.
Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině, které se dnes konalo v Bělorusku, zásadní posun nepřineslo. Kyjev po skončení rozhovorů uvedl, že nepřinesly výrazný posun ke zlepšení situace, dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. Očekávání nenaplnilo zhruba tříhodinové jednání ani z pohledu Moskvy, podle jejíhož hlavního vyjednavače Vladimira Medinského by však mohly humanitární koridory začít fungovat už v úterý.
Ruská vláda aktualizovala seznam zemí, které považuje za nikoliv přátelské vůči Rusku. Uvedla také, že ruské finanční závazky vůči těmto státům budou vypláceny pouze v rublech. Kurz ruské měny strmě padá v důsledku sankcí. Dosud na soupisce figurovaly jen dva státy - ČR a USA. Nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
Sněmovna ve čtvrtek odsoudila ruskou vojenskou akci vůči Ukrajině jako barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi, která ohrožuje základy bezpečnostní architektury v Evropě. Rusko napadlo zemi, která je partnerem a s níž má Česko historické vazby, řekl ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny Petr Fiala (ODS) k ruské vojenské agresi vůči Ukrajině. V úvodu schůze zazněla ukrajinská hymna. Ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise uvítali poslanci potleskem vestoje.
Summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem není v plánu. Uvedl to Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Tím ztroskotaly snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se vrcholnou schůzku snažil zařídit. Ochota setkat se s Putinem se v Bílém domě rychle vytratila. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
