Prazvláštní ale je spíš pisatelova motivace – pokud to kolem Trumpa skutečně vypadá tak, jak líčí, je docela nemoudré ohrožovat lidi z „odboje“ i sebe tím, že se článkem pořádně „rozfajruje“ ohýnek údajné Trumpovy paranoie. Snaha získat trochu toho uznání bez ohledu na potenciální ohrožení „mise“.
Potřebujeme silnou Evropu, vystoupení Česka z Evropské unie by byla katastrofa, je přesvědčen český premiér Andrej Babiš. EU je podle něj skvělý projekt, díky němuž je dlouhá desetiletí mír. Řekl to v rozhovoru, který dnes na svém webu zveřejnil nejčtenější německý deník Bild.
Čeští středoškoláci mají potíže s porozuměním zprávám a neumí je kriticky hodnotit. Zhruba polovina studentů středních škol nepozná rozdíl mezi komerčním a zpravodajským sdělením. Vyplývá to z výzkumu, který pro vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni udělala agentura Median. Ve čtvrtek o něm informovala mediální koordinátorka programu Táňa Abrhámová. Výsledky průzkumu mimo jiné ukázaly, že takzvaná mediální gramotnost ovlivňuje to, jak lidé vnímají novináře.
Lidstvo v současné době zasypává lavina nejrůznějších sdělení: některá jsou pravdivá, některá nepravdivá, jiná falešná, některá důležitá, jiná triviální a mnohá vytržená z kontextu. A lidé jsou vyčerpaní. Dlouho jsme si pod ohrožením pravdy představovali cenzuru nebo diktaturu. V digitální době převážně neomezeného projevu ale velká hrozba vypadá velmi odlišně, píše v magazínu Politico Zeynep Tüfekçiová, přední akademička zabývající se dopadem nových médií na společnost.
Anonymní článek v americkém deníku The New York Times (NYT), ve kterém údajný blízký spolupracovník prezidenta USA Donalda Trumpa popisuje, jak část Bílého domu hlavu státu všelijak usměrňuje a obchází, vyvolal ve Washingtonu doslova hon na autora. Snaha co nejdříve zjistit jméno pisatele dovedla už některé členy Trumpovy administrativy k tomu, aby vydali bezprecedentní prohlášení, v němž se od textu distancují. Podle médií tak učinili již první „podezřelí“: jde mimo jiné o viceprezidenta Mika Pence, ministra zahraničí Mika Pompea a ministra obrany Jamese Mattise.
Generální ředitel a předseda představenstva vydavatelství Economia Roman Latuske po čtyřech letech končí ve vedení mediálního domu. Novou předsedkyní představenstva bude od 10. září jeho dosavadní místopředsedkyně a ředitelka firmy BM Management Zuzana Řezníčková.
K následujícím řádkům mne inspirovalo tažení mediálních rad proti reportážím investigativního novináře Janka Kroupy. Byly odvysílány někdy koncem minulého roku v Českém rozhlase a týkaly se problémů hospodaření Babišova podnikatelského impéria. Pan Kroupa vzbudil nevoli nejen pana Babiše.
Český rozhlas do konce září zruší 86 pracovních míst a dalších 30 míst pak ubude do konce roku. Důvodem redukce jsou ekonomické úspory, podnik chce ušetřit 63 milionů korun. Vyplývá to z informace, kterou radě ČRo prezentoval generální ředitel René Zavoral. Proti propouštění se již dříve postavily odbory.
Mám takovou idealistickou představu, že čtenáři Týdeníku Echo moc neoperují na sociálních sítích. I z dat, která o našich čtenářích máme – tedy překryvu z digitálních platforem mezi Echo24.cz a EchoPrime.cz –, vyplývá, že 40 procent našich čtenářů žije v Praze, zhruba pak po 10 procentech jich je ze Středočeského kraje, Brna a Ostravy, pak naše zastoupení v jednotlivých aglomeracích klesá. To ovšem neznamená, že na méně zastoupená místa země rezignujeme.
V celé Evropě v úterý vychází v médiích novinářský apel válečného zpravodaje AFP a šéfa její pobočky v Lisabonu Sammyho Ketze, v němž se snaží přesvědčit europoslance k podpoře reformy autorských práv. Server Echo Prime přináší celé jeho znění:
Rakouský ministr vnitra Herbert Kickl chce do řad policie tisíce nových adeptů. K jejich výběru však zvolil zvláštní metodologii. Podle zacílení inzerátů se zdá, že se je rozhodl hledat především mezi čtenáři vesměs pravicových, konzervativních či bulvárních deníků. Člen vládní Svobodné strany Rakouska (FPÖ) chce získat do řad policie až 11 tisíc nových policistů a ministerstvo vnitra tak do inzerátů v médiích investovalo přes 1,1 milion eur (přes 27,5 milionů Kč), píše rakouský deník Kurier.
Britský komik a herec Sacha Baron Cohen ve svém novém pořadu Who Is America? (Kdo je Amerika?) zesměšňuje převážně americké konzervativní politiky. Nezůstalo však jen u nich. V posledním díle si vystřelil ze známého degustátora Bill Jilla, kterému naservíroval údajné lidské maso z čínského disidenta či skopové zabalené v kondomu.
Na TV Barrandov na podzim přibude další pořad moderovaný generálním ředitelem televize Jaromírem Soukupem. Ve středu se bude vysílat diskusní Jaromír Soukup LIVE. Soukupem moderované pořady tvoří základ celého podzimního schématu, celkem jich bude během týdne osm. Televize to oznámila v tiskové zprávě.
Zatímco český prezident Miloš Zeman k i 50. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy „mlčel“, za což sklidil kritiku, jeho slovenský protějšek Andrej Kiska vystoupil s projevem, který 21. srpna odvysílal jak slovenský veřejnoprávní rozhlas a televize, tak zpravodajský kanál České televize ČT24. Jak ale ve středu uvedl zpravodajský server Pluska.sk, nešlo u Kisky o živé vystoupení, ale o předtočenou řeč. Důvod?
Zhruba tři stovky novinářů a zástupců medií na Slovensku vyjádřily v otevřeném dopisu pochybnosti nad nezávislostí vyšetřování únorové vraždy reportéra Jána Kuciaka a jeho partnerky. Dopis zveřejnili žurnalisté v pátek, půl roku po dvojnásobné vraždě, která vyvolala v zemi politickou krizi, mohutné demonstrace a vyústila v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica.
Český velvyslanec ve Spojených státech Hynek Kmoníček by mohl dobře zvládat nepředvídatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa díky svému netradičnímu přístupu k diplomacii. Domnívá se to novinářka televize CBS z reportáže o Kmoníčkovi, kterou dnes televize zveřejnila na svých internetových stránkách. Natočila rozhovor s Kmoníčkem v jeho washingtonské rezidenci, kde mu na stěnách visí trofeje exotických zvířat zabitých v zemích jeho dřívějšího působení.
Americký Senát jednomyslně schválil rezoluci na podporu svobodného tisku, v níž vyhlásil, že média nejsou nepřáteli lidu. Rezoluce je považována za reakci na opakované útoky prezidenta Donalda Trumpa proti médiím. Postoje šéfa Bílého domu ve čtvrtek v koordinované akci odmítlo přes 300 amerických deníků.
Téměř 350 deníků vydalo úvodníky, ve kterých se ohrazují proti útokům amerického prezidenta Donalda Trumpa na média a ve kterých zároveň brání svobodu tisku. Za iniciativou stojí list The Boston Globe a připojily se k ní média jak ze Spojených států, tak i z Evropy. Ne všechny významné americké listy ale s akcí souhlasí.
Doporučovat články z jiných médií nebývá obvyklé, ale zaslouží si to článek Ivany Svobodové, která se v Respektu pokusila o rekonstrukci neštěstí, ke kterému došlo minulý týden na koupališti ve Lhotě, kde se utopili dva vietnamští chlapci. Mluvila s relevantními pracovníky koupaliště, s policií, ale i snad s každým, kdo se k události nějak připletl a stal se pak zdrojem informací o ní. A zjistila, že všechno bylo trochu jinak, než se zdálo z prvních zpráv, byť třeba nesly hrdý podtitulek „svědectví“.
Utonutí dvou chlapců v jezeře Lhota počátkem srpna vyvolalo velkou a místy dost rozhořčenou debatu. Především poté, co Blesk a televize Prima přinesly svědectví z místa. Personál u jezera se podle nich choval k vietnamským rodičům přezíravě a laxně, kvůli tomu se pátrání po zmizelých dětech rozjelo opožděně. Jako motiv té údajné nedbalosti a neochoty byl identifikován rasismus, xenofobie. Objevily se značně pobouřené komentáře, z nichž některé rovnou označily údajné chování personálu za příčinu smrti dvou dětí. („U vchodu do areálu je prý nápis Vstup na vlastní nebezpečí. Možná že bychom pod něj měli připsat: kvůli lidské lhostejnosti, klidu na kšeft a xenofobnímu pohrdání, které tu zabíjely,“ napsala například známá levicová novinářka Apolena Rychlíková pro Alarm). Vbrzku se ale v médiích a na sociálních sítích ozvaly i opačné názory, za utonutí dětí jsou odpovědní především jejich rodiče – a tak dále a tak podobně.
Dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka dala veřejně najevo nesouhlas se svým otcem ve dvou zásadních tématech jeho působení v úřadě. Kriticky se vyjádřila o jeho tvrdém postupu vůči rodinám přistěhovalců přicházejících do Spojených států bez potřebných dokladů a nesouhlasila rovněž s označováním novinářů za nepřátele lidu. Její otec nicméně v projevu ve Filadelfii americké novináře znovu nešetřil.
Parlament projednává nový zákon o zpracování osobních údajů, reflektující evropskou směrnici GDPR. Vyvolává i změny několika dalších zákonů, mezi nim zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Vláda toho využila k navržení rozsáhlejších změn. Největší mediální pozornost vzbudil návrh doplnit zákon o odstavec „Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé“.
Deník Blesk se rozhodl nepozvat politiky SPD do předvolebních debat před podzimními volbami. Deník tak činí z důvodu revanše, kdy redaktoři Blesku také neměli přístup na akce Okamurova hnutí. „Dali tím najevo, že nechtějí, aby naši čtenáři věděli, jak to v té straně chodí. Respektujeme to,“ řekl pro ČT vedoucí Blesk Zprávy David Vaníček.
Tuzemský tisk v posledních letech bojuje s nepříjemným trendem – poklesem nákladů. Českým deníkům padají čísla pultového prodeje, stejně zásadní propad zaznamenávají u předplatného, jehož počty mnohdy meziročně klesly i o více než 10 procent. Se stejným problémem se potýkají časopisy. Za nižšími čísly předplatitelů stojí mimo jiné změna dodavatele z České pošty na soukromé distributory.
Člověk by zřejmě neměl zanedbávat poslech Českého rozhlasu, a to bez ohledu na to, jak vytížený si připadá a jak málo má času. Na stanici Vltava tam prý v dopoledních hodinách vysílají „porno“, „drsné maso“ a podobně. Tvrdí to aspoň někteří členové rady ČRo v reakci na uvedení ukázky z prózy známého britského spisovatele Alana Hollinghursta Linie krásy. Byla součástí hudebně-literární koláže Ahoj, na počátku byla voda.
Zaměstnanci Bílého domu odmítli ve středu vpustit na tiskovou konferenci prezidenta Donalda Trumpa s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem zpravodajku americké televizní stanice CNN. Důvodem byla údajně skutečnost, že před jednáním politiků kladla prezidentovi "nevhodné" otázky. Zpravodajka CNN Kaitlan Collinsová během krátkého setkání Trumpa a Junckera s novináři před začátkem jejich jednání o budoucnosti evropsko-amerických obchodních vztahů prezidentovi několikrát položila otázku, která se týkala jeho bývalého právníka Michaela Cohena.
Newyorský list Daily News, který několikrát získal prestižní Pulitzerovu cenu, propustil polovinu redaktorů. Noviny, které byly založeny před 99 lety, se potýkají s prudkým poklesem příjmů z reklamy i čtenářské základny, informují místní média. Podle konkurenčního listu New York Post pracovalo do pondělního oznámení v Daily News kolem 85 žurnalistů.
Mediální skupina Mafra, která spadá pod koncern Agrofert ze svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše, se připravuje k další akvizici. Podle zdrojů deníku Echo24 vyjednává s německým majitelem vydavatelství Bauer Media. Ke stávajícímu výčtu médií pod hlavičkou Mafry v podobě deníků MF DNES, Lidové noviny, Metro, serverů iDnes, Lidovky.cz nebo Rádia Impuls v budoucnu mají přibýt další především lifestylové a bulvární tituly jako např. Cosmopolitan či Rytmus života.
Sledovat zpravodajství velkých médií je čím dál zoufalejší způsob trávení volného času. Člověk si před nějakou událostí začíná připadat jako záchranář před sesutým domem, i on musí nejdřív odstraňovat vrstvy suti, aby se vůbec dostal k základním faktům. Týká se to i tak velké události, jakou byl summit Trump–Putin 16. července v Helsinkách.
Toto je rozhovor dvou starých známých, takže nebudeme předstírat, že se vidíme poprvé. Vlastně jsme se vídali velmi často, někdy denně. Přesto byl Tomáš Němeček vždy trochu záhadou. Zatímco ostatní tak různě vláli, Tomáš šel přesně za svým, soustředěně a nenápadně. Zatímco se ostatní hledali, Tomáš věděl, co chce, takže se brzy stal jedním z nejvýraznějších novinářů své generace. Vedle toho vystudoval práva, což bylo na jeho psaní znát. Před pěti lety, v den, kdy vstoupil na mediální trh Andrej Babiš, v novinách skončil. Nyní je za ním možné zajet do Bohnic.
