Nejméně 15 mrtvých a sedm zraněných si vyžádal útok ruského dronu na autobus v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Na platformě Telegram to dnes oznámil náčelník vojenské správy této oblasti Oleksandr Hanža. Podle něj v oblasti platí letecký poplach. Ukrajinská energetická společnost DTEK podle webu The Kiyv Independent uvedla, že útok připravil o život 15 jejích zaměstnanců. První informace uváděly nižší počet mrtvých.
Další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem se uskuteční v Abú Zabí 4. a 5. února, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zda se i v neděli bude ve Spojených arabských emirátech konat avizovaná schůzka mezi zástupci těchto tří zemí, ale neupřesnil. „Ukrajina je připravena na věcnou diskusi a my máme zájem, aby výsledek jednání přispěl k reálnému a důstojnému ukončení války,“ uvedl Zelenskyj.
Opatření, která americká společnost SpaceX přijala proti neautorizovanému používání satelitního internetového systému Starlink ruskými drony, podle všeho fungují. Na své síti X to oznámil miliardář a zakladatel SpaceX Elon Musk. Jeho slova následně potvrdil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. „Zdá se, že opatření, která jsme přijali k zastavení neoprávněného používání Starlinku Ruskem, zabrala. Dejte nám vědět, pokud je potřeba udělat více,“ napsal v příspěvku adresovaném ukrajinskému ministru obrany.
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu celé měsíce tvrdě dopadaly na ukrajinská města právě v době, kdy zemi sužovaly a dále trápí extrémní mrazy. Teploty mají v následujících dnech klesat až k minus 30 stupňům Celsia, přestože například v Kyjevě bylo v uplynulých dnech bez elektřiny a energií téměř 60 procent domácností. Ukrajina proto požádala své spojence o další dodávky generátorů a humanitární pomoci. Na čtvrtečním jednání v Bruselu evropští ministři ocenili mimo jiné i pomoc z České republiky
Ruský ropný gigant Lukoil podepsal smlouvu o prodeji svých mezinárodních aktiv americké investiční skupině Carlyle. Druhý největší světový producent ropy to oznámil na webu. Součástí transakce nejsou aktiva v Kazachstánu, jejichž vlastnictví si ruská společnost ponechá. Hodnotu transakce zpráva neuvádí. Důvodem prodeje jsou mezinárodní sankce uvalené na ruský energetický sektor kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Loni v říjnu Spojené státy přidaly Lukoil na sankční seznam, což prodej dále urychlilo.
Ruský dronový útok zasáhl osobní vlak v ukrajinské Charkovské oblasti, zabil čtyři lidi a další dvě osoby zranil. Na síti X to dnes večer uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který úder na civilní vlak označil za teroristický čin. Záchranáři podle něj na místě stále pátrají po dalších čtyřech lidech. Regionální prokuratura o něco dříve na platformě Telegram informovala o třech zabitých a dvou zraněných. Moskva se zatím k těmto informacím nevyjádřila.
Rusko stahuje své síly z letiště v Kámišlí v provincii Hasaka na severovýchodě Sýrie. Ukončí tím svou vojenskou přítomnost v této neklidné části země, kde se stále stupňují střety mezi syrskou armádou a kurdskými bojovníky, uvedla agentura Reuters s odvoláním na lokální zdroje. Rusko mělo v oblasti spravované Kurdy svou klíčovou vojenskou základnu od roku 2019. Využívalo ji zejména ke zmírňování napětí mezi Kurdy a sousedním Tureckem, ale také pro koordinaci s ústřední vládou v Damašku.
Pro Rusko jsou v mírových jednáních se Spojenými státy a Ukrajinou nadále tou zásadní věcí územní otázky, prohlásil v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. V pátek a v sobotu se v Abú Zabí konaly první rozhovory zástupců Ukrajiny, Ruska a USA o ukončení války na Ukrajině. Mluvčí Kremlu schůzku ocenil jako konstruktivní, ale varoval, že by bylo chybou od prvních jednání očekávat hned výsledky.
Peníze vybrané v mimořádné sbírce SOS Kyjev, na které se od středy sešlo přes 100 milionů korun, začaly o víkendu pomáhat na místech, kde je mrazem sužovaná Ukrajina potřebuje. Dobrovolníci od čtvrtka objednávají a nakupují generátory pro nemocnice i pro domácnosti, shání záložní baterie a drobné outdoorové vybavení, třeba zahřívací polštářky, aby lidem co nejrychleji pomohli, řekl dnes v rozhovoru s ČTK Martin Ondráček z pořádající iniciativy Dárek pro Putina.
V Abú Zabí dnes odpoledne skončilo druhé kolo rozhovorů mezi Ukrajinci, Rusy a Američany. Podle agentury TASS "přineslo výsledky." Jednání byly „pozitivní“ a „konstruktivní,“ řekli ukrajinští představitelé. Další kolo rozhovorů se uskuteční v Abú Zabí příští týden, uvedl korespondent serveru Axios Barak Ravid. První setkání třístranné pracovní skupiny pro bezpečnostní otázky, kterého se zúčastnily delegace z Ruska, Spojených států a Ukrajiny, se uskutečnilo v Abú Zabí v pátek.
Rusové v noci znovu silně zaútočili na Ukrajinu. Odpálili 370 útočných dronů a 21 raket různých typů. Pod útokem se ocitly Kyjev a Kyjevská oblast, Sumská, Charkovská a Černihivská oblast. Uvedl to dnes podle agentury Unian ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočnímu útoku. V důsledku útoku nejezdí metro v Kyjevě mezi z jednoho břehu Dněpru na druhý a město Černihiv je z velké části bez proudu.
Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači, která podle něj trvala přibližně čtyři hodiny. Poradce podle tiskových agentur také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Zabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou prezidentů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.
Svazek nazvaný Dar čarodějky mám, sestry nebeoké představuje dosud nejrozsáhlejší výbor z Chlebnikovovy poezie v češtině. Vojtěch Frank a Jana Kitzlerová přeložili až na výjimky všechny Chlebnikovovy verše z období let 1908–1916. Výbor prezentuje autora jako bezbřehého experimentátora na poli jazyka a záměrně opomíjí jeho válečnou zkušenost a rozklížené duševní zdraví, které se zhoršilo básníkovou mobilizací v roce 1916. Je zřetelné, že výbor chce poodstoupit od životní legendy autora směrem k tvůrčímu zrodu jeho díla.
Vojenský soud v Moskvě v oznámení o rozsudku nad ukrajinským velitelem kvůli útoku na křižník Moskva z dubna 2022 přiznal, že při této operaci ukrajinské armády přišlo o život 20 členů posádky vlajkové lodi Černomořské flotily. Upozornil na to ruskojazyčný server Mediazona, podle kterého soud informace o rozsudku ze svých internetových stránek později stáhl. Mediazona uvádí, že v tiskové zprávě soud poprvé přiznal, že křižník Moskva zasáhla střela.
Rusko v bojích s Ukrajinou v prosinci přicházelo denně asi o 1000 vojáků, a to jde o padlé, nikoliv zraněné. V panelové diskusi na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Přepis jeho vyjádření zveřejnilo ve středu NATO. Moskva se k jeho tvrzení nevyjádřila, Rutte zdroj informací nesdělil. Existuje podle něj riziko, že se evropští spojenci zaměří na situaci kolem Grónska, protože je „nutné zajistit, aby se tato otázka vyřešila přátelsky".
Majitelé vozů Porsche a BMW v Rusku se potýkají s poruchami, které způsobují rušičky dronů. Tyto přístroje, určené k matení a zneškodňování ukrajinských bezpilotních letounů, zasahují i do fungování družicových systémů ochrany před krádežemi drahých vozidel: zhasne motor, nelze jej znovu nastartovat a je nutné přivolat odtah. Napsal to server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí a servisů. U Porsche Russland problém potvrdili, dealeři BMW se zatím nevyjádřili, dodal.
Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu.
Ukrajina si klade nově za cíl „zabíjet 50 000 Rusů měsíčně,“ prohlásil nový ministr obrany Mychajlo Fedorov během setkání s médii. Píše o tom deník Kyiv Independent. Fedorov představil svůj plán pro ministerstvo obrany s tím, že má dvě priority. První z nich je „řízení“ rezortu. „Management musí být postaven na těch, kteří jsou schopni dosáhnout definovaných cílů. Pokud lidé neprokazují měřitelné výsledky, nemohou v systému zůstat,“ nastínil plánované personální čistky.
V Kyjevě je po ruských útocích nadále 60 procent města bez elektřiny a 4000 budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Kyjevský starosta Vitalij Kličko dříve uvedl, že z města během ledna kvůli krizi v energetice odešlo asi 600.000 lidí, tedy přibližně každý pátý obyvatel. „Ke dnešnímu ránu je v Kyjevě stále bez vytápění přibližně 4000 budov a téměř 60 procent hlavního města je bez elektřiny,“ napsal Zelenskyj na X.
Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev prohlásil, že vedl konstruktivní rozhovory s americkými představiteli o konci konfliktu na Ukrajině. Dmitrijev v úterý přicestoval do švýcarského Davosu, kde se koná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). „Dialog je konstruktivní a stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje,“ řekl Dmitrijev po jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a s prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem o situaci na Ukrajině.
Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.
Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla 5635 výškových budov a část města ležící na východním břehu řeky Dněpr nemá dodávky vody.
Americký prezident Donald Trump dnes ráno SEČ znovu kritizoval Dánsko kvůli Grónsku. Kodaň nedokázala odstranit ruskou hrozbu u ostrova, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance, napsal na síti Truth Social americký prezident. Podle něj nastal čas to napravit. Trump chce Grónsko od Dánska koupit. Trump tvrdí, že NATO, jehož součástí jsou i Spojené státy, 20 let vyzývá Dánsko, aby odstranilo ruskou hrozbu u Grónska.
Evropská unie pracuje na zásadní reformě pravidel pro rozšiřování unie, která by zavedením dvoustupňového modelu mohla výrazně urychlit přijetí Ukrajiny. Podle informací deníku Financial Times (FT) by tento krok mohl být klíčovou součástí budoucí mírové dohody o ukončení války. Kyjev by však musel výměnou za rychlost akceptovat dočasné a výrazné omezení svých rozhodovacích pravomocí.
Francouzský vojenský letoun Airbus A400M ve čtvrtek po sérii manévrů nad Grónskem údajně náhle přerušil svou misi a zamířil zpět na evropský kontinent, aniž by se pokusil o plánované přistání. Přitom podle dánského serveru Forsvaret Francouzi pro tento typ stroje získali oficiální certifikaci pro operaci na tamních náročných ledových ranvejích teprve v březnu roku 2025. Současně Němci transportovali dnes několik málo svých vojáků do Grónska raději civilním polským airbusem.
České republice nově vládnou suverenisté, ale podle diplomatického zápisu, jehož se zmocnil Deník N, má ten suverenismus jisté limity. Je limitován na nesouhlas s některými extrémnějšími částmi extrémního Green Dealu, s migračním paktem EU a se způsobem, jakým západní Evropa chce pokračovat v konfliktu s Ruskem. Mezitím v zóně NATO vyvstala hrozba agrese proti členskému státu – Spojené státy proti dánskému Grónsku – a v této nečekané situaci Praha nezaujala postoj.
Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu „každým dnem“ zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války. Trumpovo hodnocení, vyjádřené v rozhovoru poskytnutém agentuře Reuters, kontrastuje s názorem evropských spojenců, kteří důsledně tvrdí, že Moskva nejeví zájem ukončit válku, poznamenala agentura.
Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně ukázaly, že změny ve světě akcelerují. „Zatčení“ venezuelského diktátora Madura, „zatčení“ tankeru Marinera z ruské stínové flotily mezi Islandem a Velkou Británií a konečně nová vlna amerického tlaku na Dánsko v otázce Grónska mají společný jmenovatel. V souladu s před měsícem publikovanou Národní bezpečnostní strategií Spojené státy nejen potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Řečeno filmovým jazykem: Mají zbraně a nebojí se je použít.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na přelomu roku prohlásil, že je na čase, aby Evropa začala opět hovořit s Moskvou, aby nadále nebyla mimo hru, když Washington po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu rozjel diplomatickou aktivitu ve snaze ukončit válku na Ukrajině a vytvořit nové vztahy s Ruskem. To podpořila italská premiérka Giorgia Meloniová. Nyní blízký spolupracovník premiérky Giovanbattista Fazzolari uvedl, že EU by měla jmenovat, stejně jako Američané, zvláštního vyslance pro Ukrajinu a Rusko.
