Rusko by v nadcházejících týdnech mohlo vystupňovat útočné operace a raketové a dronové údery na Ukrajinu, aby využilo období, než do země dorazí nová americká vojenská pomoc. Ve své pravidelné analýze uvedl americký Institut pro studium války (ISW). V sobotu americká Sněmovna reprezentantů po měsících vnitropolitických sporů přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun).
Ukrajina vyrábí „superdrony“, které její armádě umožní útočit i hluboko na ruském území. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil vývoj technologie za prioritu a to navzdory varování Spojených států, které se obávají na jedné straně rostoucích cen ropy a na druhé straně pomsty ze strany Ruské federace. Ukrajina nedbá varování USA ohledně použití útočných dronů na ruskou energetickou infrastrukturu a vyrábí v současnosti „superdrony“, které mohou dosáhnout cílů až na Sibiři vzdálených zhruba 3000 kilometrů od jejích hranic,
Spojenci Ruska, státy Společenství nezávislých států (SNS), tajně vydělávají na dodávkách zbraní na Ukrajinu přes Českou republiku. Jde o státy jihovýchodní a střední Asie, v první řadě pak Kazachstán. Pro agenturu URA.ru to řekl vojenský politolog, podplukovník ruského ministerstva vnitra v záloze Oleg Ivannikov s tím, že jde podle něj o zločinné metody. Zmíněné země podle Ivannikova vyrábí „bezejmenné“ drony, aby se vyhnuly politickému konfliktu s Ruskem.
Nebylo pochyb o tom, že američtí bastardi schválí „pomoc“ bandě neonacistů. Tak reagoval bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na americkou Sněmovnou reprezentantů, která v sobotu schválila americkou pomoc Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů. Medveděv tvrdí, že Rusko i navzdory těmto „krvavým“ dolarům ve válce zvítězí.
Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly v neděli výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS uvedly, že ruské síly brzy ráno v přístavu Sevastopol na Krymu odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí. „Padající úlomky způsobily malý požár, který byl rychle uhašen,“ uvedl Moskvou dosazený gubernátor Michail Razvožajev, kterého citovala agentura TASS. Ukrajinska pravda s odvolá
Vedení německé strany Alternativa pro Německo (AfD) stojí dál za poslancem Petrem Bystroněm, který čelí podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Agentuře DPA to dnes řekl spolupředseda strany Tino Chrupalla. Bystroň, který je českého původu a nyní je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do Evropského parlamentu, veškerá obvinění odmítá a považuje je za součást předvolební kampaně.
Ruský producent ropy Bašněfť nasadil protidronové sítě na ochranu klíčových zařízení ve svých rafinériích. Chce se tak chránit před potenciálním ukrajinským útokem, uvedla to hlava autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov, kde společnost sídlí. Ukrajina od začátku roku zesílila své útoky na ropné rafinerie v Rusku, které je druhým největším světovým vývozce ropy. Kyjev se tak snaží snížit energetické příjmy Moskvy a její financování války, píše agentura Reuters.
Niger, Mali, Burkina Faso, Středoafrická republika. Tam všude opouští Západ své pozice, dokonce musel nebo musí stáhnout své vojáky. Na jejich místo však nastupují Rusové. Nejnověji Středoafrická republika zvažuje, že na východě země by mohla být ruská vojenská základna, informují tento týden ruská média. V rozhovoru pro RTVI prohlásil prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadéra, že ruská vojenská základna by ve východní části země mohla zajišťovat bezpečnost na hranicích.
Německý miliardář Karl-Erivan Haub, bývalý spolumajitel a generální ředitel maloobchodního gigantu Tengelmann Group, byl v roce 2021 oficiálně prohlášen za mrtvého. Tři roky předtím záhadně zmizel ve švýcarských Alpách, kde pátrání po něm zůstalo bez úspěchu. Nově se ale objevilo podezření, že Haub nezemřel a svoji vlastní smrt předstíral, aby žil se svou údajnou milenkou v Moskvě, píše web Newsweek. Žena má být navíc napojená na ruskou kontrarozvědku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se stal prvním vysokým ruským úředníkem, který oznámil záměr Moskvy zmocnit se druhého největšího ukrajinského města Charkova. Lavrov rovněž ve čtvrtečním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Sputnik a Komsomolskuju pravdu a Moskvu oznámil, že v případě jednání s Ukrajinci Rusové nepřeruší své boje. Lavrov v obsáhlém rozhovoru prohlásil, že Charkov „hraje důležitou roli“ v myšlence ruského prezidenta Vladimira Putina vytvořit na Ukrajině demilitarizovanou „sanitární zónu“
Ve Varšavě byli 3. dubna zadrženi dva lidé podezřelí z útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka ruského opozičníka Alexeje Navalného, informovali dnes litevští vyšetřovatelé. Jde o polské občany, kteří podle vyšetřovatelů Volkova přepadli v březnu v blízkosti jeho bydliště ve Vilniusu. Podle litevských úřadů za tímto násilným činem zřejmě stojí Rusko. Polská policie uvedla, že dvojici zadržela na základě evropského zatykače a že případem se zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.
Více argumentů hovoří proti verzi ukrajinské rozvědky o sestřelení ruského strategického bombardéru Tu-22M3, který se zřítil v ruském Stavropolském kraji téměř 400 kilometrů od nejbližšího místa na rusko-ukrajinské frontě, napsal v dnešním komentáři server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že bombardér se zřítil kvůli technické závadě. BBC nicméně zmiňuje i možnost, že bombardér mohla omylem sestřelit ruská protivzdušná obrana, anebo Ukrajina použila nějakou novou zbraň, kterou se dříve nepochlubila.
Rusko zaměřuje své hybridní útoky na Finsko, na jehož hranice směřuje migranty ve snaze o destabilizaci severské země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to podle agentury AFP dnes uvedla během návštěvy Finska. Snahy Moskvy spojila politička s finskou podporou Ukrajiny, proti níž Rusko už více než dva roky vede válku, a také s loňským vstupem Finska do NATO.
Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se vracel na základnu po splnění bojového úkolu, informovalo v pátek podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Důvodem podle něj byla zřejmě technická závada. Ukrajinské letectvo mezitím informovalo o zničení letounu Tu-22M3, akci podle svého velitele Mykoly Oleščuka podniklo ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR.
Polská policie ve středu zadržela muže, který je podezřelý, že se ruské vojenské rozvědce GRU snažil pomoci s případným atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ve čtvrtek o tom na svých internetových stránkách informovala polská prokuratura. Hrozí mu až osm let vězení. Podle vyšetřovatelů Pawel K. dal najevo, že je ochotný spolupracovat s GRU, a navazoval kontakty s ruskými občany, kteří jsou „bezprostředně zapojení do války na Ukrajině“.
Porážka na ukrajinském bojišti ještě více ohrozí východní křídlo NATO s Ruskem. Tvrdí to americký Institut pro studium války (ISW) s odkazem na zveřejněné strategické mapy. Institut zároveň prohlásil a varoval, že pouze obnovená a významná pomoc Spojených států může zabránit kolapsu fronty. K problematice ruského napadení NATO se ve čtvrtek vyjádřil i generální inspektor německé armády Carsten Breuer při své návštěvě Varšavy.
Ruští vězni verbovaní aktuálně ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, uvedl server BBC News ve svém ruskojazyčném vydání. Najdou se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z trestaneckého zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani dvoutýdenního výcviku. V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova armáda dnes již zemřelého Jevgenije Prigožina.
Německá policie ve středu v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství, deník Spiegel a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let.
Český premiér Petr Fiala a belgický premiér Alexander De Croo v úterý poslali dopis hlavám institucí Evropské unie a lídrům členských států, v němž informují o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb, sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolaová. De Croo dopis sdílel na síti X. Mimo jiné se v něm píše, že pokusy o vměšování "zahrnovaly předání hotovosti, především v České republice". Varování dvou premiérů přišlo těsně před zahájením summitu EU
Ukrajinské útoky dronů na ruskou radarovou stanici mohou znamenat překročení jedné z červených linií Moskvy pro použití jaderných zbraní. Mohlo jít o „narušení reakčních akcí jaderných sil“. Tento důvod pro použití jaderných zbraní Ruskem je zahrnutý v dekretu, který ruský prezident Vladimir Putin podepsal v roce 2020, píše magazín Newsweek. Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí.
Na vojenském letišti ve městě Džankoj na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym v noci hořelo a byly odtamtud slyšet výbuchy, informovaly podle serveru BBC News kanály na platformě Telegram. Úřady se k tomu nevyjádřily. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR kromě toho na facebooku oznámila, že se jí v hloubi Ruska u města Samara podařilo zničit vrtulník Mi-8. Podle zveřejněných snímků zřejmě zasáhla i systémy protivzdušné obrany, jejichž ceny dosahuje až 500 milionů dolarů.
Nejméně deset lidí zahynulo a asi 20 bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na severoukrajinské město Černihiv. Na platformě Telegram to dopoledne uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Starosta města Oleksandr Lomako o něco dříve informoval o osmi zabitých a 18 zraněných. První informace z města hovořily o čtyřech mrtvých. Pátrací a záchranná operace pokračuje. Úřady prosí obyvatele, aby darovali krev.
Kreml podle agentury Reuters reagoval chladně na volání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po příměří ve vojenských konfliktech ve světě během nadcházejících olympijských her. Ukrajina, která se už přes dva roky brání rozsáhlé ruské agresi, by této iniciativy podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova mohla využít jako příležitost k přeskupení a vyzbrojení. Kyjev se nevyjádřil. Šéf Elysejského paláce o den dříve uvedl, že bude usilovat o dosažení klidu zbraní ve světových konfliktech během olympiády
Rakouská Raiffeisen Bank International podle všeho plánuje oživit svou činnost v Rusku. Podle zjištění britského deníku Financial Times totiž nedávno na tamějším trhu zveřejnila desítky až stovky inzerátů, v nichž se netají touhou expandovat na ruský trh. Banka by tím šla přímo proti svému někdejšímu slibu i snaze evropských států tento trh ignorovat a naopak sankcionovat ruské společnosti. Celkem se nyní veškeré sankce přijaté EU vztahují již na více než 2000 ruských jednotlivců a dalších subjektů.
Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podle nejmenovaného zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
V gruzínském parlamentu opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než 5000, agentura AFP na 10.000.
Ukrajinské vojenské velení se rozhodlo zcela reorganizovat jednotku, která brání Ukrajinu od počátku konfliktu s Ruskem. A to v momentě, kdy bránila klíčovou oblast v Časiv Jaru, kde nyní probíhají jedny z nejintenzivnějších bojů na frontě. Podle armádního velení jednotka neplnila armádní rozkazy a do nejtěžších bojů posílala nezkušené vojáky, což vedlo k velkým územním ztrátám. Vedení 67. mechanizované brigády, které veleli bývalí či současní členové Pravého sektoru, označuje obvinění z neplnění rozkazů za vykonstruovaná.
Ruské armádní velení se podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) bude při dobývání Časiv Jaru v Doněcké oblasti snažit využít toho, že se Ukrajina potýká s kritickým nedostatkem munice. Díky tomu mohou Rusové postupovat rychleji než během operací u Bachmutu, který ovládli loni v květnu po mnoha měsících krvavých bojů, nebo u Avdijivky, jež padla do jejich rukou letos v únoru. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že Rusko má v plánu Časiv Jar ovládnout do 9. května,
Ukrajinské letectvo úspěšně zasáhlo velitelské stanoviště skupiny sil "Střed" ruské armády v obsazeném Luhansku. Ukrajinští piloti provedli útok v sobotu, uvedla v neděli ukrajinská agentura Unian. Je to po delší době první informace o útoku ukrajinského letectva za frontou.
Ruská vojska provádí nyní operační akce minimálně ve třech směrech, které ale nesjednocuje společný strategický cíl.
