Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého prezident Miloš Zeman pověřil jednáním o sestavení vlády, v rozhovoru s americkou zpravodajskou stanicí CNN odmítl, že je populista. Přihlásil se také k hodnotám Evropské unie, která ale podle něj musí ze všeho nejdříve vyřešit palčivé otázky terorismu a nelegální migrace.
Nejstarší ze tří dětí Pavla Tigrida, dcera Deborah, se s Týdeníkem Echo sešla po několikadenním pobytu v Čechách, kdy se v Ostravě a Semilech, rodišti svého otce, účastnila oslav jeho nedožitých stých narozenin.
Před stalinistickou dominantou Varšavy pustil z reproduktorů skladbu „Miluji svobodu“, rozhodil kolem sebe letáky protestující proti vládě, polil se hořlavinou a s výkřikem „Protestuji!“ se zapálil. Piotr S. zemřel deset dní poté. Předtím léta trpěl depresemi. Mohlo by se zdát, že Kaczyńského režim zrodil následovníka Ryszarda Siwiece, prostého muže, který se v září 1968 na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa upálil při dožínkových oslavách na varšavském Stadiónu Desetiletí. Čin Piotra S. ale mnohem víc připomíná dva poměrně nedávné případy sebeupálení. Zároveň dává nahlédnout na stav polských médií, která si spolu se změnou vlády prohodila role v bagatelizaci a glorifikaci lidského neštěstí.
Nechybělo mnoho, a volby vymazaly sociální demokracii z tuzemské politické mapy. Knokaut v přímém přenosu připomíná neblahé konce, jichž se letos dočkaly partnerské strany v Nizozemsku nebo ve Francii.
Slovenská generální prokuratura ve čtvrtek rozhodla, že kontroverzní amnestie bývalého premiéra Vladimíra Mečiara nemusí být promlčené. Mečiarovi hrozí stíhání za zneužití pravomocí veřejného činitele. Udělení amnestie se bude vyšetřovat jako možný trestný čin, informoval slovenský Dennik N.
Češi šli ve volbách proti establishmentu. Proti systému tradičních, hodnotově a ideově ukotvených stran, a rozhodli se vsadit na inovativní uskupení s protestním étosem. Tím potvrdili hlubší západní zeitgeist, jenž už dříve vynesl k moci Donalda Trumpa nebo Emmanuela Macrona, kteří přerýsovali politické mapy svých zemí. Tak zní jedna z hlavních interpretací výsledků parlamentních voleb.
Bezpečnostní informační služba (BIS) v loňském roce sledovala významné posilování vlivu velkých podnikatelských skupin na ekonomické rozhodování státu. Ačkoliv svůj vliv prosazovaly legální cestou, významně zasahoval ekonomické zájmy Česka, uvedla v úterý kontrarozvědka ve výroční zprávě za rok 2016.
Majitele a šéfa krachujícího potravinářského podniku Agrokor Ivicu Todoriče v Chorvatsku čeká vyšetřovací vazba, informovala tamní média. Postup chorvatské vlády v případu Agrokor kritizuje ruský finančního ústav Sberbank, podle něhož poškozuje práva věřitelů. Právě Sberbank je největším věřitelem společnosti Agrokor.
Ve středu začal v Pekingu sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, který je v zemi nejvýznamnější politickou událostí letošního roku. Na sjezdu bude podle očekávání vyměněna většina představitelů stálého výboru politbyra strany, který určuje dění v Číně. Předpokládá se také, že prezident Si Ťin-pching na sjezdu dále upevní svou moc a nedůležitější pozice ve vedení obsadí svými spojenci.
Rostlinolékař, tvůrce hádanek a hlavolamů, kuchař – angažovaný občan, státní úředník, hvězdář a zvoník. Kandidáti na poslance si na hlasovací lístek své strany do kolonky „povolání“ můžou napsat prakticky cokoliv. Nejsou omezeni ani prostorem, ministerstvo vnitra to nijak nereguluje. Někteří z nich toho využívají a ke svému jménu uvádí nejen svou profesi, ale třeba i své úspěchy.
Andrej Babiš, stejně jako třeba ruská propaganda, se v tomhle podivném světě skvěle zorientoval, ví, že může říkat, co ho napadne, a zpochybňovat, co ho napadne, pokud přitom zůstane Andrejem Babišem.
O podivnosti této volební kampaně bylo už leccos inteligentního napsáno: jak zmatečné jsou průzkumy veřejného mínění a jak jich ubylo; jak vysoko letos vystoupal počet váhajících voličů, aniž by o ně strany, které ty volby vyhlašují za osudové, vážně usilovaly; jak v kampani chybí přímý politický střet.
Za pár dní se budou konat zlomové parlamentní volby, kdy si Češi vybírají cestu mezi východní oligarchií v rusko-ukrajinsko-balkánském stylu a západní demokracií s rozdělenou a omezenou mocí. Atmosféra ve veřejném prostoru přitom vůbec nenapovídá tomu, že by se blížily vůbec nějaké volby. Natož takhle zásadní.
S tímto sousedem si opravdu přes plot nekoukáme. V Rakousku nemají ponětí o tom, že české parlamentní volby mohou 21. října fatálně změnit demokratické poměry, ovšem ani Češi netuší, že výsledky rakouských voleb příští neděli nejspíš zařídí největší převrat od druhé světové války. Jediný rozdíl je v tom, že každý informovaný tuzemec volební krizi čeká už dlouhé měsíce, u jižních sousedů to začalo nečekaně.
Něco se stalo, říkají si v posledních měsících politici tradičních západních politických stran. Jmenoval se tak román Josepha Hellera, druhý po slavné Hlavě 22, a připomíná ho to víc než jen názvem. Ten román není o tom, co se stalo. Je o pocitu, že se protagonistovi něco stalo. Ne o vzpomínce, co to bylo, ale o úzkostném pocitu, že věci jsou tak divné, že se bezpochyby něco stát muselo, že takhle to přece nikdy nebylo.
Slavnostním ceremoniálem začalo v neděli večer v Praze v zaplněném staroměstském kostele svaté Anny letošní Forum 2000. Jeho 21. ročník, kterého se účastní víc než sto delegátů z různých zemí, nese podtitul Jak posílit demokracii v nejisté době. Delegáti se budou po tři dny zabývat děním ve světě a jeho důsledky na demokratické vládnutí.
O případné těžbě lithia v České republice a jejích podmínkách se bude krátce před volbami zřejmě debatovat v obou parlamentních komorách. Zatímco KSČM chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, ODS chce tento bod zařadit na schůzi Senátu, která se uskuteční ve středu. V nedělní Partii televize Prima o úmyslu ODS hovořil předseda této strany Petr Fiala. Jeho oponent v debatě a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek řekl, že je dobré vysvětlit, o co v kauze jde.
Až mi zase někdo bude vyprávět, jak jsou veřejnoprávní média garantem nezávislosti, otevřenosti a demokracie, budu mu vyprávět následující příhodu, která se odehrála dnes, v pátek odpoledne. Už čtrnáct dní předem jsem byl s spolu s komentátorem Bohumilem Doležalem, šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským a komentátorem MF Dnes Lubošem Palatou pozvaný do pořadu ČRo Plus Názory a Argumenty, tématem měla být předvolební situace.
Největší důvěře občanů se nyní těší ministr obrany Martin Stropnický. Za ním se umístil šéf SPD Tomio Okamura. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který předtím průzkumy dlouhodobě vedl se propadl na třetí místo.
Ve věku 75 let ve středu odpoledne zemřel po dlouhé nemoci karikaturista a ilustrátor Vladimír Renčín. Sdělila to jeho dcera Zuzana Renčínová. Rozloučení se podle ní uskuteční v kruhu rodiny a přátel. Ve svých kresbách často karikoval politickou scénu. To si dovolil i za předlistopadového režimu. Vysloužil si za to zákaz publikování.
Nejtragičtější masakr střelnou zbraní v dějinách Spojených států oživil v zemi debatu o přijetí přísnějších pravidel držení útočných zbraní. Senátoři z tábora Demokratické strany vyzvali Kongres k co nejrychlejší reakci na krveprolití v Las Vegas. Podle amerických komentátorů je však šance na zpřísnění zbraňových zákonů malá kvůli očekávanému odporu republikánů a síle lobby majitelů zbraní.
Do sněmovních voleb zbývá méně než měsíc, předvolebních průzkumů ale vychází pomálu. Zatímco v západních zemích, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie, vychází v předvolebním období nějaký průzkum prakticky každý den, české výzkumní agentury se k tomu nemají. Vydávat ho nebude STEM ani Kantar.
Hlavní sezona průzkumů veřejného mínění, signalizujících náladu ve společnosti, zpravidla přichází těsně před volbami.
Vůči něčemu, co se jmenuje ÚDHPSH, by člověk měl být ostražitý už z estetických důvodů – zní to jako z nějaké špatné satiry na byrokracii.
Nejde jen o to, že občané nemají k dispozici věrohodné průzkumy. Ani programy nemají kvalitu, aby mělo valný smysl o nich diskutovat.
Zase to vypadalo, jako že předseda lidovců Pavel Bělobrádek dělá z ničeho velké Něco, ale jeho popuzení bylo namístě.
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Evropa je pořád ve stínu Ameriky. Mezi nejrazantnější a finančně nejvydatnější rozhodnutí Evropské komise patří ta, jež se týkají daní či soutěžního chování amerických firem.
Platy českých učitelů jsou ve srovnání s profesemi žádajícími podobnou kvalifikaci nejnižší ze všech vyspělých zemí Evropy zastoupených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Zatímco německý učitel si přijde na 89 % procent průměrného platu ve srovnatelně kvalifikovaných profesích, rakouský na 75, francouzský na 76, polský na 82, maďarský na 71 a slovenský na 61 %, v Česku je to pouhých 56 %.
Španělský státní zástupce nařídil prošetřování stovek katalánských starostů, kteří se podílejí na přípravě referenda o nezávislosti regionu. Připraveno je i zatýkání. Jak španělský král, tak premiér považují katalánské referendum za protiústavní. Informuje o tom Deutsche Welle.
