Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
Německo a Francie budou i nadále vyvíjet tlak na uvalení dalších sankcí na Rusko, které vede tři a půl roku válku proti Ukrajině. Ujistil o tom dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron po boku německého kancléře Friedricha Merze v Toulonu, kde se konalo společné zasedání vlád. Obě strany se dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti. Zahájí strategický dialog o jaderném odstrašování na nejvyšší úrovni, uvedly ve společném prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kallasová před dnešním neformálním jednáním ministrů obrany zemí EU v Dánsku. Česko na jednání zastupuje ministryně obrany Jana Černochová. Hlavními tématy, o kterých budou ministři diskutovat, jsou podle Kallasové ruská válka proti Ukrajině a rovněž obranná připravenost Evropské unie.
Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Napsal to dnes web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že "není spokojen" s žádným aspektem dosavadních mírových snah. Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes uvalila sankce na dva soudce a dva prokurátory Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury Reuters jde o odvetu za to, že tento tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také, že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu. ICC to označil za flagrantní útok na nezávislost instituce.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pořadu Meet the Press televize NBC poukázal na kuriózní okamžik z páteční schůzky Trump-Putin na Aljašce, kdy ruská delegace musela v důsledku sankcí platit hotově za letecké palivo, které potřebovala ke zpáteční cestě do Moskvy. Rubio zdůraznil, že cílem administrativy prezidenta Donalda Trumpa není pouze příměří na Ukrajině, ale úplné ukončení války. "Sankce proti Rusku fungují, ale nezmění výsledek války na Ukrajině," poznamenal šéf americké diplomacie.
Zvláštní vyslanec prezidenta USA Steven Witkoff podle Donalda Trumpa dnes při jednání s Vladimirem Putinem v Moskvě dosáhl "velkého pokroku". Americká administrativa přitom v současnosti zvažuje zavedení nových sankčních opatření kvůli pokračující ruské agresi vůči Ukrajině. Prohlášení k výsledkům jednání teď chystá ministerstvo zahraničí USA, podle ministra Marca Rubia ho vydá během hodin.
Americký prezident Donald Trump označil poslední ruské útoky proti Ukrajině za odporné a prohlásil, že na Moskvu uvalí sankce, pokud nepřistoupí na dohodu o ukončení války. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že Trump zároveň oznámil cestu svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Ruska. Počet obětí vzdušných úderů na Kyjev, které provedlo Rusko v noci ze středy na čtvrtek, stoupl na 28, jsou mezi nimi také tři děti.
Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální sítí napsal, že Spojené státy s Ruskem skoro neobchodují a že by to tak mělo zůstat. K obchodním vztahům mezi Ruskem a Indii poznamenal, že mu jsou ukradené a že obě země mají "mrtvé ekonomiky" a mohou si je klidně navzájem zničit. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv by si podle Trumpa měl dávat pozor jazyk, jelikož se pohybuje na tenkém ledě.
Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrije Peskova už vůči sankcím imunní. Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, která je považována za důvěrnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se v Ženevě ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů. Pozvání Matvijenkové, která podporuje ruské válečné tažení, vyvolalo rozruch ve švýcarských, ukrajinských či německých médiích.
Evropská komise dnes navrhla částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe. Komise o tom informovala v prohlášení. Jde o reakci na výzvy vlád zemí EU ke zvýšení tlaku na Izrael v souvislosti s humanitární krizí v palestinském Pásmu Gazy. Ačkoli Izrael splnil některé ze svých závazků, situace v oblasti zůstává podle komise vážná. Nyní je na Radě EU, tedy členských státech, aby rozhodnutí schválily. Je potřeba kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku. Prezident USA také podle serveru The Independent uvedl, že už nemá tolik zájem mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v reakci uvedl, že šéf Bílého domu hraje s Ruskem hru na ultimáta.
.Zástupci členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, ještě musí formálně schválit unijní ministři pro evropské záležitosti. Dosažení shody ihned uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Slovensko v pátek umožní schválení 18. balíku sankcí EU vůči Rusku. Oznámil to premiér Robert Fico na svém Facebooku. Řekl, že další odmítání nové sankce podpořit by poškodilo slovenské zájmy. Slovensko blokovalo přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky poskytla.
Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při středečním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů ČTK dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko, ale i Malta. Bratislava podmiňuje svůj souhlas s novými omezeními proti Rusku vyřešením vlastních obav ohledně budoucích dodávek plynu, premiér Fico se také vyjádřil proti. Obává se negativních dopadů plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie.
Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.
Evropská komise (EK) slíbila Slovensku šest různých opatření a kroků v souvislosti se svým návrhem postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie. Vyplývá to z dokumentu, který má ČTK k dispozici. Právě poskytnutím záruk ze strany EK v zájmu zajištění budoucích dodávek plynu za férové ceny slovenský premiér Robert Fico podmiňoval souhlas Bratislavy s novým balíkem sankcí proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi na Ukrajině.
Za vážná v úterý označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných protiruských sankcích. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov krátce předtím řekl, že Rusko nepřijme žádná ultimáta a nenechá si klást požadavky.
Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv se opřel do amerického prezidenta Donalda Trumpa, když ve svém příspěvku na sociální síti X zesměšnil jeho ultimátum směrem k Moskvě. Trump v pondělí pohrozil, že pokud nedojde k dohodě o ukončení války do 50 dnů, Spojené Státy uvalí na Rusko cla ve výši 100 %. "Trump oznámil Kremlu teatrální ultimátum. Svět se zachvěl a očekával následky. Bojovná Evropa byla zklamaná. Rusku to bylo jedno," napsal Medveděv posměšně v úterý na sociální síti X.
Slovenský premiér Robert Fico už má na papíře garance, které chce dát Slovensku Evropská komise, pokud Bratislava podpoří 18. balík protiruských sankcí. Fico ho posílá předsedům příslušných politických stran, uvedl dnes list Pravda s odvoláním na Ficovo video. Předložené garance ale slovenský premiér nekonkretizoval. Premiér komentoval svůj video příspěvek na sociální síti slovy „kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt“.
Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu jen proto, že si to přeje český premiér, uvedl místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Richard Takáč k dopisu předsedy české vlády Petra Fialy. Ten požádal svého slovenského kolegu a šéfa Směru-SD Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval návrh 18. balíku protiruských sankcí. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací. Fiala potvrdil, že Fica v sobotu dopisem oslovil.
USA by mohly výrazně přitvrdit v sankcích vůči Rusku. V posledních dnech dal americký prezident Donald Trump najevo velkou nelibost v souvislosti s nepostupujícími jednáními s Ruskem. Nyní uvedl, že se zabývá návrhem senátora Lindsey Grahama na uvalení 500% sekundárních cel na země, které odebírají ruské energie. Graham o zákonu mluví jako o „drtiči kostí“ ruské ekonomiky. Zásadní součástí návrhu zákona by bylo uvalení 500% dovozních cel na země, které nakupují ropné produkty nebo uran z Ruska.
Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země. Na dotaz ČTK to uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Slovensko setrvává na svém odmítavém postoji k návrhu nového balíku protiruských sankcí Evropské unie, neboť jednání se zástupci Evropské komise (EK) neodstranilo jeho obavy ohledně plánu odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius totiž v pátek řekl, že Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nové sankce proti Rusku, které v únoru 2022 vojensky vpadlo na Ukrajinu.
Diplomatický skandál doprovází pětidenní cestu čínského ministra zahraničí Wanga I po Evropě. Během jednání s evropskými představiteli, především s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou, zazněla podle deníku Berliner Zeitung překvapivě tvrdá slova. Peking měl na rozhovorech otevřeně prohlásit, že nebude tolerovat porážku Ruska na Ukrajině a varuje před důsledky plánovaných sankcí EU proti čínským bankám.
Americký prezident Donald Trump dnes podepsal výnos, kterým zrušil sankce proti Sýrii. Tento krok již dříve oznámila na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Cílem zrušení sankcí je dle Bílého domu podporovat a napomáhat Sýrii v její cestě ke stabilitě a míru. Nadále platit budou sankce proti někdejšímu syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho spojencům.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že pomůže Íránu získat až 30 miliard dolarů (skoro 633 miliard Kč) na vybudování programu na výrobu jaderné energie pro civilní účely. Spojené státy rovněž projednávají možnost zmírnění sankcí uvalených na Írán a uvolnění miliard dolarů z peněz, které má Írán blokovány na zahraničních bankovních účtech. Tyto diskuse jsou součástí sílící snahy Washingtonu přimět Teherán, aby se vrátil k vyjednávání o svém jaderném programu.
