Mluvčí prezidenta a emeritní redaktor komunistických Haló novin Jiří Ovčáček nedávno na sociální síti zveřejnil dvě kompromitující fotografie Miroslava Kalouska – jak se k nim dostal, zůstalo zatajeno, nejspíš mu je nějaká dobrá duše podstrčila. Je na nich hoch nejspíše čtrnácti- či patnáctiletý, který stojí na pódiu a něco recituje nebo předčítá: na obou má otevřené desky a též ústa.
Na úplném sklonku 80. let se v prostředí undergroundového samizdatu (kolem časopisu Revolver Revue) objevily texty, o kterých tehdy mladý básník Jáchym Topol po letech řekl, že působily jako „náraz“. Šlo o sborník, který se jmenoval Sebráno v New Yorku a přes Paříž a Jiřího Koláře se dostal do Prahy, kde pak v různých opisech a částech koloval v úzkém okruhu opoziční subkultury. K autorovi tohoto článku se dostal též, takže onen „náraz“ rovněž pocítil. Nyní je asi už těžké vysvětlit, co to znamenalo, číst si v roce 1988 třeba dlouhý rozhovor s kytaristou Ivanem Králem, českým rockerem, který hrál s Patti Smith (!) a Iggym Popem (!!) a znal osobně Johna Lennona (!!!), a přečíst tam věty, „… kdyby Praha byla normální… tak to by bylo fantastický: dovedeš si představit… všichni tam přijet a hm… jak by to vybudovali všechno?!...“
Před 65 lety, 14. března 1953, zemřel první komunistický prezident Klement Gottwald. Hlavou státu byl pět let. Nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Za jeho vlády se počátkem 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů, které nakonec dopadly i na komunistické funkcionáře. Po Gottwaldově smrti zachvátila celou zemi organizovaná pompézní tryzna, při níž jej na poslední cestě doprovázely statisíce lidí.
Poslední z velkých politických procesů vlády sovětského diktátora Josifa Stalina skončil před 80 lety, 13. března 1938. Takzvaný proces proti jednadvaceti přinesl 18 rozsudků trestu smrti. Poprava někdejších čelných komunistických funkcionářů udělala 15. března 1938 tečku za třetím a posledním monstrprocesem 30. let.
Ve středu 10. března 1948, něco po páté hodině ranní, dva topiči z Černínského paláce, vracející se z půdy, kde stahovali z budovy státní vlajku, objevili na dlažbě druhého nádvoří bezvládné tělo ministra Jana Masaryka. Byla to smrt, která otřásla zemí, ve které se před čtrnácti dny dostali k moci komunisté. Otřásla, ale na faktu nastupující diktatury nic nezměnila. Do Salonu Týdeníku Echo, konaného na téma únor 1948 a Jan Masaryk, přišli sešli historici Jiří Pernes a Vít Smetana, oba z Ústavu pro soudobé dějiny, a spisovatel Pavel Kohout, jemuž bylo v roce 1948 devatenáct let.
Možná je to naivní, ale skutečnost, že se Zdeněk Ondráček ohřál na místě, jehož význam se zřejmě trochu přeceňuje, jen asi tři dny, naplňuje člověka, který už v dobré zprávy moc nevěří, jistou nadějí.
Komunista Zdeněk Ondráček je v tom vlastně nevinně.
Po revoluci bylo nemyslitelné, aby významné společenské funkce zastávali lidé, kteří byli aktivní v komunistických represivních orgánech. Na přelomu tisíciletí se stal vedoucím Úřadu vlády velitel jedné z rot pohotovostního pluku Pavel Přibyl a kvůli masivním protestům musel rezignovat. Doba se ale změnila. Nyní se sice masivně protestuje kvůli zvolení komunistického poslanec Zdeňka Ondráčka do vedení sněmovní komise pro kontrolu GIBS, jiný příslušník pohotovostního útvaru ve vysoké politické funkci – současný ministr vnitra Lubomír Metnar – ale nevadí.
Pondělní demonstrace proti zvolení komunisty Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS „umyly hlavu“ i premiérovi v demisi Andreji Babišovi. Ačkoli se v předvečer demonstrací pokusil proti Ondráčkově zvolení vymezit, terčem kritiky se během demonstrací stal i on. ODS dnes ve sněmovně navrhne Ondráčkovo odvolání. „Doufám, že tento návrh podpoří i hnutí ANO, jak avizoval jeho předseda,“ uvedl pro Echo24 předseda ODS Petr Fiala.
Po celé republice v pondělí lidé demonstrovali proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ondráček za totality zasahoval jako policista proti účastníkům protirežimních demonstrací. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes uvedl, že poslanecký klub ANO projedná v úterý Odráčkovo odvolání. Podle opozice by ale bez poslanců ANO Ondráček nebyl zvolen, a Babiš tomu mohl lehce zabránit. Babiš byl terčem kritiky i na demonstracích.
Tři dny poté, co byl zvolen komunista Zdeněk Ondráček do čela sněmovní komise pro GIBS, se v pondělí chystají demonstrace v jedenácti českých městech. Demonstranti budou také podepisovat petici za novou volbu šéfa komise. Archy s podpisy organizátoři ve středu předají sněmovnímu petičnímu výboru. Až v předvečer demonstrací se k Ondráčkovi vyjádřil i premiér v demisi Andrej Babiš. Prý navrhne Ondráčkovo odvolání.
V několika českých městech by se dnes mělo demonstrovat proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, někdejšího člena pohotovostního pluku VB, který v roce 1989 zasahoval při protirežimních demonstracích, do funkce předsedy sněmovní komise pro dohled nad GIBS.
Předseda KSČM Vojtěch Filip nechápe důvody demonstrací proti zvolení expolicisty Zdeňka Ondráčka (KSČM), který před listopadem 1989 zasahoval proti odpůrcům tehdejšího komunistického režimu. Ondráček byl v pátek na pátý pokus těsně zvolen do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Kritici prý nejsou demokraté a nerespektují pravidla občanské společnosti, uvedl dnes Filip v pořadu Partie televize Prima.
Pětadvacátého února odpoledne se konala na Václavském náměstí veřejná akce s dlouhým a okázalým názvem „Demonstrace za svobodu a demokracii a svobodné podnikání“.
Komunistická strana Číny navrhuje vyškrtnout z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta a viceprezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let. Podle světových tiskových agentur tak vládnoucí komunisté chtějí otevřít stávajícímu prezidentovi (předsedovi ČLR) Si Ťin-pchingovi cestu k udržení se u moci i po vypršení jeho druhého funkčního období v roce 2023. Bez dalších podrobností informovala o chystaném návrhu ústředního výboru čínských komunistů agentura Nová Čína.
Minulý týden Krajský soud v Bratislavě odmítl žalobu Andreje Babiše. Ten se, jak známo, soudil s Ústavem paměti národa, že je, prý neoprávněně, evidován coby tajný spolupracovník StB.
Být potomkem českého premiéra v demisi má svoje, řekněme, specifika.
Od převzetí moci komunisty v Československu uplynulo už 70 let. Podle historika Petra Blažka je velký mýtus, který se podařilo prosadit komunistům, že převrat v roce 1948 byl ústavní. „Byl to neústavní historický mezník,“ říká Blažek v rozhovoru pro deník Echo24. Blažek hovoří i o tendenci srovnávat současnou politickou situaci s únorem 1948. „Události od říjnových voleb jsou klíčové a budou přelomové pro charakter dnešního politického systému. Na druhou stranu si myslím, že ke klíčovým strukturálním změnám, alespoň zatím, nedošlo,“ říká Blažek.
Před plíživým návratem totality a umělým rozdělováním společnosti varovali v sobotu řečníci při vzpomínkové akci na oběti komunismu. Konala se na pražském Újezdě v předvečer 70. výročí převzetí moci komunisty v někdejším Československu. Desítky příchozích u pomníku obětem komunismu uctily položením kytice a zapálením svíčky památku tisíců lidí, kteří za komunistické diktatury přišli o život nebo byli jinak postiženi.
Před sedmdesáti lety se dostali v této zemi k moci komunisté a za měsíc jim přijde na sjezd promluvit prezident Miloš Zeman.
Vůdce britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn v úterý poprvé veřejně odmítl obvinění z toho, že kdysi spolupracoval s československou Státní bezpečností (StB), a označil toto nařčení za nesmysl. Aféra je podle něho výsledkem obav miliardářských tiskových magnátů z možného nástupu labouristů k moci. O vyjádření informovaly zpravodajské televize BBC a Sky News.
Říká se, že nic není starší než včerejší noviny. Přesto bych se rád k jedné zprávě, která se objevila před několika dny v médiích, rád vrátil.
Kvůli lustračnímu zákonu se honí agenti komunistické StB, zlo ale organizovali vysocí důstojníci StB, řekl prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov k nedávnému verdiktu slovenského soudu. Ten zamítl žalobu českého premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Voliči před sněmovními volbami, které ANO vyhrálo, podle prezidenta o této záležitosti věděli.
Nepříjemné následky bude mít verdikt pro celý politický systém, a to ty, že spolupráce s StB jako překážka k výkonu veřejné funkce bude definitivně anulována.
Je konec února 1948. Zaplněným Staroměstským náměstím se prodírá vůz taxislužby a právě probíhající revoluci z něho sledují tři západní agenti, Američan Bud Boots s britskými kolegy Elizabeth Montaguovou a Grahamem Greenem. Šiky dělníků pochodují pod rudými prapory, pušky v rozpálených dlaních, davy zaplavily také sochu Jana Husa.
Začátkem roku zemřel Vojtěch Lindaur, známý a důležitý hudební publicista své generace (odešel předčasně, v šedesáti letech). Taky důležitý svědek hudebního dění posledních dekád minulého století, v předrevolučních časech toho oficiálního, polooficiálního i neoficiálního. Možná mu to tenkrát tak nepřipadalo, ale tehdy žil a důležitým způsobem ovlivňoval zlaté časy hudební publicistiky.
Bývalí estébáci a jejich úspěšná adaptace na demokratické poměry – zrovna dnes docela silné téma, že. S jedním takovým jsem před pár lety udělal docela pozoruhodnou zkušenost, i když – možná na ní nic pozoruhodného nebylo, byla nějakým způsobem typická.
Byl jsem tenkrát obdarován nemocí, nějaké to lehké pobolívání v krku, ze kterého se vyklubala angína – spolehlivá přítelkyně nesvědomitého desetiletého školáka přinesla několikadenní absenci, rušenou jen občasnou povinností vzít si penicilin. Zmožen četbou jsem si pustil televizi, zrovna tam za prezidenta poprvé volili Gustáva Husáka, aby vystřídal nemohoucího Ludvíka Svobodu.
Komunismus a křesťanství vycházejí ze stejných principů, víra vždy ruský národ doprovázela a šířila se v okamžicích, kdy bylo zemi zvlášť těžko. V dokumentárním filmu, jehož výňatky vysílala ruská státní televize Rossija 1, to řekl prezident Vladimir Putin.
Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
