Summit G7 se v pondělí přiblížil k realizaci ostrého a dosud neozkoušeného plánu – stanovit maximální cenu za barel ropy a dražší nekupovat. O čím dál reálnějších obrysech tohoto plánu informuje deník New York Times, už dříve na něj upozornilo Echo24. Podle expertů je tento krok mimo jiné oficiálním přiznáním toho, že dosavadní embarga a sankce vůči Rusku nefungují tak, jak si Západ původně představoval.
V bavorských Alpách v neděli začal summit zemí skupiny G7. Tato skupina sestává z klíčových ekonomik Západu. Těžko už jejím všem členům přisuzovat adjektivum „světově nejvýznamnější hospodářství“, jež jim bezesporu svého času náleželo. Taková Itálie, ač stále člen G7, už prostě nepředstavuje světovou ekonomickou špičku. Jde o přestárlou a předluženou ekonomiku, s dluhem kolem 150 procent HDP, kterou před bankrotem chrání tištění bilionů eur a manipulace s úroky v podání ECB, jeden ze zdrojů současné inflace nejen v eurozóně, ale také v ČR.
Litva Rusku neustoupí a bude nadále blokovat přepravu sankcionovaného zboží přes své území do ruské Kaliningradské oblasti, prohlásil v pátek litevský prezident Gitanas Nausėda. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po sobotním setkání s Vladimirem Putinem řekl, že izolace této exklávy se podobá vyhlášení války. Litva přitom má 10. července rozšířit sankce na další zboží. Mezitím v Rusku sílí už tak silné protilitevské hlasy, které například zpochybňují litevskou státnost.
Litevci rozzuřili Kreml. Zasáhli totiž proti přepravě zboží do ruské Kaliningradské oblasti. Rusko to označuje za bezprecedentní a nezákonné. Litva o víkendu zakázala převážet do nejzápadnější ruské enklávy na březích Baltu po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Rusko hrozí odvetnými opatřeními. Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo litevskou chargé d´affaires v Moskvě, aby protestovalo a pohrozilo odvetnými opatřeními, pokud omezení nebude zrušeno.
I když evropské země tvrdí, že už pár měsíců plní zásobníky zemního plynu na zimu, omezení dodávek ruského plynu donutilo Evropu naopak sáhnout do těxhto rezerv v zásobnících už teď, píše agentura Bloomberg. Ta s odkazem na data sdružení Gas Infrastructure Europe informovala, že zásoby plynu v jednotlivých evropských státech poklesly poprvé od poloviny dubna, kdy se vlády normálně předzásobují. Letos však vše změnila válka na Ukrajině, sankce světa vůči Rusku a následná odveta Kremlu. Bloomberg konkrétní státy neuvádí.
Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
Turbína ruského dodavatele zemního plynu Gazprom, používaná při přepravě plynu do Německa, uvízla v Kanadě poté, co ji tam Gazprom poslal na opravy. Jejímu navrácení zabránily kanadské sankce. Gazprom tvrdí, že proto musel omezit dodávky plynu do Německa, německý regulátor síťových služeb Bundesnetzagentur ale toto vysvětlení odmítl. Píše o tom deník The New York Times. Gazprom tvrdí, že dodávky musel omezit, protože se z opravy v Kanadě včas nevrátilo zařízení společnosti Siemens Energy.
Zavedení embarga Evropské unie na dovoz zemního plynu z Ruska by zničilo evropskou ekonomiku, která se už potýká s negativními dopady růstu inflace v důsledku vyšších cen energií.
Britskou telekomunikační společnost Truphone, kterou vlastní ruský oligarcha Roman Abramovič, odkoupí dvojice evropských podnikatelů za pouhý dolar (podle některých zdrojů za jednu libru, pozn. red.). Důvodem jsou sankce, které na Abramoviče uvrhla Evropská unie a Velká Británie kvůli agresi Ruské federace na Ukrajině. Truphone odkoupí podle informací serveru Financial Times německý podnikatel Hakan Koç, který bude vlastnit 90 procent společnosti, a jeho obchodní společník Pyrros Koussios.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na dlouhou opotřebovací válku na Ukrajině a bude se snažit využít ekonomické zbraně, jako je blokáda vývozu ukrajinského obilí, aby oslabil podporu Kyjeva ze strany západních zemí, píše deník Washington Post s odvoláním na příslušníky ruské ekonomické elity. Putin se chytá váhavosti některých evropských států coby důkazů, že dlouho nemůžou tlak na Rusko udržet,
Evropská unie definitivně schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od příštího roku. Z embarga budou mít dočasné výjimky Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy země závislé na dodávkách ropovodem Družba. Evropský blok zároveň vyloučí z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky včetně největší Sberbank. Tři ruské televize šířící válečnou propagandu Kremlu budou mít zakázáno vysílat v EU.
Jen co se státy Evropské unie shodly na částečném embargu na dovoz ruské ropy, žádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o další přitvrzení sankcí. Ve vzduchu tak stále visí otázka skoncování s ruským plynem. Ten by mohl pro Rusko znamenat zásadnější komplikace, jelikož ho není tak snadné přesunout na jiný trh. Znamenalo by to však i tvrdý zásah pro evropské státy.
Nový balíček sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu produkty bratislavské rafinerie Slovnaft. Oznámil to dnes podnik v reakci na dohodu velvyslanců zemí EU o podrobnostech šestého balíčku protiruských sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu. Slovnaft zpracovává hlavně ruskou ropu a značnou část své produkce exportuje.
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Podle diplomatických zdrojů ostatní země v zájmu konečného schválení opět ustoupily Maďarsku, které si již v minulých dnech vymohlo několik ústupků u ropného embarga. Dnes na popud Budapešti unie z navrhovaného sankčního seznamu odstranila nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchu Kirilla.
I navzdory sankcím ruská ropa stále proudí do USA, uvádí deník Wall Street Journal. Indičtí obchodníci ji totiž zřejmě smíchávají s ropou odjinud a následně ji zpracovávají na jiné produkty jako je nafta a benzin, aby zamaskovali její původ. WSJ má informace, podle kterých v květnu dorazily do amerického New Yorku a New Jersey dovážky surovin alespoň částečně ruského původu. Není jisté, zda přišly z Indie, tato země ale ruskou ropu od začátku invaze na Ukrajinu kupuje se slevou ve velkém.
Ropné embargo se rýsuje jako dosud nejtvrdší sankce proti ruské agresi, v konečném důsledku však někteří odborníci krotí přehnaná očekávání. Rusko bude totiž ropu prodávat dál a kvůli situaci na trhu s energiemi bude zřejmě dopad do ruského rozpočtu jen velmi omezený. Tvrdší ránu pro režim Vladimira Putina to tak bude zřejmě znamenat až v dalších letech. Lídři států Evropské unie se dohodli na částečném embargu.
Není to poprvé v historii Evropské unie. Je to už spíš standard. Evropská unie se dohodne na pravidlech tak gumových, zašmodrchaných a nic neříkajících, že si do nich každá členská země promítne, co chce. Často zcela protikladné zájmy. Aktuálně to sledujeme kolem dodávek ruského plynu. Podle agentury Bloomberg už v rublech platí přinejmenším deset evropských zákazníků. Přesný seznam není známý. Jasné je, že na rublizaci nákupů přistoupily německé, rakouské nebo maďarské firmy.
Pro řidiče začíná platit úleva v podobě snížení spotřební daně z pohonných hmot. Čím dál více je ale jasné, že se nebude jednat o žádnou výraznou změnu. Opatření vlády Petra Fialy, které má zlevnit benzin i naftu o 1,50 korun na litr, totiž přichází v době, kdy se EU dohodla na částečném embargu na ruskou ropu. Ačkoliv tedy především nafta nyní zlevňovala, lze téměř jistě očekávat opětovný skok cen.
Rusko si po částečném zákazu dovozu ropy do Evropské unie najde pro svoji ropu jiné kupce. Uvedl to stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov v reakci na pondělní rozhodnutí summitu sedmadvacítky, která počítá s ukončením dovozu většiny ruské ropy do regionu do konce letošního roku. Částečné embargo na ruskou ropu je součástí nového balíčku opatření, jejichž cílem je potrestat Kreml za invazi na Ukrajinu. Embargo se vztahuje na ruskou ropu dováženou do EU po moři.
Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou.
Nové sankce Evropské unie poškodí obyčejné Rusy. Řekl to v úterý místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý premiér a prezident Dmitrij Medveděv, podle něhož motivem protiruských opatření je nenávist. Prezidenti a premiéři členských zemí evropského bloku se v pondělí na závěr prvního dne unijního summitu shodli na zavedení dalšího balíku sankcí, které mají postihnout Rusko za jeho válku proti Ukrajině. Tlak na Moskvu se zvýší mimo jiné embargem, které se má týkat více než dvou třetin dovozu ruské ropy.
Summit EU v noci na úterý našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Lídři se dohodli, že Unie zakáže dovoz ruské ropy tankery, přeprava ropovodem Družba má dostat časově omezenou výjimku. Jedná se podle řady expertů o vítězství pro Viktora Orbána, který téměř měsíc blokoval schválení tohoto balíčku sankcí. „Naše rodiny mohou nyní v klidu spát, protože jsme zneškodnili většinu nápadů, z nichž vstávaly vlasy na hlavě,“ řekl Orbán.
O výborném výsledku pro Evropskou unii i Českou republiku hovořil dnes český premiér Petr Fiala poté, co se lídři sedmadvacítky v první den summitu v principu dohodli na částečném zákazu dovozu ruské ropy. Embargo bude podle něj zahrnovat výjimku bez "časového limitu" pro ropu dováženou ropovody. Ze zákazu obchodování s produkty vyrobenými z ruské ropy dostane ČR 18měsíční výjimku, řekl Fiala.
Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové uzavřená dohoda vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit.
Maďarsko má výhrady k nejnovějšímu návrhu podoby embarga Evropské unie na ruskou ropu, nezohledňuje prý energetickou bezpečnost země. Při příchodu na jednání unijních lídrů to v Bruselu novinářům řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť podle něj podporuje Evropskou komisí navrženou výjimku pro ropu přepravovanou ropovody, chce však mít zajištěný přístup k této surovině také v případě jejich poškození či výpadku.
Rusko je připraveno utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami, uvedl ve středu náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podmínkou je podle něj ale odminování ukrajinských přístavů a uvolnění protiruských sankcí, napsal ruskojazyčný server BBC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nový zákon o sankcích, který umožňuje zabavovat majetky přívrženců ruské invaze, uvedl dnes na svém webu list RBK Ukrajina s odvoláním na prezidentskou kancelář. Od tohoto kroku si hlava státu slibuje zvýšení příjmů státního rozpočtu na účet nepřátel. Zákon stanovuje nový typ sankcí v podobě propadnutí aktiv ve prospěch státu, a sice aktiv, která mohou patřit fyzickým či právnickým osobám, jakož i aktiv, kterými tyto osoby přímo či nepřímo disponují
Ruská firma Očakovo představila novou řadu nealkoholických nápojů s názvy CoolCola, Fancy a Street, které mají nahradit značky Coca-Cola, Fanta a Sprite poté, co se po invazi Moskvy na Ukrajinu stáhly z ruského trhu. Informoval o tom zpravodajský server EconoTimes. Od března, kdy společnost Coca-Cola zastavila v Rusku svou činnost, se tyto tři přední světové značky limonád na ruských pultech většinou nevyskytují.
Spojené státy se bojí rostoucí inflace a snaží se odradit Evropskou unii od úplného embarga na ruskou ropu. Kvůli riziku, že snahy EU vyloučit ruské energie ze světového trhu by vedly k výraznému nárůstu cen a tedy i zvyšování inflace v USA, navrhují Američané jako dočasné řešení represivní clo na dodávky ruské ropy, uvedl německý deník Handelsblatt. Americká ministryně financí Janet Yellenová o tom mluvila již dříve, nyní o tom přesvědčovala i šéfku EK Ursulu von der Leyenovou.
Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti ve středu zveřejněné strategie, s níž chce EK v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu Kč). Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek
