Bylo to před pěti lety v Petrohradě na tramvajové zastávce u Finského nádraží, pod Leninovým pomníkem, kterých je v tom městě pořád ještě plno. Tenhle připomínal, že tady Lenin vystoupil 3. dubna (16. 4.) 1917 po deseti letech v exilu z vlaku, do kterého ho před týdnem posadili v Curychu Němci. V jedné kapse čepici, kterou si koupil ve Stockholmu, měla štítek a měkký okraj, takže se do té kapsy dala strčit, říkalo se jí pak „leninka“.
Ke stému výročí říjnového listopadu si nejspíš neudělají ohňostroj už ani komunisté. Možná se někde večer opijí vodkou, namažou chlebíčky kaviárem, u garmošky zazpívají. Ale na velké oslavy to nevidím ani u Semelové.
Sedmý říjen letošního roku byl pro Polsko ve znamení růžence. Více než milion Poláků zamířil na státní hranice s růžencem v ruce, aby vytvořili živý řetěz kolem hranice, která měří 3511 kilometrů, a připojili se tak k dlouho avizované akci Růženec na hranicích. Bylo to, jak už bývá v Polsku zvykem, velké.
Nejstarší ze tří dětí Pavla Tigrida, dcera Deborah, se s Týdeníkem Echo sešla po několikadenním pobytu v Čechách, kdy se v Ostravě a Semilech, rodišti svého otce, účastnila oslav jeho nedožitých stých narozenin.
Pavel Tigrid po sobě nezanechal žádné memoáry, jak už to tak bývá u lidí, kteří stále něco píší. Nezanechal ani žádnou politologickou školu, neexistuje žádný „tigridismus“. Neměl ambice být spisovatelem, jako je měl Ferdinand Peroutka, nebyl to myslitel a filozof. Tigrid byl především organizátor, komentátor a vydavatel, po návratu do vlasti taky chvíli politik a ministr kultury… Ale hlavně byl vždy – Tigrid.
Bývalí členové KSČ a vůbec lidé, kteří se za minulého režimu cítili dobře, se konečně pomstili těm, kdo reálný socialismus svrhli. Když už se zdálo, že jsou příliš staří, tak to přece jen dokázali a svěřili vládu nad zemí člověku, jenž byl nomenklaturním kádrem a agentem StB.
Jak praví nejmenovaný klasik, na Moravě je sice všechno lepší, ale pokurvit si to tam lidé zvládli též.
Čínští komunisté ve středu potvrdili ve svém čele na dalších pět let generálního tajemníka strany a prezidenta Si Ťin-pchinga, který ale vyměnil prakticky všechny své nejbližší pracovníky. Ve stálém výboru politbyra, který určuje dění v zemi, společně se znovu zvoleným stranickým šéfem zůstal jen premiér Li Kche-čchiang. Zbývajících pět členů výboru je nových.
Ve středu začal v Pekingu sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, který je v zemi nejvýznamnější politickou událostí letošního roku. Na sjezdu bude podle očekávání vyměněna většina představitelů stálého výboru politbyra strany, který určuje dění v Číně. Předpokládá se také, že prezident Si Ťin-pching na sjezdu dále upevní svou moc a nedůležitější pozice ve vedení obsadí svými spojenci.
Pokud bude chtít hnutí ANO po volbách sestavit vládu, v níž by figuroval Andrej Babiš, bude mít zřejmě problém najít partnery. Poté, co slovenský Ústavní soud vrátil ve čtvrtek k projednání kauzu Babišovy spolupráce s někdejší komunistickou Státní bezpečností, vylučují příští vládu s obviněným Babišem i jeho dosavadní koaliční partneři ČSSD a lidovci.
Babiše stíhá průšvih za průšvihem, v každém kole musí stupňovat nesmyslnost svého blábolení. A teď už „neumí“ ani slovenské soudy.
Andrej Babiš, stejně jako třeba ruská propaganda, se v tomhle podivném světě skvěle zorientoval, ví, že může říkat, co ho napadne, a zpochybňovat, co ho napadne, pokud přitom zůstane Andrejem Babišem.
Jen přibližně týden před volbami slovenský Ústavní soud vynesl rozsudek nepříznivý pro šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Jeho rozhodnutí v praxi vede k tomu, že Babišovo jméno je opět zcela oprávněně ve svazcích StB. Podle badatele Radka Schovánka, který sám během soudu vypovídal, je rozhodnutí přelomové v tom, že z příslušníků StB dělá nehodnověrné svědky. Soud přitom na jejich výpovědích své rozhodnutí předtím stavěl. Pokud chce Babiš pokračovat v boji za „vymazání“ ze spisů, čeká ho další kolotoč soudů, který může dopadnout úplně jinak.
Na předvolební plakáty pražské KSČM začali lidé lepit poslední dopis Milady Horákové, který popravená advokátka napsala před svou smrtí v roce 1950. Dopis se objevil hlavně na postavě poslankyně Marty Semelové (KSČM), která dlouhodobě vzývá někdejšího prezidenta Klementa Gottwalda, jenž rozsudek smrti nad Horákovou podepsal.
Existuje v Česku jedna strana, jejíž volební výsledek neinspiruje k všelijakým spekulacím, stejně jako role v budoucím parlamentu či vládě.
V uplynulých dnech se připomínalo deset let od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), v rámci toho připomínání vystoupil v České televizi náměstek ředitele Ondřej Matějka.
Policejní násilí v Katalánsku, hloupé a kontraproduktivní, vyvolalo na sociálních sítích přirozenou solidaritu, sjednocenou heslem (hashtagem) „Hold Katalánsku“.
S blížícím se sjezdem komunistické strany, který začne 18. října, začala Čína posilovat bezpečnostní opatření. Do hlavního města proudí posily policistů, zpřísňuje se kontrola sociálních médií a řada průmyslových provozů byla omezena nebo zastavena, aby se čínská metropole zbavila pověstného smogu.
V tomto diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli staří zbrojnoši. Na začátku září všichni obdrželi ocenění ministerstva národní obrany za účast ve III. odboji. Ten lze co do dramatičnosti těžko srovnat s odbojem I. a II., ovšem svou tíhu měl také. Odehrával se v časech pozdního komunismu, o jehož podstatě se vede polemika.
Čínské úřady se po dobu sjezdu vládnoucí Komunistické strany Číny, který se koná příští měsíc v Pekingu, chystají uzavřít území Tibetu pro zahraniční návštěvníky. Podle agentury AP to uvedla státní cestovní kancelář Tibet International Travel Service. Sjezd čínských komunistů začne 18. října a obvykle trvá asi deset dní.
Platforma evropské paměti a svědomí ve čtvrtek podala k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně trestní oznámení na poslední žijící členy vedení Komunistické strany Československa (KSČ) Milouše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Petera Colotku a další osoby údajně odpovědné za zabíjení na hranicích komunistického státu. Podle výkonné ředitelky platformy Neely Winkelmannové jsou jejich činy jakožto zločiny proti lidskosti nepromlčitelné.
Malíř Roman Trabura má ateliér na pražském Žižkově, ale rodem i povahou je Valach.
Rozhovor s francouzskou historičkou Muriel Blaive se stal záminkou k novému kolu dlouhodobé polemiky, v jakém to režimu jsme to tehdy vlastně žili. Jde samozřejmě o to, jaký ten „starý režim“ byl a jak ho nazvat, což není jen nějaký teoretický problém. Klíčové je slovo totalita.
Herec Vladimír Brabec, představitel televizního majora Zemana, v pátek zemřel.
Vymývání mozků a přepisování dějin? Sotva 28 let od pádu komunismu? Podle poradkyně ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Muriel Blaive z výzkumu archivů bezpečnostních složek vyplývá, že v komunistickém režimu nebyl odpor, naopak neustálé vyjednávání a dialog. Zároveň prý archivy nepřináší důkazy o zlé totalitě v Československu. ÚSTR podle Blaive dokumentuje opak toho, co chtěl od svého vzniku dokázat.
I do českých médií se propracovala esej americké etnografky a profesorky genderových studií na univerzitě v Pensylvánii Kristen R. Ghodseeové, která na stránkách New York Times popisuje blahý sexuální život socialistických žen.
Na pondělí připadá čtyřicáté deváté výročí sovětské invaze do Československa. V ranní hodinách 21. srpna 1968 vpadly sovětské tanky, podporované ostatními zeměmi Varšavského paktu, do země a ukončily tak liberalizační proces známý jako Pražské jaro. Následovala normalizace, čili utužení komunistického režimu.
České centrum Mezinárodního PEN klubu kritizuje vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který přirovnal policejní žádost o své vydání k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo k situaci v Československu v 50. letech minulého století. Podle českého PEN klubu to je urážka obětí komunistické totality.
Stančík je vypravěč rabelaisovského typu a také Gargantuu trochu připomíná. Jeho romány Pérák, Mlýn na mumie a Andělí vejce patří k nejčtivějšímu, co v české próze v posledních letech vyšlo.
Policie po více než 30 letech obvinila trojici bývalých příslušníků Státní bezpečnosti (StB) kvůli výhrůžkám severočeskému lékaři při takzvané akci Asanace. Obvinění jsou šedesátníci, vyšetřováni jsou na svobodě. Hrozí jim až desetileté vězení. Informují o tom čtvrteční Hospodářské noviny (HN). Cílem akce Asanace bylo přinutit oponenty komunistického režimu k emigraci.
