Země Evropské unie zaplatily od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 za ruské uhlovodíky, zejména ropu, ropné produkty a zemní plyn, 209 miliard dolarů (4,5 bilionu Kč). Podle agentury AFP to uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. Zároveň zdůraznila, že EU pracuje na úplném ukončení dovozu ruského plynu do konce roku 2027.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ohradil proti veřejnému varování šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky před možnými závažnějšími ruskými operacemi v Česku či dalších demokratických zemích. Koudelkovi vzkázal, že by si měl přečíst heslo kontrarozvědky „audi, vide, tace“, tedy naslouchej, dívej se, mlč. Informace zpravodajských služeb jsou podle premiéra určené především vládě a dalším odpovědným institucím, nikoli přímo veřejnosti.
Rusko porušilo energetické příměří ohlášené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, zatímco Ukrajina v noci neútočila na ruské rafinerie. Podle agentury Reuters to dnes ve videoprojevu na bezpečnostní konferenci ve Varšavě uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, uvedl na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně pro server Axios uvedl, že o žádném příměří do Trumpova oznámení nevěděl. Moskva na oznámení zatím nereagovala. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří.
Nejméně 15 lidí přišlo o život při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil ministr vnitra Ivan Vyhivskyj. Dříve ukrajinský prezident informoval o 12 obětech. Záchranáři z trosek po osmi hodinách vyprostili živou ženu. V Kyjevě kvůli vypínání elektřiny, zaviněného ruskými útoky na energetiku, úřady přerušily načas provoz metra, potíže jsou i s dodávkami vody. V Charkově hoří zdravotnické zařízení po zásahu ruským dronem, napsal starosta druhého největšího města Ihor Terechov na telegramu.
Rusko se chystá zaútočit v Evropě. Takovéto zprávy kolovaly posledních několik týdnů médii. I v Česku se k nim vyjadřoval premiér Andrej Babiš. Překvapivě ke klidu vyzývali představitelé teoreticky nejohroženější oblasti, Pobaltí. Právě o ruské hrozbě, připravenosti Evropy a situaci v baltských státech hovoříme s britským politologem, znalcem regionu a ředitelem a zakladatelem Baltic International Security Centre Edwardem Lucasem.
Nejméně třicet lidí dnes přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu.
Americká ambasáda v Rusku varovala občany USA před podezřením na výskyt plicního moru v Irkutské oblasti a vyzvala je k okamžitému odjezdu ze země. Ruské úřady výskyt moru oficiálně nepotvrdily a jako příčinu úmrtí mladé pracovnice institutu pro boj s morem uvádějí zápal plic neznámého původu. Zároveň ale v oblasti zavedly karanténní opatření a téměř dvě stovky lidí jsou pod lékařským dohledem.
Tak dlouho bušila ruská propaganda do Ukrajiny tématem „biolaboratoří“, až u nich doma v Irkutsku utekl z ohrádky mor. Klasická nemoc středověku a raného novověku, která vyhladila desítky milionů; tak například Olšanské hřbitovy, největší české pohřebiště, vznikly roku 1680 při morové epidemii, kdy už kapacita běžných pražských hřbitovů nestačila. Pomřela tehdy zhruba třetina pražského obyvatelstva. První oddělení Olšanských hřbitovů bylo dávno zrušeno, dnes je nejstarším oddělením sousední oddělení druhé, ale zbyla z něj kaple sv. Rocha, patrona vůči moru, kolem které dnes sviští auta a tramvaje rušnou křižovatkou.
Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. V neděli to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty.
Země Severoatlantické aliance nečelí ze strany Ruska bezprostřední hrozbě, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte. Hodnocení rizika představovaného Ruskem je stejné jako před rokem, dodal podle agentury Reuters.
Slovenský premiér Robert Fico – i tři roky po začátku svého aktuálního mandátu – odmítá pochopit, že jeho výroky pronášené pro účely domácí volební kampaně, určené pro úzký, ale nezanedbatelný segment voličů na Slovensku, udělají pokaždé kariéru i v zahraničí. Tak tomu bylo i v případě věty, že „nezatáhne Slovensko do války kvůli nějakému článku 5 (Severoatlantické smlouvy)“. Po ostré reakci Petra Pavla následovala další „perla“: konstatace, že český prezident je generál, a proto „chce válku“.
Na půdě OSN se dnes konala schůzka mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem. Rozhovor trval něco málo přes 20 minut, informoval zpravodaj agentury TASS. Jde o první jednání šéfů diplomacií obou zemí od začátku války na Ukrajině. Je známo jen málo podrobností.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Návrhy na mírové řešení ukrajinské války jsou „na stole“, ale Rusko si je podle Putina „pečlivě promyslí“ a rozhodnutí učiní na základě vlastních zájmů. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva ruskojazyčných obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Rusko hromadně využívá při svých útocích proti Ukrajině novou generaci dronů s proudovým pohonem, které vyvíjejí velký tlak na obranu Kyjeva, a to především kvůli své rychlosti a výšce. Tyto drony, která je obtížné zachytit, se svými vlastnostmi a použitím stále více podobají malým střelám s plochou dráhou letu než dronům. Že tyto drony dělají Ukrajincům problémy, dnes popsal mluvčí ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat. Podle Ihnata Ukrajinci nepočítali rovněž s tím, že Rusové jsou schopni tyto drony masivně vyrábět a pak je ve velkém množství okamžitě posílat do útoku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci rozhodně odmítl varování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, tak jak zaznělo podle ČTK v deníku The Guardian, podle něhož by mohl ruský útok na některý ze států NATO přijít již v řádu měsíců. Předseda vlády se podivil nad medializovanými výroky Koudelky po jednání kabinetu a uvedl, že v rámci služebního postupu podobné informace od zpravodajských služeb neobdržel a Česká republika podle něj aktuálně nečelí žádnému bezprostřednímu nebezpečí. Zopakoval, že je potřeba jednat o míru.
Zahraniční expert německé AfD Markus Frohnmaier se v Moskvě setkal s generálním ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem. Jednání se zaměřila na možnost obnovení dodávek ruského plynu do Německa, uvedl dnes německý rozhlas Deutsche Welle. Informaci potvrdila Beatrix von Storchová, místopředsedkyně parlamentní skupiny AfD v Bundestagu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Unian dnes potvrdil noční ukrajinský útok na objekty v Moskevské oblasti. Současně oznámil, že Ukrajinci poprvé použili k útoku balistickou střelu, má název Pelican. Útok se odehrál v den ruských parlamentních voleb. Byla zasažena i rafinérie a to i přes to, že americký prezident Donald Trump veřejně několikrát žádal Ukrajince, aby na rafinérie neútočili.
Sedmnáctého září roku 2026 byl zvláštní den. V polském kalendáři jde o významné datum: výročí vstupu Sovětského svazu do války v roce 1939 po boku nacistického Německa. Ani letos ruská propagandistická mašinerie nezklamala a den zahájila zprávou ministerstva zahraničí, která už tradičně popisovala události nikoliv jako válku, nýbrž „speciální operaci“, jejímž cílem byla „záchrana menšin“ před genocidou. Veškeré podobnosti s dneškem záměrné… V přiloženém videu navíc tradičně odprezentovalo kremelskou (kdysi i Goebbelsovu) genezi druhé světové války, v níž je Varšava hlavním viníkem konfliktu.
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal zákon, který mu umožňuje uvalit rozsáhlá cla proti největším odběratelům ruského plynu a ropy a zavádějící sankce proti ruským představitelům včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseye Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny, informovaly světové tiskové agentury.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov doufá, že evropské země vyslyšely ruské varování před další „velmi krátkou“ válkou, která by nastala, pokud by se Evropa rozhodla zaútočit na Rusko. Za takový útok by ale Rusko počítalo i rozmístění západních jednotek na Ukrajině. Moskva nikdy neodmítla jednání a je připravena je vést jak v bilaterálním, tak i třístranném formátu, naznačil ministr zahraničí podle agentury TASS.
Zvláštní vyslanec prezidenta USA Jared Kushner prohlásil, že k uzavření dohody o ukončení války chybí pouze souhlas Ukrajiny vzdát se svých území v rozsahu, který požaduje ruský prezident Vladimir Putin. Kushner to podle ukrajinských medii řekl v sobotu na každoročním fóru YES v Kyjevě. Podle vyslance Washington již připravil hlavní část mírové dohody, její podepsání však brzdí neochota Ukrajiny přistoupit na územní ústupky.
Německé bezpečnostní orgány podle nových zjištění s vysokou pravděpodobností znají dvojici mužů podezřelých ze srpnového útoku pomocí výbušných dronů na letiště Lipsko/Halle. Jeden z nich měl podle vyšetřovatelů zajišťovat přípravu a logistiku akce a je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Rusko odpovědnost za útok odmítá. Informuje o tom Welt. K útoku došlo večer 4. srpna. Jeden z dronů s výbušninou byl nalezen poblíž ukrajinského transportního letounu a zneškodněn
Spojenci NATO letos na jaře v arktických vodách nedaleko souostroví Špicberky narazili na ruské ponorky, které nacvičovaly použití technologie určené k vyřazení kritických podmořských kabelů bez zanechání zřetelných stop. Společná operace Británie, Norska a Spojených států ruské aktivity přerušila.
Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě „začátkem skutečné války“, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový dronový útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to však popírá.
Vláda vnímá bezpečnostní situaci v Německu a přijali jsme opatření, aby čeští občané mohli zůstat v klidu. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že ale Česko je pravděpodobně terčem ruských kybernetických útoků. Dodal, že Rusko je hrozba a v Evropě probíhá studenta válka. Babišovi vadí, že válka na Ukrajině pokračuje a nikdo nemluví o míru.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil Bílý dům agentuře AFP. Ta dnes také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. Dnes by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
V Moskvě dnes přistál americký business jet, v němž pravděpodobně přiletěli vyslanci prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, sdělily agentuře Interfax letecké úřady. „Letadlo přistálo na letišti Vnukovo,“ dodal zdroj agentury. Podle Trumpa přivážejí návrh mírové dohody.
Ruský dron dnes odpoledne zasáhl budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci podle médií. Zasažení sídla SBU mezitím potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda.
Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci. Na síti X to uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. Podle dnešního deníku Právo se zvýšila ochrana letišť a nádraží. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost na srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
