Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při středečním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů ČTK dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko, ale i Malta. Bratislava podmiňuje svůj souhlas s novými omezeními proti Rusku vyřešením vlastních obav ohledně budoucích dodávek plynu, premiér Fico se také vyjádřil proti. Obává se negativních dopadů plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie.

Slovensko chce další jednání s Evropskou komisí a do vyjasnění návrhu jejích záruk ohledně dodávek zemního plynu bude Bratislava žádat odklad hlasování o 18. balíku sankcí EU vůči Rusku. Vyplývá to z prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica. Slovensko blokuje přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádá záruky k jiné iniciativě EK, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které se má do konce roku 2027 postupně zastavit dovoz ruského plynu do unie.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v úterý uvedla, že doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit právě ve středu. Evropská komise podle Kallasové reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko tento krok blokuje. Unijní exekutiva navrhla Slovensku určité záruky a šéfka Evropské komise zaslala dopis slovenskému premiérovi Robertu Ficovi. Ten ovšem v úterý večer nově za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom. Takovou výjimku ale Evropská komise podle slovenského ministerského předsedy odmítá. Fico podle EK nevěří a "záruky" Komise považuje za příliš obecné.

Vedle Slovenska 18. balíček blokuje i Malta, která se domnívá, že sankce proti přepravcům ruské ropy by mohly ovlivnit její zájmy jako země specializující se na námořní dopravu.

Evropská komise v rámci osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný mechanismus (catch-all mechanismus), který umožní celním správám členských zemí mnohem lépe zabraňovat obcházení sankcí.