Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Vláda pod tlakem zvyšování daní

S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhl NERV. Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu.

SPD je dál proti rozpočtu. Čeká se dlouhé jednání sněmovny

Poslanci celé úterý projednávají novelu státního rozpočtu pro letošní rok, kterou vetoval prezident Miloš Zeman a očekávají jednání dlouho do noci. Poslanci vládní koalice již dříve avizovali, že veto přehlasují. „Veto pana prezidenta není racionální, jelikož v polovině listopadu prakticky nemůžeme novelu vrátit zpět z časových důvodů,“ dodal k tomu předseda rozpočtového výboru a poslanec Josef Bernard (STAN). Opoziční hnutí SPD nebude hlasovat proti Zemanovu vetu. Kromě toho poslanci označí Rusko jako teroristický stát.

EU se shodla na rozpočtu pro příští rok, bude v něm 4,5 bilionu korun

Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu Kč). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu.

Vláda vytahuje opatrně z klobouku návrhy NERV. Naráží na program i další limity

Vláda tahá z klobouku některé návrhy NERV a budí tím poměrně vyostřenou debatu. Ačkoliv se zatím s vyjádřeními drží spíše méně konfliktních a tím také méně šetrných témat, jisté je, že některé návrhy naráží na limity státu či na programové prohlášení i ideologické hranice. Národní ekonomická rada vlády (NERV) nedávno vládě předložila soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard

Statistici „uměle“ snížili inflaci, stát ušetří stovky milionů. Běžná metodika, říká úřad

Český statistický úřad snížil inflaci na úroveň 15,1 a státní kasa díky tomu ušetří stovky milionů, které by jinak vyplatila lidem, kteří si nakoupili takzvané protiinflační dluhopisy. Na snížení inflace mělo podle ČSÚ největší vliv promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulový poplatek za podporované zdroje energie. Říjnový pokles tempa inflace v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na 15. místo nejvyšších inflací. Mluvčí ČSÚ Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že zvolená metodika výpočtu inflace je zcela v souladu s právním výkladem i evropským statistickým kodexem.

Vláda se chová nehospodárně. Žasnu, kritizuje exguvernér Rusnok

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Vládní strany se na windfall tax shodly za pět dvanáct. Hlasovat se má dnes

Zmatky okolo daně z mimořádných zisků se možná pomalu vyjasňují, strany koalice se v pátek ráno podle ministra financí Zbyňka Stanjury shodly na finální podobě návrhu. Nakonec podle všeho budou staženy některé pozměňovací návrhy předkládaného zákona, mimo jiné výše zdanění v letech 2024 a dále. Konkrétní ale Stanjura nebyl. Daň má být zásadním příjmem v rozpočtu roku 2023, který má pokrýt výdaje za zastropování cen energií.

Prezident Zeman vetoval novelu rozpočtu. Vadí mu nízké příjmy

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu to dnes uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. V roce 2020 Sněmovna schválila návrh tehdejší vlády Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy. Premiér tehdy Zemanovi slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn.

Vyšší daně a pozdější odchod do penze. Vláda dostane návod ke snížení deficitu

Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy korun. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni v říjnu činil deficit 335 miliard korun, což byl nejhorší říjnový výsledek hospodaření od vzniku Česka. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) pro letošek naplánovala schodek 180 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun.

Schodek rozpočtu 286,7 miliardy korun. Vláda už utratila víc, než loni naplánovala

Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 286,7 miliardy korun ze zářijových 270,9 miliardy korun. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni v říjnu činil deficit 335 miliard korun, což byl nejhorší říjnový výsledek hospodaření od vzniku Česka. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) pro letošek naplánovala schodek 180 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun.

Rozpočet na příští rok je krizový a válečný, prioritou je obrana, řekl premiér Fiala

Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem „doslova krizového managementu“. Před poslanci to ve středu řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál. Ujistil však, že vláda nevzdala svůj cíl konsolidovat veřejné finance. Jednou z příčin tohoto schodku jsou podle něj rostoucí výdaje na důchody. Proti letošnímu plánu se zvyšují o 81 miliard korun. Pokud tomu situace bude přát, přijde vláda na jaře s plánem jak růst výdajů státu omezit, dodal.

Plynu bude dost, vypínání provozů a továren v zimě nehrozí, řekl Stanjura

Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu. Ve Sněmovně to ve středu při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na schůzi mají poslanci projednávat návrh rozpočtu v prvním čtení a schvalovat jeho základní parametry včetně navrhovaného schodku 295 miliard korun.

Pořád ještě jsme to dítě v cukrárně

V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.

Ani snad nechtějte vědět, jakou měl covid smrtnost

Kabinet Petra Fialy se nakonec propracuje téměř ke stejnému schodku státního rozpočtu, který na tento rok ještě přichystala vláda Andreje Babiše. Babišův výchozí deficit 380 miliard korun Fiala a jeho ministr financí Zbyněk Stanjura nejprve v běhu zmenšili na 280 miliard. Tehdy jim ekonomové, dokonce z vládních vod jako Štěpán Křeček, vyčítali nízkou ambici proškrtat výdaje. Přišla válka na Ukrajině a včera poslanci, především s odvoláním na potřebu kompenzovat lidem účty za proud a plyn, schodek zvedli na 375 miliard.

375 miliard. Koalice prosadila vyšší schodek letošního rozpočtu. Výdaje překročí dva biliony

Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun.

Kompenzace drahoty a pomoc Ukrajině. Vláda zdůvodňuje schodek 295 miliard

Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.

Konec thatcherismu, začátek válečného komunismu

V roce 1981 britský ministr financí Geoffrey Howe předstoupil před parlament, aby představil nový státní rozpočet. Ještě během jeho řeči část vládních konzervativních poslanců znechuceně opustila sál. Lídr opozice Michael Foot prohlásil, že rozpočet je receptem na 3 miliony nezaměstnaných. V deníku The Times vyšel dopis podepsaný 364 význačnými ekonomy tvrdící, že rozpočet „nemá oporu v ekonomické teorii“ a ohrožuje britskou „sociální a politickou stabilitu“.

Je potřeba vrátit zdanění na předpandemickou úroveň, shodují se Středula a Hampl

Úroveň zdanění fyzických osob se musí vrátit na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Shodli se na tom ekonom a předseda Národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jinak hrozí podle Hampla rozvrat veřejných financí.

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

„Budoucí generace nás proklejí.“ Návrh státního rozpočtu schytává kritiku ze všech stran

Neodpovědný populismus, na který by si netroufli ani komunisté. K návrhu státního rozpočtu na příští rok, který v pondělí jednomyslně schválila vláda Petra Fialy, se objevuje řada výhrad a kritiky. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek například řekl, že za tento rozpočet „nás budoucí generace proklejí“. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vláda rezignovala na zkrocení rozpočtových výdajů i na hledání úspor. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček zato ale říká, že návrh odráží současnou ekonomickou realitu a je v zásadě patřičný.

Bolestivý kompromis. Návrh „válečného“ státního rozpočtu zjevně nevyhovuje nikomu

Vláda Petra Fialy schválila v pondělí pozdě večer návrh rozpočtu na rok 2023. Počítá se schodkem 295 miliard korun, což je o 25 miliard více, než o jakém schodku se hovořilo před jednáním vlády. Řada ministrů přitom před jednáním vlády uvedla, že museli tvrdě hledat kompromis. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil kompromis dokonce za „bolestivý“.

Propast v rozpočtech. Vyřeší ji jen vyšší daně, varuje národní rada

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.

Konec státní podpory pro stavební spoření. Vláda ho zvažuje, opozice je ostře proti

Vláda hledá úspory ve státním rozpočtu na příští rok. Škrty by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohly dotknout i státních příspěvků do systému stavebního spoření. Stanjura řekl, že diskutováno je buď jejich omezení, nebo dokonce úplné zrušení. Stát by tím ušetřil přibližně 4 miliardy korun za rok. Opozici a Asociaci českých stavebních spořitelen se návrh nelíbí.

„Střední třídě nepomáhejme, nepotřebuje to. Musí přijít nepopulární kroky“

Prudké zdražování a vysoká inflace trápí velkou část světa. V rámci EU jsme mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji, což je dáno tím, že inflace je u nás z velké části domácího původu. Tedy způsobená bezhlavým rozdáváním a navyšováním mandatorních výdajů za vlády Andreje Babiše. Současná vládní reprezentace tak nyní stojí před tím, jak srazit obrovský deficit a stát dále nezadlužovat.

„Lepších výsledků dosáhnout nejde,“ říká Fiala. Vláda zvýšila letošní schodek z 280 na 330 miliard

Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí a na tiskové konferenci také premiér Petr Fiala. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

Stanjura: Dluh vzroste letos na 330 miliard, státní platy zvedneme příští rok

Vláda se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) chystá příští rok zvýšit platy ve veřejném sektoru. Přidání ale bude nižší než o inflaci. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. O kolik by případně mohly výdělky pracovníkům státních a veřejných služeb růst, nepřiblížil. Odbory žádají navýšení o inflaci už pro letošek, a to od července. Devět odborových svazů veřejné sféry je ve stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Jednání předáků s lídry vládních stran by se mělo uskutečnit v úterý.